Vzestup umělé inteligence: Má lidstvo v rukou převratnou dvojsečnou zbraň?
V současném světě, kde umělá inteligence (AI) rapidně postupuje, se objevují jak nadějné příležitosti, tak i značné výzvy. AI, která se pohybuje od základních reaktivních strojů k sofistikovaným systémům s omezenou pamětí, až po pokročilé generativní modely, transformuje industriální i sociální prostředí. Zatímco ekonomické dopady AI slibují zvýšení efektivity a potenciál k řešení komplexních globálních výzev, nesmíme přehlížet etické, bezpečnostní a sociální otázky, které s sebou přináší. Růst AI vyvolává diskuse o regulaci, ochraně soukromí a dopadu na pracovní trh, kde automatizace může vést ke změnám v povaze zaměstnání. V tomto kontextu je nezbytné, aby rozvoj AI byl provázen uváženou regulací a etickým přístupem, který zajistí rovnováhu mezi technologickým pokrokem a ochranou základních lidských hodnot.[1]
Co to vlastně je umělá inteligence?
Představy o tom, co to vlastně je umělá inteligence (artificial intelligence, AI) se mezi lidmi různí. Spektrum představ je široké, a to od umělých inteligentních bytostí jako z filmu „Terminátor“ (1984) až třeba po program, který samočinně umožňuje řídit automobil. Avšak oblast umělé inteligence fascinovala lidstvo už mnohem dříve. Připomeňme třeba Tal, bronzový samočinný stroj, který chránil v řecké mytologii ostrov Krétu. Pokud bychom hledali jednotnou a přesnou definici umělé inteligence, tak její ustálenou formu nenajdeme. Je to pochopitelné i z toho důvodu, že dochází k stále širší aplikaci různých forem AI napříč lidskými činnostmi a obory. Přesto lze nalézt určitou shodu v porozumění významu daného pojmu. AI je chápána jako určitý „program“, který simuluje lidské myšlení a akce. Pojem AI se obvykle používá pro stroje a programy vykazující činnosti spojované s inteligencí[2], jako je učení se a řešení problémů.
AI již v současnosti dokáže provést úkony, které byly donedávna nepředstavitelné. Dokáže např. vést letecké souboje lépe než lidští piloti, je schopna určit riziko selhání srdce nebo identifikovat propukající rakovinotvorný nádor ze snímku dříve než lékař, umožňuje snadno napodobovat lidské hlasy a podobu nebo například s pomocí senzorů odhalovat lhaní či jiné emoce.[3] Ale nemusíme mít jen „high-tech“ představy o jejím využití. AI lze používat i při kreativních činnostech a umění, např. při tvorbě videa nebo obrazů (Obrázek). Ano, zde tušíme, že její používání má i svůj rub, tj. rizika, etické problémy, negativní i pozitivní externality, ale k tomu se dále dostaneme.
Obrázek – Vygenerovaný pomocí AI
Zdroj: Gencraft.com; “Global economic outlook”
AI funguje v mnoha oblastech, aniž bychom o tom třeba věděli. AI máme skrze moderní technologie v našich chytrých telefonech, novějších autech, internetových vyhledávačích, atd. AI může díky schopnosti rychle zpracovat velké objemy dat pomoci převzít jednodušší úkoly, což bude mít své důsledky pro omezený čas našich životů. Lidé se budou moci věnovat více úkolům, které nadále vyžadují lidský faktor, ale pravděpodobně jim zůstane i více volného času.
