M. Mora vysvětluje zvýšení úrokových sazeb

M. Mora, viceguvernér ČNB v pořadu Byznys ČT24 Speciál
Michaela Nováková (ČT24 22. 12. 2021, pořad Byznys ČT24 Speciál)

Viceguvernér Marek Mora vysvětluje v pořadu Byznys ČT24 Speciál prosincové měnověpolitické rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby o 1 procentní bod.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Národní banka opět zvýšila základní úrokovou sazbu. Tentokrát je tedy na výši 3,75 %. Už potřetí centrální bankéři sáhli k poměrně razantnímu navýšení, už potřetí překvapily analytiky i trhy. Co za tím stojí a podaří se jim zkrotit zdražování v České republice? A jak moc zdraží peníze nejen domácnostem, ale i firmám? Pokusíme se odpovědět. Začíná speciální vysílání Byznysu ČT24.

Jiří RUSNOK, guvernér, Česká národní banka
Opravdu čelíme mimořádnému souběhu různých velmi silných proinflačních tlaků v poměrně krátkém časovém úseku. Budeme muset se posunout výrazně ještě i nad tu 4% hranici.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Česká národní banka tedy dále razantně zvyšuje základní úrokovou sazbu. Od ní se odvíjí úročení půjček a bankovních vkladů. Aktuální hodnoty 3,75 % dosahovala, jak vidíte, tady v grafu naposledy v roce 2008. Centrální banka sazbu výrazně snížila na začátku pandemie. Letos od června ji pravidelně zvyšuje. Členové bankovní rady chtějí tímto krokem zabránit dalšímu růstu inflace. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka ale sazba tedy ještě nejspíš poroste a dostane se výrazně nad 4 %. Podrobnosti už s Markem Morou, viceguvernérem České národní banky. Dobrý večer.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Dobrý večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak, pane viceguvernére, jak to vlastně číst? Znamená to, že čelíme mimořádnému souběhu u inflace, to říkal pan guvernér. A i vaše činy dokazují, že se zkrátka vymkla kontrole, že zdražování v Česku je ještě výraznější, než vy jste sami čekali?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Ano, zdražování v Česku je výraznější, než jsme čekali. Z toho vlastně plyne trošku i to údajné překvapení, protože to překvapení vlastně znamená, že něco očekávali analytici a trhy a my jsme pak udělali, v poslední době několikrát, vždycky ještě něco výraznějšího. Ale to, co očekávali analytici a trhy, vlastně hodně souviselo s naší předchozí komunikací, co jsme si mysleli, že se stane. A nakonec jsme vždycky vyhodnotili tu situaci mít ještě vážnější, než jsme si mysleli předtím, a udělali jsme v tu chvíli ten krok proto o něco důraznější. /nesrozumitelné/ o to překvapení, ale neřekl bych, že se situace vymkla kontrole. Já jsem přesvědčen o tom, že centrální banka, Česká národní banka, nakonec inflaci k tomu cíli přivede.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A přivede ji k tomu cíli tak, jak plánovala, nebo to bude třeba trvat déle?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
No asi to bude trvat déle, protože tak, jak nás překvapuje ten inflační vývoj pořád v tom proinflačním směru, tak se jakoby trošku přeci jenom v čase posouvá. I ta doba...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Co to znamená konkrétně tedy? Pokud se bavíme o tom, že to bude trvat déle, tzn. že ono deklarované rok, rok a půl a pak bude znovu inflace ke 2 %, tak teď lidem říkáme, připravte se na to, že zdražování tu bude delší dobu.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Tak tak, jak jsem si třeba myslel já osobně někdy na podzim tohoto roku, že bysme se k tomu cíli mohli začít přibližovat koncem roku 2022, tak teď si myslím, že to posouvám sám za sebe někdy do prvního čtvrtletí roku 2023. Ano, to zdražování s námi bude delší dobu a bude možná výraznější, než jsme si mysleli. I ta čísla, která přijdou někdy začátkem roku 2022, budou výraznější. Já sám jsem před nějakým čtvrt rokem říkal, že to bude zhruba nějakých 5 %, pak jsem se posouval k 6, teď už říkáme, že to bude 7.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Kam jste se posunul teď?

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A teď si myslíme, já si aspoň myslím, že budeme rádi, když nebudeme mít tu inflaci dvoucifernou, tzn. když zůstaneme pod 10 %.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Je celkem výrazný posun.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
To je výrazný posun. Ano.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
To ale není to také dobrá zpráva pro domácnosti. Ale možná pojďme to vysvětlit, protože i diváci se ptají: "Bylo by možné vysvětlit, jakým způsobem podle České národní banky zvýšení úrokových sazeb zpomalí inflaci?"

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Ano, tak těch kanálů je několik. Jednak je tam ten měnový kurz, který teda asi divák nebo divačka nechce diskutovat, ale ten zrovna v tuhle chvíli moc dobře nefunguje, tento kanál.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Ten nefunguje v podstatě vůbec.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Nefunguje. A já bych neřekl, že nefunguje vůbec. Ono záleží samozřejmě na úhlu pohledu, protože pokud se podíváte na měny v našem regionu, zejména na polský zlotý a maďarský forint, tak ty oslabily. Oslabily výrazně, česká koruna neposílila, ale neoslabila. To jejich oslabení zejména souvisí podle mého názoru zejména s posílením dolaru. A ten náš úrokový diferenciál aspoň zabránil tomu oslabení. To znamená, já bych neřekl, že tento kanál nepůsobí vůbec, ale nepůsobí možná tak účinně, jak jsme se domnívali. A kromě tohoto kanálu zejména působí ten kanál úvěrový, který jste zmínila na začátku, tzn. vyšší úrokové sazby povedou k tomu, že budou vyšší sazby na úvěry, jak domácnostem, tak firmám. A ony teda si budou ty úvěry brát o něco méně. A zároveň budou větší sazby na vkladech domácnostem. Už dneska některé, zejména ty menší banky oznámily, že na vkladech zvýší sazby až na 3 %, tzn. my třeba chceme docílit, aby domácnosti tak rychle neutrácely ty úspory, které násilně vlastně ušetřily během covidu a nechaly je možná delší dobu ležet na těch spořících účtech a rozložili si to více v čase. Takže to jsou třeba ty mechanismy...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Vzkaz domácnostem je zkrátka: neutrácejte tolik jako dosud.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Ano, přesně tak.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
No z druhé strany ale nemůžete zbrzdit ekonomiku až příliš? My poslední dobou neustále slyšíme: spotřeba domácností je to, co pomáhá české ekonomice. A vy říkáte domácnostem: neutrácejte.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Ano, ale ta ekonomika v současné době není brzděna nedostatečnou poptávkou. My jsme v situaci, kdy poptávka výrazně podle našeho odhadu převyšuje nabídku, máme tzv. pozitivní mezeru výstupu, tzn. nabídka vlastně nestačí obsluhovat tu poptávku, která vznikla tím, že jsme ji vlastně spolu vytvořili tím, jak jsme ekonomiku zaplavili penězi, jak centrální banky, tak vlády. Jak říkám, ta nabídka nestíhá. Nestíhá z důvodů, které vlastně doposud byly pro ekonomy ne příliš dobře známy a prozkoumané, prostě je tam takové to nepřirozené omezení nabídky z těch různých covidových příčin, které jsou známy, které tady nebudu opakovat. A vlastně ta nabídka není schopna ani dobře reagovat na ty různé cenové signály. Takže my se musíme snažit tu poptávku dotlačit trošku k té nabídce, ale souhlasím s vámi, že to nesmíme přehnat, abychom zase tu poptávku nezahnali, až se jednou ta nabídka probudí a zvedne se, až ty různá covidová omezení pominou, tak abysme zase nedostali tu poptávku pod tu nabídku už oživlou a nedostali ekonomiku do recese. To samozřejmě nechceme udělat. Chceme...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
To se podle vás nestane, protože za ten rok jste navýšili úrokové sazby o 3 procentní body, pokud se nemýlím.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Ano. To se podle nás nestane. Ale proč jsme navýšili úrokové sazby? Ten hlavní důvod, proč to tak je, je český trh práce, který je velmi napjatý. Já bych zde použil dokonce slova známého amerického prof. Lawrence Summerse, který řekl o americkém trhu práce, že je doběla rozžhavený. A já si myslím, že doběla rozžhavený je i ten český trh práce. A my ho prostě potřebujeme zchladit, protože ten trh práce právě vytváří podhoubí pro to, aby se nám tady ta inflace, ta vyšší inflace, ten vyšší vzestup cenové hladiny usídlil jaksi na delší dobu. A to my v žádném případě nechceme.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane viceguvernére, mě by zajímalo a předpokládám, že to ve svých propočtech máte, když zvažujete navyšování základní úrokové sazby, co by se podle vás stalo, kdybyste neudělali nic? Kam by se vyšplhala podle vašich propočtů inflace, tedy zdražování v Česku, kdybyste nenavýšili sazby?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Tak já teďka přesně se musím přiznat, že ta čísla nemám v hlavě, ale děláme si i na tohle tzv. různé měnově politické scénáře nebo experimenty, chcete-li. Byla by výrazně vyšší, ale hlavně to hlavní, o co nám vlastně v tuhle chvíli jde, je, že my bojujeme o kredibilitu české měnové politiky. My prostě potřebujeme, aby trhy, domácnosti, lidé, firmy uvěřili v to, že budeme mít na tom horizontu měnové politiky za ten rok až rok a půl skutečně inflaci na cíli. A ve chvíli, kdy tomu uvěří, tak ty naše mechanismy budou fungovat. To největší riziko, které by se mohlo stát, že oni by tomu přestali věřit. Ta inflace by prostě z těch 2 % vzrostla v delším období na 3, na 4, na 5 %, s čímž bysme jakoby mohli žít, ale to mělo jiné dalekosáhlé makroekonomické dopady. A k tomu, abysme tu inflaci dotlačili zase zpátky na ten 2% cíl, bychom potřebovali skutečně ty sazby zvyšovat ještě důrazněji, než je zvyšujeme dneska. To znamená, jde o kredibilitu naší měnové politiky a jde o to, aby vlastně všichni věřili tomu, že ten 2% cíl nakonec uhájíme. A kde by ty sazby byly, kdybysme to nedělali, by hodně také záleželo právě na tom, jestli by v tom období, kdybychom nedělali nic, jako třeba se dneska nachází Evropská centrální banka, pokud by celou dobu ty domácnosti a všichni aktéři, firmy, finanční trhy, věřili tomu, že vlastně to tam se vrátí samo, tak by to bylo fajn, ale v našich podmínkách s tím českým trhem práce, jak jsem říkal, doběla rozžhaveným, hrozí velké riziko, že by ta ukotvenost těch inflačních očekávání prostě se zpřetrhala, že by přestala fungovat. A pak by ta inflace vyskočila prostě ještě daleko výš, než jsme předpokládali.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Zřejmě nejvíc dopadne zvyšování základní úrokové sazby na úvěry pro firmy. To může ovlivnit jejich investice. Výrazně si ale připlatí i domácnosti, a to hlavně u hypoték.

