(ČT 24 13. 8. 2019, pořad Události, komentáře)
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
České hospodářství i přes nepatrný pokles pořád patří k jednomu z nejvýkonnějších v Evropě, ale na druhou stranu máme inflaci, která poskočila téměř ke třem procentům, mírně se zvýšila nezaměstnanost... Jak si všechna tato čísla má rozklíčovat obyčejný smrtelník? Na jednu stranu slyší, že se nám stále vede docela dobře, ale na druhou stranu v obchodě zaplatí za potraviny víc, podstatně víc zaplatí za bydlení, za energie... Jak se v tom má vyznat, pane Dlouhý?
Vladimír DLOUHÝ, prezident, Hospodářská komora
Jak se v tom má vyznat obyčejný smrtelník, jak se v tom mají vyznat ekonomové? Jsme na konci určité fáze, která byla konjunkturní. Tou konjunkturou jsme prošli velmi dobře, protože jsme překonali poměrně silnou krizi z let 2012, 2013. Jsme pod tlakem odborů, ale i některých politických sil, aby rostly rychleji mzdy, čili lidé si více vydělávali také díky tomu, že byla práce na pracovním trhu. A také žijeme ve světě, který se prudce změnil z hlediska ekonomických očekávání. To vše vede k tomu, že jak říkáte, ten normální člověk by si měl říci: ano, nemáme se špatně, žijeme v zemi, která jakž takž funguje, ale asi jsme na nějakém přelomu a musíme se připravit, ne na nějaké super zlé časy, nebude se opakovat velká krize před deseti lety, ale musíme být připraveni na zpomalení. A musí na to být připravený státní rozpočet.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Pane Bendo, 2,9 procenta, to je červencové číslo, které se váže k inflaci. To je poměrně dost vysoko nad cílem České národní banky, který je dvouprocentní. Je na čase reagovat změnou úrokových sazeb?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady, Česká národní banka
Inflace je nad bodovým cílem dvou procent, ale je pořád ještě v našem tolerančním intervalu, a samozřejmě už se ho to těsně dotýká zespoda. V tuto chvíli nemá smysl reagovat na toto číslo, možná jsme mohli být přísnější v nastavování měnových podmínek a zvyšování úrokových sazeb v minulém roce, nebo v roce 2017. Ale v tuto chvíli v podstatě nastavujeme měnové podmínky a úrokové sazby na rok 2020, 2021. To znamená, nemá smysl reagovat na aktuální číslo, toto číslo už je v podstatě pro nás minulostí.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Takže v klidu očekávat, co se bude dít, a co se bude dít především za hranicemi České republiky?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady, Česká národní banka
My úplně v klidu nečekáme, my jsme pořád ve střehu a neustále ladíme svoje prognózy. Každý kvartál děláme update, děláme tu prognózu vlastně znovu od začátku. Teď jsme přešli na nový model, který je ještě lepší, ještě dokonalejší. Vnímáme samozřejmě trošku ten rozdíl mezi domácí ekonomikou, která, v uvozovkách pořád ještě dost šlape, je to vidět i na sektoru služeb, je to vidět na tom, že lidé poměrně svižně utrácejí a že jim rostou mzdy a zaměstnavatelé mají problém sehnat nové zaměstnance na trhu práce, a vedle toho už ale vnímáme to zpomalení nebo nezrychlování, nenávrat zahraniční ekonomiky k růstu, který samozřejmě brzdí český export. To jsou dva vlivy, které se navzájem částečně kompenzují. Právě proto jsme byli obezřetní při tom rozhodování 1. srpna a rozhodli jsme se zatím vyčkat s případným zpřísněním měnové politiky.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
My jsme v červnu, pane Středulo, byli svědky toho, že průmysl zpomalil meziročně téměř o čtyři procenta, ne zcela se daří Německu. Pak je tady velká neznámá v podobě brexitu. Nejsou všechno toto varovné signály? A naslouchá jim česká ekonomika dostatečně obezřetně a bedlivě?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
To je otázkou, o kterých odvětvích mluvíme, protože tady se dá hodně hovořit o tom, jaká je situace, například u autoprůmyslu. Německý autoprůmysl a český autoprůmysl jsou provázané oblasti a tady je momentální výkyv. Ten výkyv je spojen s tím, že noví zákazníci očekávají nové modely, které jsou podle nové specifikace zejména ve vztahu k životnímu prostředí, a ochladl zájem o automobily. Ten není způsoben vnější krizí v tomto slova smyslu, ale velmi silným rozhodnutím, které přijala Evropská komise a dochází ke zpomalení. Navíc modely staršího typu, teď je o ně zájem, ale nestíhají to automobilky vyrábět, takže z tohoto pohledu jsou tady obě strany téže mince. Navíc v České republice jsou i odvětví a oblasti, které mají daleko dynamičtější růst. To není tak, že by celá ekonomika měla problémy, je to opravdu dílčí situace...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Autoprůmysl je třeba jeden z těch z tahounů české, české ekonomiky...
