Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Robert Müller (Reuters 21. 4. 2021)
Česká národní banka bude zřejmě čelit slabšímu růstu domácí ekonomiky pro letošní rok, až povede debatu o zvyšování úrokových sazeb, kterou pravděpodobně zahájí až v srpnu, uvedl v rozhovoru pro Reuters guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Finanční trhy tipují, že se ČNB stane první centrální bankou v Evropě, která ukončí trend mimořádně uvolněných měnových podmínek, jejž si více než před rokem vynutil nástup pandemie. Forwardové kontrakty započítávají růst sazeb ČNB za šest měsíců.
Rusnok řekl, že déle trvající uzavírky části ekonomiky, než se původně čekalo, zřejmě povedou ke snížení očekávaného růstu pro letošní rok z 2,2%, který předpokládala únorová prognóza.
Přestože české továrny šlapou dál, také ty čelí vedle potíží spojených s pandemií i dalším zásadním problémům, jako je narušení globálních dodavatelských řetězců, dodal guvernér.
"Oproti zimní prognóze vidím určitě zpomalení v tomto roce, způsobené protahujícími se omezeními a komplikacemi v mezinárodním prostředí, které jsou spojené zejména s poruchami dodavatelských řetězců," řekl Rusnok v rozhovoru pro agenturu Reuters, který se uskutečnil v úterý.
Členové bankovní rady zdůrazňují, že se zvýšením hlavní dvoutýdenní repo sazby ze současných 0,25%, kde stojí beze změny od loňského května, nehodlají spěchat, aby nenarušili křehké zotavení ekonomiky.
Rusnok řekl, že utažení sazeb na květnovém měnovém zasedání, kde bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu, podle jeho názoru není ve hře. Další prognóza vyjde v srpnu, kdy by podle guvernéra mohli členové rady teprve zahájit debatu o postupných krocích k normalizaci nastavení měnové politiky.
"Hlavně musíme čekat na nová data, myslím si, že teď v květnu to rozhodně ještě nebude a potom uvidíme co dál," řekl Rusnok.
"Vidím to jako pravděpodobnější (debatu v srpnu), až s tou srpnovou prognózou budeme mít větší jistotu, pokud jde o horizont měnové politiky."
Guvernér nicméně upozornil, že z dnešního pohledu nedokáže odhadnout, "jestli k tomu zvýšení přistoupíme, jestli bude jedno nebo dokonce dvě a jestli k nim dojde nějakou jinou kalibrací než standardních 0,25%". Únorová prognóza ČNB předjímá až trojí zvýšení sazeb během letošního roku.
Inflace v březnu opět zrychlila a dosáhla 2,3% poté, co se v předchozím měsíci přiblížila k dvouprocentnímu cíli ČNB.
Rusnok řekl, že po otevření obchodů může krátkodobě dojít k efektu uspokojování zadržované poptávky a prudšího nárůstu cen, což ovšem neznamená, že zákazníci hned rozpustí všechny své mimořádné úspory, když v rodinných rozpočtech například stoupá podíl výdajů na splátky hypoték.
"Teď se může v některých měsících (inflace) více blížit horní úvrati našeho tolerančního pásma, ale v průměru za celý rok si myslím, že to bude postupně odeznívat. Inflace by se měla držet někde mezi 2% a 2,5% a směřovat spíše k 2,5% průměrné inflace za rok."
Citace – Guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru pro agenturu Reuters
Následuje doslovný přepis odpovědí guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka v tematických okruzích z rozhovoru pro agenturu Reuters, který se uskutečnil v úterý:
Ekonomika
Byli jsme velmi umírnění v odhadu ekonomického vývoje už v zimní prognóze, kdy jsme pro letošní rok odhadovali růst lehce přes 2%. Myslím, že s tímto odhadem půjdeme spíš dolů, protože máme půlku dubna, nějaké větší rozvolňování se asi začne dít počátkem května, a než se to vrátí k většímu normálu, tak jsme v podstatě v polovině roku a část ekonomického výkonu, který se produkuje mimo průmysl, je pro tento rok v podstatě ztracena.
Když přidáme potíže, které zaznamenal průmysl, kromě toho, že má nějaké nemocné pracovníky, musí se testovat atd., tak jsou tu zásadnější problémy typu narušení globálních dodavatelských řetězců, což rozhodně znamená, že se kapacita ekonomiky zdaleka nevyužívá na plný výkon. A těmto potížím asi není úplný konec.
Myslím si, že jsme byli oprávněně skeptičtí a že není důvod tuto skepsi nějak zásadně opouštět z hlediska roku 2021.
Věřím a doufám, že se věci (z hlediska epidemie) budou postupně dostávat víceméně do normálu a že překážek pro normální život bude méně a méně.
Příští rok by naopak mohl z hlediska dynamiky vypadat o něco lépe, než jsme ho zatím očekávali, pochopitelně je tam také aspekt statistické základny.
Oproti zimní prognóze vidím určitě zpomalení v tomto roce, způsobené protahujícími se omezeními a komplikacemi v mezinárodním prostředí, které jsou spojené zejména s poruchami dodavatelských řetězců.
Inflace
Z hlediska inflace si dovedu představit, že bude o něco vyšší než naše zimní prognóza, protože se domnívám, že zde zůstane efekt nízké základny loňského roku... Například ropa zdražila oproti úrovním z loňského roku docela citelně, což bude mít vliv na ceny výrobců a to se začne promítat i do spotřebitelské inflace.