Oblast AI se „exponenciálně“ rozvíjí a přes určitou nejednoznačnost můžeme rozlišit tři její hlavní oblasti. Jde o (i) úzkou umělou inteligenci, (ii) reaktivní stroje, (iii) umělou inteligenci s omezenou pamětí. První typ AI je velmi úzce zaměřen a postrádá schopnost učit se. To však není vyloženě negativum, takto byla pro určité úkony zavedena. Její schopností je např. rozpoznávat a generovat zvuk či obraz. Většina z nás ji zná jako hlasové asistenty Siri, Asistent Google či Alexa. Druhý typ AI zvládá reagovat na lidské či jiné podněty, ale nevytváří si zároveň paměť, ze které by byl schopen se učit. Asi opět většina z nás se s ní setkala ve formě, kdy se reklama na námi používaných internetových vyhledávačích zaměřuje na naše často vyhledávané produkty, za kterými stojí tzv. doporučovací systémy. Do této kategorie např. patří i různé spamové a antispamové systémy, které máme ve svých e-mailových schránkách více jak dekádu. Třetí typ AI má potenciál se učit z minulých pozorování, která ukládá do paměti. Tyto systémy jsou vhodné např. pro vypracování předpovědí v rozličných oblastech[4]. Již v současnosti mají využití v rozvíjených systémech pro předpovídání počasí, v autonomním řízení automobilů, investování do finančních produktů, atd. Nicméně existují i další alternativní klasifikace AI, a to na (i) užší vymezení AI, tj. programy umožňující imitovat lidský intelekt a chování, (ii) strojové učení (machine learning), tj. statistické algoritmy umožňující implementaci umělé inteligence prostřednictvím dat, (iii) hluboké učení (deep learning), tj. podskupina strojového učení, která využívá neuronové sítě, genetické algoritmy, atd. Tyto klasifikace se taky vyvíjejí a je možné, že za čas na rozdělení AI budeme nahlížet zase trochu jinak.
A kam spadá nyní často skloňovaná generativní AI? Tento přívlastek AI je možná více než ty ostatní v současnosti používán a i my se na něj několikrát v našem článku odkazujeme. Generativní AI spadá do úžeji vymezeného pojetí umělé inteligence, tedy stojí na pomezí výše uvedené první a druhé kategorie. Její aplikace jsou natrénovány na obrovských datových pozorováních z minulosti (tedy v reálném čase se neučí), na základě kterých umí rozpoznat „vzorce chování“ a formulovat závěry. Umí přijmout instrukce a ty pomocí strojového učení zpracovat k novým vzorcům chování a obsahu. Dílčí aplikace, které u generativní AI vznikly, vedou k jejich roztřídění na oblast generování textu, hudby a zvuku, obrázků a videí.
Rozmach umělé inteligence a její ekonomický význam
Umělá inteligence je v současnosti jednou z nejrychleji se rozvíjejících a též převratných technologií na světě. Výzkum a využití AI se nenachází ve svých prvopočátcích, jak jsme již uvedli, ale řadu aplikací a nástrojů napříč obory již běžně využíváme a dále se na nich intenzivně pracuje. Zanedlouho nebude patrně existovat odvětví, do kterého by AI viditelně nepromlouvala, resp. nemohla promlouvat.
AI se může stát klíčovým motorem pro ekonomický rozvoj a změnu způsobu života i práce lidí. Její rozšíření a následný vliv proběhne napříč odvětvími a může pomoci vyřešit řadu stávajících problémů. Rok 2023 se stal přelomovým, jelikož odstartoval obrovský růst generativní umělé inteligence využívající rozsáhlé jazykové modely. AI se stala významným tématem (Graf 1) a vyvolala konkurenční boj, ve kterém si prozatím vede dobře například společnost Microsoft ve spolupráci s OpenAI (do níž Microsoft výrazně investoval velké peníze). Zlomové pro běžné spotřebitele pak bylo především spuštění služby ChatGPT od firmy OpenAI v listopadu 2022 a Bard od Googlu a jejich následné rozšíření. Služby jsou v určitém rozsahu volně dostupné. To vše nám připadá podobné počátkům 90. let, kdy docházelo k masivnímu zavádění internetu. Dnes si již bez něj život de facto neumíme představit. Další přirovnání by bylo možné udělat k novodobé průmyslové revoluci, neboť se lze důvodně domnívat, že AI pronikne do všech oblastí lidského konání.
Graf 1 – Zájem o umělou inteligenci v průběhu času
(celosvětově, hledaný výraz AI)
Zdroj: Google Trends
Pozn.: Čísla představují relativní zájem ve vyhledávání, přičemž hodnota 100 představuje nejvyšší popularitu výrazu.
Protože má AI potenciál značně ovlivnit společnost, je důležité, jak její nástup a užitečnost vnímá veřejnost. Například průzkum společnosti Ipsos z konce roku 2021 ukázal, že postoj zhruba dvaceti tisíc dospělých jedinců k AI se napříč vybranými 28 státy liší. Přidání ukazatele HDP na obyvatele naznačilo, že lidé z bohatších ekonomik se více vymezují k produktům a službám AI, naopak rozvojové a rozvíjející se ekonomiky přijímají AI ochotněji (Graf 2). Při pohledu například na data OECD ohledně počtu patentů spojených s AI pak celosvětově stojí v čele USA, Asie (především Japonsko, Jižní Korea a Čína), ale pozadu nezůstává ani EU.
