Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Tereza Zavadilová (newstream 15. 12. 2022, rubrika Money)
Měnová politika je podle guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla přísná dost. „Krátkodobá úroková sazba je na nejvyšší úrovni od roku 1999. Meziroční změna nových hypoték byla v září minus 82 procent. Meziroční změna nových úvěrů pro podniky činila minus 64 procent. Poptávkové tlaky na inflaci plynoucí z domácí ekonomiky se zmírňují, spotřeba domácností dokonce klesá,“ vyjmenovává Michl v rozhovoru pro newstream.cz.
Prezident Zeman včera jmenoval dva nové členy bankovní rady, zároveň se na pozici viceguvernéra posunul Jan Frait. Čekáte, že bude bankovní rada koheznější v názorech - takzvaně holubičích? Jste spokojen, jak jsou v aktuální radě zastoupeny individuální pohledy na měnovou politiku?
Panu prezidentovi bych chtěl poděkovat, že nominoval odborníky, kteří řadu let úspěšně pracovali pro republiku, ve prospěch českých občanů. A budou tak bezpochyby pracovat i nadále. Po šesti letech nás vyhodnotíte jako jestřáby, uvidíte.
Měnová politika by v příštích šesti letech měla být relativně přísnější, respektive úroky relativně vyšší, než tomu bylo šest, deset let před covidem, kdy v bankovní radě, ale i v našem odborném aparátu, převažovaly holubice a devalvovala se měna. Potřebujeme motivovat lidi, firmy, ale i vládu, ke spoření. Jedině tak bude méně dluhů. Restrikce a k tomu pevná koruna rovná se nižší inflace.
Prezident Zeman zároveň apeloval na to, že centrální banka by měla více spolupracovat s vládou, především kvůli shodě v postupu proti inflaci. Komunikuje již nějakým způsobem bankovní rada či vy s vládou? Plánujete to?
Naprostou prioritou pro ČNB je podstatné snížení inflace. A věřím, že i pro vládu. Inflace byla na cíli ČNB naposledy v roce 2018. To bylo období, kdy veřejné finance byly v přebytku. To není náhoda. K poražení inflace je potřeba také snižování deficitu veřejných financí, pan prezident má pravdu. Pan ministr financí Stanjura byl na našem zasedání, budeme to ještě více zdůrazňovat. Kolegové viceguvernéři Zamrazilová a Frait budou chodit často na vládu.
Chci, aby lidé spořili a kumuloval se kapitál
V jakých oblastech vůbec může ČNB s vládou spolupracovat napřímo, aniž by ohrozila svou nezávislost? Existují nějaké možné společné nástroje pro boj s krizí?
Měnová a fiskální politika se snaží tlumit výkyvy v hospodářském cyklu. V posledních třech letech se soustředily zejména na krátkodobé řešení covidové a energetické krize. Klíč je v kredibilitě institucí a právního prostředí a v politice dlouhodobého růstu. Dlouhodobý růst ekonomiky závisí na produkční kapacitě ekonomiky, respektive na nabídce – tedy na lidech a jejich píli, kapitálu a technologiích v ekonomice.
Chci, aby lidé spořili, aby se kumuloval kapitál na investice. Chci, aby růst mezd odpovídal růstu produktivity práce. Zvýší se tak nabídka, potenciál země, a ekonomika poroste neinflačně. A hlavně, když je méně dluhů, neroztáčí se pak příliš množství peněz v ekonomice, podstatná to podmínka pro snížení inflace. A v konečném důsledku by taková ekonomika měla lákat přímé zahraniční investice a mělo by se v ní dařit exportu. Výsledkem pak bude silná koruna a nižší inflace.
Zmínil jste, že dopady měnové politiky se projevují s velkým zpožděním. Kdy to tedy přesně bude a jak konkrétně se projeví vaše aktuální měnová rozhodnutí? A nekomplikuje danou reakci naopak fiskální politika vlády, jejíž dopady se obvykle projevují mnohem rychleji?
První pozitivní výsledky politiky nové bankovní rady se dostaví na jaře. Inflace začne klesat. Vládu i parlament pravidelně informujeme, to je naše povinnost.
Uvedl jste, že za rok a půl by měla být znovunastolena cenová stabilita. Spoléháte v tom na vnější vývoj v zahraničí a srovnávací základnu, nebo jsou i jiné vlivy?
Vlivy jsou následující. Nyní je v Česku krátkodobá úroková sazba na nejvyšší úrovni od roku 1999. Máme nejpřísnější měnovou politiku za posledních více než 20 let. Růst množství peněz v ekonomice výrazně brzdí. Meziroční změna nových hypoték byla v září minus 82 procent. Meziroční změna nových úvěru pro podniky činila minus 64 procent. Poptávkové tlaky na inflaci plynoucí z domácí ekonomiky se zmírňují, spotřeba domácností dokonce klesá.
Koruna už 14 let neposiluje
Máte mandát na šest let. Netajíte se tím, že vaším cílem je silná koruna. Na jaké úrovni byste ji chtěl na konci mandátu mít?
Chtěl bych, aby se obnovil konvergenční trend země k vyspělosti západu Evropy, necílíme ale konkrétní kurs. Na začátku roku 2000 jsme platili 36 korun za euro. Probíhal velký příliv zahraničních investic. Zlepšovala se obchodní bilance. Koruna postupně trendově posilovala a naše platy to zdravě přibližovalo k úrovni na Západě.
Měna od roku 2000 za osm let posílila až na 23 korun za euro v červenci 2008. To bylo její poslední maximum. Jinými slovy, nejsilnější úroveň vůči euru v historii padla před 14 lety, a od té doby nic. Od roku 2008 se zastavil trend posilování koruny. Mezi roky 2013 a 2017 jsme dokonce prošli devalvací. Kurz byl v té době i slabší než 28 korun k euru.
Problém je, že jsme přepnuli z exportu, z přílivu přímých zahraničních investic, z píle a produktivity, na spotřebu, dluhy a jakousi nárokovou ekonomiku, ve které žádáme po státu vše vyřešit a zaplatit. To je potřeba změnit. Prioritou by se mela stát silná koruna a nízká inflace. A to prioritou dlouhodobou. Pro vládu i Českou národní banku.