(ČT 24 14. 8. 2019, pořad Byznys ČT24 Speciál)
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
V netradičním čase, zato ale s exkluzivními hosty, začíná Byznys ČT24 Speciál, dobrý večer. Rozporuplné signály, česká ekonomika stále v plusu, tempo ale polevuje. Neveselá data přichází z celé Evropy, v Německu se dokonce začíná mluvit o recesi. A ochrání nás před tím česká vláda a centrální banka a umí to vůbec? Budeme se ptát našich hostů. Stav české ekonomiky, potažmo té světové, probereme s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem. Dobrý večer.
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Dobrý večer, děkuji za pozvání.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, slyšeli jsme hlasy z několika českých firem. Dá se říci, kdy se ty jejich obavy můžou reálně promítnout do stavu české ekonomiky?Protože zatím to stále vypadá relativně pozitivně.
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Otázka je, co to je promítnout. Je třeba říci, že česká ekonomika stále roste a zpomaluje své tempo růstu, že my jsme zavaleni rychlými zprávami všech médií, které ekonomika zpomaluje, obrací se. A z toho může někdo nabrat dojmu, že se děje něco hrozného. Děje se pouze to, že zpomalujeme tempo růstu, čili stále rosteme, rosteme o něco pomaleji, než jsme rostli. Rosteme z vyšší základny a samozřejmě na nás doléhá to, co se děje ve světě okolo. Zatím tomu česká ekonomika velmi solidně odolává díky domácím faktorům, protože růst domácí ekonomiky táhne zejména spotřeba domácností, částečně také spotřeba vlády, částečně stále ještě i vývoz, i když poněkud nižším tempem. Takže, kdy se to promítne ve smyslu, jestli očekáváme nějaké úplné zastavení růstu nebo dokonce pokles ekonomického výkonu, to v tuto chvíli Česká národní banka ve své prognóze neočekává. Samozřejmě je třeba ale připustit, že ve zlomových okamžicích ekonomického vývoje ta míra spolehlivosti prognóz obecně je poněkud nižší, než v ustáleném období jasného trendu. Jako malá otevřená ekonomika vždy můžeme být zasaženi nějakým negativním hlubším faktorem.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
To je v podstatě to, o čem mluvili ti podnikatelé, že nejvíce na ně doléhají tlaky ze zahraničí. Možná se tedy nebavme o tom, že by česká ekonomika měla být v minusu, ale bavme se třeba o nějakém prudším přibrždění.
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
My jsme se o takovém scénáři na poslední bankovní radě také bavili jako o alternativním scénáři, který jsme simulovali zhruba na úrovni, řekněme, polovičního růstu eurozóny, než je dnes předpokládán, čili růstu téměř blízkému nule. A to by na nás samozřejmě postupně mělo negativní dopad. To naše zpomalení by se dostalo někam na úroveň, řekněme, 1-1,5%, a to jsou hypotetické výpočty, . Zatím to není náš hlavní scénář, zatím to nepředpokládáme.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Možná tedy pojďme od hypotéz a scénářů k aktuálním datům z české ekonomiky. Ta zpomalila. Ve druhém čtvrtletí HDP meziročně stouplo o 2,7 %. Ve srovnání se začátkem roku je to o desetinu procentního bodu míň. Hospodářství táhla hlavně spotřeba domácností, ale také zahraniční poptávka. A doplním ještě dlouhodobý vývoj: Před 10 lety byla tuzemská ekonomika hluboko v recesi, ve druhém čtvrtletí roku 2009 se propadla o 5,5 %. Křivka pak postupně stoupá, ale jak vidíme, ten vrchol růstu už je za námi. Pane Rusnoku, 2,7 %, mnoho analytiků a odborníků říká, že to je výsledek až nad očekávání. Vnímáte to tak?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
My to vnímáme jako výsledek, který přesně odpovídá našemu očekávání. Shodou okolností tento kvartál je přesně v intencích naší prognózy, jak co do čtvrtletního výsledku, tak co do meziročního růstu.Zatím se naplňuje to, co naše prognóza předpokládá. My za celý rok předpokládáme růst o 2,6 %, nicméně zase je třeba připustit, že v takovém agregátu jako je hrubý domácí produkt, který je velmi makroekonomický, velmi hrubý, svým způsobem nějaká desetina plus minus nehraje zase až takovou roli. Důležité je, že zůstává tempo, které je někde blízko potenciálnímu růstu. To znamená tomu, na co česká ekonomika dnes má, aniž by vznikaly nějaké nerovnováhy, ať už inflační nebo na pracovním trhu nebo nějaké další. Takže z tohoto pohledu je to jisté ochlazení, ale z pohledu české ekonomiky a jejího dosavadního vývoje je v zásadě žádoucí vrátit se na nějaké tempo, které je udržitelné.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jaké tedy to udržitelné tempo je?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Je to tempo někde mezi 2,5-3 %, toto je zhruba náš potenciál.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže je to v podstatě to, kde vy v prognózách vidíte ekonomiku na následující 2 roky?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