Nina ORTOVÁ, redaktorka ČT
Předschválit si nechal Jiří Gottwald hypotéku už před více než 2 lety. Nemovitost v Českých Budějovicích ale sehnal až letos.

Jiří GOTTVALD, úspěšný žadatel o hypotéku
Díky tomu, že jsme tu hypotéku vlastně řešili takhle dopředu, tak jsme si tam zafixovali úrokovou sazbu. To byla jedna z posledních možností, kdy ještě jakoby jsme byli schopni pořídit to bydlení za rozumnou cenu a rozumný úrok.

Nina ORTOVÁ, redaktorka ČT
Teď si ale lidé za hypotéky poměrně výrazně připlatí. Podle České bankovní asociace byla už v listopadu průměrná úroková sazba ke 2,7 %. Reálně ale teď banky nabízí hypotéky s úrokem okolo 4 % a po dnešním navýšení základní úrokové sazby o 1 procentní bod se nemovitosti dál prodraží.

Radek PAJIČ, majitel, Reality Praha
I ty developeři samozřejmě už to ví, že ty lidi na ty nemovitosti a na ty hypotéky nedosáhnou, takže už přiklánějí se k nějakým nájemním nebo družstevním bydlením.

Patrik BAJER, klient financující bydlení hypotékou
Budu příští rok refinancovat hypotéku, takže mě se to dotkne v tom negativním slova smyslu.

Nina ORTOVÁ, redaktorka ČT
Zvýšení základní sazby se ale většinou nepromítne do hypotečních úroků okamžitě.

Ondřej ŠUCHMAN, manažer pro hypotéky, Komerční banka
Čekal bych nějaké zvýšení až v průběhu ledna. A třeba ne tak razantní, jako bylo po tom minulém zasedání.

Nina ORTOVÁ, redaktorka ČT
Vyšší sazby ale znamenají také vyšší úroky na spořicích účtech.

Lucie BRUNCLÍKOVÁ, mluvčí, Banka Creditas
Zvedáme pro naše klienty úroky od Štědrého dne na spořicích produktech.

Nina ORTOVÁ, redaktorka ČT
Ani to ale nepokryje inflaci, která v listopadu dosáhla 6 %, přesto lidé spořící produkty vyhledávají.

Lucie BRUNCLÍKOVÁ, mluvčí, Banka Creditas
Evidujeme větší zájem klientů.

Nina ORTOVÁ, redaktorka ČT
Právě vysokou inflaci se centrální bankéři snaží zvyšováním sazeb zmírnit. Zdražuje totiž skoro všechno. Zvednout ceny tak museli i v tomto řeznictví.

Jaroslav SLAVÍK, majitel, Řeznictví U Slavíků
V poslední době se teďka zdražovalo před zhruba měsícem. Největší nárůst byl na hovězím mase. U vepřového masa se teprv předpokládá, že po Novém roce bude větší zdražení, ale vzhledem k inflaci se musí zdražovat tak jako tak, protože největší pro nás náklad jsou energie.

Nina ORTOVÁ, redaktorka ČT
Právě ty jsou spolu s dopravou a nedostatkem materiálu hlavním důvodem zdražování. A v lednu můžou podle ekonomů ceny dál růst. Zlepšení čekají až za několik měsíců.

Eva ZAMRAZILOVÁ, předsedkyně Národní rozpočtové rady
Pokud se ochladí spotřebitelská poptávka, na což evidentně ta banka cílí, pak pevně věřím, že bychom se v tom roce 2023 mohli vracet k těm 2 %.

Nina ORTOVÁ, redaktorka ČT
Postupný útlum růstu inflace předpokládají i centrální bankéři. Redakce a Nina Ortová, Česká televize.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
No a tady už přehled průměrných úrokových sazeb hypoték za poslední 2 roky. Nejnižší byla letos v únoru, a to 1,93 %. Od té doby roste. Tento Hypoindex ale zaostává několik týdnů za realitou. Zohledňuje totiž uzavřené smlouvy, které klienti v daný měsíc podepsali. Současné úročení hypoték je tak v praxi ještě vyšší. Do vysílání se k nám přidal Jiří Feix, předseda představenstva a generální ředitel Hypoteční banky. Dobrý den.

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Dobrý den.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak, pane Feixi, jaká je tedy ta současná realita?

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Přesně tak, jak jste řekla. Současná realita je, že tyto vykazované úrokové sazby zaostávají za realitou o několik týdnů až bych řekl měsíců. V tuto chvíli v prosinci se nabídkové sazby hypoték pohybují kolem 4 %, takže očekávám, že tuto úroveň ten Fincentrum Hypoindex dosáhne někdy za 2 měsíce.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Kde se budou pohybovat v lednu v tom případě? Viděli jsme tady dnešní rozhodnutí centrálních bankéřů. Po tom minulém banky reagovaly relativně rychle. Předpokládám, teď jsou Vánoce, takže chvilku posečkáte, ale kde budou sazby v lednu?

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Souhlasím. Předpokládám, že k Ježíšku asi nebudeme nadělovat nové sazby na hypotékách, ale předpokládám, že v průběhu ledna budou banky reagovat jak v úrokových sazbách na hypotékách a na úvěrových produktech, tak ale i na depozitních produktech. Protože začíná opravdu ten pohyb sazeb být tak významný, že banky se snaží samozřejmě lákat ty depozita. A řekl bych, že v podobné výši, jako se zvyšují sazby na úroky, na úvěry, tak úrokové sazby se budou zvedat i na depozitní produkty.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Můžeme být konkrétní? Myslíte si, že bude možné získat hypotéku pod 5 % v nejbližších měsících?

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Myslím si, že ano. Myslím si, že v tom lednu to půjde. Osobně bych očekával, že ten pohyb bude někde v polovičním rozsahu toho, co teď udělala Česká národní banka, takže bych očekával...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže nějaké 0,3, 0,4 navíc by to mohly být?

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
...takže bych očekával 0,4, 0,5 navíc někdy v průběhu ledna. Ale samozřejmě záleží na politice každé banky.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A můžeme se bavit i o únoru, nebo to už je vzdálená budoucnost? Tam přichází v úvahu další zasedání centrální banky.

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Přesně tak. Tam zase záleží na tom, jak se bude ta situace v ekonomice vyvíjet, protože kdybychom se bavili před dvěma měsíci, tak bysme možná netrefili to, co se děje teď. Tak bude záležet, jak se bude vyvíjet ta inflace, jak se bude vyvíjet ekonomická situace a jak na to bude reagovat Česká národní banka, protože ty úrokové sazby na mezibankovním trhu a potom samozřejmě úrokové sazby, které banky používají ve vztahu ke klientům, ať na depozitní nebo úvěrové produkty, se odvíjejí od těchto základních sazeb.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane viceguvernére, jsou tímto krokem v podstatě hypotéky pro určité skupiny lidí v České republice už pasé, protože na ně prostě nedosáhnou?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
No pravděpodobně ano. Nějakou skupinu těch potenciálních žadatelů prostě vyšší úrok pravděpodobně vyřadí, to je vlastně i součást toho našeho transmisního mechanismu.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Nevysíláte tak v podstatě i signál té, řekněme, nižší střední třídě: budete mít dražší úvěry a nám je to tak trochu teď jedno?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Prosím vás, my samozřejmě nevysíláme žádný signál nižší příjmové skupině. Jestli vysíláme nějaký signál, tak je to ten, že právě možná tuto skupinu, ale všechny občany České republiky chceme ochránit před dlouhodobě vysokou inflací. Ta je možná poškodí ještě víc než to, že si nějakou dobu, možná přechodnou dobu, nebudou moci vzít hypotéku. To je ten náš hlavní cíl. My potřebujeme prostě dosáhnout makroekonomicky stabilního prostředí v České republice.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Feixi, máte odhady toho, kolik lidí budete muset odmítat, protože už nebudou moci splácet tak vysoké splátky?

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Sama Česká národní banka, když vlastně stanovovala před měsícem limity pro příjmové ukazatele, tak ty odhady se pohybovaly někde kolem 10 %. Já osobně si myslím, že ten dopad může být dokonce o něco vyšší, ale myslím si, že pořád ten dopad třeba těchto příjmových ukazatelů bude nižší než je dopad toho růstu úrokových sazeb, který je opravdu významný a čekal bych, že poptávka po hypotékách a obecně úvěrech na bydlení se v příštím roce výrazně zchladí oproti letošnímu roku.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak letošní rok je úplně rekordní a možná to není zcela standardní, aby banky poskytovaly takové množství hypoték.

