M. Mora v pořadu Dáme to

M. Mora, viceguvernér ČNB hostem pořadu E15 – Dáme to
(E15 20. 5. 2020, pořad E15 – Dáme to)

Video (externí odkaz na web E15)

Dominik STROUKAL, moderátor

Začnu otázkou na vás, pane viceguvernére, vy jste nastoupil do ČNB v období, kdy jste musel spíš krotit přehnaný optimismus, teď zase naopak jsme v té opačné situaci, dá se říci, jestli je pro tu vaši profesi zajímavější, jednodušší nebo důležitější jedna nebo druhá situace, to krocení optimismu, nebo naopak krocení pesimismu?

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Zajímavější, jednodušší a důležitější není totéž. Jednodušší určitě je krotit optimismus, myslím pro centrálního bankéře, to znamená, pokud ekonomika roste, pokud jsou inflační tlaky, které směřují směrem nahoru, je jednodušší pro centrálního bankéře inflační tlaky krotit, to jsme se naučili za dlouhou dobu centrálního bankovnictví. Není na tom celkem nic složitého. A v podstatě dnes v rozvinutém světě není země, která by si neuměla poradit s příliš vysokou inflací. Co je složitější a možná v tomhle smyslu zajímavější, je opačný případ, když se dostáváme do recese, do situace, kdy inflace je příliš nízká, kdy je třeba i pod inflačním cílem, nebo dokonce může být i záporná. To jsou momenty, které známe z poslední období, jsou to momenty složitější. Centrální banky si s nimi ví trošku méně rady a v tom smyslu je to zajímavější.

Dominik STROUKAL, moderátor

Jenom, abych uvedl číslo do kontextu, tak inflace teď v současné chvíli v důsledku současné situace klesá a meziměsíčně dubnová inflace klesla o 0,2 %, meziročně klesl růst na 3,2 % a předpokládá se, že by měl ještě dále klesat, já to mám na jednom grafu. Přesto, když se bavíte s lidmi ve svém okolí, když se já bavím se svými rodiči, tak vidí, že věci zdražují, dokonce se bojí hyperinflace, protože přece jenom složité pochopit všechny ty nástroje, které centrální banky používají, jak vysvětlujete lidem ve svém okolí, že nehrozí hyperinflace, že nebude všechno zdražovat o stovky procent denně?

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Myslím si, že problém má dva rozměry. Jeden je trošku, řekl bych, mikroekonomický, to znamená, lidé vnímají inflaci na tom, co spotřebovávají a tam se skutečně něco děje. Myslím si, že tento fenomén posílil v posledních měsících, že spotřební koš tak, jak ho měří statistický úřad, není spotřebováván rovnoměrně ve všech jeho složkách. A zejména v období karantény, kdy jsme se zavřeli, ekonomicky docházelo k tomu, že některé části toho spotřebního koše byly spotřebovávány, například potraviny, a některé části nebyly spotřebovávány vůbec. Například lidé příliš neprofitovali z toho levnějšího, z levnějších cen ropy, protože se téměř nikam nelétalo, ani se moc necestovalo autobusem, ani autem, a to vedlo k tomu, že zejména ceny potravin, které i v tomhle měření poukázaly, že rostly poměrně svižně, tak to je vnímaná inflace, to je to spotřebovávané a tam lidé vidí, že se děje něco, co se jim úplně nelíbí.

Dominik STROUKAL, moderátor

Takže ta vnímaná inflace já asi vyšší než ta...

Marek MORA, viceguvernér ČNB

To si myslím, že je. A možná i ta skutečná, protože tím, jak je spotřební koš měřený statistickým úřadem neflexibilní, tak skutečně docházelo k tomu, že některé jeho části nebyly spotřebovávány a některé byly, třeba potraviny, takže samozřejmě, jestli potraviny rostly meziročně, myslím v dubnu o 6,7 %, tak to bezesporu lidé vnímají, to je mikroekonomická úroveň. Pak je v tom makroekonomická debata, která se vede dlouho, v některých zemích intenzivněji než v jiných. Já jsem třeba dlouho žil v Německu, tam to bylo pořád téma, jestli intenzivní pumpování peněz do ekonomiky nezpůsobí tu makroekonomickou hyperinflaci, kterou skutečně nevidíme ...

