Vojtěch Benda a Jakub Matějů (Mladá fronta DNES 20. 2. 2020 strana 6, rubrika Ekonomika)
Česká národní banka na začátku února zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Co k tomu bankovní radu ČNB vedlo? Jaké jsou důsledky tohoto rozhodnutí? I přes zpomalení růstu v loňském roce česká ekonomika šlape jako namazaný stroj. Nezaměstnanost zůstává mimořádně nízká. Úřady práce například evidují již téměř dvakrát tolik pracovních míst než uchazečů o práci. Tahanice o schopné lidi pak vede k rychlému růstu mezd, které loni přidaly 7,2 %. Čekáme, že letos a v příštím roce se růst mezd udrží nad 5 %. Ale co firmy, velcí exportéři i menší podnikatelé? Dokážou takový růst mezd utáhnout? Dočasně lze svižně rostoucí mzdové náklady ustát za cenu klesajících marží. Dříve nebo později ale nezbude nic jiného, než promítnout náklady do cen výrobků a služeb. A právě v tu chvíli musí centrální banka zpozornět – naší zákonnou povinností je totiž udržovat inflaci spotřebitelských cen pod kontrolou, tedy poblíž 2 %.
Vyšší sazby k tomu pomáhají několika způsoby. Například se s pomocí tohoto kroku konečně podařilo „rozhýbat“ úroky na spořicích účtech. V uplynulém týdnu nejprve začaly zvyšovat úroky z úspor menší banky a postupně je následovaly i některé z největších peněžních ústavů. To připomene lidem, že spořit si na stáří, na horší časy nebo na větší výdaje má smysl. A nyní to začíná nést také nezanedbatelný úrok.
Vyšší úroky také omezí tlak na růst cen nemovitostí, které zůstávají velmi populární formou úspor. Tedy jen mezi těmi, kteří si to mohli dovolit. Pořizování bytů „na investici“ vysávalo realitní trh. V důsledku toho rostoucí ceny značně omezily dostupnost vlastního bydlení pro běžné domácnosti. Vyšší úroky donutí realitní investory své počty přehodnotit a sníží i riziko možného poklesu cen nemovitostí, pokud by měla realitní „bublina“ prasknout.
Zvýšení sazeb také přispělo k „odšpuntování“ kurzu koruny, která po rozhodnutí ČNB prolomila hodnotu 25 za euro, kde stále zůstává. Vedle často komentovaných úspor za zahraniční rekreaci však silnější koruna přispívá především ke zlevnění dováženého zboží (například pohonných hmot) a pomáhá zbrzdit i růst cen potravin.
Rozhodování bankovní rady nebylo jednoduché. Výhled zahraničního růstu (od toho se odvíjí poptávka po české produkci) je stále velmi nejistý a křehký. Zejména Německo, hlavní obchodní partner řady českých firem, se potácí mezi recesí a slabým růstem. Pociťuje to i český průmysl, jehož produkce se na konci roku snižovala. Do této situace vnáší další nejistotu epidemie koronaviru. Každému musí ležet na srdci v první řadě lidské oběti této tragédie než možné ekonomické ztráty. Přesto nelze ignorovat riziko, že epidemie může dočasně zasáhnout světový obchod i poptávku. To všechno by hrálo do karet spíše stabilitě sazeb. Tento scénář ostatně očekávala většina finančního trhu.
Hlavním úkolem centrální banky je péče o cenovou stabilitu, nikoliv zajištění co nejrychlejšího ekonomického růstu či podpora vybraným odvětvím domácí ekonomiky na úkor jiných. Úkolem centrální banky není ani udržování dlouhodobě neměnných nízkých úrokových sazeb. Úkolem centrální banky je naopak udržování dlouhodobě nízké inflace. Kvůli tomu je třeba občas se sazbami pohnout nahoru nebo dolů. S ohledem na čísla inflace nad cílem ČNB a hlavně jejich další výhled tentokrát nyní zvítězila potřeba sazby zvýšit. Není to ale jenom mechanická úředničina. Na tomto kroku přímo vydělají lidé s úsporami i spotřebitelé skrze nižší inflaci. Snažíme se zklidnit cenový růst dříve, než by nám začal přerůstat přes hlavu.