Tři poznámky ke stabilizaci státního dluhu

Aleš Michl, člen bankovní rady ČNB
Poznámky k panelové diskusi konference Udržitelnost veřejných financí
Česká společnost ekonomická ve spolupráci s Provozně ekonomickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně
13. dubna 2021

Videozáznam z panelové diskuse (externí odkaz)

Poznámky k panelové diskusi:

1.

Před Covidem mělo Česko čtyři roky (2016–2019) přebytek veřejných financí a dluh byl snížen ze 44,4 % HDP ve 2013 na 30,2 % HDP ve 2019. Průměrný přebytek primární bilance 2015–2019 byl 1,4 % HDP.

Během Covidu zadlužení země vzrostlo. Ke konci 2020 bylo zadlužení Česka 38,1 % HDP. Zatím nejvyšší dluh v historii ČR v relativním vyjádření k HDP byl v roce 2013, a to 44,4 % HDP.

Podle prognózy Ministerstva financí ČR bude veřejný dluh ke konci 2021 kolem 45 % HDP (nejnovější predikce bude publikována 14. 4. 2021).

2.

Během Covidu, pro roky 2020 a 2021, je potřeba uvolněnou měnovou politiku ČNB doplnit fiskální expanzí. Expanzí rozumím vládní politiku s kladným fiskálním impulsem.

Neopakovat chybu z let 2010–2013. Po krizi 2008 tehdejší vláda provedla nejdříve fiskální expanzi v roce 2009, pak ale v letech 2010–2013 přepnula na fiskální restrikci (záporný fiskální impuls). Vláda tehdy brzdila oživení růstu HDP v průměru o 0,7 p. b. ročně (průměrný fiskální impuls 2010–2013) a nastala druhá recese (viz tabulka).

Fiskální impulz a růst HDP v letech 2008–2013
(Plus hodnota u fiskálního impulsu = fiskální expanze)

  2008 2009 2010 2011 2012 2013
Fiskální impuls v p.b. k růstu HDP -0,5 0,3 -0,8 -0,8 -0,4 -1
Změna HDP v % 2,7 -4,7 2,4 1,8 -0,8 0

Zdroj: ČNB, ČSÚ

V ČNB odhadujeme, že fiskální impuls činil v roce 2020 +1,5 p. b. do změny HDP. V roce 2021 bude podle nás činit +0,6 p. b. do změny HDP.

3.

Až bude Covid pod kontrolou, je potřeba z fiskální expanze přejít na stabilizaci zadlužení.

Pro stabilizaci dluhu na HDP je důležitá tato rovnice – viz také Checherita-Westphal (2019):

Rovnice k přednášce A. Michla z 13. 4. 2021

Rovnice je ve zjednodušené formě. Zahrnuje proměnné: změna podílu dluhu na HDP v procentních bodech (Δbt). Dále pak rozdíl mezi průměrnou nominální úrokovou sazbou dluhu (it) a růstem nominálního HDP (gt). Podíl dluhu na HDP v předchozím období (bt–1). Pokud výdaje na obsluhu dluhu převyšují nominální růst HDP, dluh roste, a to o to rychleji, čím vyšší dluh je (efekt sněhové koule). Poslední proměnnou je primární přebytek veřejných financí (pbt), což je saldo veřejných financí bez zahrnutí nákladů na dluh (náklady na dluh ve 2020 představovaly 40 miliard Kč, to je 0,7 % HDP, průměrná sazba, kterou platíme z dluhu je 2 %).

Předpokládejme, že na konci 2021 bude zadlužení Česka 45 % HDP. A předpokládejme, že Covid bude pod kontrolou v roce 2022. Co je potřeba od 2022 ke stabilizaci dluhu k poměru na HDP?

Citlivost nárůstu zadlužení v 2022 na jednotlivých parametrech rovnice

Výpočty k přednášce A. Michla z 13. 4. 2021
Zdroj: vlastní výpočty na základě výhledu ČNB a MF ČR

Z rovnice plyne, že je potřeba, aby HDP rostl. Nejlépe reálně okolo 4 % (nominálně okolo 6 %), tedy aby reálný růst HDP byl dvojnásobný než náklady na dluh (aktuálně 2 %). A pak primární saldo rozpočtu ve 2022 do -2 % HDP (tj. -125 miliard Kč).


Reference:

CHECHERITA-WESTPHAL, C. (2019). „Interest rate-growth differential and government debt dynamics“, ECB Economic Bulletin (2/2019).

MICHL, A. (2019a). „Ten Years Later: Lessons for DSGE Builders and Czech Policy Makers“, Review of Economic Perspectives, 3/2019.

MICHL, A. (2019b). „Páky a polštáře (vankúše) 3“. Přednáška na Ekonomické fakultě Univerzity Mateja Bela v Bánské Bystrici, 26. listopadu 2019.