V. Benda, člen bankovní rady ČNB hostem pořadu Studio ČT24
(ČT24 21. 5. 2020, pořad Studio ČT24)
Video (externí odkaz na web ČT24)
Daniel TAKÁČ, moderátor
Jak už jsem říkal, ta základní čísla 3,3 %, česká roční inflace nejvyšší v Evropské unii, je to zneklidňující zpráva pro centrálního bankéře?
Vojtěch BENDA, člen Bankovní rady, Česká národní banka
Zneklidňující zpráva to není, protože inflace je na sestupu a navíc my se přece jenom díváme více dopředu. Toto je víceméně relikt minulého vývoje, kdy česká ekonomika poměrně svižně rostla rychleji než eurozóna, kdy trh práce byl poměrně přehřátý, viděli jsme nízkou nezaměstnanost, vysoký růst mezd a tím pádem i vysoké poptávkové tlaky. Tedy ta současná vysoká čísla inflace byla očekávána. Ale momentálně žijeme pohledem do budoucnosti a tam spíš jsou samozřejmě obavy, díky tomu současnému ekonomickému a pandemickému vývoji, že ceny půjdou dolů a inflace bude výrazně klesat.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Na to hledíte obavou, přestože centrální banka cílí na 2 % s tolerančním pásmem plus minu 1% bod a nad tím toleranční pásem je česká ekonomika, Česká republika už poměrně dlouho. Tak daleko větší nebezpečí podle vás je dlouhodobý výhled s poklesem, než stávající situace s vyšší inflací, než je žádáno centrální bankou.
Vojtěch BENDA, člen Bankovní rady, Česká národní banka
My jako centrální banka jsme se v těch předchozích letech samozřejmě snažili tomu riziku vyšší inflace předejít. Na rozdíl od jiných centrálních bank jsme poměrně svižně zvyšovali úrokové sazby. Poslední zvýšení bylo i překvapivé pro trh, protože v únoru, když už trh říkal, ekonomika se překlápí do recese, centrální banka zvyšuje úrokové sazby. Přece jenom ta inflace pro nás byla důležitá, jak jsem říkal, je to prostě momentálně spíš otázka toho, jakým způsobem dopadne ten propad zahraniční poptávky, propad domácí poptávky. Velmi výrazné zpomalení dynamiky mezd, které očekáváme v naší nové prognóze na inflační tlaky a tam spíš předpokládáme, že ty inflační tlaky výrazně zmírní. Snažíme se tomu samozřejmě předejít, protože centrální banka vytváří proticyklickou politiku, to znamená, utahuje šrouby v okamžiku, když víme, že hrozí přehřátí. A naopak je povolujeme v okamžiku, když víme, že by hrozilo naopak výrazné ochlazení. My jsme celkem aktivně za posledního 1,5 měsíce snížili úrokové sazby o 2% body, což je v podstatě největší snížení po americkém FEDu. Žádná jiná centrální banka nedodala ekonomice tak silný impuls právě proto, aby česká ekonomika v okamžiku, když se začne nadechovat, se začne vracet do toho normálu, byla připravená uvolněnými měnovými podmínkami, aby prostě vysoké náklady finančních služeb nebrzdily ekonomický rozvoj.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Ten dlouhodobý výhled, když se vrátím k inflaci, dlouhodobý výhled, tam, kam centrální bankéři obvykle hledí a podle toho se rozhodují, tak tam inflaci vidíte jakou?
Vojtěch BENDA, člen Bankovní rady, Česká národní banka
Očekáváme, že do konce letošního roku se inflace vrátí ke 2 %, může se překlopit částečně naopak pod 2 ty %, ale měla by zůstat v tom tolerančním pásmu, to znamená mezi 1, 2 % procenty. Samozřejmě nikdo z nás není epidemiolog, profesionál, aby věděl, jak se bude situace vyvíjet, takže počítáme i s extrémními scénáři, kdyby se vrátila druhá vlna, případně kdyby oživování ekonomiky bylo pomalejší. A pak samozřejmě by bylo riziko v případě nicnedělání centrální banky vyšší a my bychom museli uvolňovat měnovou politiku dodatečně. Ale zatím se zdá, že ty kroky, které jsme učinili, tak jsou dostatečné k tomu, abychom splnili náš inflační cíl, to znamená velmi nízká inflace, kterou definujeme jako cenovou stabilitu na 2 %. V případě, že bychom viděli, že to tak není, ale zatím je skutečně čas, vyhodnocujeme kroky, které jsme v těch posledních hektických týdnech udělali, a myslím si, že to zatím stačí.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Je to velmi hektické, ten vliv na inflaci, možná i na další důležité ekonomické parametry, vliv koronaviru, vliv této krize, ten je dominantní, nebo jsou tam i nějaké jiné významné vlivy, z toho totiž se potom může odvíjet debata, jestli nějaká případná druhá další vlny nemoci, nebo jiná nákaza, jak silný dopad budou mít, tedy vliv koronaviru je dominantní na současné parametry?