Dominik STROUKAL, moderátor

To si lidi prošli…

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Ano, oni si tím prošli, ale měli obavu z toho, když se začala zavádět první opatření v roce 2009/2010 v reakci na velkou finanční krizi, že to k hyperinflaci povede. Viděli jsme ohromná zvětšení bilancí centrálních bank, ale nakonec jsme v reálu viděli, že k žádné hyperinflaci nikdy nedošlo.

Dominik STROUKAL, moderátor

Předpokládáte, že inflace se bude snižovat, protože poptávka ještě nebude taková, jaká byla předtím, pak se začne někde tady na začátku roku 21 odrážet zpátky, a to koresponduje s tím, co říkal kolega, že, že poptávka se tady někde začne vracet zpátky do toho normálu, nebo jakým způsobem si mám vysvětlit ten pohyb inflace tady?

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Za prvé bych chtěl říct, že vy jste tady předtím mluvil o tom, že ceny budou klesat, tohle znamená, že tempo růstu cen se bude snižovat, ale pořád předpokládáme, my jako centrální banka, že ceny budou růst tím tempem okolo 2 %.

Dominik STROUKAL, moderátor

I v tom nejhorším scénáři je vidět ...

Marek MORA, viceguvernér ČNB

V nejhorším scénáři, ano, ale pokud byste se podíval na ten náš, my jsme měli dva alternativní scénáře. V jednom, v tom horším jdou dokonce ceny ještě výrazněji, dokonce pod nulu - tady v tom základním scénáři, který předpokládáme. Pořád si myslíme, že ekonomika růst bude. Základní příběh poklesu tempa růstu cen je ten, že bude klesat koupěschopná poptávka, která bude zrychlování cen tlačit směrem dolů, ale na to zase reaguje měnová politika tím, že uvolňujeme měnovou politiku, takže budeme působit proti tomu a doufáme, že na horizontu měnové politiky, inflaci budeme mít někde v blízkosti našeho cíle.

Dominik STROUKAL, moderátor

Teď jste to řekl, jako v budoucím čase, že budete ještě působit v tomhle čase, nebo teď, jak jsou nastavená, teď, jak je nastavená měnová politika?

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Myslel jsem tím, že naše dnešní rozhodnutí se projeví někde v horizontu jednoho roku až 18 měsíců, to jsem tím myslel, ale samozřejmě, pokud bude potřeba, tak uděláme i další akce v budoucnu, to samozřejmě nevylučuji, ale myslel jsem, když jste se ptal, co jsem myslel, tak jsem si myslel už ta opatření, která jsme provedli.

Dominik STROUKAL, moderátor

Já vím, že mediálně zajímavá byla ta varianta toho nejhoršího scénáře, jakkoliv málo pravděpodobná, ale tam by se muselo splnit co, aby k tomu horšímu scénáři došlo, protože mediálně proběhl jako v podstatě, kdyby to byl ten hlavní scénář, což není.

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Ne, to rozhodně není, je to možná trošku daň za naší velkou transparentnost. My se skutečně snažíme maximálně transparentně ukazovat způsob, jak přemýšlíme, a ten druhý alternativní scénář, ten horší předpokládá, že se ta covidová krize vrátí někdy během podzimu. Tím pádem dojde k dalšímu zpomalení, dojde k vývoji, takového dvojitého V, že se začneme na konci roku pomalu zrychlovat, ale pak se zase propadneme na začátku příštího roku, to byl ten katastrofický scénář, ale to je modelová situace, nikdo neví, co bude, my si jenom modelujeme, co by mohlo nastat, abychom na tu situaci byli nějakým způsobem aspoň mentálně připraveni.

 

Dominik STROUKAL, moderátor

Máme tady viceguvernéra České národní banky, bohužel ne zástupce vlády. Takže, co se týče, měnové politiky z pozice svazu, tam ta opatření vám přijdou rozumná, projevila se dokonce nějak, když se podíváme například na snížené úrokové sazby, promítly se do úvěrů, vnímají to nějak členové?

Tomáš PROUZA, prezident SOCR

Do úvěrů se to vždycky promítá velmi problematicky, banky jsou s tím velmi, jak se tomu říká slušně...

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Zdrženlivé.

