Inflace v březnu 2022 nad prognózou ČNB a vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v březnu 2022
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v březnu 2022 cenová hladina meziročně o 12,7 %. Inflace se tak dále zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v březnu meziročně vzrostly o 12,4 %.
Březnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání se zimní prognózou ČNB o téměř tři procentní body výraznější. K této odchylce významně přispěly všechny složky inflace s výjimkou daní. Nejvýraznější vliv měl enormní nárůst cen pohonných hmot. Růst cen potravin, regulovaných cen a jádrová inflace též značně překonaly prognózu.
březen 2022
meziročně v %
ZoMP zima 2022
skutečnost
Index spotřebitelských cen
9,8
12,7
Regulované ceny
13,6
18,1
Primární dopady změn daní
0,5
0,3
Očištěno o změny nepřímých daní
Ceny potravin, nápoje, tabák
4,5
7,3
Jádrová inflace
10,5
11,4
Ceny pohonných hmot
18,8
51,1
Měnověpolitická inflace
9,3
12,4
V březnových datech se odrazily dodatečné cenové šoky v souvislosti s válkou na Ukrajině a sankcemi proti Rusku, a to jak v oblasti cen komodit, tak v oblasti dodávek zboží. Tyto vlivy v prostředí trvajících velmi silných a plošných inflačních tlaků z domácí i zahraniční ekonomiky dále tlačí na zrychlování inflace. Mimořádně vysoký březnový růst cen pohonných hmot byl výsledkem výrazného zdražení ropy vlivem vypuknutí války na Ukrajině a dočasného oslabení kurzu koruny ze stejného důvodu. Válečný konflikt se promítá rovněž v silně rostoucích cenách potravin, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Jádrová inflace taktéž dále zrychlila. To odráží značný nárůst osobních a materiálových nákladů firem v uplynulém období včetně citelného zdražení energií, který se v prostředí pokračující silné poptávky v české ekonomice rychle promítá do cen. V rámci cenového jádra také dále roste příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného.
Zimní prognóza ČNB očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách u 10 % a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti 2% cíle. Pozorovaný růst cen komodit a válka na Ukrajině však mají na domácí cenový vývoj znatelně proinflační vliv, a to zejména v krátkodobém horizontu.
Inflace v březnu 2022 nad prognózou ČNB a vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v březnu 2022
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v březnu 2022 cenová hladina meziročně o 12,7 %. Inflace se tak dále zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v březnu meziročně vzrostly o 12,4 %.
Březnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání se zimní prognózou ČNB o téměř tři procentní body výraznější. K této odchylce významně přispěly všechny složky inflace s výjimkou daní. Nejvýraznější vliv měl enormní nárůst cen pohonných hmot. Růst cen potravin, regulovaných cen a jádrová inflace též značně překonaly prognózu.
V březnových datech se odrazily dodatečné cenové šoky v souvislosti s válkou na Ukrajině a sankcemi proti Rusku, a to jak v oblasti cen komodit, tak v oblasti dodávek zboží. Tyto vlivy v prostředí trvajících velmi silných a plošných inflačních tlaků z domácí i zahraniční ekonomiky dále tlačí na zrychlování inflace. Mimořádně vysoký březnový růst cen pohonných hmot byl výsledkem výrazného zdražení ropy vlivem vypuknutí války na Ukrajině a dočasného oslabení kurzu koruny ze stejného důvodu. Válečný konflikt se promítá rovněž v silně rostoucích cenách potravin, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Jádrová inflace taktéž dále zrychlila. To odráží značný nárůst osobních a materiálových nákladů firem v uplynulém období včetně citelného zdražení energií, který se v prostředí pokračující silné poptávky v české ekonomice rychle promítá do cen. V rámci cenového jádra také dále roste příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného.
Zimní prognóza ČNB očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách u 10 % a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti 2% cíle. Pozorovaný růst cen komodit a válka na Ukrajině však mají na domácí cenový vývoj znatelně proinflační vliv, a to zejména v krátkodobém horizontu.
Petr Král, ředitel sekce měnové