Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v srpnu 2022
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v srpnu 2022 cenová hladina meziročně o 17,2 %. Inflace tak po třinácti měsících zrychlování v meziročním vyjádření poprvé poklesla. Nacházela se však nadále vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 17,1 %.
Srpnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s letní prognózou ČNB o zhruba dva procentní body pomalejší. Uvedenou odchylku způsobil vývoj všech složek inflace s výjimkou změn nepřímých daní, přičemž část odchylky byla způsobena již cenovým vývojem v červenci. Nejvýrazněji se na odchylce srpnové meziroční inflace od prognózy podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, ceny pohonných hmot a regulované ceny.
srpen 2022
meziročně v %
ZoMP léto 2022
skutečnost
Index spotřebitelských cen
19,3
17,2
Regulované ceny
29,0
26,6
Primární dopady změn daní
0,1
0,1
Očištěno o změny nepřímých daní
Ceny potravin, nápoje, tabák
18,2
15,1
Jádrová inflace
15,7
14,7
Ceny pohonných hmot
47,3
32,9
Měnověpolitická inflace
19,2
17,1
Jádrová inflace oproti červenci již dále nevzrostla, zůstává však vysoká. Projevují se v ní kulminující domácí poptávkové tlaky a pokračující výrazný růst nákladů, který odráží eskalující zdražování plynu a elektřiny na světových burzách a přetrvávající obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Vliv doznívajícího post-covidového oživení domácí poptávky je zřetelný zejména u cen zboží, jejichž dynamika dále vzrostla. Naopak růst cen služeb i v srpnu mírně zpomalil, přičemž očekávaný vliv letního zdražení dovolených se naplnil jen z části. V srpnu po druhé za sebou také poklesl doposud mimořádně vysoký příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Naopak další mírné zrychlení regulovaných cen je odrazem pokračujícího zvyšování účtů za energie pro domácnosti, které bylo v srpnu o něco nižší, než prognóza očekávala. K vzestupu burzovních cen energií na mimořádné hodnoty přitom vede přetrvávající velká nejistota ohledně dodávek plynu z Ruska, jež pokračuje ve své agresi na Ukrajině. Válečný konflikt se promítá i v pokračujícím zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit odrážejícího jak rostoucí náklady na energie, tak roli Ukrajiny ve světové produkci pšenice. Dynamika cen pohonných hmot v srpnu překvapivě silně zvolnila, což odráželo výraznou korekci ceny ropy, resp. návazně i pokles cen (zejména benzínu) u čerpacích stanic v druhé polovině prázdnin.
Pozorovaná data potvrzují dosahování vrcholu inflace, což letní prognóza ČNB předpovídala pro druhé pololetí roku 2022. Vývoj inflace během léta přitom signalizuje možnost kulminace cenového růstu na o něco nižší úrovni ve srovnání s očekáváním. Ve směru tlumení cenového růstu bude v dalším období působit zmírnění dynamiky produkčních nákladů, pokles kupní síly domácností a stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky. Podle prognózy trend poklesu inflace vlivem uvedených faktorů dále zesílí v průběhu příštího roku. Na horizontu měnové politiky, jímž je v letní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB.
Inflace v srpnu 2022 po dlouhé době zpomalila
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v srpnu 2022
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v srpnu 2022 cenová hladina meziročně o 17,2 %. Inflace tak po třinácti měsících zrychlování v meziročním vyjádření poprvé poklesla. Nacházela se však nadále vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 17,1 %.
Srpnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s letní prognózou ČNB o zhruba dva procentní body pomalejší. Uvedenou odchylku způsobil vývoj všech složek inflace s výjimkou změn nepřímých daní, přičemž část odchylky byla způsobena již cenovým vývojem v červenci. Nejvýrazněji se na odchylce srpnové meziroční inflace od prognózy podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, ceny pohonných hmot a regulované ceny.
Jádrová inflace oproti červenci již dále nevzrostla, zůstává však vysoká. Projevují se v ní kulminující domácí poptávkové tlaky a pokračující výrazný růst nákladů, který odráží eskalující zdražování plynu a elektřiny na světových burzách a přetrvávající obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. Vliv doznívajícího post-covidového oživení domácí poptávky je zřetelný zejména u cen zboží, jejichž dynamika dále vzrostla. Naopak růst cen služeb i v srpnu mírně zpomalil, přičemž očekávaný vliv letního zdražení dovolených se naplnil jen z části. V srpnu po druhé za sebou také poklesl doposud mimořádně vysoký příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Naopak další mírné zrychlení regulovaných cen je odrazem pokračujícího zvyšování účtů za energie pro domácnosti, které bylo v srpnu o něco nižší, než prognóza očekávala. K vzestupu burzovních cen energií na mimořádné hodnoty přitom vede přetrvávající velká nejistota ohledně dodávek plynu z Ruska, jež pokračuje ve své agresi na Ukrajině. Válečný konflikt se promítá i v pokračujícím zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit odrážejícího jak rostoucí náklady na energie, tak roli Ukrajiny ve světové produkci pšenice. Dynamika cen pohonných hmot v srpnu překvapivě silně zvolnila, což odráželo výraznou korekci ceny ropy, resp. návazně i pokles cen (zejména benzínu) u čerpacích stanic v druhé polovině prázdnin.
Pozorovaná data potvrzují dosahování vrcholu inflace, což letní prognóza ČNB předpovídala pro druhé pololetí roku 2022. Vývoj inflace během léta přitom signalizuje možnost kulminace cenového růstu na o něco nižší úrovni ve srovnání s očekáváním. Ve směru tlumení cenového růstu bude v dalším období působit zmírnění dynamiky produkčních nákladů, pokles kupní síly domácností a stabilizující vliv předchozího zpřísnění měnové politiky přispívajícího ke zchlazení domácí poptávky. Podle prognózy trend poklesu inflace vlivem uvedených faktorů dále zesílí v průběhu příštího roku. Na horizontu měnové politiky, jímž je v letní prognóze první polovina roku 2024, se inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB.
Petr Král, ředitel sekce měnové