Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Jaroslav Krejčí, Nikita Poljakov (www.e15.cz 19. 1. 2022, pořad Očima guvernéra)
Guvernér ČNB Jiří Rusnok se v dalším dílu pořadu Očima guvernéra věnuje současné vysoké inflaci a reakci měnové politiky. Reaguje také na nápady, jak by měla ČNB nakládat se svými devizovými rezervami ČNB nebo zda by měla odvádět své potenciální zisky do státního rozpočtu.
Obsah:
- 01:00 Jak byste okomentoval výhled pro letošní rok? Co nás letos čeká?
- 05:30 Jakou má Česká republika autonomii bojovat s tou inflací a mít vliv na ten externí dopad, který sem přichází?
- 08:00 Na co by se podle vás mělo Česko letos zaměřit?
- 10:20 Dostat fiskál pod kontrolu je velké téma nové vlády a je to velmi složitý úkol i z hlediska toho, co všechno vláda bude muset udělat i nepopulárního. Mohou tyto kroky mít pozitivní dopad na jádrovou inflaci?
- 13:00 Tak vysoká inflace byla naposledy v roce 2008, tehdy způsobená cenami ropy, zvýšením DPH, na což ČNB tehdy nereagovala. Podobně silné inflační tlaky z domácí ekonomiky byly na konci 90. let. V čem jsou tyto doby rozdílné nebo se naopak trochu zrcadlí?
- 18:20 Často zmiňujete také nedostatek zaměstnanců na pracovním trhu, který přispívá k současné situaci… Jak by Česká republika měla takovou situaci řešit?
- 20:31 V jaké situaci z hlediska hypotečního trhu se dnes nacházíme?
- 25:10 Nepomohl by kvalitnější důchodový systém? Hodně lidí tvrdí, že si kupuje nemovitost proto, že se chtějí zajistit na stáří? Nepomohla by důchodová reforma celému strukturálnímu problému, který tady řešíme?
- 31:00 Ještě zpátky k inflaci. Co může ČNB ještě dělat proto, aby pomohla zažehnat současnou krizi. Ozývají se hlasy, třeba od vašich kolegů, že by měla investovat víc devizových rezerv, aby například zažehnala ztrátu?
- 36:50 ČNB v loňském roce kvůli posilující koruně vykázala opět ztrátu, jako v minulých letech. Kdyby ale byla v zisku, dokážete si představit, že by vyplácela dividendy ze zisku?
- 40:15 ECB nereaguje na zvýšenou inflaci, jaká je vlastně budoucnost v Evropě v tomto kontextu? Vypadá to, že ECB nemá teď úplně jasno v tom, jak postupovat a ty nástroje, které by mohla použít – zvyšování úrokových sazeb - by nefungovaly. Co se teď v Evropě děje?
- 44:15 Na nedávném fóru Budoucnost českého průmyslu jste zmínil, že české školství by mělo být zpoplatněno a zároveň jste zmínil, že byste oddělil, nebo jinak zpoplatnil humanitní a vědecké exaktní obory. Někteří vás obviňují ze sociálního inženýrství. Jak jste to myslel?
Vybrané citace:
O inflaci
V našich prognózách očekáváme, že jednak díky našemu poměrně razantnímu zásahu, kdy jsme začali zvyšovat úrokové sazby už někdy v pololetí loňského roku a potom silně v posledním čtvrtletí toho minulého roku a budeme pokračovat asi i na začátku tohoto roku, tak ta inflace by měla odeznít.
Tam je vždycky zpoždění od našich zásahů nejméně rok až rok a půl, kdy ten účinek je vidět.
Na tom odeznění se samozřejmě budou podílet i na nás nezávislé faktory, tzn. právě ty vnější vlivy, které v inflaci silně pociťujeme, jako dramatický vzestup cen energií, ještě doznívající vysoká cena ropy a zdražení celé řady průmyslových komponentů. To všechno by mělo výrazně zpomalit a mělo by to v té inflaci přestat působit tu vysokou dynamiku, kterou teď zažíváme a budeme zažívat po dobu prvního pololetí.