Tomáš PROUZA, prezident SOCR

Zdrženlivé, děkuju.

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Ale já myslím, že se to promítlo.

Tomáš PROUZA, prezident SOCR

Tak. A dnes větší problém je spíš vůbec ochota půjčovat, proto, myslím to, co dělá ČNB, bylo velmi rozumné, ta reakce byla dostatečně rychlá, myslím si, že dostatečně razantní, ale myslím, že opravdu v tuhle chvíli ta monetární politika, jde opravdu hodně stranou, to co bude rozhodovat, bude fiskální politika vlády a schopnost napumpovat do české ekonomiky likviditu co nejrychleji, už teď máme týdny zpoždění. Myslím si, že ČNB je schopna na to reagovat, z toho, co slyším i od komerčních bank, tak vedou i poměrně rozumnou debatu jako bankovní dohled s bankami o tom, jak přistupovat k rizikům, čili tady si myslím, že ČNB prostě dělá co může, ale řekněme, že ten celkový vliv v tomhle případě restartu a znovu fungování české ekonomiky, je to možná  5 %, těch 95 je opravdu vláda, a schopnost v lidech vybudit pocit, že se nemají bát, že nemají panikařit, protože to nejhorší, co se může stát je, že se stane to, co se stalo v roce 2009, že si lidi vystrašili a přestali utrácet.

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Já bych chtěl přece jenom něco říct, je samozřejmě velice zajímavá debata, a to, jakési poučení z toho vývoje a co by se mělo dělat příště.  Je asi důležité, ale já se obávám, že to možná bude příliš krátká doba na to, abychom to dokázali zpracovat, abychom dokázali nastavit nějaké efektivnější procesy. Ale co je ještě možná zajímavější, že už teď se ukazuje, že když se podíváte třeba na země jako Švédsko, které k tomu přistoupilo daleko liberálněji než řada ostatních zemí, má tedy násobně vyšší počet úmrtí, není to nějak dramatické, ale přece násobek toho, co mají Dánové a Norové v přepočtu na počet obyvatel, ale ukazuje se, že se jim tenhle volnější přístup k celé věci až tak moc nevyplatil, protože v případě malé otevřené ekonomiky hrozně závisí na okolí, takže pro mě jako spíš hlavní ponaučení toho je, že bychom se potřebovali ponaučit jakoby kolektivně všichni minimálně třeba na úrovni jednotného evropského trhu, abychom  si ho nezavřeli příliš. A pokud by to fungovalo, tak nás to nemusí tak omezit, ale jestli my to budeme umět, kdybychom se to naučili a ten zbytek by to neuměl, tak nám to stejně ekonomicky moc nepomůžete, to je hlavní sdělení, které chci říct. Takže jsme výrazně jako malá otevřená ekonomika, závislí na tom našem okolí, a to je podle mě jedno z hlavních poučení švédského relativně liberálního přístupu, ale bohužel, když se podíváte na ta makročísla, tak oni se moc neliší od toho okolí, stáhne je to tak, jako to stáhlo všechny ostatní.

Dominik STROUKAL, moderátor

Platí to i pro měnovou politiku, že se učíte navzájem, komunikujete spolu, nemohli jste se potkávat fyzicky tak, jak jste byli zvyklí, komunikovali jste?

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Ano, ta komunikace běží, samozřejmě, že sledujeme jeden druhého. Komunikace běží minimálně na úrovni třeba evropského systému centrálních bank, nebo na úrovni banky pro mezinárodní platby v Basileji. Tam jsme pořád zapojení v různých diskusích, sledujeme to, jak k tomu přistupují kolegové. Nicméně je dobré vidět, že jsme každý v trošku jiné situaci, my jsme třeba měli relativně velký dobrý komfort, že jsme se sazbami byly poměrně vysoko, na úrovni 2,25, to řada centrálních bank neměla, my jsme snížili poměrně razantně, myslím si, že ta razance, jakou jsme měli my, je možná v rozvinutém světě skoro nevídaná, protože jsme ten prostor měli, zároveň nám oslabil kurz, to se taky nepřihodí každému, takže podmínky jsou prostě různé, ale sledujeme to.