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Určitě to není standardní. Letos očekáváme, že se ten objem poskytnutých hypoték bude pohybovat někde okolo 430 miliard, protože jsme těsně pod 400 miliardami za listopad, což je enormní nárůst oproti těm předchozím letům, kdy to bylo kolem 200-250 miliard a myslím si, že v tom příštím roce se vrátíme někdy na tu úroveň, co tu byla těch 200 - 250 miliard. Takže to je opravdu dramatický pokles oproti tomu letošnímu roku.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Kdy bychom se měli potom bavit o tom, kde se momentálně pohybují ceny nemovitostí a kde se tedy pohybuje výše úrokových sazeb u hypoték, tak já jsem dnes do kalkulačky zadávala pětimilionovou nemovitost a počítala jsem, jaká by byla splátka. Splátka by byla 23 000 Kč. To, když si vezmu, že průměrná mzda podle statistického úřadu se pohybuje někde nad 37 000, pokud se nepletu, tak člověk s průměrnou mzdou zkrátka úvěr nedostane na takovýto byt teda.

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Tak samozřejmě, pokud bude jednotlivec jednotlivý žadatel, bude žádat sám a pokud opravdu bude kupovat takto drahý byt, tak pravděpodobně nedostane. Dneska v naprosté většině o hypotéku žádají 2 žadatelé, v naprosté většině oba mají svůj příjem, takže když se vezmou ty 2 průměrné příjmy, tak samozřejmě už se to skládá úplně jinak. Takže podle mne mohou dosáhnout, ale samozřejmě ten podíl žadatelů, kteří jsou schopni požádat o hypotéku, se postupně snižuje, ale i tak si myslím, že poptávka po nemovitostech i po těchto všech změnách bude stále převyšovat nabídku nemovitostí. Takže vlastně se z pohledu trhu nic nestane, protože nemovitostí se prodá v příštím roce stejně jako letos. Prostě to, co bude v nabídce, to se prodá.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže trochu to bude tak trochu jedno, ale bohužel domácnosti některé si hypotéku nepořídí.

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Přesně tak, ten trh sám vybere, kdo na to bude mít a kdo nebude mít.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane viceguvernére, přidejme další otázku, není již další do budoucna avizované zvyšování základní sazby nad současných tedy tři a třičtvrtě procenta nebezpečné? Kromě úrokových sazeb nad normálem tu máme výrazně rostoucí ceny energií, koronavirus a omezování vládních výdajů, nezpůsobíme recesi?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Abych odpověděl jasně, myslím si, že to nebezpečné není, pokud bychom si mysleli, že to nebezpečné je, tak bychom to nedělali. Pravděpodobnost, že na příštím zasedání sazby opět zvýšíme je vysoká, už to dneska avizoval pan guvernér. Chci tazatele pana Jirku ubezpečit, že my všechny ty parametry, které tam jsou skutečně seriózně analyzujeme, máme je v našich analýzách a neignorujeme je, ale myslíme si, že to podhoubí to inflační podhoubí v České republice je tak silné, že je potřeba ještě nadále sazby zvyšovat. Takže myslíme si, že nebudeme způsobovat recesi. Budeme způsobem jisté ochlazení ekonomiky, ale ne recesi.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Mě by zajímalo, kde se v podstatě ta hranice zastaví, protože pokud se nemýlím, tak vy jste ještě na předchozím zasedání říkali, že se budou sazby standardně pohybovat někde nad třemi procenty. O pár týdnů později říkáte někde nad čtyřmi procenty, nestane se v únoru, že řeknete někde nad pěti procenty?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Takhle my jsme říkali, že ta dlouhodobá neutrální úroveň úrokových sazeb jsou zhruba ta 3 %, ale to platí ve chvíli, kdy máte inflaci na horizontu měnové politiky bezpečně na té úrovni dvou procent. My ji tam bezpečně nemáme, takže asi budeme muset začít působit restriktivně naši měnovou politikou, to znamená posouvat se nad ta 3 % a dokonce pokud bysme to analyzovali ještě podrobněji, tak zjistíme, že ve chvíli právě když inflace není u těch dvou procent, ale je někde výše, že ta sazba rovnovážná je o něco výše než 3 %. My prostě potřebujeme začít působit trošku restriktivně a v té dané situaci, ve které se nacházíme je to prostě výrazně nad těmi třemi procenty. Je to skutečně pořád ta posouvající se a tím pádem trošku nová a možná trochu překvapivá situace, ale naším cílem není někoho překvapovat, my prostě musíme dělat vše pro to, abychom na horizontu měnové politiky za ten rok až rok a půl inflaci přivedli k našemu dvouprocentnímu cíli. To je náš úkol, náš cíl, který plyne z Ústavy a ze zákona o České národní bance.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže nepřijde po únorovém zasedání věta, že se dostaneme až k pěti procentům?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Já bych ji nevylučoval tu větu.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Feixi, řekněte, co se teď děje aktuálně na trhu s hypotékami, protože tady slyšíme slova České národní banky o tom, že to není poslední navýšení úrokových sazeb. Ty se teď už u hypoték sice pohybují vysoko, ale předpokládám, že lidé pořád pracují s tím, že bude ještě hůř, takže se chodí ptát, chodí žádat o hypotéky, dokud mají ještě pocit, že možná nejsou tak drahé, jak budou v následujících měsících, jak to vypadá?

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Tak poptávka po hypotékách narostla po klidnějším létě na podzim. Září a říjen byl opravdu velmi velký zájem o hypotéky, a právě to souviselo s tím, že začaly velmi rychle růst úrokové sazby a klienti se snažili si zajistit ještě pro ně akceptovatelné sazby. Už dnes samozřejmě banky dodělávají stále dopracovávají hypotéky, které byly poptávány právě v tom září a říjnu, ale už dnes, když se podíváme na nově poptávané hypotéky a nové nabídky, tak je vidět citelné ochlazení už někdy od listopadu. Takže očekávám, že opravdu od toho ledna už opravdu budeme mít výrazně méně hypoték na stole a bude to velmi znát.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Když to bude velmi znát, tak jak potom budete o ty klienty jako takové bojovat, protože velmi často jsme říkali banky mají peníze a chtějí je dávat a teď nebude komu.

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Tak není to, že nebude komu. Ta poptávka samozřejmě ochladne a náš cíl samozřejmě je prodávat hypotéky za takových podmínek, aby se nám to vyplatilo, aby opravdu rozdíl mezi úrokovou sazbu na úvěru hypotéce versus depozitum, které sbíráme, aby nám dával ekonomický smysl. Takže samozřejmě konkurenční boj zejména v hypotékách v Čechách je velmi ostrý a samozřejmě tlačí to naše marže níže, ale i tak se neubráníme tomu, že musíme ty sazby zvyšovat. To je podobné, jako když vlastně teď řeší elektřina nebo jiné komodity. V podstatě ty peníze jsou do určité míry také komodita, která má svoji cenu a ta cena teďka prostě roste a my na to musíme reagovat, protože nejsme schopni prodávat pod cenou tu komunitu stejně jako nikdo jiný.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jaký problém pak vidíte v tom, až přijdou lidé a budou žádat o refinancování své hypotéky, až jim zkrátka skončí fixace, protože tady slyšíme, že možná se ten boj s onou inflací bude protahovat, takže nepředpokládáme, že by lidé dostali, nevím na horizontu roku a půl zcela jistě lepší sazby, než dnes. Budou mít lidé s tímto problémy? Ti, kteří přijdou, že jim končí fixace.

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Ano, někteří lidé s tím pravděpodobně budou mít problémy. My jsme i z popudu České národní banky si dělali analýzu, protože v příštím roce opravdu do refixace přicházejí hypotéky, které byly poskytnuty někdy v průměru před pěti lety a průměrná úroková sazba na těchto hypotékách je kolem dvou procent a pokud při refixaci klient dostane sazbu někde mezi čtyřmi a pěti procenty, to je to, co teď očekáváme, tak samozřejmě tuto splátku opravdu zvýší o několik tisíc korun. Počítali jsme, ono samozřejmě těch dopadů je spousta, lidem se zdražují náklady na energie, jiné výdaje, ale zároveň rostly mzdy, a když jsme počítali ty dopady, tak počítáme, že někde kolem pěti procent, jednotky procent klientů by mohly mít problémy se splácením, ale nečekáme, že by to mělo být nějaké drama v rámci české ekonomiky.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže 5 % těch, kteří budou refinancovat by mohlo mít problémy se splácením?

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Tak do pěti procent to vycházelo.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Moro, s tímto centrální bankéři nějak pracují? Vím, že například se zvyšují různá pravidla pro to, nebo zpřísňují pravidla pro to, aby se poskytovaly hypotéky, ale i tak tady slyšíme, že 5 % hypoték by mohlo mít problémy se splácením.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
To já tenhleten odhad neznám, asi náš dohled pravděpodobně nějakou komunikaci s hypotečními bankami má. Já mohu potvrdit to, co jste říkala předtím, že ty naše zpřísněné ukazatele, které začnou platit, teď nevím, jestli od 1. března nebo 1. dubna příští rok, tak zasáhnu nějakou skupinu. Ten náš odhad je někde mezi těmi 10, možná 13 procenty. Vy jste říkal, že to možná může být ještě o trochu pro více, tak to víme, ale jestli teďka ta, kolik, konkrétně to bude díky těm zvýšeným úrokovým sazbám při refixaci, to nejsem schopen říct.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pohled z hypotečního trhu přinesl Jiří Feix, předseda představenstva a generální ředitel hypoteční banky. Díky, že jste se k nám přidal.

Jiří FEIX, předseda představenstva a generální ředitel, Hypoteční banka
Děkuji a hezký večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Zdražování bytů v Česku pokračuje. Tady máme data ze skutečných prodejů v krajských městech. Ve třetím čtvrtletí. Nejvyšší ceny za metr čtverečních, tak ty jsou tradičně v Praze, v průměru skoro 110 000. Následuje Brno a s odstupem Hradec Králové. Naopak nejméně pak stojí byty v Ústí nad Labem, a to asi třetinu toho, co v hlavním městě. Oproti druhému kvartálu byty zdražily ve všech krajských městech s výjimkou Zlína, kde ceny klesly necelá 2 %. A další spolu řečník u nás ve studiu Jan Řežáb, majitel a zakladatel společnosti JRD. Dobrý večer i vám.

