Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Michael Rozsypal (ČRo Plus 24. 7. 2020, pořad Pro a proti)
Audio (externí odkaz na web ČRo Plus)
Michael ROZSYPAL, moderátor
Bulharsko a Chorvatsko nakročily do takzvané čekárny na euro a společnou evropskou měnu by mohly přijmout zhruba za 2 roky. Mělo by euro přijmout i Česko? Pomohla by nám společná měna v době po koronaviru? Nebo by naopak naší ekonomice uškodila?
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pánové, úvodní otázka je pro oba stejná a moc vás poprosím o odpověď ano nebo ne, pochopitelně to potom podrobně probereme, takže bude prostor pro vysvětlení, ale když vám položím tedy tu anketní otázku, jak byste odpověděli, pomohlo by euro obnově české ekonomiky po koronavirové krizi, ano nebo ne, pane guvernére?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Já myslím, že ne.
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Já myslím, že ano.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pane profesore, proč jste pro euro v tomto případě?
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Dlouhodobě jsem pro euro, protože si opravdu myslím, že jednak Česká republika už dlouho je schopna splňovat podmínky pro vstup do eurozóny, že se jedná tudíž o politické rozhodnutí a ty ekonomické aspekty jsou myslím důležité, že pro nás opravdu jsme tak za integrováni do eurozóny, že je pro naše podniky i pro lidi mnohem lepší, kdybychom to euro používali, mnoho podniků už používá euro obchodování mezi sebou, takže de facto už euroizují českou ekonomiku a finanční zajišťování proti fluktuaci, které může být podstatné, takto finanční zajišťování je podstatně velmi drahé, takže v tom smyslu bychom na tom byli též lépe. A samozřejmě zahraniční investoři, kteří též nemají rádi nejistotu, tak raději investují tam, kde nemají kurzovní riziko, a to znamená, jestliže ti investoři jsou z eurozóny, kde většina investorů přechází, odtud přechází, tak samozřejmě jdou raději do zemí, které mají euro.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Pan Švejnar má pravdu v těch argumentech z hlediska, řekl bych, dlouhodobého pohledu. Samozřejmě tyto záležitosti z dlouhodobého pohledu platí. Vy jste se ptal na to, jestli nám pomůže, nebo by pomohlo euro teď při překonávání důsledků krize, tady si myslím, že naopak ta možnost mít vlastní flexibilní monetární politiku je výhoda pro rychlejší překonání nějakého takového šoku. Ale jinak souhlasím, že z hlediska obecného jsme asi připraveni relativně dobře být součástí takové měnové konstrukce, jakou je eurozóna, rozhodně v tom relativním srovnání ano. A pokud jde o náklady s tím spojené. Na druhou stranu to také přináší určité výnosy pro některé sektory, takže je třeba vážit velmi pečlivě. A především platí to, co říkal Jan Švejnar, je to primárně politické rozhodnutí, a to má své procedury, k tomu se musí dojít legitimní cestou, v tom vlastně centrální banka nesehrává žádnou, de facto žádnou roli.
Michael ROZSYPAL, moderátor
To bezesporu, pane guvernére, takoví ti politici, kteří jsou opatrní vůči euru, tak rádi říkají větu - euro přijmeme, až to pro nás bude výhodné, co si pod tím představit, kdy to pro nás bude výhodné a nenastal už ten okamžik?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Tuhle větu nemám rád, protože to nikdo neví. Vždy to má své náklady a své výnosy. V každém okamžiku žádný takový okamžik, kdy je to jenom výhodné nebo ultra výhodné, podle mě nenastane. Čili skutečně je to o tom politickém rozhodnutí, nelze čekat na nějaký moment, že teď naplníme ukazatel XY a teď je ten pravý okamžik, tak to nikdy nebude.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pane profesore Švejnare, pan guvernér Rusnok vám dal zapravdu v těch vašich argumentech, ale zmínil, že je to spíše dlouhodobý pohled a že v tom krátkodobějším pohledu je pro nás lepší mít flexibilní, nebo být flexibilní v té měnové politice mít vlastní měnu. V tom dáte zapravdu vy jemu?
