Naše inflace je dlouhodobě na inflačním cíli

Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Martin Kovář
(Rádio Z 13. 4. 2021, pořad Interview Martina Kováře)

Rozhovor Jiřího Rusnoka pro Rádio Z o stavu ekonomiky, veřejných financích v Covidu a o inflaci.

Audio (externí odkaz na web Rádia Z)

Vybrané citace k tématu inflace, provádění měnové politiky a finanční stability:

Martin Kovář, moderátor
Jak reálné je podle vás reálné nebezpečí růstu inflace a s tím souvisejícího růstu cen? Mají se toho občané obávat?

Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Ve veřejném prostoru se trochu vytváří takový mýtus, že máme nějakou extrémně vysokou inflaci a to není pravda. Naše inflace za posledních deset let je v průměru 1,8 procenta ročně.  To je téměř přesně na našem inflačním cíli, který považujeme za cenovou stabilitu. Je to určitý úzus, a má to nějaké statistické, metodologické a další důvody, se kterými teď nebudu posluchače zdržovat a otravovat… ale je to tak všude na světě. Všechny centrální banky vyspělých zemí cílují cenovou stabilitu na té úrovni růstu cen okolo dvou procent.

Martin Kovář, moderátor
Čili to je ta zdravá inflace?

Jiří Rusnok, guvernér ČNB
To je zdravá inflace, ano. Nízká, relativně stabilní inflace, je zdravá inflace. Samozřejmě nemůžeme dopustit, a to je náš primární úkol, aby ta inflace byla významně vyšší a aby to dejme tomu trvalo nějak dlouho. To si myslím, že nehrozí. Samozřejmě určité výkyvy nastávají. Takový výkyv byl loni, ten byl odrazem toho předešlého období, kdy nám tady dlouhodobě rostly výrazně, ale opravdu výrazně mzdy, zdaleka rychleji než produktivita práce. Protože český trh práce před krizí, bohužel do jisté míry to přetrvává, byl výrazně charakteristický převisem poptávky po práci nad nabídkou. Ve smyslu poptávky zaměstnavatelů – nedostává se nám pracovních sil, máme stále několik set tisíc volných pracovních míst, která nejsou obsazována, a to samozřejmě potom tlačí na inflační růst ze strany poptávky. Teď jsme v nové situaci. Situace na trhu práce se bude nějakým způsobem zklidňovat, z tohoto pohledu. Takže tady ten zdroj nevidím, na nejbližší období.

Samozřejmě, jsou tady výkyvy cen komodit, které my nemůžeme ovlivnit měnovou politikou – jako je ropa, jako jsou potraviny a některé další. Takže ty mohou způsobit to, že ta inflace není tam, kde bychom ji ideálně viděli okolo dvou procent a je třeba mezi dvěma až třemi procenty, to byl ten případ minulého roku. V letošním roce bychom měli být blíže těch dvou procent, samozřejmě přesně předpovědět je to velice obtížné. Nějaký drobný výkyv nad ty dvě procenta tam být může.

Martin Kovář, moderátor
Vy jste sám zmiňoval pracovní místa. Nějakého dramatického nárůstu nezaměstnanosti v dohledné době se podle Vás v České republice obávat nemusíme? Zatím jsme na tom se zaměstnaností dobře, máme druhou nejnižší nezaměstnanost v zemích Evropské unie. Nečeká nás tedy nějaký dramatický růst, podle Vás?

Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Nečeká, podle mého názoru. Ono obecně se zdá, že nejenom u nás ta krize zatím neudělala velký průvan na trhu práce. Má to samozřejmě krátkodobě tu příčinu, že vlády velice aktivně podporují zachování pracovních míst kurzarbeity, antiviry a dalšími programy. Ale i do budoucna si myslím, že my nejsme země, která by měla kandidovat na nějakou vyšší nezaměstnanost, vzhledem i k těm demografickým důvodům, o kterých jsem už mluvil a taky vzhledem ke struktuře ekonomiky, která zatím přece jenom stále je poměrně pracovně náročná. Máme velký podíl průmyslu, který sice má samozřejmě spoustu jakési automatizace, ale zároveň rozsah průmyslu je velký. Máme i rostoucí sektor služeb, samozřejmě když teď pominu tu epizodu, kterou zažíváme s pandemií. Myslím si, že nezaměstnanost nebude problémem této země.

Martin Kovář, moderátor
Jaké nejdůležitější úkoly máte v ČNB před sebou pro následující období?

Jiří Rusnok, guvernér ČNB
My máme pořád ten samý úkol – dbát na cenovou a finanční stabilitu. To je to hlavní, vedle těch vedlejších, dalších důležitých úkolů. To hlavní, co nás teď čeká, bude určitě rozhodování a dalším nastavení měnové politiky. My dneska jsme v tom velmi expanzivním módu, stále máme základní sazbu na úrovni 0,25 %, což je samozřejmě snaha podpořit ekonomiku, aby se mohla brzy vrátit do nějakého svého normálního fungování. Je otázka, jak dlouho tu měnovou podporu z naší strany to bude vyžadovat. O tom budeme určitě velmi diskutovat už teď na květnovém měnovém zasedání a budeme určitě zvažovat do budoucna, kdy budeme moci začít se vracet k nějakým řekněme normálnějším úrokovým sazbám.

Pak samozřejmě taky řešíme oblasti té takzvaně makroobezřetnostní politiky ve vztahu k finanční stabilitě- to jak si stojí naše banky, aby byly stále v bezpečné zóně z hlediska rizik, která na sebe berou. A vidíme, že například oblast financování bydlení nám stále jaksi utěšeně bují, máme tady stále velmi silný růst cen nemovitostí a růst objemu hypotečních úvěrů, takže i tím se budeme v dohledné době určitě muset zabývat.