Jan ŘEŽÁB, majitel a zakladatel JRD
Dobrý večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak, pane Řežábe, možná vás poprosím tak jako i pana Feixe za banky, okomentujte nám, jakým způsobem vnímáte ty kroky České národní banky, že v podstatě navyšuje základní úrokové sazby, tím samozřejmě tedy se zdražují úvěry v České republice?

Jan ŘEŽÁB, majitel a zakladatel JRD
Tak z pozice developera to vypadá, jako kdyby Česká národní banka posouvala trh od toho vlastnického bydlení k nájemnímu, tzn. že se pořád zmenšuje ta možnost klientů, těch, kteří by chtěli finálně bydlet v těch bytech, a ne je pronajímat, financovat hypotéku. Je to dáno samozřejmě teďko teda výši úrokových sazeb, které se razantně zvyšují, ale je to dáno i zpřísněnými podmínkami, jak jste před chvilkou zmiňovali, takže se snižuje ta množina těch zákazníků, kteří jsou reálně schopni si byty kupovat. A je to samozřejmě dáno i tím, že je tady velmi nízká nabídka a ta poptávka nám tlačí na to zvyšování cen, takže z tohoto pohledu se to posouvá k tomu, že těmi zákazníky nejsou ještě ti, nebo převažují, už začínají převažovat opravdu ti, kteří si kupují byt na investici za účelem jeho dalšího pronajímání. Buďto jako jednotlivci, anebo jsou to potom, taková novinka posledních několika let, institucionální investoři, kteří kupují například celé projekty, aby je pronajímali. A tím zase ubírají část té nabídky.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A napadá mě, je to ale pro vás jako pro developera problém? Protože jsme se bavili tedy o tom, že ta poptávka stále převyšuje nabídku, tak nedojde možná k tomu narovnání trhu ve smyslu, že se maličko sníží poptávka, tudíž nebude takový přetlak na trhu, mohlo by dojít například k ochlazení realitního trhu jako takového?

Jan ŘEŽÁB, majitel a zakladatel JRD
Ten převis té poptávky je tak obrovský a ta nedostatečná nabídka je tak tlumená tím, že se tady roky nepovolují stavby v dostatečné míře, že se domnívám, že ještě opravdu v době jednoho, dvou, tří let nic takového neprojeví. Jsou to až opravdu neobvyklé extrémy, kdy klienti vás prosí, jestli by se mohli dostat aspoň na nějaký pořadník toho, až dáme některé byty do prodeje. Je to neuvěřitelné, co se na trhu děje.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A to si myslíte, že bude zachováno i poté, co se zdraží hypotéky třeba na dvojnásobek, což v podstatě se teď děje?

Jan ŘEŽÁB, majitel a zakladatel JRD
Ano, ano, toto rozhodně se stane, pouze se to přesune od toho, že tím finální klientem bude spíše ten investor, který si chce uložit peníze a brát to jakési zajištění toho, kde ty aktiva má a má z toho nějaký výnos, i když je relativně malý, ale to zajištění je pořád dobré, protože ony se ty ceny zvyšují, takže z toho má ten výnos i ten kapitálový, ale a nejsou to potom ty finální klienti, ty rodiny, které by v těch bytech bydlely.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane viceguvernére, může přinést všechno toto, co se děje na tom realitním trhu, to sblížení poptávky a nabídky, nebo spíš souhlasíte s panem Řežábem, že zkrátka jenom se změní skupina lidí, kteří budou nemovitosti kupovat. A ten trh bude stále přehřátý.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Já jsem tam viděl trošku rozpor v té odpovědi. Já se omlouvám, protože vy jste řekl, že my tlačíme ty lidi do nájemního bydlení, a zároveň řekl, že všechno, co je v nabídce, se vlastně prodá. Dobře, pak jste samozřejmě řekl, že ta skupina, možná ta skladba těch kupujících, že se změní, to my neovlivníme, ale myslíme si, že prostě ta naše opatření omezují svým způsobem nabídku, jinak by prostě nemělo smysl je samozřejmě vydávat, ale ten hlavní problém, a tady se sama určitě shoduje v tom, že je nedostatečná zejména nabídka, nabídka bytů a to souvisí možná s nedostatkem pozemků, s nedokonalým stavebním zákonem. Prostě ta nabídka není dostatečně flexibilní, je to možná podobné, jako máme teďka tu covidovou situaci, kdy prostě ta nabídka vlastně není schopná obsluhovat tu poptávku, která existuje, a to platí na tom hypotečním trhu dlouhodobě, ale to je něco, co jde zcela mimo kompetence České národní banky. My těmi našimi opatřeními věříme ne na to, abychom někoho vyřadili. Není naším cílem zase se dotýkat nějakých sociálně slabších.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
No, ale zprostředkovaně se to stane, pane viceguvernére.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
/nesrozumitelné/. My zase chráníme stabilitu finančního sektoru, my prostě chceme, aby se do bilancí zejména těch poskytovatelů hypotečních úvěrů, byl tady pan Feix, tzn. hypotečních bank zejména, nedostávali potenciální rizikoví klienti, kteří by třeba situace, jako je dnes, když se začnou rapidně nějakého důvodu zvyšovat úrokové sazby, jim pak způsobovaly problémy a ty problémy by se tak mohly přenášet na celý bankovní sektor. To je ten cíl, který sledujeme.

Jan ŘEŽÁB, majitel a zakladatel JRD
Ale neomezujete nabídku, ale poptávku.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Ano, ale samozřejmě my těmi našimi opatřeními tlumíme poptávku. Já jsem řekl, že ta nabídka je něco, co jde zcela...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Co nemůžete ovlivnit.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Co mi nemůžeme ovlivnit.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Řežábe, jste developer, takže zcela jistě i vy musíte řešit potřeby financování výstavby atd. To se s největší pravděpodobností také bude zdražovat, pokud budete chtít na stavbu půjčit peníze, jak se s tím vyrovnáváte?

Jan ŘEŽÁB, majitel a zakladatel JRD
Nacházíme se v poměrně hodně turbulentní situaci teďko. Jak nám začala inflace, ona nezačala teď, my už ji máme někdy poměrně razantní od jara, kdy nám v podstatě stavební firmy už nechtějí držet ceny pevné na celou dobu výstavby a chtějí mít klouzavé, a my se v takovém prostředí nemůžeme pohybovat, lepší nestavět, protože nejsme, my potřebujeme, jsme schopný predikovat, za kolik ty objekty postavíme. A ony jsou ty stavební firmy opravdu ve složité situaci, protože dostávají nabídky od svých subdodavatelů, které jsou platné například jenom hodiny a pak jim druhý den napíšou: Tato nabídka je o 50 % vyšší. A je to opravdu neuvěřitelné, takže ta inflace, ale zejména ona tam začal jako dovezená ze zahraničí cenou materiálu a toho, jak jsme navázáni hodně na okolní státy v tomto, tak v tomto je to hrozně nepříjemné, a to, že si ještě ty kusy začínáme zdražovat financování, no tak to samozřejmě nám tlačí ty náklady strašně vysoko a roztáčí nám to tu inflaci zespoda v tom, že my nejsme schopni vůbec držet ceny, a to jsme šťastný, když je jsme schopni aspoň predikovat, ty nákladové ceny.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane viceguvernére, možná vás nechám v podstatě toto okomentovat, protože samozřejmě se v té debatě vyskytuje otazník nad tím, nakolik je inflace dovezená, což centrální bankéři nemůžou ovlivnit.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Ale než se k tomu dostanu, dovezená, domácí, což je samozřejmě důležité téma. Já myslím, že vy jste řekl to, co je pro nás zásadní. Vy jste vlastně řekl, že vy hlavně potřebujete stabilitu a předvídatelnost, a to je ten cíl, kterého chceme dosáhnout, to je ten náš finální cíl. My se potřebujeme dostat zpátky k těm nízkým, stabilním, predikovatelným úrovním inflace na úrovni zhruba těch dvou procent, tam zdaleka nejsme, to je náš cíl, když se podíváte na celý svět, ty nejbohatší státy na světě, jsou ty, které mají stabilní makroekonomické prostředí, včetně nízké inflace, Německo, Švýcarsko, tam se potřebujem dostat. Ke skladbě nabídkových, pardon, dovezených těch externích a domácích faktorů, je to něco, čemu my se dlouhodobě věnujeme. Souhlasíme s tím, že část té inflace určitě je exogenní z vnějšku dovezená, se kterou nic neuděláme, ale část inflace už jsem tady mluvil o tom trhu práce, je i domácí. A ono v situaci, i kdyby byla celá jenom dovezená ta inflace, tak samozřejmě to riziko těch sekundárních efektů, že se nám to tady může zabydlet, zůstat na dlouho, právě v situaci, kdy máte takto napjatý trh práce, je poměrně vysoká, takže my bychom musely reagovat i na tu čistě dovezenou inflaci, ale ona není čistě dovezená.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže je to o tom vydržte 2 roky drahého financování i drahých vstupů, pak bude lépe?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Ano, bude lépe v tom smyslu, že se domníváme, že se dostaneme do situace, kdy bude nízká inflace. Uvidíme, kde budou úrokové sazby. Mimochodem, jenom, abychom si uvědomili, reálné úrokové sazby jsou v tuhle chvíli stále záporné. Pokud máte inflaci ve výši šesti procent, ta naše úroková sazba, dejme tomu, že je na úrovni 4 %, tak máte pořád tu reálnou úrokovou sazbu současnou -2, % což není normální, normální je mít reálnou úrokovou sazbu kladnou nějakou, takže i toho bychom měli nějak dlouhodobě docílit.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Řežábe, 2 roky, drahé financování i drahé vstupy, to je něco, co firmy jsou schopné, řekněme, přijmout, co jsou schopné absorbovat?