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Rád bych, poznamenal hned na začátku, že on a jeho tým jsou opravdu velice schopní a tudíž jsou schopni udržet stabilitu a republiku v tomto podpořit. Řekl bych, že opravdu není o čem pochybovat. Souhlasím s tím, že dlouhodobě jsou tady velké výhody, krátkodobě bych to viděl, samozřejmě musíme si uvědomit, že krátkodobě, to znamená po 2 letech, protože i kdybychom se rozhodli, nebo politici se rozhodli, že vstoupíme do eurozóny, tak ještě 2 roky vlastně v ní nebudeme, tam je přípravné čekací období, které jste zmínil, takže v tom smyslu opravdu mluvíme o střednědobém, dlouhodobém horizontu, ale myslím, že je tady důležité ještě jednu věc, kterou, kterou bych chtěl zdůraznit, že kdybychom byli v eurozóně, tak pan guvernér se stane členem rozhodujícího výboru evropské centrální banky a bude spolurozhodovat, hlasovat o tom, jaká bude monetární politika celé evropské eurozóny v rámci Unie, a to je pro nás důležité, že to rozhodování bude s námi, ne o nás bez nás, takže v tom smyslu já si myslím, že je důležité, že tam vlastně tuto participaci budeme mít.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Ale nebude to právě na úkor té flexibility, není teď výhodnější, že si o vlastní měně můžeme rozhodovat sami, protože víme, jak složitá mnohdy ta rozhodování ve větších celcích jsou?
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Samozřejmě, to je pravda. Myslím, že to je součást takové té naší dlouhodobé, řekněme, kultury, historie, že máme dojem, že když máme vlastní měnu, takže jsme v tom lepší, můžeme si rozhodovat, o čem chceme, a to je samozřejmě, ano, to je trade-off, to je to něco za něco.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pane guvernére, Chorvatsko a Bulharsko byly v půlce tohoto měsíce přijaty do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM 2, to oznámila Evropská centrální banka, což tedy znamená, že tyto země budou udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru, nesmějí své měny devalvovat, je to taková takzvaná čekárna na euro. Proč se tedy Chorvatsko a Bulharsko tohoto kroku nebojí a není vlastně špatně, že už i tyto země, které vstoupily do Unie po nás, nás v tomto předběhly?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ne, je to dobře pro nás. Podívejte se, ty země jsou v úplně jiné situaci. Bulharsko má režim takzvaného měnového výboru, to znamená, de facto udržuje pevný kurz vůči euru. Kdybych to přiblížil, velmi zjednodušil, de facto má euro, ale nemůže vůbec o něm rozhodovat. Nemá na něj žádný vliv. A Chorvatsko je ve velmi obdobné situaci. Tady sice je formálně jakýsi kurz, který se může hýbat, ale de facto se nehýbe mnoho, už 20 let prakticky je stanoven v nějakém velmi úzkém pásmu a je udržován. A v Chorvatsku například je 70 % vkladů v eurech, když se zeptáte někoho, kolik stojí byt, tak vám to nikdo v kunách neřekne. Je to totálně euroizovaná země v důsledku minulých fatálních selhání měnové politiky, rozpad Jugoslávie, války, obrovská inflace, takže oni jsou v podobné situaci de facto jako ti Bulhaři. A pro ně nebýt v eurozóně je obrovské riziko, protože oni nemají, tu měnu nevydávají v tuto chvíli, ale ta měna u nich koluje v naprosté převaze, nemají vlastně vliv na svůj vlastní měnový oběh. Tedy oni se musí co nejdříve dostat do eurozóny, což by jim de facto mohlo v tomto ohledu snížit jejich rizika, což je i pro nás dobře, protože jsou to členové Evropské unie, naši obchodní partneři.