My v tom hlavním našem scénáři prognózy vidíme růst HDP v těchto úrovních. Máme dokonce jisté drobné oživení tempa růstu v poslední prognóze pro rok příští, tuším, na 2,9 % a na ten další podobný. Samozřejmě z dnešního pohledu se to může zdát optimistické, ale uvidíme. Vše bude záležet na vývoji ve světě a zejména okolo nás, protože ty domácí faktory, zdá se, nejsou zatím brzdou růstu.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Mluvíte o domácích faktorech. Velmi často všichni skloňujeme, je to spotřeba domácností, která táhne v současné době ekonomiku. Jak dlouho to ještě mohou domácnosti zvládat? Protože přece někdy musí nastat ten stupeň, kdy přestanou...
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Ano, žádný strom neroste do nebe.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Kam tedy doroste?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Ta naše robustní spotřeba domácí se odvíjí od mimořádně vysoké zaměstnanosti. Je třeba si uvědomit, že jsme dosáhli úrovní, o kterých se nám před 10až 15 lety ani nezdálo. Máme úroveň zaměstnanosti někde na úrovni Německa, blížíme se téměř skandinávským zemím, čili, co má ruce, nohy, pracuje. To je první věc. K tomu máme za sebou a pokračuje solidní, vlastně nadstandardní růst mezd, a to vytváří objem poptávky, který je dostatečný na to, aby táhl velkou část té ekonomiky. Jakmile by došlo k výraznějšímu zpomalení růstu mezd a zejména nějakému viditelnému nárůstu nezaměstnanosti, respektive snížení zaměstnanosti, tak by samozřejmě ta domácí poptávka nutně ztratila část své síly. Ale zatím to tak nevypadá.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Nicméně firmy hlásí, že zas tak rychle už růst mzdy zkrátka nebudou, že nebudou přidávat tak velkým tempem.
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Určitě to tempo růstu kolem 7 % nebo i 8 % není dlouhodobě udržitelné, evidentně ne. To bychom museli mít mnohem vyšší ekonomický růst. My předpokládáme návrat postupně někam k 5 % už od příštího roku, možná nad 5, ale postupně k 5 %, což už by měla být úroveň zhruba udržitelná. Udržitelná ve smyslu přibližně srovnatelného reálného růstu produktivity práce. Bude tedy docházet k pomalému ochabování, ale pořád je zaděláno na to, aby ten zdroj vydržel poměrně dlouho.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Průmyslová výroba v Česku zažila v červnu největší meziroční zpomalení za poslední tři roky. Sezónně neočistěno poklesla o téměř 6,5 %. Průmyslníkům nepomáhá mimo jiné ani aktuální situace na trhu práce. Nezaměstnanost je na svých minimech a firmy se často marně snaží najít volné pracovníky. Stále je více volných míst než lidí hledajících práci. I kvůli tomu musí některé firmy odmítat zakázky. Navíc vysoká poptávka po pracovní síle dává prostor zaměstnancům a také odborům požadovat vyšší mzdy. To navyšuje firmám náklady a zmenšuje prostor pro investice. A v posledních měsících zpomaluje růst i stavební výroba. I stavebním firmám chybí pracovníci, a tak nestíhají naplňovat poptávku... Pane guvernére, investiční aktivita firem. To je věc, která dnes v tom rychlém odhadu růstu HDP vyzněla jako jeden z největších problémů, protože nestoupá tak rychle jako dříve. Myslíte si, že se dá tady ještě odrazit zpět a pobídnout firmy k tomu, aby znovu investovaly?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
To je složitá otázka, protože investiční rozhodnutí firem se tvoří na těch nejvyšších úrovních a my máme velkou část ekonomiky naplněnu firmami, které jsou dcerami velkých nadnárodních firem a ta investiční rozhodnutí jsou často činěna v těch centrálách. Centrály se samozřejmě dívají na svůj odbyt, na perspektivy jako celé firmy, celého nadnárodního uskupení. Vzhledem k tomu, že svět zažívá něco, co bych nazval hlavně nejistotou, která je vždy negativním faktorem pro rozhodnutí o investicích, tak pochopitelně to vede k odkládání a omezování investic...