Jan ŘEŽÁB, majitel a zakladatel JRD
Ono to není 2 roky. Ono většinou, když si bereme úvěry, tak ty jsou delší, ty fixace nejsou na 2 roky, ale když děláte nějaký investiční záměr, také ty fixace jsou, po nás komerční banky samozřejmě chtějí, abychom samozřejmě fixovali ty úvěry a ty swapy, jak se říká, nebo ty úrokové sazby na doby, které jsou přibližně dlouhé nebo se blíží délce splatnosti úvěru, takže on nám to potom ovlivňuje to splácení a tu drahost těch peněz o hodně delší dobu než rok, dva. Já se za to modlím, aby to bylo tak, jak říkáte, že teďko těmi opatřeními najednou srazíme tu inflaci ve velmi krátké doby, ale ze zkušeností vím, že ona si ta ekonomika na to zvyká. A on jako ten doběh té inflace prostě není to, že to pak srazíme dolů, ale ona ten doběh a to snižování je hrozně pomalé, a to si myslím, že je úkol České národní banky, aby toto nedovolila a aby to bylo tlačeno velmi rychle dolů, aby ta ekonomika prostě se neroztočila v tuhletu spirálu, která je opravdu velmi nepříjemná a pak dopadá až do nějaký sociální oblasti, a tak takže pro nás je to velmi nepříjemné, protože se nechováme tak, že by bychom měli to na rok, ale opravdu na delší období nás to ovlivňuje, to financování.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jan Řežáb, majitel a zakladatel společnosti JRD. Díky, že jste přišel.

Jan ŘEŽÁB, majitel a zakladatel JRD
Děkuju pozvání, krásné svátky.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Podíváme se ještě, jak se konkrétně zvýšení úrokových sazeb promítne do ekonomiky. Efekty jsou vzájemně provázané, ale ve zkratce. Jedním z nich je posílení kurzu koruny. To může v případě očekávané změny dokonce navýšení sazeb předcházet. Úvěry pak zdražují a stávají se tedy méně dostupnými firmy v takovém prostředí méně investují i vyrábějí, chování mění i domácnosti, půjčují si méně, omezují svoji spotřebu a více spoří, dochází ke zpomalení ekonomického růstu a zvýšení nezaměstnanosti. Mzdy rostou pomaleji a stejně tak inflace. Tolik v kostce v podstatě to, co by měly kroky centrální banky způsobovat. Názor přidá také Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky, dobrý den.

Petr SKLENÁŘ, hlavní ekonom, J&T Banka
Dobrý den.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Váš předřečník tady začal téma, ve kterém bychom mohli teď ještě pokračovat, a to je fakt, co drahé peníze, drahé úvěry přinesou do české ekonomiky. Neobáváte se toho, že přijde až moc velké ochlazení? Tady jsme slyšeli příklad toho, že firmy zvažují, do jakých investic se pustit?

Petr SKLENÁŘ, hlavní ekonom, J&T Banka
První bych řekl, úplně bych nesouhlasil s tím, že budou drahé peníze. To říkal tady pan viceguvernér. My se vlastně vrátíme minimálně, řekněme, z ceny peněz, výši úrokové sazby někam, kde Česká národní banka nebo česká ekonomika byla v roce 2008 nebo v létě na konci roku 20007, 2008 a spíše vracíme do nějakého normálu. Samozřejmě to tu ekonomiku přibrzdí a souvisí to s tím, že máme spoustu projevů o tom, že některá ta ekonomická aktivita je příliš velká vzhledem k těm možnostem té ekonomiky, tzn. že ta poptávka je příliš velká, projevem je právě ta inflace, přehřívající se trh práce. I můj předřečník vlastně mluvil o vysokých cenách a my můžeme říkat přežívajícímu se nemovitostnímu trhu, stejně tak problémy s cenami ve stavebnictví, to jsou všechny faktory, které vám říkal, že se vám narušuje ta nerovnováha a ty vyšší nebo zvýšené úrokové sazby, které zatím mají jenom přibrzdit tu aktivitu, ještě bych se bránil tomu, že by tu ekonomiku zastavily. Co je pro tu ekonomiku výraznější faktor, který může přibrzdit, je prudký nárůst cen energií, který bude, bych řekl dopadat jak na ty firmy, tak na spotřebu domácností těch ještě podstatně víc než nárůst těch úrokových sazeb.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane viceguvernére, právě narůstající ceny energií asi nepatří do toho balíku, který jste schopni ovlivnit svými kroky napřímo?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
No, to my přímo neovlivníme, ale já jsem velice rád za to, jak to tady pan Sklenář hezky řekl, vlastně v kostce zopakoval to, co já jsem se tady snažil říkat půlhodinu, a určitě se s ním ve všem shoduji.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Dobře, když nemůžete ovlivňovat například ceny energií, které možná budou největším trápením následujícího roku nejen pro domácnosti, ale pro firmy, tak řekněte, ještě jednu věc, a to je očekáváte odliv financování mimo Českou republiku? Že se zkrátka některé investice odehrají na úrovni eura, na úrovni jiného financování než v tuzemsku, protože si firmy budou moci půjčovat za levnější sazby někde jinde?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Já teď si nejsem jist, jestli dobře rozumím otázce, jestli myslíte, vy jste řekla mimo Českou republiku a pak euro, ony se ty investice mohou odehrát v euru.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Ano, samozřejmě.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Ale třeba v České republice.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Myslela jsem teď za nižší sazby mimo zemi.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Ano, vidíme dneska, že firmy zejména ty, které exportují, jsou schopny, získávat úvěrové, pardon eurové úvěry, takže ty možná, protože to eurové financování je samozřejmě výrazně levnější, tak možná k tomu budou unikat ještě intenzivněji, než tomu bylo doposud, tak to se asi může stát, ale jak už řekl pan Sklenář velice dobře. Naším cílem je skutečně osekat některou z těch aktivit nebo z té části poptávky, která prostě možná je i ne úplně dobrá, úplně produktivní a prostě ji trošku jakoby srazit a přiblížit k té nabídce, která je zase nepřirozeně omezená těmi covidovým opatřeními.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane sklenáři, jak moc výrazně může snahy České národní banky zkrotit onu inflaci, zkrotit zdražování v České republice, ovlivnit fakt, že se Evropa i Česká republika opět nachází v nepříznivé situaci v rámci koronavirových opatření?

Petr SKLENÁŘ, hlavní ekonom, J&T Banka
Jedna z těch zkušeností, například nedávno před tím varovala organizace OECD, říká, že vlastně ta zhoršená pandemická situace nezpůsobuje brzdění inflace, a naopak jako zvyšování těch inflačních tlaků, protože se ten hladký tok té ekonomiky zadrhává, tzn. že pokud na začátku se ty centrální banky celé té covidové epizody, tzn. v březnu 2020, bály o tom, že tu inflaci to příliš srazí, tu ekonomiku příliš podchladí, tak ono fungování té ekonomiky to omezí, nejvíc je to vidět jako v tom sektoru služeb, ale z hlediska vývoje cenové hladiny a těch inflačních tlaků, to paradoxně působí naopak a spíše prohlubuje, nebo pardon, prohlubuje, zvyšuje ty inflační tlaky, takže dneska většinou i ty centrální banky, pokud už třeba jsou tady obavy z hlediska nové mutace omikronu, tak už to neberou něco, co by mělo dramaticky ovlivňovat v tom pohledu na tu ekonomiku, protože se naopak toho bojí spíš z druhé strany, že to tu ekonomiku ještě dostane do toho bodu, kdy se bude v některých těch sektorech víc přehřívat a bude ta situace horší, takže z mého pohledu případné zhoršení pandemické situace není něco, co musí teď tu českou národní banku vést k tomu, že bude odkládat zvyšování úrokových sazeb.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Dobře, pane viceguvernére, je to tak, že v podstatě v těch vašich propočtech takto pracujete s pandemickým vývojem?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Přesně tím způsobem, jak to popsal pan kolega Sklenář, konkrétně ten omikron jsme samozřejmě dneska na bankovní radě také diskutovali, protože to je nový fenomén zase, bohužel se z nás, centrálních bankéřů, musí stává trošku epidemiologové v tom smyslu, že musíme nějakým způsobem se snažit pochopit, co to riziko pro nás znamená, není to úplně jednoduché. Ono to není jednoduché ani pro ty epidemiology. Jsou tam trošku dva tábory, jestli je to vlastně dobrá zpráva, anebo špatná zpráva, jestli je to sice víc nakažlivé, ale nebude způsobovat až takové velké jakoby zatížení pro ten organismus, nebo ne, to se prostě neví. Ty zkušenosti jsou omezené zejména na jižní Afriku, kde zase ta populace je trošku jiná, než je v Evropě, je výrazně mladší, takže pracujeme s tím, ale obecně si myslíme, že pokud to povede k nějakým omezením, že to bude působit tím tzv., já to slovo nerad používám, ale zjednodušeně řečeno ho použiju, s tím stagflačním způsobem, tzn. snižování ekonomické aktivity, a bude to tlačit na růst inflace právě, protože to bude jako omezovat tu nabídku a bude pořád silná poptávka, a to povede k těm vyšším inflačním tlakům.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane sklenáři, jak moc může to ochlazení ekonomiky pak promlouvat také do hospodaření státu jako takového, když se snižuje výkon ekonomiky, to není dobrá zpráva pro státní kasu.

Petr SKLENÁŘ, hlavní ekonom, J&T Banka
Samozřejmě to zpomal–, zatím /nesrozumitelné/ než ochlazování zpomalování té ekonomické aktivity, znamená o něco nižší daňové příjmy pro tu ekonomiku, to je asi ten jako hlavní kanál, ale stejně to bude jenom jako zhoršovat tu rozpočtově nešťastnou situaci, v které ta česká ekonomika právě je právě. A stejnak ta vláda bude muset přistoupit k nějaké rozpočtové konsolidaci. Bude to možná pro ni o něco jako horší, ale zase není to ta zásadní věc, jenom to zhoršuje něco, co je nevyhnutného, k čemu by musela přijít.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže to možná nebude diskuze o oněch 80 miliardách, ale bude to více, protože bude muset nová vláda počítat i se sníženými příjmy?

