Aleš Michl (Mladá fronta DNES 17. 2. 2020 strana 10, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
Po jednání v izraelské centrální bance jsem měl minulý týden chvilku. Zašel jsem v Jeruzalémě na kafe do kavárny Abu Mousa v uličce Souq Al Qattanin u Zdi nářků. Všude kolem kupa historie. Shrnul jsem si tam poznámky z historie nedávné.
1) Od 70. let vyráběl i vynalézal v Izraeli super čipy Intel. Ale jinak technologicky země nebyla nic moc.
2) Pak po roce 1989 sem přišlo hodně lidí ze Sovětského svazu, chytrých lidí a ochotných makat. Do toho tlak na domácí inovace, jak byli pořád ve válce a byli i pod sankcemi na dovoz výrobků. Plus vláda naprala prachy do velkých státních fondů Yozma, které od roku 1993 multiplikovaly soukromým investorům kapitál.
3) Pořád ale nic moc. Až jedna firma z té takřka nuly vyrostla a stvořil se vzor, úspěch, který nakopnul ostatní. Bylo to... ICQ. V roce 1998 ho izraelští studenti prodali americké AOL za 287 milionů dolarů. Byla to bomba. První stránky všech novin. Ostatní si řekli – jooo, to taky chci dokázat.
4) Začalo se posouvat myšlení podnikatelů. Rostla ochota riskovat. Prvotní neúspěch neodrazoval od dalšího pokusu podnikat.
5) Podle reportu PwC bylo za poslední dekádu v Izraeli 587 prodejů technologických firem za celkem 70 miliard dolarů. Když to vydělíme, je to kolem 119 milionů dolarů za firmu. Tyhle peníze sem nasypaly hlavně americké firmy. Hit je Mobileye, jakési třetí oko řidičů aut. Vznikly na univerzitě, pak vydaly akcie na burze v New Yorku, až je koupil Intel. Tyhle peníze se tady dále točí a vznikají díky nim nové a nové firmy.
Zpět ke kafi v Abu Mousa. Je s kardamomem, kořením oblíbeným už ve starověkém Římě nebo v Orientu. Říznout jím kafe chtělo odvahu zkusit něco nového, risknout to. Nebojte se to udělat i vy, s kafem i v byznysu.