Vážená paní, vážený pane,

dovolte mi, abych Vám jménem celé České národní banky popřál šťastný a úspěšný rok 2023.

V příštím roce oslaví Česka národní banka třicet let své existence. Již při svém vzniku v roce 1993 se přihlásila k tradicím a hodnotám centrálního bankovnictví z první poloviny 20. století. V pozadí jeho úspěchů a stejně tak i československého hospodářství té doby stály myšlenky předních českých národohospodářů, kteří od druhé poloviny 19. století formovali české a evropské ekonomické myšlení. Proto jsme se rozhodli připomenout každý rok jméno jednoho z nich v originálním novoročním pozdravu České národní banky a věříme, že Vám, stejně jako nám, budou jejich životní osudy a názory inspirací ve Vaší každodenní práci.

Aleš Michl,
guvernér ČNB

Prof. JUDr. Albín Bráf

(27. 2. 1851 Třebíč – 1. 7. 1912 Roztoky u Prahy)

Po studiích na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a následné soudní praxi se začal věnovat pedagogické činnosti, nejprve na škole Ženského výrobního spolku a posléze na Českoslovanské obchodní akademii. V roce 1877 se habilitoval na c. k. České vysoké škole technické v Praze a Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze pro obor národního hospodářství, resp. politické ekonomie. Po rozdělení pražské univerzity na českou a německou se stal nejprve mimořádným (1882) a posléze řádným profesorem (1890) politické ekonomie na právnické fakultě c. k. české Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze. Na ni pak působil až do své smrti v roce 1912. Albín Bráf se výrazně zapojil i do politického života. Na českém zemském sněmu (1883–1895) a v českém zemském výboru (1887–1891) reprezentoval Národní stranu, tzv. staročeskou. V roce 1905 byl jmenován doživotním členem panské sněmovny a posléze dvakrát zastával post ministra orby ve vládách Předlitavska (1909 a 1911–1912).

Albín Bráf byl prvním vysokoškolským pedagogem, jenž vyučoval národní hospodářství v českém jazyce, pro který také navrhl základní ekonomické pojmy. Ve své výuce se opíral o teorii kombinující poznatky německé historické školy, katedrového socialismu a rakouské subjektivně psychologické školy. Náležel k propagátorům českého hospodářského obrození, a proto prosazoval myšlenky národní svépomoci pod heslem „Svůj k svému“. Cílem národního „svépomocného protekcionismu“ mu bylo vytvoření silného českého průmyslu jako předpokladu rozvoje českého národa. Významně se uplatnil také jako organizátor českého ekonomického života, když prosadil vznik Zemské banky Království českého nebo Národohospodářského ústavu při České akademii věd a umění.

Jeho pedagogická a publikační činnost ovlivnila většinu českých národohospodářů, kteří působili v době tzv. I. ČSR. Na rozdíl od svých následovníků však nevytvořil ucelený výklad ekonomie. Bráfovo souborné dílo, jehož stěžejní část tvoří přednáškové cykly, vydali jeho žáci prof. Cyril Horaček a prof. Josef Gruber.

Albín Bráf
Albín Bráf v rytině Karla Wolfa (1894–1966) z roku 1935.
Připravila Tiskárna bankovek Národní banky Československé v Praze.

Měnové poměry v době Albína Bráfa

Za Bráfova života obíhaly mince, bankovky, státovky a další netradiční platební prostředky, jejichž emise souvisela se špatným stavem rakouských financi v první polovině 19. století, čtyř měn – stříbrné konvenční, papírové vídeňské, stříbrné rakouské a zlaté korunové. Nejstarší z nich byla dvacetizlatová měna (z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 20 zlatých po 60 krejcarech), zavedená za vlády Marie Terezie mincovní konvencí s Bavorskem z 21. září 1753, podle níž byla zvána měnou konvenční. Zrušena byla císařským patentem z 27. dubna 1858 k 31. říjnu 1858, poslední mince byly staženy k 31. prosinci 1892.