Dalším očekávatelným fenoménem je delší lockdown z hlediska maloobchodu, kdy narůstá neuspokojená část poptávky po zboží střednědobé až dlouhodobé spotřeby. Dovedu si proto představit, že část prodejců se bude snažit kompenzovat svoje ztráty mimo jiné i tím, že bude mít tendenci o něco rychleji zdražovat.
Pokud bude poptávka a obchody budou přiměřeně plné zákazníků, tak bych tento efekt do jisté míry očekával. To určité "nadržení" na to jít do obchodu a zažít uspokojení, že jsem si něco koupil, asi nastane.
Opačnou roli může hrát to – a trochu tím snižovat tuto část úspor, které čekají, až budou moci být brzy rozpuštěny –, že v rodinných rozpočtech zřejmě bude pomalu ale jistě narůstat podíl výdajů na splátky hypoték. A pokud splátka zasahuje do jistiny, tak se to podle mě statisticky zahrnuje do úspor, ale to bude jenom nějaká dílčí část tohoto vysvětlení.
Je to jedno z vysvětlení, které říká, že ne všechno, co dneska vypadá jako nějaké mimořádné, vynucené úspory, se hned vrhne do spotřeby, to je jasné. Ale krátkodobě si dovedu představit, že v několika týdnech po uvolnění maloobchodu nějaký nápor poptávky bude, což mimo jiné může mít efekt v podobě nárůstu cen.
Proti tomu mohou jít slevové akce, výprodeje sezónního zboží, čili to odhadování není jednoduché.
Nicméně se zdá, že růst cen může být o něco vyšší, než jsme původně uvažovali. My jsme uvažovali inflaci ve zbytku letošního roku lehce nad 2%. Teď se může v některých měsících více blížit horní úvrati našeho tolerančního pásma, ale v průměru za celý rok si myslím, že to bude postupně odeznívat. Inflace by se měla držet někde mezi 2% a 2,5% a směřovat spíše k 2,5% průměrné inflace za rok.
Mzdy
Tento rok by asi neměl být tak viditelný mzdový růst, na jaký jsme byli zvyklí v době předpandemické. Myslíme si, že průměrný, fundamentální mzdový růst bude o něco slabší než doposud.
Byli jsme zvyklí na nominální tempo 5–6%, ale myslím, že letos to tak nebude, že to tempo bude s bídou poloviční.
Státní dluh
České státní dluhopisy jsou velmi atraktivní vzhledem k stále velmi solidnímu stavu veřejných financí a jejich sice ne úplně jistému, ale stále bezpečnému výhledu. O tom svědčí i vysoký rating, který stále máme. V kombinaci s velmi zajímavým úročením v porovnání s tím, co mohou investoři dostat jinde, jsou i přes kurzové riziko poměrně zajímavé a atraktivní, takže bych v oblasti financování státního dluhu neočekával nic dramatického. Nemělo by to mít ani zásadní vliv na kurz koruny, protože dluh se vydává ve státní měně.
Měnová politika
OTÁZKA: Může začít normalizace sazeb už ve druhé polovině letošního roku?
Novou prognózu ještě nemáme kompletně hotovou...
Na horizontu měnové politiky není obrázek, jak to bude s inflací, vůbec jasný.
Já bych řekl, že v tuhle chvíli asi není důvod, abychom nějak zásadně změnili naše konstatování, že někdy ve druhé polovině roku budeme velmi vážně jednat a rozhodovat, jestli už zahájit postupné kroky k normalizaci sazeb a nastavení měnové politiky.
Samozřejmě bude spíš záležet na výhledu na horizontu měnové politiky, což už bude postupně polovina až konec příštího roku, ten horizont se bude prodlužovat. Tam je ten obrázek zatím poměrně zamlžený, zejména z hlediska inflace, nicméně měl by být mnohem jasnější z hlediska ekonomického růstu.
Myslím, že stále platí, co jsme řekli z hlediska měnové politiky, že to není vyloučeno a že je to skutečně otázka měnových jednání někdy ve druhé polovině roku. Neumím dnes vůbec odhadovat, jestli k tomu zvýšení přistoupíme, jestli bude jedno nebo dokonce dvě a jestli k nim dojde nějakou jinou kalibrací než standardních 0,25%. Tady bych si v tuhle chvíli ještě nechal prostor pro uvažování. Hlavně musíme čekat na nová data, myslím si, že teď v květnu to rozhodně ještě nebude a potom uvidíme co dál.
OTÁZKA: Bylo by to tedy pravděpodobnější až s další, srpnovou prognózou?
Vidím to jako pravděpodobnější, až s tou srpnovou prognózou budeme mít větší jistotu, pokud jde o horizont měnové politiky. Mluvím za sebe, nevidím do hlavy kolegům a také ještě úplně neznám novou prognózu, takže těžko jednoznačně předjímat.
Koruna
Koruna doručuje (utažení měnových podmínek), ale na úrovni, která je v předpokladech prognózy, a to až nezvykle přesně. Teď jsme na trendu, který uvažuje prognóza, uvidíme jak ta nová, ale myslím, že tam velké změny nebudou. Trend nějaké mírně utahování přináší, s tím také samozřejmě počítáme.