JUDr. Alois Rašín

(18. 10. 1867 Nechanice – 18. 2. 1923 Praha)

Absolvoval právnickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy Univerzity v Praze. Již v době studií se aktivně účastnil politického života a patřil k vůdcům studentského pokrokářského hnutí. V roce 1894 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu s tzv. Omladinou odsouzen ke dvěma letům těžkého žaláře. V roce 1899 nejprve spoluzaložil Českou stranu státoprávní a posléze v roce 1907 vstoupil do Národní strany svobodomyslné, tzv. mladočeské, za niž byl v roce 1911 zvolen do Říšské rady. Po vypuknutí I. světové války se zapojil do činnosti Maffie a jako jedna z hlavních osobností protirakouského odboje byl zatčen a v červnu 1916 odsouzen k trestu smrti pro zločin velezrady a vyzvědačství. V lednu 1917 mu byl trest změněn na deset let vězení a posléze byl amnestován. Po návratu z vězení se opět zapojil do českého politického života, napomohl vytvoření České státoprávní demokracie (později Československé národní demokracie) a především se jako člen Národního výboru podílel na přípravě vzniku nového státu.

Dne 28. října 1918 jako člen předsednictva Národního výboru náležel k organizátorům protirakouského převratu a připravil první zákon československého státu. V první československé vládě se stal ministrem financí a v této pozici inicioval vznik československé měny, kterou pak svou deflační politikou postavil na zdravý a pevný základ. V době jeho druhého ministerského mandátu dne 5. ledna 1923 byl na něj spáchán atentát, jehož následkům o měsíc později podlehl.

Alois Rašín se začal národohospodářské problematice aktivně věnovat v době svého působení v Říšské radě, kdy proslul svými rozpočtovými analýzami. V době před I. světovou válkou také přispíval články o národním hospodářství do Národních listů. Krátce po svém zatčení v roce 1915 začal pracovat na svém ústředním ekonomickém díle Národní hospodářství, které vydal v roce 1922. V něm na základě myšlenek rakouské národohospodářské školy přístupnou formou vysvětloval široké veřejnosti ekonomické principy a zejména oblast peněz a financí. V době svého ministerského mandátu hájil radikální deflační politiku, vyrovnaný rozpočet a státní úsporná opatření. Tyto myšlenky následně zpracoval do několika ekonomických spisů, které se spolu s Národním hospodářstvím staly základem ekonomického uvažování jeho myšlenkových následovníků.

 

Alois Rašín v rytině Martina Srba (*1954) z roku 2025.
Připravila Státní tiskárna cenin, státní podnik, v Praze.

Měnové poměry v době Aloise Rašína

I když po největší část Rašínova života byly v platnosti měny habsburské monarchie, sám je považován za hlavního tvůrce československé měny a také měnové a hospodářské koncepce československého státu. Na základě jím připraveného zmocňovacího zákona z 25. února 1919 došlo k 9. březnu 1919 k okolkování bankovek vyšších hodnot vydaných Rakousko-uherskou bankou a k tzv. měnové odluce československé měny od měny rakousko-uherské. Peněžní jednotkou byla na základě zákona z 10. dubna 1919 stanovena koruna československá po 100 haléřích s poměrem k dosavadní koruně rakousko-uherské 1:1. Alois Rašín pak ve své měnové politice prosazoval principy deflace s cílem dosáhnout pevné a stabilní koruny.