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Dá se tedy říci, že firmy tím jasně naznačují - my se bojíme, možná něco přijde, a proto teď neinvestujeme v takové míře jako v těch předchozích letech?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Určitě. Když řídíte firmu, musíte dbát na to, abyste byla připravena i na horší časy. A samozřejmě, když dramaticky zainvestujete, tak vždy jdete do určitého rizika, pokud nemáte nějaký geniální nápad, a to zase asi není úplně běžná situace. Takže nejistota vyvolává oslabování investic, a to doléhá samozřejmě i na nás jako na průmyslovou otevřenou, spíše menší ekonomiku. Tady bych krátkodobě nebyl nijak silně optimistický. Myslím si, že zažijeme několik čtvrtletí, kdy ty investice nebudou zrovna mezi těmi hlavními lídry...
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A může to něco vykompenzovat, nebo to bude značit určitý problém?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Může to vykompenzovat částečně domácí poptávka, zejména poptávka od státu, to znamená, veřejné investice, protože ty by neměly být závislé na ekonomickém cyklu, naopak by měly být určitou protiváhou běžného tržního cyklu. Tady naštěstí jako Česká republika máme solidní prostor, jsme jednou z méně zadlužených zemí, navíc teď budou vrcholit roky čerpání této fáze evropských fondů. Takže ve spojení těchto věcí je třeba důraz na investice ze strany státu a veřejných korporací, protože není to jen vláda, ale i kraje, obce a tak dále. To je jistým kompenzátorem a rok, dva by to mohlo výrazně pomoci.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, nedá mi to, ale ještě chvíli u té politiky zůstaneme, protože přece jenom ta ekonomická stabilita možná s tou stabilitou politickou trošku souvisí. A teď se vás asi neptám jako guvernéra České národní banky, ale možná jako spíše bývalého předsedy vlády. Řekněte, jak vnímáte tu situaci kolem jmenování, respektive nejmenování ministra kultury?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
To bych s dovolením nekomentoval. Je to čistě politická záležitost. Jednání uvnitř koalice a jednání premiéra, prezidenta, na to žádný názor prezentovat nebudu. Nepovažuji to ani za nic zásadního pro ekonomickou stabilitu v této zemi.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak to možná vezměme všeobecně, jestli hypotetická politická nestabilita v těchto časech by mohla přinést nějaké špatné signály do ekonomické části?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Každá nestabilita samozřejmě přináší nejistotu, o které jsme mluvili. Nejistota vede k určitému odkládání ať už investičních nebo spotřebních rozhodnutí, což obecně není pro ekonomiku pozitivní. To je banální, elementární, ale zásadní,. Samozřejmě v tomto ohledu si jistě všichni přejeme, abychom si zachovali primární politickou stabilitu, ale více k tomu mohu já těžko něco dodat.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Dobře, vraťme se tedy ke světové ekonomice a k jejímu vývoji. Zmiňovali jsme tu Německo, na které jsme velmi navázáni. Ta čísla nejsou první, která vyšla z Německa jako ne příliš pozitivní, nicméně ta česká ekonomika na to ještě zas až tak rychle nereagovala. Jak je to možné? Protože vždycky se říkalo, že my jsme provázáni tak moc, že naše reakce je většinou velmi rychlá a prudká.
