Guvernér: Tradici vydávání zlatých mincí založil Rašín

Jiří Rusnok, guvernér ČNB

Vážené dámy, vážení pánové,

Česká národní banka připravila slavnostní prezentaci bimetalové pamětní mince u příležitosti 100. výročí zavedení československé koruny. Připomínáme tak přijetí „měnového zákona“ z 10. dubna 1919, v jehož pátém paragrafu je uvedeno „měnová jednotka pro oblast československého státu se označuje jako koruna československá, ve zkratce Kč“. Dnes má československá koruna – de iure – sto let.

Proč se dnes scházíme v Kutné Hoře při prezentaci bimetalové pamětní mince? Vychází to z historie, protože Kutná Hora měla významné postavení v historii české měny, zejména stříbrné. První českou měnou byly od 10. století stříbrné denáry, po objevení bohatých nalezišť stříbra u Kutné Hory mohl král Václav II. v roce 1300 zavést měnu grošovou – pražské stříbrné groše, které byly raženy v mincovně v Kutné Hoře. Kutnohorská mincovna byla zrušena až roku 1726, kdy už grošová měna byla dávnou minulostí, neboť od roku 1573 se razily tolary.

Název peněžní jednotky „koruna“ se na našem území poprvé objevuje v roce 1892 jako měna zlatého základu zavedená v tehdejším Rakousku-Uhersku. Po první světové válce a po vzniku Československa byla jedním z prvních úkolů náprava rozvrácených peněžních poměrů. Mezi hlavní cíle ministra financí Aloise Rašína patřilo provedení měnové odluky od rakousko-uherské měny na území Československa, vytvoření vlastní peněžní jednotky a provedení restrikce nadměrného množství oběživa a zvýšení kupní síly koruny. Po měnové odluce – provedené formou kolkování – ve dnech 3. až 9. března 1919 (na Slovensku do 12. 3.) bylo na stole rozhodnutí o přípravě a vydání vlastních peněz. Přijetím měnového zákona v dubnu 1919 byla zavedena koruna československá jako měnová jednotka. Emise a správa měny byla prozatímně svěřena do rukou ministra financí, k čemuž byl vytvořen Bankovní úřad při ministerstvu financí. Národní banka československá vznikla až v roce 1926.

Pro označení měnové jednotky v roce 1919 bylo zachováno předcházející rakousko-uherské označení „koruna“, ačkoliv nemá věcné ani ideové opodstatnění v české a československé historii. Také se zvažovalo, že československá koruna bude prozatímní měnou, kterou následně nahradí československý frank krytý zlatem. Přes návrhy jako frank, říp, sokol, či dokonce rašín zůstalo u vžitého názvu koruna. První vlastní československé peníze, státovky, byly v oběhu od července 1919, konkrétně státovka v hodnotě 100 Kč dle návrhu Alfonse Muchy. Po obnově zařízení mincovny v Kremnici v roce 1922 se začalo s ražbou prvních československých mincí a to dle návrhů Otakara Španiela. Historickou zajímavostí je, že mince až do konce roku 1989 nevydávala centrální banka, ale stát prostřednictvím ministerstva financí.

Počátek tradice vydávání našich zlatých mincí je spojen opět s Aloisem Rašínem. Právě jeho myšlenka vydávat československý zlatý dukát stála u počátků ražby číslovaných jubilejních svatováclavských dukátů v roce 1923, které vzbudily velký zájem veřejnosti. První stříbrná pamětní mince, desetikoruna, byla pak vydána v roce 1928 k 10. výročí republiky.

Přejme tedy této nové bimetalové minci, vytvořené dle návrhu Jiřího Hanuše, úspěch a čestné místo v tradici našich pamětních mincí. A české koruně, pokračovatelce československé koruny, přejme, aby následujících sto let bylo úspěšných a stabilních bez negativních měnových i politických turbulencí.

Děkuji Vám za pozornost.