Konvenční tolar

Konvenční tolar (dvouzlatník či dvourenčník) po dvou zlatých konvenční měny s ročníkem 1851. Stříbro 833 1/3 / 1000, průměr 17,5 vídeňských linií (38,41 mm), hmotnost 28,06 g. Na líci hlava Františka Josefa I. s vavřínovým věncem a stuhou, opis s panovnickými tituly, na rubu rakouský znak a pokračující opis, hrana hladka s císařským mottem Viribus unitis. Autor Conrad Lange, ražba k. k. Haupt-Münzamt, Wien. S tezaurovanými kurantními stříbrnými mincemi vysokých hodnot se však v té době neplatilo, běžně se používaly drobné mince, bankovky a státovky. První mince mladého panovníka tak sloužily spíše jako pamětní mince a upomínkové předměty.

Bankovka Privilegované rakouské národní banky

Bankovka Privilegované rakouské národní banky po 10 zlatých konvenční měny VI. emise s datem 1. července 1854. Papír s vodoznakem, rozměr 145×115 mm, měditisk z ruční rytiny a knihtisk. Na líci hlava Austrie s hradební korunou, žezlo a meč s břečťanovou a vavřínovou ratolestí, hlava Minervy v helmici, rakouský orel se symboly vědy, umění, obchodu, průmyslu, zemědělství a plavby, císařské motto Viribus unitis, texty, označeni hodnoty v deseti jazycích, rub bez tisku. Návrh Peter Johann Nepomuk Geiger, rytiny Franz Xaver Stober a Carl Radnitzky, tisk Privilegirte oesterreichische National-Bank, Banknoten-Fabrikation, Wien. Platnost od 1. října 1855 do 30. září 1859, výměna do 31. prosince 1866. Jde o poslední bankovku konvenční měny. Její hodnota představovala asi dvoutýdenní mzdu kvalifikovaného dělníka, týdenní příjem železničáře nebo dvoudenní plat vyššího úředníka, bylo za ni asi 50 kg chleba nebo 15 kg masa.

Nerealizované návrhy platidel s portrétem Albína Bráfa

Mnoho nechybělo, aby se portrét Albína Bráfa dostal i na československou bankovku resp. státovku. Většina cedulových bank má téměř v každé době připraveny záložní instrumenty hotovostního peněžního oběhu pro případ, že by bylo třeba označit nebo vyměnit oběživo. Národní banka Československá a ministerstvo financí připravovaly od poloviny 30. let záložní emisi bankovek a státovek, která souvisela s nástupem nacismu a nebezpečím válečného konfliktu v Evropě. Připravovaly se státovky nízkých hodnot, schopné nahradit mince pro případ jejich tezaurace, i rezervní bankovky vyšších hodnot. Vzhledem k přísnému utajení však o těchto projektech mnoho nevíme. Ze všech připravovaných hodnot a typů byly realizovány pouze tzv. mobilizační státovky 1 a 5 Kč, po demobilizaci však jejich potřeba nenastala a byly využity jen přechodně až za Protektorátu Čechy a Morava v roce 1940.

Kolážované návrhy

Dvě varianty kolážovaných návrhů na bankovku resp. státovku 50 Kč IV. emise s portrétem Albína Bráfa. Karton, rozměr 160-162×77 mm, měditisk, knihtisk a ruční kresba. S využitím otisku rytiny Albína Bráfa od Karla Wolfa a prefabrikovaných tiskových prvků ze starších bankovek připravil atelier Tiskárny bankovek Národní banky Československé v Praze.

PF 2023
Česká národní banka

Koncepce a texty: Jaroslav Moravec, Jakub Kunert
Pro Českou národní banku vyrobily ČESKÉ DUKÁTY s.r.o.
Laskavá spolupráce: Česká mincovna, a.s., STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, statní podnik, Martin Klim
Tištěná verze
Grafická úprava: Martin Srb
Produkce: Katarína Tvrdá
Tisk: TISKÁRNA IMPÉRIA s.r.o.
Elektronická verze
Video: Antonín Žovinec

© ČNB 2022   Ochrana osobních údajů   Právní ujednání   Prohlášení o přístupnost