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Zjevně se ukazuje, že míra té závislosti naší, našeho ekonomického vývoje na Německu se asi trochu rozvolnila. Přece jen jsou tady jiné zdroje ekonomického růstu, které teď působí pozitivně, a to podle mě nemění tu zásadní provázanost naší s německou ekonomikou a s velkou částí eurozóny. To je prostě objektivní fakt pro malou průmyslově orientovanou zemi a je jasné, že pokud by v Německu ten vývoj pokračoval negativním směrem, nebo se dokonce prohluboval, tak se to dříve nebo později na nás nějakým způsobem odrazí. Ale jak už jsem říkal, síla těch domácích faktorů je nezanedbatelná. To se ukazuje evidentně a máme šanci, pokud budeme dělat rozumnou fiskální průmyslovou strukturální politiku a bude tady přiměřená stabilita cenová a finanční, že můžeme být relativně velmi odolní. Neznamená to, že naše ekonomika nezpomalí a třeba dočasně i nebude nějak výrazněji růst, ale rozhodně nás nečeká žádná dramatická krize. To rozhodně v nejbližších čtvrtletích není nikde na horizontu, pokud se nestane něco zcela mimořádného, co v tuto chvíli nikdo neumí odhadnout.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Doplním ještě, jak vidí výhled pro českou ekonomiku tuzemské i zahraniční instituce. Nejoptimistější je centrální banka, jak už bylo řečeno. Ta nedávno zlepšila svou prognózu pro letošní i příští rok o jednu desetinu procentního bodu na 2,6, respektive 2,9 %. Ministerstvo financí očekává pomalejší růst. Letos ho potáhne spotřeba domácností a investice firem i vlády. Evropská komise předpovídá Česku pro letošek zvýšení HDP o 2,6 %. V roce 2020 to bude o jednu desetinu procentního bodu míň. A Mezinárodní měnový fond vidí ta čísla přesně obráceně. Další téma je úzce propojené s vývojem ekonomiky. Ceny v Česku rostou zase o něco rychleji. Inflace v červenci nabrala skoro 3% tempo a vzdálila se tak opět cíli centrální banky tedy 2 %. Tady vidíme vývoj za posledních 10 let. Právě v říjnu 2009 došlo k poklesu cen, tedy deflaci. Od té doby se znovu zvyšovaly až na maximum v březnu 2012, tehdy dosahoval růst necelých 4 %. Vidíme také 3,5leté období intervencí České národní banky, ta je zaváděla mimo jiné kvůli nízké inflaci. Když je ukončovala, měla zato, že se podaří 2% cíl držet i do budoucna, jak ale vidíme inflace se od začátku roku drží poblíž 3 %, tedy u horní hranice tolerované centrální bankou. Podíváme se ještě co všechno aktuálně zdražuje. Podle statistiků inflaci táhly hlavně potraviny, nejvíc narostla cena brambor, a to skoro o 66 %. Zelenina obecně zdražila meziročně asi o třetinu, víc Češi zaplatí taky za bydlení nebo návštěvu restaurace. Naopak pohonné hmoty nebo oblečení mírně zlevňovaly. A hostem stále zůstává guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Já možná začnu takovou lidskou otázkou. Vy sám, když jdete nakupovat, pozorujete to, že skutečně je ten růst cen tak výrazný?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
V potravinách, v některých dalších položkách to je samozřejmě vidět na první pohled, ale bohužel potraviny jsou volatilní položka, na kterou měnová politika nemá de facto žádný vliv. Ta je skutečně závislá na počasí a na mezinárodním trhu, tedy na tom, jaká je kde úroda a případně nějaké další okolnosti, těžko předvídatelné politikou ekonomickou. Já bych nesouhlasil, že stejným tempem porostou ceny i nadále. Ty ceny rostou teď o něco rychleji, nějakou desetinku, dvě desetinky, než jsme očekávali, nicméně postupně, a v tom se shodujeme s ostatními analytiky, budou ceny zpomalovat tempo svého růstu směrem k našemu cíli. V tomto roce to samozřejmě ještě v průměru zůstane výrazně nad cílem, odhadujeme tuším 2,7, 2,8 % v průměru za tento rok, ale v příštím roce bychom měli být už velmi blízko cíle a v dalších letech samozřejmě rovněž. To i do značné míry koresponduje s drobným zpomalením ekonomiky, ceny obvykle rostou, když ekonomika je