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Jenom ještě krátce k tomu, co zmínil pan prof. Švejnar, že kdybychom vstoupili do eurozóny, že vy jako guvernér české centrální banky byste byl členem toho rozhodovacího výboru Evropské centrální banky a mohl spolurozhodovat o měnové politice eurozóny, nebylo by to výhodné pro Česko, že by tam byl náš zástupce u toho jednacího stolu, když jsme tak silně navázáni na eurozónu?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Nominálně formálně ano, ale platí ta vaše replika, to znamená, náš guvernér by byl 1 z 20 několika a nalijme si čistého vína, podívejte se, co v eurozóně rozhoduje Slovensko. Slovensko mělo donedávna inflaci kolem 3 %, téměř jako my, a udržuje záporné úrokové sazby, to není úplně jaksi zdravá kombinace, takže buďme zase realisté, co změníte na tom, když nějaká těžká váha eurozóny třeba celý jih Evropy, z důvodů dobrých potřebuje ultra nízké sazby, ale vy, protože jste úplně jiná ekonomika, v jiné fázi vývoje, byste potřeboval normální sazby, tak je prostě tam neprosadíte, to je dáno konstrukcí toho celku. Takže ano, budeme takzvaně u toho, ale jaksi náš hlas, síla toho hlasu je dána prostě váhou té ekonomiky.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Rozumím, pane profesore Švejnare, neměli bychom tedy jenom 1 hlas ze 20, pokud bychom vstoupili jako dvacátá země do eurozóny, teď jich je 19, pokud se nepletu.
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Samozřejmě, tady má pan guvernér úplnou pravdu. Ale nicméně se tady vytvářejí koalice, takže tam probíhají jednání, ať už v kuloárech, nebo přímo u jednacího stolu. Samozřejmě země, které mají stejné cíle, se je snaží prosadit. A pro nás, myslím, že dlouhodobě bude obdobný ten cíl, jako má Německo, takže to byl dokonce i silný partner a s ním jsme velice dobře integrováni. Přidal bych ještě jeden aspekt, který je důležitý, to mně říkali britští vyjednavači v rámci Evropské unie, a sice, že když Británie odchází nyní z Evropské unie, tak říkají, podívejte se, bude strašně těžké, aby se rozhodování o věcech Evropské unie nedělo v rámci eurozóny. My Britové jsme to byli schopni zajistit, protože jsme silnější, ale vy už to schopni nebudete zajistit, čili tam často se bude rozhodovat de facto v rámci eurozóny a vy o tom budete de facto informováni, čili to o nás bez nás bude dokonce silnější v rámci brexitu, po brexitu, než bylo předtím.
Michael ROZSYPAL, moderátor
A to, pane profesore, co zmínil pan guvernér Rusnok, že Bulharsko a Chorvatsko jsou vlastně v jiné situaci a v jiné pozici, právě co se týče eura, než Česká republika. To mu také dáte zapravdu, anebo byste šel raději tou Bulharsko-chorvatskou cestou?
