Účast V. Bendy, člena bankovní rady ČNB v pořadu Co na to vaše peněženka
(Prima CNN 14. 2. 2022, pořad Co na to vaše peněženka)
Člen bankovní rady Vojtěch Benda debatoval s dalšími hosty pořadu CNN Prima News Co na to vaše peněženka o lednovém růstu inflace a prognóze jejího dalšího vývoje.
VYBRANÉ CITACE Z ROZHOVORU
„Až v druhém pololetí příštího roku asi uvidíme návrat inflace k těm dvěma procentům, což je náš dlouhodobý cíl. Spoléháme na to, že zaberou naše politiky, které jsme přijali, to znamená především poměrně razantní zvýšení úrokových sazeb, které by mělo ztlumit domácí poptávkové tlaky a zároveň by pomohlo k tomu, že koruna na rozdíl od ostatních regionálních měn viditelně posílila v loňském roce, což zase ubírá z inflace několik procentních bodů.“
„My jsme si udělali analýzu konkrétních spotřebitelských produktů, jako je elektronika a oblečení a dívali jsme se, jak se vyvíjely jejich dovozní ceny a jak se vyvíjely maloobchodní ceny. A tam třeba v prosinci v době vánočních nákupů některé položky na dovozních cenách i díky silnějšímu kurzu poklesly, zatímco spotřebitelské ceny, to, co účtuje prodejce lidem v samoobsluze a v obchodním domě, vzrostly o desítky procent. Je tam z toho jasně vidět, že ta domácí poptávka vytváří silný proinflační tlak. To je to, s čím bojuje centrální banka.“
„Centrální banka nemá ambici bojovat s arabskými šejky a s ruskými producenty plynu a snažit se je zvyšováním úrokových sazeb zlomit v tom, aby nám účtovali lepší cenu. To souhlasím, že prostě tohle nikdo z nás vlastně neví, kam se ty ceny budou hýbat. Komodity jsou jedna z věcí, o kterých analytici vidí, že se prakticky prognózovat nedají, protože tam hraje strašnou roli geopolitika, počasí, katastrofy a jiné další věci. Ale my bojujeme s těmi faktory, na které myslíme, že tu páku máme, to jsou úrokové sazby. Přes úrokové sazby ovlivňujeme kurz.“
„Já si nemyslím, že naše prognóza je příliš optimistická. Jestliže čekám, že se dostaneme ke třem procentům, to znamená do tolerančního pásma v prvním čtvrtletí v roce 2023 a v druhém pololetí se začneme blížit tomu inflačnímu cíli kolem dvou procent, tak při tom, co děláme, jakým způsobem působí měnová politika, si myslím, že s tímto zpožděním bychom nějakým způsobem už měli vidět nějaké hmatatelné dopady na tu inflaci.“
„Centrální banka není skutečně škodolibá instituce, která by si lebedila v tom, že lidé mají drahé hypotéky. My chceme, abychom se v nějaké době, když to bude možné, vraceli k té dlouhodobé rovnovážné úrokové sazbě kolem tří procent, což ale taky není nějaká zaručená meta. Já osobně si myslím, že přestože naše prognóza ukazuje, že v horizontu několika čtvrtletí nebo jednoho, dvou čtvrtletí by se měly ty sazby zase začít postupně rovnat, tak je zde několik faktorů, které povedou k tomu, že to budeme nějakým způsobem ještě přehodnocovat. A budeme to vyhodnocovat na každém dalším měnověpolitickém jednání. Je zde spousta neznámých, jak rychle bude třeba americká centrální banka zvyšovat sazby? Což je dobře pro potlačení světové inflace. Pro nás to znamená slabší korunu vůči dolaru a pro nás tím pádem důvod třeba držet sazby déle, abychom neinkasovali zbytečné inflační šoky. Takže to jsou věci, které budeme zvažovat. Já bych se teď nepouštěl do nějakých svérázných názorů. Ale já myslím, že sazby ještě o něco vzrostou. Ten prostor tady je. A budeme velmi bedlivě zvažovat, kdy je začneme vracet zpátky.“