v růstové fázi, s určitým časovým zpožděním. Čili rozhodně nejsme v době nějaké vysoké inflace, jsme stále v tolerančním pásmu, jsme v době, kdy kolem nás ceny nerostou nijak dramaticky. Centrální banky na světě jsou spíše nervózní z toho, že rostou mnohem méně, než je jejich cíl, a proto také mimo jiné připravují různá stimulační opatření. To my naštěstí dělat nemusíme, protože náš růst je v tolerančním pásmu cenové stability. Takže odtud žádné národohospodářské riziko nehrozí a ani z hlediska inflačního očekávání obyvatelstva nebo podniků my nevidíme žádnou paniku nebo nervozitu.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Základní úroková sazba České národní banky, od ní se odvíjí za kolik banky půjčují svým klientům. Centrální bankéři ji naposledy zvedli v květnu, a to na rovná 2 %. Je tak nejvýš za posledních 10 let. Tady vidíme právě ten dlouhodobý vývoj. Pomyslné schody se postupně snižovaly až na takzvanou technickou nulu, která pak zůstala skoro 5 let. Od srpna 2017 bankéři sazby zase zvyšují. Rada České národní banky přitom musí zvažovat vícero protichůdných faktorů. Růstu sazeb nahrává třeba vysoké tempo ekonomiky, slabší koruna a právě i vyšší inflace. A je to zmiňovaná situace v zahraničí, která nabádá naopak k opatrnosti. Pane guvernére, já rovnou začnu diváckým dotazem. Ondřej se ptá, jaký očekáváte vývoj úrokových sazeb? Zůstanou ještě nějakou dobu na současné úrovni, porostou nebo dokonce začnou klesat? Ptám se na váš soukromý názor.
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
To se asi těžko rozděluje. Můj názor je v tomto poměrně známý. V tuto chvíli očekáváme spíše stabilitu sazeb, protože jsou tady protichůdné faktory. Na jedné straně stále ekonomika a vývoj inflace a stále napjatý trh práce by nás mohli pobízet k tomu, abychom dál uvažovali o zvyšování sazeb, ale o proti tomu ten výhled zejména mezinárodního prostředí ekonomického, a už i některých domácích faktorů, nás vede k tomu, že není třeba se sazbami spěchat.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Spěchat kam? Nahoru, dolů?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Spěchat nahoru, ale ani dolů, protože není žádný důvod. Teď ekonomika žádnou stimulaci tohoto typu nepotřebuje. Z toho pak vychází stabilita sazeb a my se řídíme samozřejmě daty, které neustále aktualizujeme, a novými prognózami, které zhruba jednou za čtvrtletí připravujeme. Na základě nich se také rozhodujeme. Můj názor je, že sazby pravděpodobně v nejbližší době, v nejbližších čtvrtletích zůstanou stabilní.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Většina analytiků k tomuto dodává, že zkrátka Česká národní banka už jaksi promarnila další příležitost zvyšovat sazby a že to už spíše nepřijde. Souhlasíte s tím?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Nesouhlasím s tím, že jsme něco promarnili. Co by potom ti analytici říkali o ECB, o švédské centrální bance, dánské, případně švýcarské a některých dalších? Já myslím, že my jsme naopak nic nepromarnili. My jsme prokázali velkou pružnost a řekl bych porozumění a znalost pro domácí ekonomiku. My jsme jedna z mála centrálních bank, která jisté normalizace v sazbách dosáhla z té nenormální, nulové úrovně. Naštěstí jsme nikdy neměli zápornou sazbu, my jsme dostali aspoň na 2 %, která odpovídají současnému stavu a okolí české ekonomiky. V tuto chvíli není důvod se sazbami hýbat.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Přejděme tedy do zahraničí, protože příliš vysoké sazby, to je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa hlavní problém Spojených států. Tamní centrální banka základní úrokovou sazbu v červenci poprvé po deseti letech snížila. Naopak obchodní spor s Čínou je podle Trumpa méně škodlivý. Nedávno ohlásil na září nová cla, Čína zareagovala oslabením své měny, za což ji Spojené státy označily za měnového manipulátora. Slabší jüan totiž zvýhodňuje čínské vývozce, naopak těm americkým zdražuje export do Číny. Washington už také mezitím oznámil, že cla odložil na prosinec a některá zcela zrušil. Pane guvernére, politický tlak na úrokové sazby, růst nebo jejich pokles tak, jak to teď vnímáme v USA, je to něco obvyklého? Je to něco, s čím se třeba můžeme setkat i u nás?