Graf 2 – Nálada veřejnosti vůči umělé inteligenci
(%; pravá osa v tisících USD)
Zdroj: Ipsos, World Bank
Pozn.: Průzkum z konce roku 2021. Výrok, že produkty a služby využívající AI mají více výhod než nevýhod.
Investice do umělé inteligence a její prosazení
Umělá inteligence proniká do stále více oblastí a její využití je pro budoucí ekonomickou aktivitu zásadní. Studie společnosti McKinsey Global Institute z roku 2018 předpověděla, že zhruba 70 % podniků by mohlo do roku 2030 zavést alespoň jeden typ technologie AI, přičemž méně než polovina z nich zřejmě využije celou škálu technologií AI. Uplatnění nástrojů AI v současnosti rapidně roste a najdeme ho v celé řadě oblastí. Například v EU, navzdory vysoké heterogenitě mezi jednotlivými členy, ji využívalo loni již 8 % podniků s nejméně deseti zaměstnanci. Pro eurozónu je to dokonce necelých 9 %, přičemž z Grafu 3 vyplývá, že nejvyšší podíl podniků využívajících AI v roce 2023 vykázalo Dánsko (15,2 %) a hned v závěsu Finsko (15,1 %). Rozšířené využívání AI je patrné též v Lucembursku (14,4 %), Belgii (13,8 %), Nizozemsku (13,4 %) a Maltě (13,2 %). Na druhé straně ve většině ostatních států využívala AI méně jak desetina podniků, s nejnižším podílem v Rumunsku (1,5 %), Bulharsku (3,6 %), Polsku (3,7 %) či Maďarsku (3,7 %).
Graf 3 – Prosazování umělé inteligence v EU
(podíl podniků využívajících AI v roce 2023)
Zdroj: Eurostat
Pozn.: Podniky s nejméně 10 zaměstnanci, vyjma finančního sektoru.
Necelý rok po zavedení řady nástrojů AI potvrzují jejich pravidelné využívání ve společnostech též průzkumy. Příkladem je průzkum společnosti McKinsey & Company z roku 2023, kde třetina respondentů odpověděla, že pravidelně využívá alespoň jednu aplikaci generativní AI. Zhruba 40 % respondentů též uvedlo, že mají v plánu zvýšení investic do AI právě díky celkovému pokroku v této oblasti. Při pohledu na zveřejněnou hodnotu příchozích investic do AI na příkladu EU lze pozorovat, že čísla v posledních letech rostla (Graf 4). Nejvýznamnější přísun investic v loňském roce pocítilo především Německo, Švédsko, Francie, Nizozemsko či Španělsko. Těchto pět zemí EU však oproti zbytku vykazuje nadprůměrné hodnoty dlouhodoběji. Více méně nulové příchozí investice pak v roce 2023 zaznamenaly například Malta, Lotyšsko, Kypr, Chorvatsko či Bulharsko. Tyto státy však dlouhodobě investory do AI nepřitahují.
Graf 4 – Země EU nejvíce přitahující investice do AI
(zveřejněná hodnota příchozích investic v mil. USD)
Zdroj: ETO Country Activity Tracket
Konkrétní příklady
Ačkoliv je rozmach AI stále v počátečních fázích, její používání je již poměrně rozšířené. Dříve zmíněný průzkum totiž ukázal, že veřejně dostupné nástroje AI jsou implementovány napříč regiony (Graf 5) a odvětvími (Graf 6), a to v různých „formách“. Konkrétně necelých 80 % všech respondentů se s AI v nějaké formě setkalo (v práci či mimo) a přes 20 % ji pravidelně využívá v práci. Pravidelné využívání AI je pak v rámci regionů nejvyšší v Severní Americe a z pohledu odvětví vedou technologie, média a komunikace. Nejčastěji uváděná konkrétnější použití generativních nástrojů AI jsou v marketingu a prodeji, vývoji produktů a služeb a provozu služeb, přičemž převratné změny očekávají technologická odvětví a odvětví finančních služeb.
Graf 5 – Expozice generativním nástrojům AI podle regionu
(% respondentů)
Zdroj: McKinses & Company
Pozn.: Z důvodu zaokrouhlování nemusí součet číselných údajů odpovídat 100 %.