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Tahoun české ekonomiky se jmenuje spotřebitel. Příspěvek k růstu HDP je jednoznačně ze strany spotřeby, takže ten táhne českou ekonomiku výrazným způsobem. Spotřeba, je to více než 50 procent HDP, pokud si ta čísla dobře pamatuji. A tady není důvod v této chvíli hovořit o tom, že Česká republika se blíží k nějaké krizi, protože i čísla České národní banky nejnovější, i podle toho nového modelu, hovoří o docela zásadním rozdílu mezi předpokladem Ministerstva financí, které hodnotí vývoj, budoucí vývoj ekonomiky někde 2,3 % a přitom Česká národní banka pro příští rok hovoří dokonce 2,9 %, pro rok 2021 dokonce tříprocentní růst HDP. Takže my si myslíme, že je neodůvodněné v této chvíli hovořit o jakékoliv krizi, zpomalení, Česká republika opravdu funguje dobře, šlape dobře. Jsou důvody se obávat, ale například dnešní velice pozitivní zpráva ze Spojených států o odložení sankcí vůči Číně na 15. prosince, oproti 10. září, to si myslím, že je velmi silný signál, který ne, že by měl zcela uklidňovat, ale je to dobrý signál ve světovém obchodu, že to může uklidnit situaci. A to si myslím, že jsou dobré zprávy. U brexitu je to samozřejmě trošku složitější, ale zde si myslím, že to nemusí mít tak fatální dopad, jak by se dalo očekávat při těch prvních signálech.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Vy jste chtěl reagovat, pane Dlouhý.
Vladimír DLOUHÝ, prezident, Hospodářská komora
Já bych tentokrát chtěl víceméně souhlasit s tím, co bylo řečeno, jenom dvě poznámky. První věc - mě by docela zajímalo analyticky, a ta čísla nemám a myslím, že je nemá přesně spočítané nikdo, ale zdá se mi, že česká ekonomika už není tak okamžitě závislá třeba na externím poklesu v Německu.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
To znamená, že když Německo kýchne, tak Česko lehne, už neplatí?
Vladimír DLOUHÝ, prezident, Hospodářská komora
Že už okamžitě tu chřipku nedostáváme. Já tam někde vidím trošku nějaké odpoutání se. Nevím, jestli je to krátkodobým tlakem spotřeby, která táhne, nebo jestli se, což bych si velmi přál, se na nabídkové straně začínají projevovat některé věci související s investováním v minulých letech. To je první věc. Druhá věc: Inflace vyskočila, ale když se dívám na poslední zprávu o inflaci z 8. srpna, kterou jste schválili, tak tam sami ukazujete, jak to teď ceny potravin nějakým způsobem vytáhly nahoru, ale ten vliv bude klesat, ceny pohonných hmot by na to neměly mít nějaký dopad... Čili inflace se bude asi vracet k tomu rozumnému bodu. Tady souhlasím s tím, že se nemáme strašit.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
My jsme se teď dostali poměrně hluboko do ekonomických analýz, ale zajímalo by mě, pane Bendo, na co se má připravit průměrná česká domácnost v příštích měsících?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady, Česká národní banka
Tak my nečekáme, že by se stalo něco fatálního. Ekonomika je, jak už tady bylo řečeno, v určitém pomalejším růstu, než jsme viděli v předchozích letech. Nepředvídáme žádnou krizi, nepředvídáme zatím žádnou recesi. Samozřejmě nejsme proroci, může se stát cokoliv, ale signály pro to nemáme. Normální česká domácnost bude těžit ještě poměrně dlouho z té setrvačnosti, kterou vidíme na trhu práce. To znamená, že i v případě výraznějšího zpomalení české ekonomiky bude trvat delší dobu, než by se vytvořila situace, kdy klesne počet pracovních míst, kdy se vytvoří nezaměstnanost. Počítáme s tím, že mzdy porostou poměrně svižným tempem ještě několik čtvrtletí, než začnou zpomalovat...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Kolik čtvrtletí odhadujete?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady, Česká národní banka
My čekáme, že porostou pořád...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Odbory nepochybně také...