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Je to něco velmi neobvyklého, je to něco, co přišlo až po krizi v některých zemích. Naštěstí my tedy patříme do té normální části světa, kde se nic takového zaplaťpánbůh neděje. Protože historie nás učí, že pokud se měnová politika stane předmětem politiky a rozhodování podle přání politiků, tak to skončí většinou nějakou katastrofou. Buď nějakou hyperinflací a nedejbože ještě potom následuje nějaká krize, která končí válkou. Takže to se u nás neděje a je to pro nás spíš poučné to sledovat, protože samozřejmě, když se to děje v zemích velmi důležitých, tak se nemůžeme tvářit, že se nás to netýká. Je to nakonec důležité pro celý svět. Na druhou stranu je třeba říct, že realita je taková, že americká Federální rezervní banka FED je ukotvena velmi robustně v americkém ústavněprávním systému a de facto se do jisté míry zpovídá jedině Kongresu, respektive americkému parlamentu. Takže ona ta silná prohlášení pana prezidenta jsou trochu politický marketing.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, možnost snižovat úrokové sazby v následujícím roce… Jak vy vnímáte pravděpodobnost toho, že bychom mohli dospět do tohoto stavu?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Vyloučit to nelze, nejsme ostrov. My samozřejmě nejsme proroci, abychom viděli, co bude za rok. A pokud by to situace vyžadovala a tento krok by prospěl české ekonomice, respektive naplňování našeho cíle cenové stability, tak to nemohu vyloučit. Ale pravděpodobnost toho v tuto chvíli se mi zdá být velmi nízká.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Co by se muselo tedy stát?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Muselo by asi dojít k nějakému opravdu prudkému ochlazení české ekonomiky, že bychom šlápli na brzdu ve smyslu nulového růstu.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Což jsme v podstatě na začátku dnešního pořadu vyloučili...
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
To jsme v tuto chvíli vyloučili. V tuto chvíli to naše prognóza nepředpokládá. Ale jak říkám, míra spolehlivosti v dobách zlomu ekonomických trendů je u předpovědí trochu nižší. Samozřejmě by ale také muselo být zřejmé, že tady máme nějakou velmi nízkou prudce ochlazující inflaci a hlavně výhled té inflace, protože my nastavujeme politiku podle našeho odhadu inflace za rok, rok a půl, dva roky, by musel ukazovat na nějakou silnou dezinflaci až riziko deflace, což také nepředpokládám. Možná jedna z variant by byla, že by prudce začala posilovat česká koruna, protože to by znamenalo utahování měnových podmínek, protože my ty měnové podmínky tvoříme naší aktivní politikou úrokových sazeb a pak je doplňuje samozřejmě výsledek tržních sil na české koruně. A pokud by koruna začala dramaticky posilovat, to by ty podmínky zhoršovalo zejména ve smyslu jejich přísnosti pro podniky.V tom mixu těch měnových podmínek to znamená, že bychom v té druhé části, úrokových sazbách, asi museli reagovat. Ale to jsou hypotetické, teoretické souvislosti, které v tuto chvíli, jak říkám, vidím za velmi málo pravděpodobné v nějaké dohlédnutelné budoucnosti, což u nás centrálních bankéřů je pár čtvrtletí dopředu.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jak moc reálně by na to pak mohlo mít vliv to, kdyby nějaký takovýto podobný krok, tedy snížení základních úrokových sazeb udělala Evropská centrální banka? Protože v podstatě je to téma, které dnes, podle mě, hodně vyvstalo na povrch, protože ta čísla eurozóny, potom samozřejmě Evropy jako takové, Německa nejsou příliš dobrá.
