Rozhovor s Janem Fraitem, členem bankovní rady ČNB
Jiří Zatloukal (Seznam Zprávy 6. 12. 2022, rubrika Agenda)
„Inflace se určitě sníží. Není důvod předpokládat, že tady s námi bude tak vysoká inflace delší dobu. Není to normální inflace, je to spíš kombinace hodně zvláštních šoků, které však přišly do naší ekonomiky, která byla makroekonomicky zjevně přehřátá. Počítám s tím, že ve druhé polovině příštího roku začne inflace padat a dostane se na nízká čísla,“ komentoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy člen bankovní rady ČNB Jan Frait.
Radní České národní banky Jan Frait nevylučuje další zvyšování úrokových sazeb. Záležet podle něho bude hlavně na tom, co udělá americká centrální banka Fed.
Česká národní banka drží od červencového nástupu guvernéra Aleše Michla a třech dalších členů bankovní rady stabilní kurz a úrokové sazby zůstávají na sedmi procentech. Radní ČNB Jan Frait však říká, že může nastat situace, kdy sazby ještě vzrostou.
Inflace
Kdy skončí tempo růstu cen? Počítám s tím, že v druhé polovině příštího roku začne inflace padat a dostane se na jednociferná čísla. Velkou neznámou je, jak se k situaci postaví klíčové centrální banky. Když se dívám na Fed a ECB, vidím jasné signály, že ucuknou, a zpřísňování měnové politiky nebude tak silné.
To nás může dostat v Česku do složité situace, protože když globální podmínky nebudou dostatečně zpřísňovány, inflační tlaky mohou přetrvávat. Dostaneme se do dilematu, jestli naši vlastní měnovou politiku nemáme zpřísnit, abychom si naše poměrně silné inflační tlaky utlumili.
Není důvod předpokládat, že tady s námi bude tak vysoká inflace delší dobu. Není to normální inflace, je to spíš kombinace hodně zvláštních šoků, které však přišly do naší ekonomiky, která je zjevně přehřátá.
Situace je jako na houpačce. Jak přichází ve Spojených státech nová čísla o ekonomice, jeden týden všichni sází, že měnová politika bude zpřísňovat, potom je to zase naopak. Já bohužel se obávám, že centrální banky trochu ucuknou. Zažil jsem to v tomto století už několikrát. Jakmile začnou třeba vidět poruchy, začnou být často velmi opatrné. Vůbec se jim nedivím při rozsáhlé zadluženosti soukromého sektoru i vlád. Vůbec nevylučuju, že budou muset ke zpřísnění přistoupit.
Dluhy
Svět po globální finanční krizi a covidu je pyramidou dluhů. A i když se lidé většinou soustředí na státní dluh, na Západě i v Asii je často velmi zadlužen i soukromý sektor. Česká republika patří mezi země, které nejsou nijak výrazně zadluženy. Takže máme prostor, abychom dělali vlastní politiky a do té pasti se nedostali.
Z té pasti není jednoduchá cesta. Buď zázračným způsobem začne ekonomika rychle růst, a pak nám tento rychlý růst nominálního HDP dluhy ořezává. Mnohem bolestnější cestou, která ne moc funguje, je snažit se ty dluhy ořezávat samy o sobě. Na to se stále nikdo moc nechystá. Většina lidí doufá, že nějaký zázrak ořeže ty dluhy sám.
Vývoj ekonomiky
Máme tu výjimečnou situaci, kterou jsme nezažili dlouho. Máme tu rizika, která přicházejí primárně ze zahraničí. Je třeba nelakovat si tu situaci na růžovo. Zdravá makroekonomická situace není nikde, ani v Česku. Situace je ovlivněná válkou, která se odehrává nedaleko. Navíc se jako zbraň používá cena energií.
Z dlouhodobějšího hlediska vidím velké riziko pokračující deindustrializaci Evropy. Evidentně máme značné technologické zaostávání. V Evropě nám skutečně hrozí, že ztratíme hodně výrob, které tady máme, a také hodně pracovních míst. Byl jsem léta placen za pesimismus, a zůstává to ve mně.
Mám pocit, že se již politická reprezentace v Evropě rozhodla, že kromě toho, že používáme v Evropě elektroniku vyrobenou v Asii, tak že budeme používat i elektrická vozidla vyrobená v Asii, a to může mít na naši ekonomiku výrazný dopad.