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady, Česká národní banka
Druhá věc je jak rychle...
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Zcela souhlasím s panem Bendou.
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady, Česká národní banka
Jak by si to kdo přál, protože předpokládám, že toto tempo, jakým rostou mzdy teď, není dlouhodobě udržitelné a že i díky zpřísnění měnové politiky, které jsme nastavili v minulých čtvrtletích, by to tempo růstu mezd mělo zpomalit někam k pěti procentům. Ale bude to taková spíš Stolová hora, jak my říkáme, než nějaký kopec, sestup z kopce.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Já chápu, že příprava na horší ekonomické časy, neřkuli na krizi, je obtížná disciplína. Kdy ji zahájit, kdy to všechno načasovat? Ale přece jenom neprospala Česká republika v tomto ohledu ty dobré ekonomické roky? Neprojedli jsme to, co jsme si mohli nashromáždit jako rezervu?
Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Já si opravdu nemyslím, že bychom něco projídali. Tady je problém, že máme docela vážné disharmonie z minulosti, protože řada odvětví je hluboko poddimenzovaných ve smyslu investičním. Takže například otázka železnic, silnic, otázka internetu, rychlostního a podobně, to jsou věci, které potřebuje celá česká ekonomika, a to jsou věci rozhodnutí vlády. To neznamená, že jsme něco projedli, ale mohla se udělat některá chybná rozhodnutí. Teď jsme pod obrovským tlakem, ať už svých závazků, které jsme například v oblasti obrany, teď jsme měli významnou zprávu v oblasti kybernetické bezpečnosti, to jsou věci, které opravdu jsou vysoce investičně náročné a taky náročné na lidi. A jestliže momentálně třeba diskutujeme s ministerstvem financí o snižování nákladů, o snižování počtu zaměstnanců a přitom potřebujeme kvalitní zaměstnance v řadě těchto oblastí, tak to se může poměrně významně křížit, a tak stejně potřebujeme investice do vzdělávání, protože to je investice do budoucna, do dalekého budoucna za hranici rozhodování třeba současné vlády. Problém je i stav české ekonomiky po těch 30 letech, protože česká ekonomika by měla myslet na něco úplně jiného. Na ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou, a to se nerozhoduje tento den nebo tento rok, to se rozhoduje klíčovými investicemi a tam bychom měli mít skutečně dohodu napříč, ať už to zaměstnavatelé, Hospodářská komora, vláda, parlament. To je také o penzijní reformě a podobných věcech, takže těch věcí, které jsou s vykřičníkem či otazníkem, je mnohem více a je to otázka zacílení, jakým směrem se budeme soustředit v současnosti.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Zaznamenala jsem zájem o poznámky, tak prosím, krátce.
Vladimír DLOUHÝ, prezident, Hospodářská komora
Krátkou poznámku, naprosto souhlasím se vším, co řekl kolega Středula. Přesto si nemohu odpustit to, že na výdajové straně státního rozpočtu ve veřejné sféře je růst platové úrovně větší než v soukromé sféře. Neřekl bych, že to vláda projedla, ale podle mého prostě určitá část výdajů nebyla využita efektivně v tom smyslu, abychom zajistili investice, které nám zvýší přidanou hodnotu v budoucích výrobách.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
My jsme teď ve fázi, kdy se vyjednává o rozpočtu na příští rok, vlastně příští týden se budou postupně scházet jednotliví ministři, někteří už si určité přídavky vyjednali. Vy jste před chvílí zmínil, pane Dlouhý, že ve Vás rozpočet vyvolává určité obavy. Jaké a proč?