Graf 6 – Expozice generativním nástrojům AI podle odvětví
(% respondentů)
Zdroj: McKinses & Company
Pozn.: Z důvodu zaokrouhlování nemusí součet číselných údajů odpovídat 100 %.
Konkrétní příklady užitečného uplatnění AI lze nalézt napříč sektory. Například ve zdravotnictví má AI vysoký potenciál skrze diagnostickou podporu na základě dat o pacientech, či samotném vyhodnocení vyšetření. V automobilovém průmyslu je to především využití autonomie, ať už v údržbě automobilu či samotné jízdě. Obecně v dopravě a logistice může AI efektivně řídit dopravu a snížit tak přetížení v podobě dopravních zácp a zároveň tak zvýšit bezpečnost. Finančním službám by AI mohla pomoci skrze personalizaci, větší automatizaci operací a efektivnější investování či řízení osobních financí. Maloobchodní prodej může vytěžit potenciál AI též díky personalizaci, designu a výrobě, ale také díky předvídání poptávky zákazníků. V oblasti technologie, médií a komunikace sehraje roli archivace médií, tvorba obsahu na míru a personalizovaný marketing a reklama. Ve výrobě může AI potenciálně vylepšit monitorování a automatickou korekci či optimalizovat plynulost dodavatelského řetězce. AI však má svůj potenciál třeba též v energetickém odvětví ať už v podobě chytrých měřičů či efektivnějšího provozu a údržby sítě. Tématem je i vliv AI na podobu vzdělávání, kde budou muset zřejmě nastat systémové změny, například v oblasti hodnocení. Klasické psaní kvalifikačních prací na vysokých školách zřejmě také dozná změn. U některých oborů půjde opravdu o převratné posuny. Například ten z oblasti filmového průmyslu je až šokující, jelikož již teď je technicky možné natočit film se zemřelým hercem. Bude tedy obecně nutné naučit se s AI rozumně a efektivně pracovat. (PwC, 2017)
Dopad umělé inteligence na produktivitu a potažmo na ekonomický růst
AI má velký potenciál zvrátit pokles růstu produktivity a přispět tak k růstu celosvětové ekonomické aktivity. Hospodářský růst totiž již od 80. let 20. stolení v řadě velkých ekonomik stagnuje či zpomaluje. Tento vývoj dokazuje Graf 7 na příkladu sedmi nejvyspělejších zemí světa (G7), kde se růst za posledních pár desetiletí v průměru snížil z 3 % zhruba na slabou polovinu. Dle starší studie „Sizing the prize“ od společnosti PwC z roku 2017 by AI mohla do roku 2030 potenciálně přispět světové ekonomice celkem 15,7 mld. dolarů, což odpovídá nárůstu globálního HDP o 14 %. Největší ekonomický přínos díky AI pocítí pravděpodobně Čína (26% nárůst HDP), ale i USA (14,5% nárůst), což odpovídá zhruba 70 % globálního ekonomického dopadu. Hnací silou ekonomického přínosu bude s více jak polovičním podílem zvýšená produktivita. Svůj zásadní podíl ale sehraje též vylepšení produktů díky AI, což podpoří spotřebitelskou poptávku. Jelikož AI zvýší produktivitu, hodnotu produktů a obecně spotřebu, bude dle studie nejvíce ziskový maloobchod, finanční služby a zdravotnictví. Na velikost dopadu však bude mít vliv tempo zavádění AI, ale i globální propojenost či struktura trhu práce v dané zemi.
Graf 7 – Růst reálného HDP v posledních desetiletích
(roční tempa růstu HDP ve skupině ekonomik G7 v %)
Zdroj: OECD
Pozn.: Jedná se o průměr hodnot za dané desetiletí. Pro Německo jsou data dostupná až od roku 1992.
Nové studie ekonomického potenciálu AI poukazují na slibný až ohromující dopad, především právě díky zvyšování produktivity. Příkladem je studie z roku 2023 vypracovaná McKinsey & Company, která přišla s odhadem příspěvku generativní AI skrze produktivitu ke globální ekonomice až na 4 biliony dolarů ročně. O tom, jak masivní dopad by to byl, vypovídá skutečnost, že to je zhruba hodnota srovnatelná s HDP Spojeného království. Zhruba tři čtvrtiny případné přidané hodnoty pochází ze čtyř oblastí: zákaznický provoz, marketing a prodej, softwarové inženýrství a výzkum a vývoj. Obecně pak dopad pocítí všechna průmyslová odvětví, avšak například bankovnictví či maloobchod by mohly pocítit dopad na příjmy obzvláště. Plné využití AI by mohlo znamenat dodatečných až 300 mld. dolarů ročně a u maloobchodu dokonce až 600 mld. dolarů ročně. Obecně tedy může AI vytvořit jak nové produkty a služby, tak celá odvětví, což by zvýšilo poptávku spotřebitelů a vytvořilo nové zdroje příjmů.