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Ne, oni mají samozřejmě rozdílnou historii ekonomickou od nás, to bylo, myslím, velice přesně pojmenováno, ale taky je pravda, že už teďka dlouhou dobu jsou schopni ten kurz jejich měny vůči euru udržet velice s ní, takže v tom smyslu pro ně dává smysl opravdu potom využít i výhody, které z toho plynou, pakliže jsou součástí eurozóny. A tam já si myslím, že jako ten jejich postup je správný. Já bych jenom podotknul, že u nás, jak říkám, ten tým pana guvernéra by taky byl schopný udržet ten kurz pevný, kdyby chtěli, a víceméně ten kurz se pohybuje samozřejmě, protože je plovoucí do určité míry, ale centrální banka má velkou sílu.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pane guvernére, prof. Švejnar tady zmínil to, že po odchodu Británie z Evropské unie, tedy stále ta větší váha rozhodování bude v rámci Evropské unie, v rámci eurozóny, že Británie to jaksi vyvažovala a že pro nás je hodně důležité sledovat i to, co dělá a jak se rozhoduje Německo. Souhlasil byste v tom?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Naprosto. Já tady úplně souhlasím s váženým panem prof. Honzou Švejnarem, protože samozřejmě to je pravda a platí to ovšem mnohem jaksi silněji i v tom širokém kontextu naší role, naší pozice v celé EU, protože tady se skutečně mění konfigurace a je vysoce pravděpodobné, že víceméně se bude rozhodovat v rámci eurozóny, než v tom celém širokém celku. Samozřejmě ne úplně, protože pořád v klíčových věcech budou silná práva těch jednotlivých států, někde i veto menšin, a tak dále, ale je jasné, že ten non eurozón tábor bez Británie je prostě stejně důležitý, to si přesto přiznejme, a v tom kontextu to jistě platí, a to je pro nějakou širší strategickou úvahu. A tady já nejsem žádný doktrinální odpůrce euro nikdy, to rozhodně ne, ale prostě musí si tohle to přebrat ta politická reprezentace, musí také ovšem být schopná to nějak komunikovat lidu prostě, protože to musí projít nějakým legitimním schválením.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Tak mimochodem, hlasovali jsme u vstupu do eurozóny, když jsme hlasovali o vstupu do Evropské unie v roce 2003?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Pane redaktore, tady zase mají pravdu ti skeptici, kteří říkají pozor, ale v té době eurozóna byla něco úplně jiného, to mají jako opravdu, to skutečně byla, ta konfigurace celé té struktury, připojení bankovní unie, společný dohled, postupně snad i nějaké společné pojištění vkladů, čili všechno to kolem toho...
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pak je otázka, jestli není naší chybou, že jsme do té eurozóny tedy za 16 let nevstoupili, on mimochodem náš zpravodaj Viktor Daněk v Bruselu napsal na Twitter, že euro přijalo už 7 z 10 zemí, které vstupovaly do EU v roce 2004 spolu s Českem a s Chorvatskem a Bulharskem se přidají 2 ze 3 zemí, které vstoupily až po nás.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To je všechno pravda, jestli byla škoda, nebyla škoda, víte, na to se historie neptá, to já neumím změřit, posoudit, prostě nejsme v tom sami, nevstoupilo tam Švédsko, nevstoupilo tam Polsko, nevstoupily tam některé jiné země, takže...
Michael ROZSYPAL, moderátor
Maďarsko.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Samozřejmě Maďarsko, a tak dále, nechci vyjmenovávat všechny, to není můj obor, to neumím úplně dobře posoudit.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pane profesore Švejnare, v České republice více než tři čtvrtiny lidí odmítají euro. Je to vlastně opačný poměr jako třeba na Slovensku, kde euro mají a tam je ten poměr opačný v tom gardu, že Slováci jsou z drtivé většiny spokojení se společnou evropskou měnou. Jak tento poměr změnit, nebo jak vést tu debatu, aby vy, kteří tedy se zastáváte eura, jste měli většinovou podporu veřejnosti a možná ještě doplňující otázka, má smysl o euru vůbec diskutovat, když ho většina veřejnosti nechce?
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Já myslím, že veřejnost opravdu dá hodně na lídry. A tady mnoho politiků, už jsme zmínili, že to je vlastně politické rozhodnutí a tudíž postoj politiků je strašně důležitý pro to, jak se lidé vlastně na euro dívají. Je to širší věc, protože je to, jak se lidé dívají na Evropskou unii. U nás je velký, velká skepse vůči Evropské unii, a přitom naprostá velká většina lidí hlasovala pro vstup do Evropské unie, čili to veřejné mínění je velmi podmíněno tím, jak političtí lídři a další vlastně na věc pohlížejí, jak jí prezentují.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pan guvernér zmínil, že před těmi 17 lety byla eurozóna jiná.