Nijak nezpochybňujeme to, že významná část inflace je dovezená. Je to globální fenomén. Naše odhady říkají, že někde okolo poloviny, možná mírně nad polovinou inflace bude pocházet z vnějších zdrojů. Současně je nepochybné, že zhruba polovina inflace je z domácích zdrojů, a to je ta část, na kterou musí měnová politika reagovat. Pokud bychom na to nereagovali, tak bychom vytvářeli prostředí pro to, že by se tu usídlila vysoká inflační očekávání, že toto je něco, co bude pokračovat dlouhodobě, bude tady s námi pořád. A to by byla fatální chyba v měnové politice.
V porovnání třeba s jinými zeměmi zejména na západ od nás se odlišujeme v tom, že ta část inflace domácího původu je významně vyšší než u nich. Proto ta naše reakce je silnější než to, co vidíme kolem nás.
O kurzu koruny
I v důsledku naší politiky, ale i v důsledku zlepšených fundamentů ve vnější bilanci by koruna po celý rok měla být silná a na těchto vysokých hladinách by se měla udržet a možná ještě dále posílit.
O hypotékách
Musím zdůraznit, že my nejsme agentura státu, která by řešila dostupnost bydlení. To, co po nás vyžaduje zákon, je péče o finanční stabilitu. Jestliže šedesát procent veškerých úvěrů českých bank jsou úvěry na bydlení, tak to je úplně zásadní část portfolia českých bank. My nemůžeme nevidět to, pokud v této oblasti potenciálně narůstají rizika pro udržitelnost fungování bank v tomto segmentu. Jestliže tak dramaticky rostou ceny nemovitostí a dramaticky se zvyšují ceny nákladů na financování jejich pořízení, tak to při nikoliv tak dramaticky rostoucích mzdách a příjmech vytváří určité riziko, že dlužníci nebudou schopni řádně splácet. Proto my stanovujeme bezpečnostní kritéria, rizikové limity, za které by banky neměly jít.
Nedostupnost hypoték nebude zásadním problémem této země. Problémy jsou jinde. Problém je, že se staví málo bytů a domů nebo že se s nemovitostmi spekuluje, což mimo jiné souvisí například s tím, že máme extrémně nízké zdanění nemovitostí. Je třeba se dívat na celý komplex toho problému.
O investování devizových rezerv
Přiměřeně robustní devizové rezervy pro zemi s vlastní měnou jsou velice žádoucí, je to určitý „atomový kufřík“. Tuto roli devizových rezerv nelze pominout.
V našem případě jsou devizové rezervy tak velké, že u jisté části, třeba poloviny nebo šedesáti procent, můžeme mít více na paměti tu výnosovou funkci, aby pomáhaly financovat fungování centrální banky. V této části my máme značný podíl třeba investic do akcií, v celých rezervách jich máme asi patnáct procent, a to není málo. Patříme k těm bankám, které mají méně konzervativní profil svého portfolia devizových rezerv.
Není úkolem centrální banky, aby se stala trvalým donorem státního rozpočtu a dokonce řešila financování nějakého specifického projektu typu penzijní reformy. A to z jednoduchého důvodu, ty naše výnosy se nedají naplánovat na nějakou dlouhou dobu dopředu. U nás jsou naše výnosy v korunách vázané na to, jak se bude vyvíjet kurz koruny, protože naše aktiva jsou z devadesáti pěti a více procent v zahraničních měnách. Takže když koruna posílí, tak my v našich účetních knihách inkasujeme v českých korunách ztrátu.
Do budoucna nejbližších deseti let ještě pravděpodobně bude dále docházet ke konvergenci české ekonomiky, tudíž asi i nějaké nominální konvergenci kurzu, čili jeho posilování. Postavit na tom nějaký výhled o dividendách pro stát je podle mě velmi nezodpovědné.
Nesmíme financovat výdaje státu, které jsou standardními výdaji a tam bezesporu výdaje na důchody patří. To je zapovězeno jak našimi, tak evropskými zákony.