Možné problémy a výzvy spojené se zaváděním umělé inteligence
Realita nebo „fake news“? Potenciálně velký problém pro důvěryhodnost informačních zdrojů bude mít generování hlasu, obrázků a videí. Vypadá to celkem nevinně, ale již v současnosti je dle různých průzkumů nesprávně lidmi přisuzováno autorství, tj. zda jde opravdu o realitu nebo obrázek vytvořený pomocí AI. Obrázky vygenerované pomocí služby Midjourney (zejména nové verze 5)[5] uchvacují a zaplavují svět. Ve známost přišly nepravdivé, avšak velmi reálně provedené fotografie papeže Františka v luxusní bílé zimní bundě či ty, na kterých je zatýkán exprezident USA Donald Trump. A což, kdyby šlo ještě o podvržená, ale od reality těžce rozpoznatelná ozvučená videa. Potenciál pro zneužití je zde tedy velký, zejména při šíření nepravdivých či poplašných zpráv, ale i „neférovém“ ovlivňování veřejného mínění. To je velká výzva pro naši společnost, kde sociální média jsou na výsluní. Možná je to však příležitost pro renomovaná média typu TV zpravodajství, zavedené novinové deníky či časopisy. Ty mohou být při vzestupu hrozby fake news více vyhledávány, neboť čtenář nebude mít rychlou možnost ověřovat, zda přijímaná informace je realitou nebo fikcí či podvodem.
Zavádění AI může být u některých směrů velmi energeticky a environmentálně náročné. Masivní zavádění AI může přibrzďovat energetická náročnost některých aplikací, např. generování různých obrázků, které obvykle nepřináší nějakou „ryzí“ přidanou hodnotu. Zařízení, která podporují AI, jsou obecně mnohonásobně energeticky náročnější než tradiční informační soupravy, a rovněž jejich chlazení může vyžadovat mnohem více vody. Profesorka Yale Univerzity K. Crafwordová (2022) ve své knize např. uvádí, že jedno zadání pro chatbot GPT může spotřebovat až tisícinásobně více energie než vyhledávací dotaz na Google. Zároveň uvádí, že běžná konverzace s ChatGPT (20 až 50 otázek) vyžaduje přibližně půl litru sladké vody na chlazení serverů v datových centrech. Studie Li a kol. (2023) např. uvádí, že samotný trénink jazykového modelu GPT na GPT-3 spotřeboval 700 000 litrů vody. Stejný objem, který by stačil průměrné osobě v české domácnosti na více než 20 let.
Ačkoliv AI vyvolává spoustu očekávání a výhledů na přínosy, je důležitá obezřetnost. Při přechodu na AI zcela jistě vzniknou překážky a náklady, přičemž přijetí AI by potenciálně mohlo zhoršit rozdíly mezi jednotlivými státy, ale též společnostmi a pracovníky, jelikož přínosy budou pravděpodobně nerovnoměrné. Navzdory dříve zmíněnému postoji jsou lídry v oblasti prosazování AI většinou vyspělé země, které by tak mohly navýšit svůj náskok před těmi rozvojovými. Více méně jsou k tomu vzhledem ke zpomalující dynamice růstu HDP tlačeny, ale též existuje motivace nahradit člověka strojem, jelikož mzdy v těchto státech bývají vysoké. Výjimečná je v tomto ohledu Čína, která masově investuje do AI a zavedla národní strategii s cílem stát se v jejím dodavatelském řetězci světovým tahounem (McKinsey Global Institute, 2018). Nová analýza MMF (2024) z ledna letošního roku dokonce před zhoršením nerovnosti a vznikem většího sociálního napětí varuje, jelikož rozvojové země nebudou umět výhody AI plnohodnotně využít. Z pohledu pracovníků pak mohou být v nevýhodě ti s nižšími příjmy, či starší zaměstnanci oproti vysokopříjmovým a mladým, kteří si zřejmě naopak polepší. Je otázkou, jak se projeví dopad těchto procesů do konvergence rozvíjejících se a rozvojových zemí k zemím vyspělým.