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Byla, byla jiná samozřejmě a v tom smyslu je potřeba stále hodnotit, prošla velkou zatěžkávací zkouškou během krize 2007 až 9, nebo 8 až 9, takže v tom smyslu jako opravdu jsme viděli tu eurozónu, jako která opravdu bojovala s tím, aby, aby byla schopná přežít a zatím se jí to podařilo přežít, takže pokračuje, tu zkoušku ustála, ale v tom smyslu, jako já myslím tady opravdu jde o to, aby lidé jako chápali, co to vlastně bude mít za následek, pro ně, že bude mnohem menší nejistota, co se týče směnného kurzu, a to je něco, co se opravdu musí vysvětlovat dlouho, aby lidé věděli, například též je fáma, že přechod na euro způsobuje inflaci, kde potom důkladné studie v Německu a jinde ukázaly, že u některých artiklů a u některých služeb tomu tak je.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Tak možná je třeba se podívat na to Slovensko, kde opravdu k nějaké skokové inflaci nedocházelo.
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Přesně. A v Německu to bylo to samé, tam ta analýza byla na tisíce. Desetitisíce artiklů a služeb, a ukázalo se, že v průměru ta inflace tam prostě nebyla.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Když jste zmínil, pane profesore, tu inflaci, tak vy jste zhruba před 10 dny řekl serveru iDNES, že s eurem by se v Česku tolik nezdražovalo, že krach koruny nám podrazil nohy v ten nejméně vhodný moment, komentoval jste ta červnová čísla o inflaci, kdy tedy čísla o inflaci za duben, květen i červen v České republice byly nad očekávání, máme nejvyšší inflaci v rámci Evropské unie nad těmi 3 %. Opravdu je měna pro inflaci tak důležitá, pokud bychom měli euro, tak by inflace byla nižší?
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Já si myslím, že tady by bylo zase potřeba odlišit krátkodobé výkyvy od dlouhodobých. Samozřejmě ten krátkodobý výkyv tady může být, jestli dojde k oslabení měny, jako například koruny, tak samozřejmě zboží a obchodovatelné služby, které přijdou z eurozóny, jsou rázem dražší, a to se samozřejmě odrazí v tom, jaká je inflace, ale samozřejmě ten výkyv může jít taky opačným směrem, takže to je jako tady, že spíš je otázka, jak by to bylo dlouhodobě a dlouhodobě myslím, že ten vliv na inflaci nemusí být velký, protože Česká národní banka je v tomhle tom smyslu velice stabilizačním faktorem.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Ale vy jste v pořadu CNN Prima News řekl, že ceny by rostly s eurem o něco pomaleji, než rostou teď. Za tím si stojíte?
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Jo, nyní, když mluvíme o té, co se, co se stalo během těch posledních několika týdnů, samozřejmě ano, tam vidíme, kam se měřilo, že v zemích, které nemají euro, byla ta inflace krátkodobě vyšší, než byla v zemích eurozóny, ano.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pane guvernére, s tím souhlasíte, že by s eurem ceny rostly o něco pomaleji v České republice?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Jak říká pan profesor, to je opravdu záležitost jenom krátkodobých výkyvů, když nám měna posiluje, jako například teď, tak nám zase ty ceny možná porostou pomaleji, než někde jinde, jestliže budeme mít nominální apreciaci, což jsme měli mnoho let a není důvod, abychom se k ní do jisté míry znovu nevrátili, tak nám naopak prostě to bude jaksi pomáhat stabilizovat tu cenovou hladinu. Prosím pěkně, měna je peněžní jednotka, a to není podstatné, podstatné jsou reálné kategorie, musíme si taky uvědomit, že u nás na rozdíl od těch zemí eurozóny většiny prostě v posledních 10 letech rostly razantně reálné mzdy, nám rostly v posledních 7-8 letech v reálném průměru ročně 3, 4 i více procent. Podívejte se do Itálie, nebo i nakonec do těch úspěšnějších zemí, tam s bídou prostě rostly o půl procenta nebo možná stagnovaly, někde i klesaly, tak je jasné...