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
My už dnes máme mnohem přísnější měnovou politiku, než má ECB. ECB má základní sazbu na nule, depozitní sazbu negativní, my máme základní sazbu na 2 %, takže ten rozdíl by se zvětšil, zvětšil by se takzvaný úrokový diferenciál, nemohli bychom to jistě ignorovat. Ale otázka je, jak by se to projevovalo bezprostředně v české ekonomice. Dovedu si představit ještě rozšíření toho rozdílu mezi námi a ECB. Oni skutečně dělají velmi nestandardní měnovou politiku, ale chápu, že jsou k tomu nuceni složitou situací eurozóny. Těžko teď spekulovat, jak bychom na to reagovali. Já myslím, že bychom nejprve vyhodnocovali, jak to dopadá na českou ekonomiku. Pokud by to totiž podpořilo obnovení růstu v eurozóně, tak by nás to nenutilo nijak významně reagovat.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Myslíte si, že Evropská centrální banka má prostor to udělat v následujících měsících?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Evropská centrální banka to avizuje, čili je asi pravděpodobné, že něco dělat bude. Ovšem zároveň v eurozóně roste síla hlasů, které říkají, že tato extrémně uvolněná měnová politika není až tak efektivní a že centrální banka vyčerpala svoje možnosti a musí přijít státy, respektive fiskální politika, aby pomohly té ne příliš dynamicky se vyvíjející evropské ekonomice. A já bych trošku s tímto tónem souhlasil, já moc nevěřím tomu, že další prohlubování sazeb do negativního teritoria nebo skupování většího množství dluhopisů nějak zásadně může evropskou ekonomiku nakopnout. Navíc jsou tam právní problémy, právě u toho, kolik může Evropská centrální banka těch státních dluhopisů nakoupit.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Přidáme ještě kurz koruny. Ta dnes není tak silná, jak si Česká národní banka představovala. Během intervencí držela kurz nad hranicí 27 korun za euro, to trvalo do dubna roku 2017. Od té chvíle euro zlevnilo, ne ale tak výrazně. Zkraje loňského roku například centrální bankéři odhadovali, že se průměrný kurz tuzemské měny dostane na 24,90 haléřů za euro. Nakonec se však této hranici v loňském roce koruna ani jednou nepřiblížila. Podle současného odhadu by letos kurz eura ke koruně měl být přibližně 25,55, aktuálně stojí 1 euro přes 25,80. Pane guvernére, stále platí, že by letos ten průměr koruny mohl být 25,50 za euro?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Naše prognóza taková je, ale já chci zdůraznit, že naše prognóza kurzu je jenom takový bonus v naší transparentnosti. My jsme asi jediná centrální banka na světě, která ten svůj odhad kurzu, který jinak neovlivňujeme, ten se čistě utváří na trhu, je to v tuto chvíli čistě plovoucí kurz, zveřejňuje. Je to náš odhad. Evidentně se v tom odhadu v poslední době moc netrefujeme, ekonomika nás trošku překvapuje, trh valutový nás překvapuje a je to výsledek té nejistoty ve světě. Jakmile je ve světě rostoucí nejistota, je úprk investorů z těch méně stabilních a likvidních teritorií, mezi které my přirozeně patříme svoji velikostí a charakterem, do jenu, do dolaru, do zlata částečně a tak dále. Čli ta koruna je mírně slabší, než jsme očekávali, ale jsou to rozdíly v desítkách haléřů 25,50, 25,80. Koruna je mimořádně stabilní, vlastně je mnohem stabilnější, než bývala. Když se podíváte na ten vývoj, tak je to skutečně až neuvěřitelné a já myslím, že z tohoto pohledu poskytuje ekonomice jednu z kotev stability. Pravděpodobnost jejího dalšího posilování je stále podle mě silná, ale to posilování zřejmě bude velmi pozvolné, velmi opatrné. V tuto chvíli si myslím, že to ekonomice nijak neškodí.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Dá se tedy říci, že kurz koruny a jeho vývoj momentálně není v podstatě nic, čím bychom se měli reálně zabývat, co by mělo vyvolávat nějaké problémy?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Nemělo by to vyvolávat rozhodně žádné obavy ani u podniků ani u domácností. Samozřejmě s nejistotou ve světě se určitá volatilita projevuje, ale je minimální. Je mnohem menší, než jsme zažívali před krizí nebo před intervencí, před kurzovým závazkem. A jak říkám, měl by tam být pozvolný trend mírného posilování.