Vladimír DLOUHÝ, prezident, Hospodářská komora
Je to velmi jednoduché. Já jsem vždycky říkal, že v období konvergence nevadí, že máme ufinancovatelné finanční deficity. To platí v okamžiku, kdy deficit je opravdu ufinancovatelný a kdy si v jednom, v dvou letech prudkým zvyšováním výdajů, které nejsou efektivní a které okamžitě také nevygenerují vyšší příjmy. Obávám se, že tomu v minulých letech nebylo a taky že se vytvoří očekávání. Oni ti důchodci, kteří teď dostali - a zaplať pánbůh, že dostali - oni budou chtít znovu. Totéž platí o všech dalších příjmových skupinách. A já začínám být nervózní, aby buď státní rozpočet nemusel výrazně přitvrdit, a zpomalit tím růst ekonomiky, a nebude ale dostávat na ty nutné výdaje o kterým už jsem tady hovořili, infrastruktura, věda, výzkum, inovace a tak dále, a nebo se nastartuje opravdu prudké zvyšování deficitů. Je deset let od velké krize, a například Španělsko, kdy v letech 2005 až 2008 to byla země, která byla dávána příklad, jaké má rozpočtové přebytky, se během jediného roku dostala do obrovské druhové pasti.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Pane Bendo, z Vašeho pohledu, jak velkým rizikem pro rozpočet jsou neustále se zvyšující mandatorní výdaje? Myslím tím, třeba na penze?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady, Česká národní banka
My máme gentlemanskou dohodu s vládou, že ona nekomentuje měnovou politiku a my jí zásadně nekritizujeme z hlediska fiskální politiky...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Nemusíte kritizovat..
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady, Česká národní banka
Kritiky tady bylo řečeno dost. Pro nás je důležitý strukturální deficit, tedy deficit, který je očištěný o cyklické efekty, to znamená v době růstu vyšší daně, v době poklesu daně nižší... Ten je relativně nízký a tam plníme, dokonce i nadprůměrně, všechna kritéria, které nám nařizuje Evropská komise a všechny naše dohody. Vláda má strašně nízký dluh, který je kolem 30% stále klesá. Vláda v minulých letech nakumulovala dokonce přebytky, což je zase dobrá zpráva pro případ, když tady budeme strašit nějakou krizí nebo recesí. V okamžiku, kdy bude potřeba stimulovat ekonomiku, tak ona může vytvořit nějaký dočasný deficit a bude si velmi levně půjčovat na finančních trzích, což je sen zemí, jako je Itálie, Francie, Španělsko, nebo Portugalsko, Řecko. Takže z tohoto pohledu si myslím, že jsme v relativně komfortní pozici. Druhá věc je ta dlouhodobá udržitelnost. To znamená deset, dvacet, třicet, padesát let, a zde, jak řekl pan kolega Dlouhý, narážíme všichni na penzijní systém, který není udržitelný z hlediska dlouhodobého nejen u nás, ale i v Německu a v ostatních zemích. Je to věc, která se bude muset řešit na supranacionální úrovni, protože nikdo doma nemá dostatečnou odvahu, aby do toho sáhnul...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
Čím to je, že se do toho nikomu nechce?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady, Česká národní banka
Sílí hlasy takzvaných šedých vlasů. To znamená, sílí podíl důchodců, kteří chtějí žít důchody, chtějí žít důstojným životem. Druhá věc je, že klesá, resp. neroste pracovní síla. Takže se rozevírají nůžky mezi těmi, kteří živí, a těmi, kteří přijímají penzi. A pokud se ten poměr výrazně sníží, musíte samozřejmě více „vyždímat“ pracovní sílu přes daně a odvody, abyste byl schopen ufinancovat penzijní systém. Toto je věc, která je pravděpodobně nevyhnutelná a s tím se moc dělat nedá. Není to otázka úplné neudržitelnosti, ale nemůžeme počítat s tím, že ten stav, jaký je dnes, se udrží za třicet, padesát let, což je dané demografickým vývojem.