Dominik STROUKAL, moderátor

Já se ještě musím zeptat, tak vy to ze své pozice musíte čekat, že se tomu nemůžeme vyhnout, na setkaní s analytiky pár dní zpátky jste zmínil, už to samo zahýbalo tehdy s kurzem, zmínil jste věci, které by se hypoteticky daly uvažovat jako nástroje k mírnění té recese, nebo možného problému, který s tím souvisí, a zmínil jste kurzový závazek, který jsme si tedy už zažili a další nástroje, bylo to opravdu jenom zmírnění, nebo je to něco, co diskutujete, když s kolegy s nimiž jste připojení přes web.

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Ne, tak já si myslím, že to je výčet, je to množina toho dalšího, jak dál pokračovat s měnovou politikou, nic to neznamená, nic neznamená pořadí, aspoň pro mě ne. Ani jsme si zatím neřekli, co upřednostňujeme, asi si to zatím každý z nás ze 7 členů bankovní rady skládá sám u sebe v hlavě, čemu by možná dal přednost, čemu by nedal přednost, ale žádný se k tomu ještě nic neudělal.

Dominik STROUKAL, moderátor

Ale tak nějaký nekonečný nástroje, uvažujete ostatně, je to vidět trošku i na té novele zákona o ČNB, kde se umožnilo nakupovat státní dluhopisy České republiky, takže nějakým krokem kupředu, přece jenom tohle to jsou věci, který se dějí na západ od nás, takže nestalo by se od nich poučit a dělat to samé?

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Ano, to jistě, ano. Za prvé, ten zákon jsme chtěli mít zejména k tomu, abychom si otevřeli pole působnosti, nebo možnosti, abychom prostě neměli předem vyloučenou nějakou možnost, kterou bychom eventuálně chtěli dělat.

Dominik STROUKAL, moderátor

Už se to děje, že ČNB nakoupila státní dluhopisy?

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Ne, neděje, to byste samozřejmě věděli. My jsme transparentní centrální banka, takže bychom to trhům sdělili, ne, nic takového se neděje, až se to bude dít, tak si myslím, že to včas oznámíme.

Dominik STROUKAL, moderátor

Vy jako svaz obchodu, když se podívám na tyhle věci, pro vás asi pravděpodobně nejzajímavější by mohlo být refinancování úvěrů COVID, slyšeli jste o tom, debatovali jste to, je to něco, co by obchodu pomohlo?

Tomáš PROUZA, prezident SOCR

Určitě to pomůže ekonomice, stejně tak jako by pomohlo nějakým způsobem rozumné nalití peněz do ekonomik jako takové. Já jsem dnes mluvila s kolegy, s mými protějšky po Evropě, velmi překvapil německý kolega, který říkal, že dnes Německo zvažuje, že by každý Němec dostal od vlády 1 000 euro na podporu poptávky, nakupování, protože vidí to zpomalování poptávky a ten rostoucí strach, který v Německu je taky poměrně velký, čili je vidět, že každá vláda, každá země přemýšlí nad různými variantami. Otázkou je, jestli používat nástroje měnové politiky, nástroje fiskální politiky, Česko má obrovskou výhodu, že prostě má neuvěřitelně široký prostor, jak tomu fiskálu prostě peníze rozumně investovat, to musí být rozumné. Má to taky vést, probíhat s nějakou diskusí, má to procházet nějakou oponenturou, protože dají se dělat věci chytře, dají se dělat věci velmi hloupě.

 

Dominik STROUKAL, moderátor

Ale je tohle chytrý krok. Představa, že Česká národní banka bude nějakým způsobem refinancovat úvěry, které si nabrali podnikatelé?

Tomáš PROUZA, prezident SOCR

Otázkou je samozřejmě, jestli to bude potřeba, dnes víme, že banky mají dostatečné kapacity na to, aby financovaly úvěry jako takové. Otázkou je, kam bude vláda chtít, já si umím představit, že tedy přestane být ochota dávat záruky, pak to možná může být nějaká cesta. A myslím si, že tohle jsou pro mě věci, které dneska nejsou úplně na pořadu, dnes se bavíme o tom aby se lidi nebáli, aby i byznysy věděly, že má cenu jít do rizika, má cenu zkusit byznys udržet, dneska je to opravdu v takových jednoduchých věcech, jako zase skončím u Vladimíra Špidly, a to, že zdroje jsou, ale v tuhle tu chvíli, když vidím, kolik toho vláda slibuje, jak málo zatím dělá, tak podle mě jsme opravdu 5 stupňů před čímkoliv, co je tady dnes uvedeno.