Důležitým tématem v rámci využívání AI jsou například etické problémy. Jelikož je technologie AI nějak vyvinuta a naučena, musí být kladen zřetel na její neutrálnost, jinak řečeno nezaujatost. Její zodpovědné vyškolení je tedy nezbytné pro následné fungování. Vzhledem ke značnému množství dat vkládaných do platforem AI musí být též zajištěna bezpečnost využívání těchto dat, jelikož jsou využívány k zlepšování a dalšímu učení AI. Uživatelé by tak měli být obezřetní a neměli by vkládat data, která nechtějí zveřejnit, případně mají tajný či jakýmkoliv způsobem citlivý charakter.
Stranou nezůstává ani výzva v podobě regulace přijetí a používání AI. Obecně panuje snaha AI dobře nastavit, avšak vzhledem k neexistujícímu precedentu je regulační prostředí týkající se AI nerozvinuté a globálně neexistují žádné závazné normy. První krok k vymezení mantinelů však udělala Evropská unie prostřednictvím nově vznikající legislativy v podobě Aktu o umělé inteligenci. Jednání ohledně nařízení kulminovala na konci loňského roku, přičemž v platnost by měl Akt vstoupit nejdříve v roce 2025. Cílem regulace je zajistit bezpečnost systémů AI zaváděných v EU (zejména těch vysoce rizikových, jako je například kritická infrastruktura či soudnictví) a zároveň respektování základních práv a hodnot EU. Akt by měl též podpořit investice a inovace v oblasti AI v Evropě.
Mnoho společností však doposud neřeší potenciální problémy spojené s větším rozšířením AI. Již vícekrát zmiňovaný nedávný průzkum McKinsey & Company dokonce odhalil, že pouhých zhruba 20 % respondentů (zaměstnavatelů) nějak řídí používání AI zaměstnanci. Jako tři nejvíce relevantní rizika zavádění generativní AI byli uvedeny: nepřesnost, kybernetická bezpečnost či porušení duševního vlastnictví (Graf 8). Avšak průzkum též ukázal, že málokterá společnost usiluje například o zmírnění nejčastěji uváděného rizika v podobě nepřesnosti. Počet incidentů a kontroverzí okolo AI však každým rokem roste, jelikož roste i povědomí o zneužívání této technologie (Graf 9) a téma by tudíž nemělo být i do budoucna přehlíženo.
Graf 8 – Rizika související s umělou inteligencí
(% respondentů)
Zdroj: McKinses & Company
Pozn.: Rizika, která organizace považují za relevantní a snaží se je zmírnit.
Graf 9 – Incidenty a kontroverze v oblasti umělé inteligence
(počet incidentů a kontroverzí souvisejících s AI)
Zdroj: AIAAIC Repository
Umělá inteligence a trh práce
Trh práce a schopnost AI „nahradit“ zaměstnance je jednou z obav do budoucnosti. Lze předpokládat, že řada pracovních míst bude ohrožena či nahrazena, zejména těch s velkou částí rutinních či automatizovatelných činností. V řadě případů bude však AI lidskou práci pravděpodobně spíše doplňovat a zlepší její výkon. Na pracovním trhu budou probíhat dynamické změny (například větší fluktuace zaměstnanců), avšak důležité budou investice společností do zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců, či do potřebné rekvalifikace. Navíc v řadě odvětví poroste poptávka po nástrojích AI a tudíž bude potřeba více odborníků nejen na jejich vývoj, ale též na jejich údržbu a dojde tak i k vytváření nových pracovních míst.