Vojtěch BENDA, člen Bankovní rady, Česká národní banka
Tady se potkalo několik efektů, bohužel neštěstí nechodí po částech, ale většinou společně. My jsme už vlastně předtím řešili, že na inflační straně je to riziko vyšších růstů cen potravin, které spočívalo mimo jiné v tom, že přišla série špatných situací jako orkán nebo prostě bouře Gloria, která zničila velkou část úrody ve Španělsku, sucho, které nás trápí, o kterém mluví meteorologové, které je letos rekordní, zároveň mor prasat, který zdražil ceny masa celosvětově, to není jenom český fenomén. Navíc momentálně u koronaviru je bohužel dopad toho, že ty úrody zeleniny, ovoce, které jsou v těch jižních a západních státech, nemá úplně jako kdo sklízet, protože nelze dovážet sezónní pracovníky. Vedle toho jsou ty protiinflační tlaky, které vyplývají z toho, že byly uzemněny prakticky všechny ekonomiky, nejen eurozóny, ale i ty velké světové ekonomiky. Tím pádem se propadla poptávka, jak domácí, tak zahraniční. Z toho plyne samozřejmě tlak na zlevňování nebo snižování cen, ale vyhodnocovat v tuto chvíli to je velmi obtížné, protože v případě, že dokud se vám neotevřou ty trhy, dokud nezačnou ekonomiky normálně fungovat, tak nejste schopni ani úplně přesně rozpoznat, co jsou ekonomické faktory a co jsou pandemické. Když to shrnu, převažují teď momentálně ty protiinflační vlivy spojené s tou pandemií a s územím ekonomik jak u nás, tak v zahraničí, především v Německu.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Kdy podle vašeho odhadu budou nějaká relevantnější čísla, která, to, co jste teď popisoval, budou jednoznačně charakterizovat a jednoznačně bude možno rozdělit vliv pandemie, vliv ekonomický?
Vojtěch BENDA, člen Bankovní rady, Česká národní banka
Víte co, tam je třeba problém teď momentálně vůbec měřit inflaci, protože když máte některé provozy zavřené a máte je ve spotřebitelském koši a ten pracovník statistického úřadu nemůže přijít, narazí na zavřené, zamčené dveře, tak ani vlastně neví, jestli ten kadeřník, nebo jestli ten ten obchodník, a tak dále zdražil, zlevnil atd. Určitým způsobem bych bral s rezervou data z března - dubna, které jsme teď měli k dispozici. A jakmile uvidíme, že se otevřely všechny provozy, které jsou relevantní pro spotřebitele, tak uvidíme, jak se nám vyvíjí inflace. Předpokládám, že někdy v červnu, v červenci nebo data za červen/červenec nám začnou odhalovat skutečný stav ekonomiky. My jsme viděli poměrně výrazný pokles ekonomiky hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí a uvědomme si, že ten dopad přišel až ten poslední měsíc. Teď máme 2 měsíce...
Daniel TAKÁČ, moderátor
Ten virový dopad.
Vojtěch BENDA, člen Bankovní rady, Česká národní banka
Ano, virový dopad.
Daniel TAKÁČ, moderátor
To znamená, že tam už byl nějaký další problém.
Vojtěch BENDA, člen Bankovní rady, Česká národní banka
Tam už byl nějaký další problém a zřejmě nejhorší data, která uvidíme letos, bude druhý kvartál. A naše prognóza předpokládá, že bychom se v průběhu třetího kvartálu měli postupně začít vracet do nějakého normálu, samozřejmě pokud neudeří nějaká další vlna.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Vy už jste zmiňoval práci s úrokovými sazbami, jaké další nástroje centrální banka k tomu, aby pracovala s inflací, má?
