Jakub Matějů: I ve zbytku letošního roku by se inflace měla pohybovat mezi 2–3 procenty

Rozhovor s Jakubem Matějů, náměstkem ředitele sekce měnové ČNB
Michaela Nováková (ČT24 10. 4. 2024, pořad 90´ ČT24)

Náměstek ředitele sekce měnové České národní banky Jakub Matějů v pořadu 90´ ČT24 ve středu 10. dubna 2024 mluvil o faktu, že se inflace už druhý měsíc za sebou, tedy za únor a březen, udržela na 2 %. Nastínil budoucí vývoj spotřebitelských cen a kurzu koruny včetně důvodů a srovnání s ostatními zeměmi Evropy.

V rozhovoru mimo jiné zaznělo:

„Dva po sobě jdoucí měsíce, kdy meziroční inflace je na dvojce, jsou určitě příjemné a snižují rizika, že by se nějaká inflační epizoda měla v blízké budoucnosti vrátit.“

„K mírnému zvýšení reportovaného čísla dojde, už jenom z technického důvodu, ale nebude to nic dramatického. Bude to stále v pásmu, které má vytyčené ČNB. I ve zbytku letošního roku by se inflace měla pohybovat někde mezi 2–3 procenty.“

„V zemích přibližujících se k úrovni západní Evropy, tedy v těch, které mají charakter konvergující ekonomiky, jejichž součástí je i ČR, s posilujícím kurzem a zvyšující se efektivitou produkce postupně více rostou ceny služeb a relativně méně rostou ceny zboží. Je to něco, co není úplně překvapivé, ale zároveň by si na nadále nadměrný růst cen služeb centrální banka měla dát pozor.“

„Slabá koruna by mohla zdražit dovážené zboží, poslední vývoj ale není nestandardní, ani dramatický a často vychází z událostí v zahraničí. Stejný den, co byla zveřejněna česká inflace, byla zveřejněná i americká, která překvapila o trošku silnějším růstem. O desetinku, stačí desetinka a vede to k oslabení kurzu koruny.“

„Z až 18%  inflace jsme se teď v Česku dostali na 2 %. Jsme moc rádi, že tam jsme. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, což je trochu jiná, ale relativně srovnatelná míra, je teď inflace v Eurozóně 2,4 %, na Slovensku 2,5 % a Německo má 2,3 %. Možná lze říct, že o co větší byl v ČR cenový růst v posledních dvou letech, o to se teď dá snadněji klesat. A tam, kde například v potravinách dochází ke korekci, jde o korekci hlubší a my se dostáváme pod země, kde dříve ceny rostly pomaleji.“