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Jestli můžu k tomu jenom říct jednu větu, aby nedošlo k nějakému nedorozumění. Třeba refinancování úvěru COVID, tak to jsou úvěry se státní zárukou. My máme v českém bankovním systému nadměrný přebytek likvidity, ohromný, ve výši asi 2700 miliard korun, takže není potřeba, ale může se stát nějaké bance, že by tu likviditu potřebovala. Pokud by poskytla tyhle úvěry COVID se státní zárukou tak, aby to dokázala dát do nějakého balíku, tak my jsme schopni proti té státní záruce určitě takové bance, nevím, jestli určitě, ještě to nemáme připraveno, ale kdyby na to došlo, tak bychom možná takové bance mohli tu likviditu dodat a proti tomu bychom dostali do zástavy tyhle úvěry se státní zárukou, což pro centrální banku neznamená žádné riziko, z těch nástrojů mi tento přišel jako jeden ze skoro nejstandardnějších, protože by to byla standardní takzvaná repo operace, jen ta zástava by byla trošku jiná, než je dnes třeba standardní státní dluhopis.

Dominik STROUKAL, moderátor

Už se to někde děje nebo dělo?

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Já, pokud vím, tak to dělala švýcarská centrální banka.

Dominik STROUKAL, moderátor

Já se zeptám ještě na jednu věc, která souvisí s těmi alternativními nástroji.  Jak pravděpodobná je cesta české ekonomiky, o které se mluví už dlouhou dobu k tomu, že by inflace byla nižší, než jakou cílíte, tady je graf toho úplně nejjasnějšího příkladu Japonska, kde sehnat ty 2 %, nebo nad 2 % dostala od roku 92 jenom mírně. V takovouto chvíli jenom úvaha, nestálo by za to, já myslím, že to je hezký komentář od CNBC, jestli by nestálo za to uvažovat třeba i šířeji na celém světě mezi centrálními bankami o změně, vůbec cíle. Je to taky něco, co padá v těchto úvahách, že by se přestala cílovat inflace, nebo se k tomu přidalo něco jako ve Spojených státech, jakkoliv to možná nedělají úplně každý den.

 

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Za prvé, je potřeba říct, že já jsem názoru, že u nás cílování inflace za těch 21 let fungování funguje relativně dobře. A v zásadě máme tenhle problém, Japonsko je samozřejmě extrémní mezi těmi centrálními bankami, takže nevidím to mnohdy ...

Dominik STROUKAL, moderátor

Ale ty nástroj, které Japonsko začalo používat v téhle době na začátku, tak my se k nim postupně dostáváme.

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Za druhé, možná bych ještě řekl - konvergující ekonomika, která doufejme bude konvergovat dál, to znamená, poroste trošku průměrně rychleji než rostou tyhle ekonomiky, navíc Japonsko má řadu jiných problémů, včetně například velice specifické demografické struktury, je to mimořádně, v uvozovkách, stará ekonomika, stárnoucí, průměrný věk je vysoko nad průměrem jiných ekonomik, což má taky své dopady i do inflace, tam ještě nejsme, takže si myslím, že i v tomhle kontextu, abychom začali být první centrální bankou na světě, která začne uvažovat zcela o změně měnově politického rámce, to asi není na pořadu dne. Myslím si, že jestli to má někdo posunovat, tak jsou to ti, kteří mají daleko větší problémy, než máme my. A já bych teda aspoň za sebe se do nějakých takových různých velmi revolučních úvaha nepouštěl, říkám zejména v situaci, kdy nám to funguje relativně dobře, ale samozřejmě nástroje, které jste měl předtím, je třeba něco, co může být jednou na pořadu dne, to nevylučuji.

Dominik STROUKAL, moderátor

Nemůžu se vyhnout tématu, které by diváci asi očekávali a vynadali by mi, když mám tady vás dva, my nemáme moc času, což je dobře, protože bychom se o tom tady mohli hádat celou dobu, ale já se zkusím odpíchnout i od citátu, který proběhl taky médii, kdy jste zmínil, pane viceguvernére, že výhody toho, že nejsme součástí eurozóny, výrazně převažují. Dokážete mi stručně říct, co to je za výhody, které převažují?

