Inflace v únoru 2022 nad prognózou ČNB a vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v únoru 2022
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v únoru 2022 cenová hladina meziročně o 11,1 %. Inflace tak dále zrychlila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 10,7 %.
V únoru byl meziroční růst spotřebitelských cen ve srovnání se zimní prognózou ČNB o 1,3 procentního bodu výraznější. Za touto odchylkou stál – podobně jako v lednu – především vývoj cen potravin, jejichž dynamika dále znatelně zrychlila. K nečekaně silnému cenovému růstu přispěly rovněž vyšší regulované ceny v návaznosti na zdražování energií souvisejících s bydlením a také překvapivě silný růst cen pohonných hmot. Mírně vyšší byla i jádrová inflace. Dopad změn nepřímých daní byl v porovnání s prognózou naopak o něco menší vlivem lehce nižšího dopadu opětovného zavedení DPH na energie v lednu a pozvolnějšího náběhu letošního zvýšení spotřební daně na tabák do cen pro spotřebitele.
únor 2022
meziročně v %
ZoMP zima 2022
skutečnost
Index spotřebitelských cen
9,7
11,1
Regulované ceny
13,7
15,6
Primární dopady změn daní
0,6
0,4
Očištěno o změny nepřímých daní
Ceny potravin, nápoje, tabák
3,9
6,1
Jádrová inflace
10,2
10,4
Ceny pohonných hmot
25,5
31,3
Měnověpolitická inflace
9,2
10,7
Zveřejněná data odrážejí mimořádně silné a plošné inflační tlaky z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou patrné již od poloviny loňského roku. Na pozadí tradičního přeceňování počátkem roku pokračuje zrychlování jádrové inflace, které odráží zesilující dynamiku cen zboží i služeb. V ní se v prostředí solidní poptávky v české ekonomice projevuje značný nárůst osobních a materiálových nákladů firem v uplynulém období včetně citelného zdražení energií. V rámci cenového jádra se dále zvýšil příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Růst regulovaných cen zrychlil v důsledku pokračujícího zdražování plynu, elektřiny a tepla pro domácnosti. V dynamice cen potravin se promítají jak silné domácí poptávkové tlaky, tak i zdražování světových agrárních komodit kvůli souběhu silné globální poptávky a omezení na nabídkové straně.
Zimní prognóza ČNB očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách kolem 10 % a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti 2% cíle. V důsledku války na Ukrajině, která s sebou nese extrémní cenové tlaky zejména v oblasti komodit a vedla i k oslabení kurzu koruny, však v následujících měsících velmi pravděpodobně dojde k dalšímu znatelnému, byť dočasnému, nárůstu inflace.
Petr Král, ředitel sekce měnové
Naše internetové stránky využívají soubory cookies
Tyto internetové stránky se neustále snažíme pro naše uživatele zlepšovat. Za tímto účelem využíváme technické a anonymizované statistické cookies.
Inflace v únoru 2022 nad prognózou ČNB a vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v únoru 2022
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v únoru 2022 cenová hladina meziročně o 11,1 %. Inflace tak dále zrychlila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o 10,7 %.
V únoru byl meziroční růst spotřebitelských cen ve srovnání se zimní prognózou ČNB o 1,3 procentního bodu výraznější. Za touto odchylkou stál – podobně jako v lednu – především vývoj cen potravin, jejichž dynamika dále znatelně zrychlila. K nečekaně silnému cenovému růstu přispěly rovněž vyšší regulované ceny v návaznosti na zdražování energií souvisejících s bydlením a také překvapivě silný růst cen pohonných hmot. Mírně vyšší byla i jádrová inflace. Dopad změn nepřímých daní byl v porovnání s prognózou naopak o něco menší vlivem lehce nižšího dopadu opětovného zavedení DPH na energie v lednu a pozvolnějšího náběhu letošního zvýšení spotřební daně na tabák do cen pro spotřebitele.
Zveřejněná data odrážejí mimořádně silné a plošné inflační tlaky z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou patrné již od poloviny loňského roku. Na pozadí tradičního přeceňování počátkem roku pokračuje zrychlování jádrové inflace, které odráží zesilující dynamiku cen zboží i služeb. V ní se v prostředí solidní poptávky v české ekonomice projevuje značný nárůst osobních a materiálových nákladů firem v uplynulém období včetně citelného zdražení energií. V rámci cenového jádra se dále zvýšil příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Růst regulovaných cen zrychlil v důsledku pokračujícího zdražování plynu, elektřiny a tepla pro domácnosti. V dynamice cen potravin se promítají jak silné domácí poptávkové tlaky, tak i zdražování světových agrárních komodit kvůli souběhu silné globální poptávky a omezení na nabídkové straně.
Zimní prognóza ČNB očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách kolem 10 % a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti 2% cíle. V důsledku války na Ukrajině, která s sebou nese extrémní cenové tlaky zejména v oblasti komodit a vedla i k oslabení kurzu koruny, však v následujících měsících velmi pravděpodobně dojde k dalšímu znatelnému, byť dočasnému, nárůstu inflace.
Petr Král, ředitel sekce měnové