Aleš Michl (Mladá fronta DNES 7. 11. 2022 strana 8, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
Na zasedání bankovní rady ČNB minulý čtvrtek jsme rozhodli, že v Česku bude i nadále stabilní krátkodobá úroková sazba 7 procent. Je to nejvyšší úroveň od roku 1999. Tedy nejpřísnější politika za posledních více než dvacet let. Národní banka musí být teď pevnou kotvou, stabilizující podmínky v ekonomice.
Úrokové sazby ČNB se nacházejí na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, brzdí tedy růst množství peněz v ekonomice. Bankovní rada konstatovala, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou i umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních a zodpovědná rozpočtová politika.
Bankovní rada vyčká na další data, která vyhodnotí. Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší.
Česká ekonomika čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ v externím prostředí. Poptávkové tlaky na inflaci plynoucí z domácí ekonomiky se již zmírňují. Spotřeba domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, je již tlumena vysokými cenami energií a potravin, negativním sentimentem a vyššími úrokovými sazbami. Úvěrová aktivita v Česku oslabuje vlivem poklesu poptávky po úvěrech i zpřísňování úvěrových podmínek ze strany bank. Meziroční změna nových hypoték v září -82 % (v srpnu -77 %, v červenci -71 %). Meziroční změna nových úvěrů pro podniky -64 % (v srpnu -40 %, v červenci -70 %).
Zahraniční nákladové inflační tlaky zůstanou letos a v první polovině příštího roku výrazné. Zhoršení ekonomického sentimentu, růst životních nákladů domácností a nákladů firem spolu se zpřísňováním měnové politiky velkých centrálních bank povedou v příštím roce k útlumu globální ekonomické aktivity. A k postupnému snížení globálních inflačních tlaků. Jisté zmírnění nákladových tlaků lze již pozorovat ve vývoji cen neenergetických surovin a v ukazatelích přetíženosti dodavatelských řetězců.
Základní hrozbou je, že inflace zůstane vysoko delší dobu. To za předpokladu, že růst peněz v ekonomice dále silně poroste. Může to způsobit buď vláda, která bude prohlubovat rozpočtové deficity, a financovat je budou přes nákup dluhopisů banky, jež mají kupu přebytečné likvidity kvůli nešťastným intervencím 2013–2017. Anebo že poroste tvorba úvěrů soukromému sektoru.
Potřebujeme tedy teď snižovat deficity veřejných financí plus platí naše jasné odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na cíli 2 %. To znamená, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.