Generativní AI má potenciál značně změnit pracovní prostředí a povahu práce. Klíčová bude automatizace pracovních činností, které zabírají zaměstnancům až 70 % času. AI by měla dle čerstvých odhadů dokázat automatizovat až polovinu pracovních činností mezi lety 2030 až 2060. Díky tomuto pokroku tak může dojít k růstu produktivity práce napříč ekonomikou. Do roku 2040 by mohla produktivita práce ročně růst v závislosti na míře a rozsahu zavádění AI o 0,1 % až 0,6 %. Důležité ale budou též investice do pracovníků a jejich podpora při učení nových dovedností či celkové změně povolání. V případě, že nastolená rizika budou eliminována na minimum, mohla by AI významně přispět ke globálnímu ekonomickému růstu. (McKinsey & Company, 2023a)
Odborný názor na konkrétní vliv AI na globální trh práce však není jednotný. Panuje pouze shoda na tom, že dojde z významným přesunům pracovních sil. V krátkodobém až střednědobém horizontu dojde zřejmě ke strukturálním přesunům pracovních míst, ale i ke snižování počtu pracovníků v oblastech, kde již lidský faktor nebude třeba, zatímco dlouhodobě převáží spíše tvorba pracovních míst (European Parliament, 2019). Jelikož AI ovlivní produktivitu práce, může mít vliv i na poptávku po pracovní síle a tudíž i na mzdy. Dle čerstvé analýzy MMF dokonce AI ovlivní zhruba 40 % všech pracovních míst na celém světě, přičemž ve vyspělých ekonomikách to může být až 60 % (větší rizika, ale i příležitosti), zatímco v zemích s nízkými příjmy jen asi 26 % a menší podíl zaznamenají také rozvíjející se trhy (Graf 10). Na druhou stranu by měla probíhat rozsáhlá rekvalifikace a vytvoření nových pracovních míst díky samotnému hodnotovému řetězci AI a díky změnám v produktivitě a spotřebitelské poptávce (McKinsey & Company, 2023b). Budou potřeba nejen noví pracovníci „kreativci“ dále rozvíjející AI, ale též skupina, která bude technologie udržovat, provozovat a regulovat. Obecně bude potřeba pečlivá rovnováha politik, aby byl správně využit potenciál AI. Země musí vytvořit prostředí a programy rekvalifikace pro zranitelné pracovníky, čímž může být přechod na AI inkluzivnější a omezí se tak zhoršení celkové nerovnosti (MMF, 2024). AI navíc nedokáže, alespoň prozatím, nahradit veškeré lidské dovednosti.
Graf 10 – Dopad umělé inteligence na pracovní místa
(podíly zaměstnanosti podle vystavení vůči AI a komplementarity)
Zdroj: ILO, MMF
Pozn.: Podíl zaměstnanosti v rámci každé skupiny zemí je vypočten jako vážený průměr na populaci v produktivním věku.
Závěr
Umělá inteligence se dostává do de facto všech oblastí našeho života a startuje tak novou éru. Nástup této technologie zaujal celosvětovou pozornost a vyvolal obrovské nadšení, jelikož první pilotní projekty (jako např. ChatGPT nebo Bard) jsou prozatím přesvědčivé. Na druhé straně je hmatatelné i určité znepokojení a ostýchavost. Ačkoliv by AI mohla díky nastartování produktivity práce potenciálně pozitivně podpořit globální hospodářský růst, mohla by také nahradit řadu pracovních míst, prohloubit nerovnost a přinést etické problémy. Pokud bychom měli vyslovit náš postoj, zda má lidstvo v rukou převratnou dvojsečnou zbraň, tak se kloníme k názoru, že ano. Budou tedy specifické oblasti, kde nad AI bude nutné mít dozor. Na druhou stranu v řadě oblastí přinese AI převratné změny, které prostě patří do 21. století. Zavádění AI nám trochu připadá podobné počátkům zavádění internetu. Jak všichni víme, dnes už si bez něj život v podstatě neumíme představit.
Plné odhalení přínosů či rizik však bude vyžadovat čas. Čistý efekt potenciálního dopadu AI na globální ekonomiku je obtížné předpovídat. Ukazuje se, že bude třeba představit soubor regulačních a dalších politik, umožňující vytěžit obrovský potenciál AI ve prospěch všech a postavit se čelem značným výzvám (etickým, privátním, právním, kriminálním atd.). Další rozvoj AI bude rovněž záležet na tom, zda její používání bude zpoplatněno (nižší verze software) nebo ne.[6] V dalších číslech GEVu se AI pohledem ekonomů budeme dále věnovat.
Autory jsou Luboš Komárek a Michaela Ryšavá, analytička ČNB a doktorandka Katedry ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Názory v tomto příspěvku jsou jejich vlastní a neodrážejí nezbytně oficiální pozici České národní banky.