Petr SKLENÁŘ, hlavní ekonom, J&T Banka
Tady jde o to, že případnej stagflační scénář vlastně pro ten stát není až tak jako nevýhodný. Můžeme říct, že vlastně ta inflace je fakticky neodsouhlasena nová daň, protože rostoucí ceny znamená i vyšší příjmy, protože řada těch příjmů státu je navázáno na nominální hodno toho zboží, typicky je to vidět na DPH, tzn. i když ta ekonomika neroste, ale rostou ty ceny v té ekonomice, tak příjmy státu rostou, takže vlastně úplně zjednodušeně říct, že to povede jenom ke zpomalení ekonomického růstu, je negativní pro ten rozpočet z hlediska daňových příjmů, nemusí být pravda. Pokud převáží ten efekt z hlediska nárůstu cenové hladiny, tak ten dopad může být neutrální, nebo dokonce pozitivní.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane viceguvernére, vím, že Česká národní banka je nezávislou organizací, nemá nic společného s vládou jako takovou, ta jí nediktuje, co má dělat, nicméně musíte se zcela jistě zabývat tím, jaké má dopady vaše činění na fiskální politiku České republiky?

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
No, musíme a nemusíme. My samozřejmě to nějakým způsobem vnímáme, ale nechceme se tomu podřizovat, to je tzv. fiskální dominance, se tomu říká, tzn. nechceme se nechat paralyzovat tím, že by naše kroky případně měly nějaké neblahé důsledky pro český státní rozpočet nebo pro vládu. My si myslíme, že tím, že budeme dosahovat toho stabilního prostředí v tom střednědobém a dlouhodobém období, nakonec vlastně vytvoříme výhodné podmínky pro každého aktéra v této zemi, včetně té vlády a že ty náklady toho přechodu budou pro každého hráče různé, s tím se bohužel nedá nic dělat. Myslím si, že dlouhodobě samozřejmě česká vláda na tom stabilní prostředí, na té nízké inflaci nakonec vydělá. Jenom bych tady ještě chtěl dodat ke kolegovi Sklenářovi, že samozřejmě to případné zpomalení růstu, platí všechno, co říkal, že by to mohlo vést ke snížení třeba výběru daní, ale za jinak stejných podmínek, ale už pak také řekl, že to vlastně souvisí s těmi nominálními veličinami, s nominálním růstem HDP a ten je zase nafouknutý dneska tou inflací vysokou, takže vlastně ten stát na tom vlastně svým způsobem vydělává, na té vysoké. inflaci.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Ono, pánové, v podstatě je to spousta veličin a spousta čísel, které spolu souvisí a možná je také těžké se v tom zorientovat pro obyčejné domácnosti. Ty zkrátka vnímají, že mají věci drahé. Přesuňme se ještě k jedné věci, proč Česká republika takto razantně navyšuje základní úrokovou sazbu, a nedělají tak ostatní centrální banky?

Petr SKLENÁŘ, hlavní ekonom, J&T Banka
Záleží, které bysme jmenovali centrální banky. Některé centrální banky mají jiný mandát, než má Česká národní banka, což je třeba případ amerického FEDu, který zohledňuje nejenom inflační vývoj, ale i vývoj, řekněme, ekonomického růstu nebo zaměstnanosti. Současně trochu některé centrální banky si zde změnily ten inflační cíl nebo to cílování, nějakou průměrnou inflaci ve středním horizontu, což jim umožňuje říkat, že je nezajímá ta aktuální nebo budoucí inflace, ale nějaký jako dlouhodobější vývoj, což je trochu jinak. A další velký rozdíl je, že ty ekonomiky nejsou ve stejném stavu jako ta česká. Ne všechny ekonomiky mají takové dramatické přehřívání trhu práce, jako má česká ekonomika, což je třeba případ...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Ale všechny mají inflaci.

Petr SKLENÁŘ, hlavní ekonom, J&T Banka
Ano, všechny mají jako inflaci, ale každá ta centrální banka má nějaký jiný prostor k tomu, jak se může říkat, nechci říct slovo vymlouvat, ale může argumentovat s tím, že proč má, nebo nemá zasáhnout proti inflaci. Pro ČNB, nebo proti ČNB, jak se to vezme, hraje tu roli, že je tady napnutý trh práce, což neplatí všude, má velmi úzce definovaný mandát, který je nutí k tomu, aby zasáhla proti proti té inflaci nebo zrychlující se inflaci, inflačním tlakům v té ekonomice. A pak bych ještě řekl, že poslední věc je, že řada těch centrálních bank se zapřáhla nebo jako dostala do situace, kdy pomáhala nepřímo té fiskální politice řešit některé ty škody, které vznikly v ekonomice po covidu, a musí napřed ukončit některé ty mimořádné opatření, což je zas třeba případ toho FEDu, než začne zvyšovat úrokové sazby. Z tohoto hlediska má Česká národní banka ten luxus, že může začít zvyšovat úrokové sazby okamžitě. Ta debata, obzvláště ve Spojených státech, je jako velmi dramatická o tom, jestli by ten FED neměl jako zvyšovat úrokové sazby podstatně dřív a řekněme, obrat v té měnové politice dělat podobně rychle, jako ho třeba dělá ČNB.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak uvidíme, jakým směrem se nakonec FED v Americe vydá. Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T banky. Díky, že jste přišel.

Petr SKLENÁŘ, hlavní ekonom, J&T Banka
Na shledanou.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A děkuji také průvodci celou první hodinou našeho vysílání. Marek Mora, viceguvernér České národní banky.

Marek MORA, viceguvernér, Česká národní banka
Na shledanou, děkuji za pozvání a přeji hezké Vánoce.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová kritizuje Českou národní banku za další zvyšování základní úrokové sazby. Podle ní centrální banka polila křehkou českou ekonomiku mrtvou vodou a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.

Alena SCHILLEROVÁ, bývalá ministryně financí, předsedkyně poslaneckého klubu /ANO/
To, co dnes se událo, tak je jenom pokračováním této politiky. Já samozřejmě neberu České národní bance, ať už jsem byla ministryní financí, nebo teď nejsem, její právo být nezávislá, ale myslím si, že to neznamená, že nemůže být komentována ta politika. A ta politika prostě není dobrá, protože když si uvědomíme, že de facto z velké části, z velké části, já si troufnu říct aspoň ze dvou třetin, jsou důvody inflace dovezené, vždyť se podívejte, pokolikáté už Česká národní banka zvedá úroky a jak se změnily ceny ropy nebo jak se změnily ceny čipů nebo energií, prostě nemá na to v žádném případě vliv, a když i bychom připustili, tak kroky České národní banky se neprojeví dřív než s nějakým ročním odstupem, tzn. že v podstatě Česká národní banka tímto dnešním krokem, a tak, jak řekl guvernér, to nekončí, v podstatě polila křehkou českou ekonomiku, která teď je v nějakém křehkém růstu, polila v podstatě mrtvou vodou. A za tím názorem já si stojí, a když se podíváte tak kolem nás, tak žádná země nepostupuje takhle razantně. Ty okolní země zvedají buď minimálně, myslím centrální banky, nebo nezvedají. A velké firmy si s tím poradí. Ony se třeba budou financovat v zahraničí, kde ECB má nulový úrok, takže ony si takto pomohou, ale kdo na to doplatí? Malé, střední firmy, domácnosti, tzn. v podstatě český občan. To je velmi, velmi špatně. Je to prostě školometský přístup zvedání úrokových sazeb. Ta inflace skutečně není způsobena jenom tady českou ekonomikou, to je ten, řekl bych, ty dopady, ty důvody jsou minimální. A de facto my nejsme v normální době. A já jsem úrok výrok pana profesora Dědka už několikrát v médiích, což je člen bankovní rady České národní banky, který mi řekl, když jsem tam jednou jedinkrát byla, hledat normalitu v nenormální době není normální. Tzn. v podstatě my dneska potřebujeme, tady bude restriktivní fiskální politika, vedle toho politika takto restriktivní České národní banky, říkám česká ekonomika je polita mrtvou vodou. Já si prostě myslím, že by neměla zvedat takto razantně úroky. Vemte si, že to je nejvyšší zvednutí od roku 2008, to je de facto naprosto, a navíc dnes řekl guvernér, že tím nekončí, že prostě se přiblíží doba, kdy to překročí čtyřprocentní hranici. Dneska jsem slyšela ve vašem pořadu, mluvil tam nějaký ekonom, který říkal, že si dokonce myslí, že se to přiblíží pětiprocentní hranici. A teď se podívejte, jaké mají úroky lidé na vklady v bankách, tzn. ten rozdíl samozřejmě půjde tedy do zisku jednotlivých bank, což je holý fakt, to já teď nikomu nevyčítám, ale to je jediný profit, který z toho kdo bude mít. Velké firmy se budou finance v zahraničí, malé, střední firmy na to v podstatě doplatí a domácnosti. Dnes jsem poslouchala nějakého experta, zase ve vašem kontinuálu, který říkal, že už se hypotéky v podstatě stávají pro řadu českých domácností nedostupnými. To jsou všechno dopady. A ta inflace, znovu opakuji, ze dvou třetin je dovezená, jakým způsobem to vyřešilo energie, jakým způsobem to vyřešilo další věci?

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A reakci na aktuální rozhodnutí centrální banky přidá také Jan Skopeček, místopředseda poslaneckého klubu a také místopředseda Poslanecké sněmovny, dobrý večer.

Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/
Dobrý večer vám i divákům.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak, pane místopředsedo, poprosím vás rovnou i zhodnocení 3,75 procentního bodu nová základní úroková sazba. Je to dobrý krok?

Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/
Tak já obecně považuju to, co se stalo s inflací v České republice, tu trajektorii, kterou zažíváme, co se týče inflace, ty předpovědi za velmi vážný, jeden z nejvážnějších ekonomických problémů, kterým Česká republika čelí a v nadcházejících měsících a letech čelit bude, čili v tomto kontextu jsem přesvědčen, že Česká národní banka nemá a neměla příliš mnoho jiných možností než přistoupit ke zvyšování úrokových sazeb, a já si dokonce myslím, že k tomu zvyšování měla přistoupit už v minulosti. My se prostě nemůžeme smířit s takto vysokou inflací. A ta vysoká inflace, pokud by Česká národní banka nezasáhla a neukázala, že chce s inflací bojovat, tak takto vysoká inflace by se přenesla do inflačních očekávání lidí, firem, domácností, které by ji zahrnuly do svých smluv, do svých cenových kalkulací a s takto vysokou inflací bychom se prostě museli smířit i v nadcházejících letech. A to já považuju za obrovský problém, a proto říkám, že Česká národní banka neměla příliš mnoho jiných možností. Jiná debata je, jestli to zvýšení úrokových sazeb má probíhat tímto tempem a takto razantně, jak to Česká národní banka dělá. A to já si nemyslím, já si myslím, že Česká národní banka měla přistoupit k jemnějšímu zvyšování úrokových sazeb, a to už při tom předcházejícím zasedání bankovní rady i při tom současném. Na straně druhé jako politik, nejenom jako ekonom, ale jako politik říkám, že máme nezávislou měnovou politiku a já to můžu takto pouze komentovat, ale je to čistě na rozhodnutí centrálních bankéřů.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
No, já mám, pane Skopečku, pocit, že tímto krokem Česká národní banka současně dává i vládním stranám najevo, že zdražování bude ještě horší, než centrální bankéři původně očekávali. To už ale možná vytváří tlak i na vás, na vaše řešení a nějaký konkrétní plán, co s tím.

Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/
Tak bezesporu inflace prostě není jenom problémem pro Českou národní banku a centrální bankéře. Inflace je prostě problém pro celou ekonomiku. Je to problém pro střadatele, je to problém pro firmy, je to problém pro vládu, pro vládu v kontextu toho, že takto vysoká inflace samozřejmě bude znamenat rozpočtové náklady z titulu toho, že nejrůznější sociální dávky, důchody jsou navázány na vývoj inflace, takže takto vysoká inflace samozřejmě povede k tomu, že budou muset být tyto sociální výdaje valorizovány a bude to znamenat další tlak na výdajovou stranu státního rozpočtu, takže i samozřejmě z tohoto titulu musíme s tou inflací bojovat a nesmíme se s ní smířit. /nesrozumitelné/

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Dobře, pane Skopečku, ale s ní bojovat? Jakým způsobem můžete vy s ní bojovat?

Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/
Tak nástroje České národní banky jsou jasné. Tam je to úroková sazba. Co se týče vlády, tak vláda musí přestat to, co dělala předchozí vláda hnutí ANO a paní ministryně Schillerová, když bych přejal její terminologii, mrtvé vody, tak já jsem přesvědčen, že k tomu inflačnímu požáru, který podle mě dominantně způsobuje velmi uvolněná nebo způsobila velmi uvolněná měnová politika v minulých letech, tak přispěla i velmi uvolněná expanzivní rozpočtová politika nejenom v době covidové, ale i v době před covidem, kdy jsme i v době růstu měli velmi vysoké schodky rozpočtu. I fiskální politika Babišovy vlády přifoukla tu inflaci, které musíme čelit, a co se týče vlády, tak ta může pomoci České národní bance v této situaci tím, že nebude dál provádět neodpovědnou expanzivní fiskální politiku, ale začne hospodařit rozpočtově odpovědně a bude snižovat, nikoliv zvyšovat deficity státního rozpočtu, jak paní ministryně Schillerová ve svém posledním rozpočtu navrhla, kdy navrhla ještě větší schodek rozpočtu, než jsme měli v roce 2020 v té největší covidové krizi.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Ano, ale já předpokládám...

Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/
Takže co se týče vlády, je to rozpočtová odpovědnost, která může pomoci České národní bance s tou inflací bojovat.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
No, a nemůže se zkomplikovat právě ta cesta k rozpočtové odpovědnosti tím, že tady v České republice je velké zdražování, současně zdražují peníze na trhu. Je možné, že zkrátka domácnosti si budou muset utáhnout kohoutky, nebude tak vysoká spotřeba, to všechno může ovlivnit příjmy státního rozpočtu, tak nekomplikuje to váš cíl odpovědně hospodařit a snižovat schodky státního rozpočtu?

Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/
Samozřejmě, že v jaké žijeme v ekonomické realitě dnes, tak samozřejmě to bude mít nová vláda mnohem horší, bude mít tu situaci, co se týče konsolidace veřejných rozpočtů, samozřejmě mnohem složitější než třeba ještě před půlrokem. Máme tu jak domácí vlivy, tak tu máme vlivy zahraniční, takže samozřejmě, že to bude mít vláda z tohoto titulu, co se v ekonomice děje, horší. Já se dokonce, byť nechci nechci šířit pesimismus, zvlášť ze strany politiků a před Vánocemi bychom pesimismus určitě šířit neměli a měli bychom být optimističtí, tak já se obávám nejenom inflace, ale já se obávám jiného ekonomického slůvka, jiného ekonomického termínu, a to tak stagflace. Já se obávám toho, o čem už celá řada i zahraničních ekonomů píše, že nás nečeká jenom období poměrně vysoké inflace, ale k té vysoké inflaci se může přidat poměrně slabý ekonomický růst nebo dokonce záporný ekonomický růst stagnace, to, co jsme zažili po ropných šocích v sedmdesátých letech, takže to, že se dostáváme do složitého ekonomického období, je zcela jasné, nicméně ve chvíli, kdy nám skutečně inflace roste, zvyšuje se, ta trajektorie je opravdu varovná, tak prostě Česká národní banka nemůže sedět se založenýma rukama. Vláda nemůže sedět se založenýma rukama a dělat, že to vysedí. Nevysedíme to, musíme se s tím nějakým způsobem poprat. Samozřejmě nám to komplikuje i to, co se děje na trzích s energiemi. Samozřejmě že nám to komplikuje hloupá, drahá nesmyslná zelená politika, která zdražuje energie.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Minimálně právě to, co s vysokými cenami energií, se vlastně vláda zabývá v posledních týdnech, nebo tedy v posledních dnech a mělo by být jasno do konce roku. Jan Skopeček, místopředseda poslaneckého klubu a místopředseda Poslanecké sněmovny. Díky, že jste se k nám připojil.

Jan SKOPEČEK, místopředseda poslaneckého klubu, místopředseda Poslanecké sněmovny /ODS/
Děkuju za pozvání a hezké Vánoce vám i divákům.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Část bank zvyšuje v reakci na rozhodování České národní banky úročení vkladů, zatímco v říjnu je průměrně úročili sazbou 0,12 %, v současnosti nabízejí spořicí účty sazbu až kolem dvou a půl procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. No a co s penězi, které lidé mají naspořené, teď budeme probírat s Tomášem Hudečkem, regionálním ředitelem společnosti 4fin, dobrý večer.

Tomáš HUDEČEK, regionální ředitel, 4fin
Dobrý večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A Radimem Krejčí, šéfem investiční platformy Portu, i vám dobrý večer.

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
Dobrý večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak dnes v podstatě oznamují banky už další navyšování úroků právě u spořicích účtů. Pane Krejčí, možná ale vysvětleme, co se ve skutečnosti děje na trhu, protože i třeba Ladislav Dlouhý se ptá: Jak uchránit úspory, do čeho se vyplatí teď investovat?

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
Tak, co se děje na trhu, děje se to, že peníze na těch běžných účtech ztrácí čím dál tím víc svoji reálnou hodnotu, zatímco ještě před rokem byla inflace 2 % a 0 % úrok na spořicím účtu, tak ztrácely peníze 2 % ročně. Teď už se ty nůžky rozevírají. Takže možná proto se to teďka tak akutně řeší, nicméně jak uchránit úspory, on je to pořád stejné. Pokud chceme dlouhodobě ochránit úspory před inflací, tak musíme investovat. A já konkrétně jsem toho názoru, že nejlépe dlouhodobě ochrání peníze před inflací investice do akciového trhu, do akcií, do akciových fondů případně.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Současně se dlouhou dobu diskutuje o tom, že lidé volí jako investici také nemovitosti, ale sami jsme teď ve vysílání slyšeli, že právě přístup k nemovitostem bude možná ještě komplikovanější. Očekáváte, pane Hudečku, třeba tam pokles právě těch lidí, kteří si, řekněme, do toho bydlení ukládali své peníze s jistotou, že to je něco, co se jim nikdy neznehodnotí?

Tomáš HUDEČEK, regionální ředitel, 4fin
Já si myslím, že zásadní je, jaký mají investiční horizont, že pokud je to člověk, který tu nemovitost kupuje s tím, že to může mít třeba jako pasivní příjem na důchod, tak to pro něj pořád dlouhodobě smysl dávat bude a neumím si představit ekonomiku, ve které by ty nemovitosti 30 let v kuse klesaly. Ale druhá věc, že jestli to financuje úvěrem, který se mu teďko významným způsobem zdražuje, tak už ta ekonomika může vycházet úplně jinak, pokud ten investiční horizont bude třeba kratší.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Panové, napadá mě otázka, na kterou asi je třeba odpovědět. My neustále informujeme o tom, že úspory na běžných účtech rostou. Čím si vysvětlujete fakt, že lidé stejně nechají peníze raději na těch běžných účtech, pane Krejčí?

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
Já si to vysvětlují tím, že Češi jsou prostě konzervativní národ, že nemají tolik znalostí třeba o investování jako v západní Evropě nebo v Americe, není tu ta tradice toho investování, vlastně spousta lidí nechápe přesně ten princip, mám peníze na účtu v bance, ale tam ztrácejí hodnotu, prostě není tady tohleto pochopení, možná samozřejmě se spousta lidí spálilo. Spousta lidí se spálilo už i na kuponové privatizace například, takže třeba mají špatné zkušenosti, je to jeden z důvodů, proč Češi tolik neinvestují, ale měli by investovat víc.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Hudečku, kde je potom tedy ta hranice u té částky, kdy už by měl člověk zvážit, tak teď bych měl opravdu investovat a nejenom si nechávat peníze na horší časy.