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jaká je úroveň kurzu koruny, kdy už by to centrální banku mohlo znepokojovat a přemýšlela by nad dalšími kroky?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Z makroekonomického pohledu je posilování zdravé, pokud zhruba odpovídá tempu naší reálné konvergence, tomu, jak se přibližujeme nejvyspělejší části eurozóny. Jestliže naše ekonomika roste řekněme o 2,5 až 3 % a průměr eurozóny je 1 a 1,5 %, tak tady máme 1 až 2 % prostor na posilování nominálního kurzu koruny při zhruba stejné inflaci. My máme teď trochu vyšší inflaci, takže se teď přibližujeme kombinací inflace a toho víceméně neposilování. Pokud bude inflace postupně stabilizovaná zhruba na úroveň toho, co je běžné ve světě, těch 2 %, tak by to měl převzít nominální kurz mírným posilováním mezi 1 a 2 % ročně. To, co by bylo výrazně nad, kromě nějakých krátkodobých výkyvů, by mohlo postupně zavdávat příčinu k určitým obavám, že dochází k přílišnému utahování měnových podmínek a samozřejmě by to byl pro nás faktor k přemýšlení o nastavování i úrokových sazeb.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pojďme se věnovat také libře. Jak moc očekáváte, že by se její kurz mohl výrazně hýbat podle toho, jaká politická rétorika bude z Velké Británie zaznívat?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Libra už zažila velký pád po odhlasování brexitu, v poslední době zase spíše oslabila s obavami o ten tvrdý brexit. Já bych si dovolil spekulovat a je to čistá spekulace, že už to oslabení vyplývající z brexitu má víceméně za sebou a že dál už by oslabovat nemusela. Ale je to čistá spekulace...
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A kdyby přišel tvrdý brexit?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Já myslím, že to už je v tom současném oslabení do jisté míry započítané. Kolik, to vám nikdo neřekne. Pro české exportéry do Británie je doba v tomto ohledu velmi složitá, ale s tím se musí vyrovnávat všichni, kteří exportují do Británie.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pokud se budeme bavit o tom, že libra už má vše nejhorší za sebou, co to znamená pro českou korunu?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Ve vztahu k libře to by znamenalo, že by už neposilovala. Dnes máme libru za, teď nemám v hlavě kurzovní lístek, za 30 a něco odhaduji, ale pamatujeme časy, kdy stála 40 a více. Takže já myslím, že by to víceméně zůstalo na té zhruba dnešní úrovni a posléze by možná postupně, pokud by koruna obecně posilovala k dolaru a k euru, samozřejmě by posilovala mírně i k libře.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, můžete si trošku na závěr zaspekulovat a říct, jestli ty vaše odhady koruny, které zveřejňujete v makroprognózách, s tou další znovu změníte? Protože zatím jsme neustále svědky, že ty kurzy upravujete. Tak mě zajímá, jestli si myslíte osobně, že se toho dočkáme znovu?
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Já nevím. Na toto téma nebudu spekulovat, protože nevím. Tato záležitost je vždy velmi zatížená velkou nejistotou. Měnový trh, myslím trh valut, je vždy velmi těžko vyzpytatelný a ani není dobře, abych já o tom spekuloval. Já si myslím, že se může nějaký halíř změnit v neprospěch posilování, že my v té naší prognóze posilování oddalujeme, ale je to skutečně spojeno s tou spíše narůstající nejistotou na mezinárodním trzích.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže trend zůstane, je jenom otázkou...
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Není důvod měnit, prostě jedna a jedna zůstanou dvě i po té další nějaké drobné recesi, která třeba někdy přijde. V tomto je česká ekonomika stále silná a může být v klidu, pokud jde o měnový vývoj z hlediska kurzu koruny. A také máme velké devizové rezervy, čili nejsme země, která by se měla bát nějakých ataků mezinárodních spekulantů.
Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Hostem Byznysu ČT24 Speciál byl dnes Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. Díky moc.
Jiří RUSNOK, guvernér, ČNB
Já děkuji za pozvání. Hezký večer všem.