Zdroje
Adobe Firefly (2024): Generativní umělá inteligence vs. Jiné typy umělé inteligence, 2024, https://www.adobe.com/cz/products/firefly/discover/generative-ai-vs-other-ai.html
Atashbar, T. – Shi, R. A. (2023): AI and Macroeconomic Modeling: Deep Reinforcement Learning in an RBC model in: IMF Working Papers, Volume 2023, Issue 040. https://www.elibrary.imf.org/view/journals/001/2023/040/article-A001-en.xml
Crawford, K. (2022): The atlas of AI. Power, Politics, and the Planetary Costs of Artificial Intelligence, Yale University Press, 2022. ISBN: 0300264631
Dřímalka, F. (2023). Budoucnost nepráce. 1. vydání., ISBN 978-80-11-03771-0
Li, P., Yang, J., Islam, M. A., & Ren, S. (2023): Making AI Less "Thirsty": Uncovering and Addressing the Secret Water Footprint of AI Models, Cornell University
European Parliament (2019): Economic impacts of artificial intelligence (AI), July, 2019, https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2019/637967/EPRS_BRI(2019)637967_EN.pdf
McKinsey & Company (2023a): The economic potential of generative AI: The next productivity frontier, June, 2023, https://www.mckinsey.com/capabilities/mckinsey-digital/our-insights/the-economic-potential-of-generative-ai-the-next-productivity-frontier#introduction
McKinsey & Company (2023b): The state of AI in 2023: Generative AI’s breakout year, August, 2023, https://www.mckinsey.com/capabilities/quantumblack/our-insights/the-state-of-ai-in-2023-generative-ais-breakout-year
McKinsey Global Institute (2018): Modeling the impact of AI on the world economy, September, 2018, https://www.mckinsey.com/featured-insights/artificial-intelligence/notes-from-the-ai-frontier-modeling-the-impact-of-ai-on-the-world-economy
MMF (2023): Artificial Intelignence. What AI means for economics, December, 2023, https://www.imf.org/en/Publications/fandd/issues#1e7ad5c45f7145edac4368379d57f7ab
MMF (2024): Gen-AI: Artificial Intelligence and the Future of Work, January, 2024, https://www.imf.org/en/Publications/Staff-Discussion-Notes/Issues/2024/01/14/Gen-AI-Artificial-Intelligence-and-the-Future-of-Work-542379
PwC (2017): Sizing the prize, June, 2017, https://www.pwc.com/gx/en/issues/analytics/assets/pwc-ai-analysis-sizing-the-prize-report.pdf
Klíčová slova: umělá inteligence, produktivita, ekonomický růst, trh práce
JEL Klasifikace: E24, O33, O40
[1] Perexový odstavec byl vygenerován s pomocí AI (ChatGPT) na základě tohoto článku.
[2] Inteligence (z lat. inter-legere) je dispozice pro myšlení, učení a adaptaci a projevuje se intelektovým výkonem. Existuje několik typů klasifikací inteligence. Robert Sternberg, autor tzv. Trojúhelníkové teorie rozlišuje inteligenci analytickou, kreativní a praktickou. Howard Gardner pak z jiného úhlu definuje inteligenci jazykově verbální, logicko-matematickou, vizuálně prostorovou, zvukově-hudební, tělesně-pohybovou, vnitřní (intrapersonální), přírodní a existenciální. David Perkins pak dělí inteligenci na nervovou, zkušenostní a reflektivní. Detailní porozumění nuancím daných klasifikací jde nad rámec tohoto textu, avšak dokresluje, co vše pod pojmem inteligence lze chápat a kde má následně prostor inteligence umělá.
[3] Viz např. Dřímalka (2023).
[4] Dle názoru autorů, není otázkou zda, ale za jak dlouho promluví AI i do vyhotovování makroekonomických prognóz, kde v současnosti hrají prim dynamické modely všeobecné rovnováhy (DSGE). AI by totiž mohla pomoci s nejedním problémem v této oblasti, počínaje linearitou vazeb v těchto modelech obsažených až po jejich nákladné časové rekalibrace. Jednou z prvních prací, která se aplikací AI v makroekonomických modelech zabývá je práce ekonomů MMF, viz Atashbar a Shi (2023).
[5] Je jasné, že nové verze nejen Midjourney budou přibývat a budou stále dokonalejší. Některé další konkurenční produkty, třeba ControlNet, DALL-E či Dream Studio umí některá další vylepšení při tvorbě obrázků.
[6] Pokud budou vždy nižší verze zpřístupněny široké veřejnosti bezplatně, tak by masivní využívání AI bylo výrazně stimulováno.