Tomáš HUDEČEK, regionální ředitel, 4fin
Stručná, nebo dlouhá odpověď? Ta stručná by byla 500 Kč, pokud máte možnost odkládat měsíčně 500 Kč, tak na dlouhým horizontu vám to může vydělat spoustu peněz, které pro vás můžou být zásadní třeba právě na důchod. Pokud se budem bavit o té delší odpovědi, tak je to hlavně zase o cílech toho klienta, o investičním horizontu o tom, jaký má on postoj k riziku. Co snese a co nesnese a co od to vlastně vůbec čeká.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak velká část lidí možná má i jisté obavy z toho, co přinese budoucnost, takže chtějí mít peníze spíše po ruce, dá se to i takto říct.

Tomáš HUDEČEK, regionální ředitel, 4fin
Můžete tak být jako, nikdo neví, jak se bude covid vyvíjet dál a spousta lidí má mnohem lepší pocit, když usínají s tím, že na tom běžném účtu mají peníze, které zítra mohou vybrat. Na stranu druhou krátkodobě se jim může spát hezky, ale dlouhodobě ta inflace může z těch peněz reálně dost odčerpat.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Krejčí z druhé strany vysoká inflace, říkáme lidem, mějte na svých účtech alespoň 3 své výplaty, kdyby se cokoliv stalo, tak možná nepřinese ta inflace jako taková to zdražování zkrátka fakt, že lidé budou mít na to investování stále méně peněz?

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
Reálně je to samozřejmě možné. Já si zase spíš říkám, jestli to není takový teď prostě krátkodobá záležitost. Jo, když se podíváte na ten model České národní banky, tak ta vlastně počítá s tím, že tím, jak zvyšuje ty úrokové sazbě klíčové, takže vlastně tu inflaci zkrotí a že ta inflace se už koncem příštího roku, tzn. za rok od nynějška, ode dneška bude zpátky někde mezi dvěma a třemi procenty. Tzn. jestli on není pouze krátkodobý výkyv. Já doufám, že to tak je. Potom samozřejmě to zas tolik těch peněz jakoby neodčerpá lidem a já věřím, že to teda takhle bude.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Hudečku, neobáváte se toho, že by mohlo dojít ještě k většímu odklonu od té ochoty investovat už jenom proto, že tady bude tato obava, kterou teď pan Krejčí se snažil vysvětlit, že by neměla být?

Tomáš HUDEČEK, regionální ředitel, 4fin
Já věřím tomu, že by klient investovat měli a tím, jak je ta inflace vysoko, tak bude mnohem větší tlak na edukaci běžných spotřebitelů v tom, že se něco děje a že je potřeba s těmi penězi něco dělat, a kdy jindy, když ne teď, pokud jsou ty...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jak na to?

Tomáš HUDEČEK, regionální ředitel, 4fin
Jak na to? Ideálně potkat se s někým, kdo tomu rozumí, s finančním poradcem, s bankéřem, s někým z investiční společnosti a poslechnout si ho, nechat se vyzpovídat, říct mu své cíle, plány a podle toho zvolí dobře investiční strategii, která bude odpovídat jeho investičnímu profilu.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Krejčí, možná přidejme ještě výnosnost jako takovou. My pořád mluvíme o investování. Z druhé strany. Lidé možná si občas řeknou, tady na tomto spořícím účtu mám alespoň ta 3 %, tak přidejme možná takové běžné produkty a výnosnost jejich.

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
Tak běžné produkty.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Myslím teď investičních, spořicí účty jsme už probrali.

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
Ano, určitě. Tak existují státní dluhopisy, protiinflační dluhopisy, které samozřejmě teďka jsou poměrně výhodné, protože kopírují tu inflaci, až ta inflace spadne dolů, tak oni zase tak atraktivní tyhle dluhopisy nebudou, existují korporátní dluhopisy, kolem šesti sedmi procent výnosnost, ale hlavně akciový trh v průměru roste o 8 až 10 % ročně. Ten průměr za posledních 50, 100 let, tudíž je to o nějakém investičním horizontu toho investora, ale pokud je ten investiční horizont dostatečně dlouhý, tak opravdu ta výnosnost akciového trhu je asi nejlepší, poslední 2 roky v průměru +20 % ročně, například index S&P 500.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Teď jsme měli tady to vyjmenování. Pane Hudečku, zaznělo taky dnes ve vysílání to, že inflace nakonec může být i dvouciferná. Tzn. že většina těchto produktů tedy v současné chvíli krátkodobě také nebude pokrývat inflaci, chápu to správně?

Tomáš HUDEČEK, regionální ředitel, 4fin
Chápete to správně a ten klient by musel být ochotný podstoupit mnohem vyšší riziko, který ale může způsobit na konci to, že ztratí ještě více než tu inflaci.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže ta rada je vydržet, vytrvat, nenechat vystresovat a držet peníze na investicích, dokud situace nebude lepší?

Tomáš HUDEČEK, regionální ředitel, 4fin
Ta rada je nepovažovat tohleto za válku, ale za krátkodobou bitvu a není cílem překonat inflaci příští rok, ale překonávat ji dlouhodobě. A k tomu se ten finanční plán nastavit tak, aby odpovídal zase, budu se opakovat, profilu toho klienta. A důležité je se v tomhle vzdělávat, vyslechnout lidi, kteří tomu rozumí a dělat to pravidelně, to je nejlepší cesta, jak tu inflaci porazit dlouhodobě.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pana Krejčí, a na to lidé slyší? Teď se nebavím o velkých investorech, o někom, kdo má obrovské částky, které může investovat, ale spíše právě o těch je pan Hudeček říkal 500 korunách měsíčně, které jsou schopní lidé odložit?

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
No jako zájem o investování obrovským způsobem samozřejmě roste. On začal růst už i na začátku vlastně té covidové krize s tím, jak lidé prostě byli doma a měli čas se zabývat investováním, studovat vlastně investování, vytvářet si ty strategie, takže ten zájem je obrovský. Pořád si myslím, že by mohl být ještě větší, protože těch možností, jak investovat v dnešní době je zase více, než bylo před 10 lety. V současné době musím tady kolegu trošku opravit, už existují platformy, kde vlastně nepotřebujete finančního poradce, protože vlastně ta platforma říká se jim například roboadvisory, ta platforma vlastně navrhne portfolio tomu klientovi na míru také podle jeho potřeb. A jde jenom o to, jestli ten klient upřednostňuje spíše osobní radu, anebo zkrátka všechno zvládne sám online třeba.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jaké procento lidí zvládne všechno samo online? Úplně upřímně u těch domácností, které mají onu pětistovku, tak si myslím, že budou chtít ujistit možná od normálního poradce, který si s nimi sedne, není to tak?

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
Tak já bych teda trošku zapolemizoval, já nevím, jestli normální poradce si kvůli pětistovce měsíčně bude chtít s klientem sednout. To je první věc. Tam spíš ten, kdo má právě tu pětistovku, tak je možná pro něj rychlejší, levnější a pohodlnější si z domova online zařídit takovouhle investiční službu nebo použít investiční platformu.

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
Počet lidí, vy jste se ptala vlastně na počet lidí, kteří to využívají online a kolik lidí skrze pobočky poradce nejsem schopen říci, takovéhle rozdělení nemáme. Nicméně mladí lidé nebo čím mladší ročníky investorů, tím víc inklinují, tedy k těm, řekněme, digitálním formám investování, které můžou být mnohdy lepší než to klasické, tradiční investování skrze třeba podílové fondy.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Hudečku, ještě poradíme lidem s jednou věcí, bavili jsme se tu o nějakém delším horizontu, to byl váš pojem, tak možná, řekněme, lidem, co to vlastně znamená, kolik je takový ten nejkratší možný horizont, kdy řeknou: tady máte mé peníze, a já tedy zavřu oči a počkám, co se stane?

Tomáš HUDEČEK, regionální ředitel, 4fin
Já se zase vrátím k tomu, že záleží na cílech toho člověka, když mi řekne, že za 5 let půjde jeho dítě studovat, potřebuje ty peníze na to, tak ta investiční strategie vypadá jinak, než když mi řekne, že se mu to dítě teď narodilo.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pojďme k té spodní hranici, třeba stačí rok, dva?

Tomáš HUDEČEK, regionální ředitel, 4fin
Můj názor, že od tří let dál, kdy už splní ten člověk časový test a vyhne se danit daní z výnosu. A jestli si můžu dovolit, ještě bych tady doplnil pana kolegu, že řece jenom ten fyzický poradce má jednu zásadní výhodu oproti tomu robotovi, a to ne v tom, že by tomu člověku možná lépe vysvětlil, jak ty investice budou chovat nebo lépe nastavil portfolio, ale že tam může být v době, kdy to pro toho klienta bude emočně nejtěžší, to znamená, když na tom trhu stane nějaký výkyv, tak aby ho uklidnil, že je to normální, aby naopak mu vysvětlil, že je potřeba tam pravidelně přikládat, protože to pak bude hrát v jeho prospěch.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak myslím, pánové, abych vás rozsoudila, že každé zboží má svého kupce, takže možná je to opravdu i na klientech, jaký způsob raději zvolí, vraťme se k těm časovým horizontu jako takovým. Pane Krejčí, 3 roky, to je ta minimální hranice, a ta ideální?

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
Takhle, 3 roky je minimální hranice pro investování do akciového trhu.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Poprosím vás jenom stručně.

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
To je takovej standard. Samozřejmě existují i kratší horizonty. Můžete si pořídit dvouletý dluhopis, velmi dobře zajištěný třeba na realitním trhu, takže existují i kratší možnosti.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Radim Krejčí, šéf investiční platformy Portu. Díky, že jste přišel.

Radim KREJČÍ, šéf investiční platformy Portu
Děkuji, hezké svátky.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A děkuji také Tomáši Hudečkovi, regionálnímu řediteli společnosti 4fin.

Tomáš HUDEČEK, regionální ředitel, 4fin
Moc děkuju, hezký večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Z našeho speciálního vysílání o sazbách České národní banky je to vše. I já přeju hezký večer.