Vojtěch BENDA, člen Bankovní rady, Česká národní banka
Jsme relativně v komfortní situaci právě na rozdíl od jiných centrálních bank, kterým se ne úplně se podařilo přispět k tomu, že se ty ekonomiky vrátily k cenové stabilitě, k nějakému rozumnému růstu inflace, jako třeba Evropská centrální banka atd. Nás to zastihlo v situaci, kdy jsme měli ten arsenál a mohli jsme snížit sazby poměrně razantně. A já jsem zatím přesvědčen, že by to mělo stačit. Nemuseli jsme se uchylovat k nákupu dluhopisů, i třeba problémových zemí s nízkým ratingem, jako to dělala Evropská centrální banka, nebavíme se o nějakém dalším snižování sazeb do záporu, který samozřejmě zatím nemá ani velkou podporu v centrální bance. Pro nás je důležité, že se podařila schválit aspoň dílčí novela zákona o ČNB, protože my nehlídáme jenom cenovou stabilitu, ale hlídáme i finanční stabilitu. A samozřejmě nestandardní situace na trhu může vést, že subjekty, se kterými jsme před tím obchodovat nemohly, to znamená ty ne-banky, jako penzijní společnosti, pojišťovny, a tak dále, se můžou dočasně dostat do likviditních problémů. A my máme nástroje, že jim můžeme poskytnout úvěry za rozumných podmínek, aby nemusely nějakým způsobem zásadně ohrožovat nebo omezovat svůj byznys a přečkali to období relativně stabilně, takže to jsou ty nástroje, které jsme dostali teďko nově a které jsou samozřejmě pro nás důležité. Jinak centrální banka samozřejmě má dalších spoustu nástrojů, které může použít, ale mají i svoje kontraindikace a jsme opatrní k tomu, jak k nim přistoupit, nebo jestli je aplikovat, protože víme, že to může mít i nějaké vedlejší dopady. Bylo zmíněno, že v případě, že bychom se dostali do rizika deflačních rizik, jako bylo v roce 2012 a 13, tak máme vyzkoušený kurzový závazek. To znamená, uměle oslabit korunu a sáhnout k tomu, ale zároveň si uvědomujeme, že v současné době koruna představuje i cenu těch roušek, i cenu těch potravin, které se počítají přes ty dovozní ceny, takže jsme s tím velmi opatrní a víme, že takový instrument bychom zaváděli až jenom v okamžiku, kdybychom viděli, že základní nástroje, to znamená snížení úrokových sazeb, nestačí a potřebujeme ekonomiku stimulovat k udržení inflačního cíle více.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Ještě poslední věc, která z toho žebříčku zemí v pořadí inflace, tak, jak Eurostat ty údaje dnes zveřejnil, by z toho mohla vyplynout. První 3 místa v inflaci patří pro Českou republiku, Polsko, Maďarsko. Nějaká souvislost s nečlenstvím v eurozóně?
Vojtěch BENDA, člen Bankovní rady, Česká národní banka
Země mají spojené to, že nejsou členem eurozóny, mají vlastní měnu, vlastní měnovou politiku, která je šitá na míru těm konkrétním zemím. Jakmile máte větší blok zemí, kde se buď řídíte podle té nejpomalejší lodi, nebo naopak podle té kapitánské lodi, což bylo v nějakou dobu prostě cíleno na Německo, teď je to spíš na tu Itálii, Francii, Španělsko, tak samozřejmě politika nemusí být šitá úplně na míru všem. A všechny ty země nějakým způsobem, jak Polsko, Maďarsko, tak Česká republika přijaly set opatření právě proto, aby stimulovaly svoji ekonomiku, zabránily riziku deflace, nebo nízké inflace. A otázka samozřejmě je, inflace je taky zároveň určitá daň za ten silný ekonomický růst, který tento region zažil, protože eurozóna rostla výrazně pomaleji, většina států eurozóny rostla výrazně pomaleji, a některé státy eurozóny podle těch čísel, které byly zveřejněny, mají už dokonce dnes pokles cen, jako je Řecko, Itálie a další. Otázka je, jestli je to výhoda, protože pokles cen znamená, že firmy musí zlevňovat svoje služby, svoje výrobky, protože pro ně není odbyt, tím pádem jim klesají tržby, klesají jim marže, budou muset třeba i propouštět zaměstnance, aby snížily náklady. Inflace má tedy svoji odvrácenou stranu. To, že jsme měli inflaci nějakou dobu vyšší, bylo v podstatě způsobeno i tím, že když se opouštěl kurzový závazek v roce 2017, tak jsme ho drželi do té doby, abychom měli jistotu, že nepadneme velmi brzo do deflační pasti znovu, abychom se k tomu museli vracet, tak jsme žili i s tím rizikem, že ta inflace, která byla dlouho nízko, kolem 1 % a méně, může se stát, že na nějakou dobu...
Daniel TAKÁČ, moderátor
Delší dobu vysoko...
Vojtěch BENDA, člen Bankovní rady, Česká národní banka
Je to pár měsíců, není to zase nějaký super inflační prostředí, ale je to samozřejmě daň, která byla akceptovatelná za to, aby fungoval trh práce, aby rostly mzdy a ekonomika prosperovala.