Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB
Václav Moravec (ČT1 28. 5. 2023, pořad Otázky Václava Moravce)
„V principu máme poměrně přísně nastavené měnové podmínky, máme silný kurz koruny, který už se začíná projevovat tím, že začíná zpomalovat růst cen zboží v rámci jádrové inflace. Konečně jsme se při pohledu dopředu také dostali ke kladným reálným úrokovým sazbám, které budou brzdit poptávku. To znamená, centrální banka skutečně odpracovala notný kus. Ale máme-li tady riziko mzdově inflační spirály, tak signální efekt ještě dalšího zvýšení úrokových sazeb by byl důležitý,“ uvedl Tomáš Holub v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce.
Vybrané citace
„Podle mého soudu jsme i ve druhé polovině roku 2021 a během roku 2022 čelili minimálně z poloviny domácí inflaci. Ty ryze poptávkové tlaky se podařilo utlumit. Teď pozorujeme poměrně výrazný pokles reálných prodejů, pozorujeme velký útlum hypotečního trhu, zpomalení nebo už v některých oblastech i pokles cen nemovitostí. Nicméně to, co začíná z mého pohledu hrát stále větší roli v inflačním vývoji, je rychlý růst mezd. Když se podíváme na čísla o vývoji mezd průmyslu i stavebnictví, tak v obou těchto klíčových sektorech vidíme v prvním čtvrtletí letošního roku dvouciferné meziroční nárůsty, a to samozřejmě dál zvyšuje náklady firem, které, pokud ony začnou promítat do cen, tak se budeme točit v určitém náznaku mzdově inflační spirály.“
„Já určitě nechci strašit tím, že by to byla nějaká odstředivá spirála, že by ty růsty mezd a cen neustále zrychlovaly. Nicméně i když je ta spirála dostředivá, tak když se po ní pootočíme několik koleček, může cenová hladina dál narůstat. Už to nebude ten primární šok do cen energií a potravin. A to je zrovna věc, na kterou by měnová politika měla reagovat a měla by se ji snažit, pokud možno preventivně, co nejvíc utlumit. Každopádně mzdy mají tu vlastnost, že bývají velmi setrvačné, takže pokud v letošním roce porostou mzdy o 10 %, asi se nic dramatického neděje, ale bude velmi obtížné je už třeba v příštím roce zkrotit tak, aby rostly jen třeba o 5 %, což je dlouhodobě v souladu s naším dvouprocentním inflačním cílem.“
„Já jsem na posledním jednání ještě hlasoval pro zvýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu. Pro mě je nástroj boje s inflačními očekáváními zvyšování úrokových sazeb. Myslím si, že nemáme tak finančně, ekonomicky negramotné podnikatele, aby si nedokázali vysvětlit, že ceny můžou zvyšovat ve chvíli, kdy roste poptávka a střetne se s omezenou nabídkou, což přesně byl rok 2021. Myslím si, že i podnikatelé rozumějí tomu, že vyšší úrokové sazby jsou nástroj na chlazení poptávky, nikoliv na její zvyšování.“
„Já si myslím, že tady naopak v poslední době, a je to vidět, když si člověk zalistuje nějakými internetovými diskuzemi, lidé začali nabývat dojmu, že centrální banka na boj s inflací rezignovala tím, že už sazby nešly nahoru. A to je špatně. My samozřejmě v principu máme poměrně přísně nastavené měnové podmínky, máme silný kurz koruny, který už se začíná projevovat tím, že začíná zpomalovat růst cen zboží v rámci jádrové inflace, protože tam funguje mezinárodní konkurence. I úrokové sazby jsme v tom dopředném pohledu konečně dostali ke kladným, reálným úrokovým sazbám, které budou brzdit poptávku. To znamená, centrální banka skutečně odpracovala nějaký notný kus, ale ta situace, že sazby se neměnily poměrně dlouhou dobu, prostě v lidech začala vytvářet pocit, že centrální banka neodvádí dostatek. A z mého pohledu i ten signální efekt ještě dalšího zvýšení úrokových sazeb by v tomto byl významný.“
„Já si myslím, že zvyšování úrokových sazeb na dalším měnověpolitickém zasedání stále asi má smysl, byť si myslím, že jsme to optimální načasování prováhali, ale máme-li tady riziko nějaké mzdově inflační spirály, tak vyslat signál pro mě ještě stále význam má.“
„Role centrálního bankéře není odhadovat, jak dlouhá inflační spirála bude, ale právě se aktivně měnovou politikou snažit o to, aby byla co nejkratší. Takže pro mě samozřejmě bude ideální, pokud se ukáže, že sice nám vzrostly mzdy, ale bylo to na úkor marží těch, které jsou zvýšené. A pokud se to stane a už nenastane další nárůst cen, který by zase vedl zaměstnance k tomu, že budou volat po dalším zvýšení mezd, tak potom je to v pořádku, v žádné spirále nejsme. Ale tady bych souhlasil s tím, že k tomu je ještě potřeba to dochlazování poptávky v ekonomice.“