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Třeba flexibilní měnový kurz, který si pořád myslím, v tuhle chvíli nám spíš pomáhá, než aby nám škodil. Tím, že oslabil, tak může pomáhat české ekonomice, až se začne zotavovat, začneme znovu vyvážet, jsme ještě pořád čistý vývozce. A byť víme o tom, že řada našich exportérů už dnes používá něco, čemu říkáme přirozený hedging, to znamená, na dovozech platí také v těch eurech, inkasuje také v eurech, ale má pořád velkou část nákladů. To jsou zejména mzdy, které jsou v korunách, a tam se ten rozdíl projeví v jejich prospěch, ve prospěch jejich čistého zisku, ale můj hlavní argument, a o tom se samozřejmě trošku špatně mluví, protože nechci tady poučovat kolegy z eurozóny, já myslím, že prostě eurozóna má sama o sobě fundamentální problém prostě na jednotnou měnovou politiku a zároveň je to konfederace, když to řeknu zjednodušeně, a provádění měnové politiky jednotné v konfederaci vždycky bude vyvolávat problémy a vyvolává je a zejména v horších časech se ty problémy budou vynořovat více na povrch. A myslím, že to je přesně to, co teďka je před námi a ty debaty uvnitř eura, já jsem to zažil kolem toho roku 2009/2010, nejsou vůbec jednoduché a nejsou vůbec hezké, takže pokud nemáme problém s vlastní měnou, jako že si myslím, že nemáme, tak není potřeba se hnát někam, kde si myslím, že ty nejistoty a ty otazníky jsou ještě větší.

Dominik STROUKAL, moderátor

Vy s tím nesouhlasíte?

Tomáš PROUZA, prezident SOCR

Já s tím nesouhlasím, to je naše oblíbená debata, ale já myslím, že pojďme ještě krok zpátky, já myslím, že hlavní důvod je řada politiků, teď nemluvím o ČNB, mluvím o politicích, nechtějí vstoupit do eurozóny, že dobře vědí, že by se předtím muselo stát velmi mnoho bolestivých reforem české ekonomiky a českého sociální systému, primárně na to nemají odvahu, protože když se podíváme na to, jsou země, které euro pomohlo vytáhnout dopředu, Irsko, nakonec i Portugalsko po té krizi, které si prošlo jako transformací ze zaostalé zemědělské ekonomiky na velmi moderní ekonomiku, protože to byly země a vlády, které chtěly reformovat, chtěly zemi někam posunout. Pak jsou ty jižní země eurozóny, kterým vlastně vyhovujenebo nemají odvahu, nemají sílu ty reformy udělat, a ty samozřejmě mají problém...

Dominik STROUKAL, moderátor

Ale to je podle mě o fiskální politice, co se týče měnové politiky, když pan viceguvernér říká, že ji eurozóna dělá hůř, než jí děláme my, tak není dobré...

Marek MORA, viceguvernér ČNB

Takhle jsem to úplně neřekl.

Tomáš PROUZA, prezident SOCR

Ale jsme v situaci, ale zpátky, když se podívám na ten kurzový závazek, který byl tady v minulosti, ano, krátkodobě to řadě exportérů pomohlo, ale když s nimi budete mluvit dnes, tak řada z nich přizná, že vlastně ten přechod byl tak pohodlný, že se na 3-3,5 roku vykašlali na modernizaci, digitalizaci a pak, když najednou prostě zmizel kurzový závazek, tak zjistili, o kolik jim ti konkurenti, kteří neměli ten uměle nafouknutý polštář, utekli, a dnes jsou ve výrazně horší situaci.

Dominik STROUKAL, moderátor

My bychom se o tom mohli bavit asi donekonečna a čas je plně u konce, takže je dobře, že to teď můžeme utnout a možná se k tomu třeba potkáme v nějakém speciálním dílu o tom, jestli by nám v téhle té současné špatné situaci euro pomohlo nebo ne. Každopádně já moc děkuju vám oběma, že jste přišli do našeho pořadu. Děkuju samozřejmě moc divákům, že na nás koukají a nezapomeňte Dáme to.