Inflace je rakovina, která rozleptá společnost

M. Mora, viceguvernér ČNB (Seznam Zprávy 4. 6. 2022, rubrika Očima byznysu)

Česká republika a celý svět zažívají inflaci, jakou nepamatuje minimálně jedna generace. U nás byla meziroční inflace v dubnu 14,2 procenta a v květnu, červnu a možná i v červenci toto číslo ještě naroste. Možná až na 16 procent.

Je to výrazně výše než inflace ve výši zhruba 2% meziročního růstu cen, na kterou cílí Česká národní banka. Právě taková nízká a stabilní inflace totiž ekonomice prospívá. Naopak vysoká inflace na ekonomiku a společnost působí jako rakovina.

Vysoká inflace je velmi škodlivá zejména ze dvou důvodů. Za prvé, vysoká inflace zvyšuje sociální napětí ve společnosti. Chudí a nízkopříjmoví se zpravidla stávají ještě chudšími, zatímco bohatí buď tolik nechudnou, nebo mohou dokonce i zbohatnout.

Každopádně na vysoké inflaci vydělávají zejména dlužníci a ztrácejí věřitelé, kteří často pocházejí ze střední střídy. A právě střední střída, která je tmelem každé demokratické společnosti, se v období vysoké inflace může zmenšovat a případně i radikalizovat.

Druhý škodlivý vliv vysoké inflace je ekonomický. Je prokázáno, že při vysoké inflaci ekonomika jako celek chudne. Firmy méně investují a soustřeďují se spíše na spekulativní a méně produktivní výdaje. Ekonomika méně vyrábí a služby jsou méně inovativní.

Oba faktory dohromady – zvyšování sociálních rozdílů v kombinaci s horším hospodářským výkonem – působí skutečně jako rakovina. Dokážou totiž společnost sociálně a politicky téměř rozložit. Nejznámějším příkladem takového vývoje jsou dvacátá léta minulého století v Německu, která vyústila ve zvolení Adolfa Hitlera kancléřem s katastrofálními důsledky nejen pro Německo, ale pro celý svět.

Proto je nutné s vysokou inflací bojovat a je to opravdu stejné jako s rakovinou. Za prvé, léčba není nikdy úplně bezbolestná. Někdy dokonce může vznikat dojem, že podávané léky jako by dočasně zhoršovaly průběh léčby. Například když i vysoké úrokové sazby firmám zvyšují náklady a přispívají ke zvyšování cen.

A za druhé, čím dříve začnete rakovinu léčit, tím je větší šance, že se nemoci zbavíte rychle a že bude mít léčba méně vedlejších účinků. V případě boje s inflací jsou takovými vedlejšími účinky zpomalení hospodářského růstu a možná i růst nezaměstnanosti. Ale stejně jako u léčby rakoviny se vyplatí tuto bolest krátkodobě strpět.

Hlavním lékařem v boji s inflační rakovinou jsou centrální banky. Ekonomové a politici se poučili z minulosti a došli k závěru, že právě proto, že pacienta léčba bolí a nechce se mu ji podstupovat, bylo nutné centrální banky vybavit vysokým stupněm nezávislosti. Ta jde často ruku v ruce s vysokou odborností a otevřeností. Tyto atributy jim totiž umožňují včas dojít ke správné diagnóze a nasadit účinné léky.

Česká národní banka si je své role plně vědoma. Je to právě ona, kdo nese hlavní díl odpovědnosti v boji s inflací na svých bedrech. Ale bude ráda za každou pomoc, ať již ve formě zodpovědné fiskální politiky vlády či mzdové zdrženlivosti zaměstnanců.

Čím dříve inflační rakovinu vyléčíme, tím dříve se budeme moci vrátit k normálnímu zdravému životu. Dlouhodobá prosperita je cennější než krátkodobá bolest ve formě dočasného snížení naší životní úrovně.