Michael ROZSYPAL, moderátor
Čili třeba růst mezd má větší vliv na inflaci?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
To rozhodně, než výkyv kurzu, který u nás je v krajině do 10 % spíše není, jsou to jednotky procent, a tam ten transfer do těch cen je velmi omezený, to se trošku démonizuje. V našem případě je to problém potravin, problém samozřejmě cen spojených se službami bydlení, protože máme za sebou dlouhé dobré období, kdy samozřejmě nám prudce rostou ceny bydlení a s tím spojených nájmů a dalších služeb. Tedy to, že by tam byla zásadní váha jisté depreciace kurzu teď po tom šoku v březnu, to čísla nedokládají.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pane profesore Švejnare, český premiér Andrej Babiš často mluví o tom, že teď tedy do eurozóny vstupovat nechce, protože nechceme, jak on, říká ručit za řecké nebo italské dluhy. Má v tom pravdu?
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Měl v tom pravdu jako historicky, to znamená, řekněme, posledních 10, 15 let. Ale situace se mění. A jak vidíme teďka vlastně z těch posledních dohod, které jsou v rámci celé Evropské unie, tak se přenáší vlastně ta spoluzodpovědnost na všechny členy Evropské unie a nejenom na členy eurozóny.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Narážíte na ten fond obnovy Evropské unie a společné půjčování si na finančních trzích 750 miliard euro?
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Přesně tak. A myslím, že v budoucnosti budou další kroky, ano.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pane guvernére, nepadá ten argument, že my nebudeme ručit za cizí dluhy po té dohodě na fondu obnovy, kdy tedy členské země si prostřednictvím Evropské komise společně půjčí na finančních trzích a budou za sebe vzájemně ručit a neznamená to ale, že stejně tak za naše dluhy budou ručit země jako Německo, Švédsko nebo Nizozemsko.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Doktrinálně vzato ano, souhlasím s panem profesorem, vypadá to tak, ještě bych chvilku počkal, protože ďábel je obvykle ukryt v detailu. Jak vidíme, tak summit trošku asi pod tlakem okolností a vyčerpání úplně taky nevyjasnil, jak se vlastně budou ty půjčky hradit. Teď se na to ozývají samozřejmě pochopitelně evropští poslanci, protože zatím se to tváří tak, že to, co si kdo půjčí, bude taky splácet.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Ale Evropská rada také odsouhlasila nové zdroje příjmů, které by to měly pomoci splácet?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky
Ano, odsouhlasila a zase ale velmi rámcově, že se k tomu vrátí. Jediná dohoda je na nějakém poplatku za nerecyklovaný plast, ale dokonce u té uhlíkové nějaké importní celní daně nebo sazby a digitální daně, jenom že se o tom budeme bavit. Tedy tady ty věci jsou zatím velmi nevyjasněné, velmi na vodě, ale doktrinálně souhlasím, toto je obrovský zlom, pokud to tak bude a pokud se to prosadí, tak se skutečně z té doposud měnové unie do jisté míry stává i fiskální a transferová unie. To je opravdu velká změna, samozřejmě, ale bude to velmi bolet politicky, a uvidíme, jak to ještě se vyvine, tady bych nedělal předčasné závěry.
Michael ROZSYPAL, moderátor
Pane profesore Švejnare, měla by tedy teď následovat nějaká cesta směrem k fiskální unii, k fiskální Evropské unii?
Jan ŠVEJNAR, ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI, ředitel think-tanku IDEA
Já si myslím, a tady souhlasím s panem guvernérem, že mnoho ještě musí být vyjasněno. A myslím si, že tady opatrnosti na místě, že opravdu by bylo velmi dobré, aby země, které teda budou používat ty fiskální půjčky a jiné, jiné instrumenty, aby opravdu podstoupily velké vnitřní reformy, to bylo vlastně už i podmínkou vytvoření eurozóny v samém počátku, že země jako Řecko a Itálie, že opravdu podstoupí velké reformy, které ne úplně podstoupily, a to pak vedlo k velkým, k velkým problémům, čili tady bude opravdu ten ďábel v tom detailu.