Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Barbora Kroužková (ČT24 25. 5. 2023, pořad Interview ČT24)
„Současná podoba inflace je vnímána jako charakterovně jiná, než na jakou byli ekonomové zvyklí. Je mimo jiné vyvolaná fiskální expanzí v době covidu. A fiskální konsolidace je potřeba na to, aby pomohla centrální bance s jejím bojem s inflací. Kdybychom zvedli úrokové sazby na 8–9 procent, nebyl by to prakticky vůbec žádný rozdíl v budoucí trajektorii inflace,“ uvedla Eva Zamrazilová v pořadu Interview ČT24.
Vybrané citace
„Já jsem přesvědčená o tom, že úrokové sazby jsou skutečně tak vysoko a měnová politika je tak přísná i díky tomu, že je silnější měnový kurz. Takže já jsem přesvědčená, že měnová politika je v současné době skutečně dostatečně přísná na to, aby se inflace dostala do cíle.“
„Současná podoba inflace je i odborníky celosvětově vnímána jako poněkud jiná, charakterově jiná inflace, než na jakou jsme byli zvyklí, je vyvolaná fiskální expanzí v době covidu a fiskální konsolidace je potřeba na to, aby pomohla centrální bance s jejím bojem s inflací.“
„Já jsem pevně přesvědčená, že pokud bychom úrokové sazby zvedli ze sedmi na osm nebo devět procent, nebyl by to prakticky vůbec žádný rozdíl budoucí trajektorii inflace.“
„To, co v současné době vidíme je, že ta doba je velmi špatně zachytitelná nějakým modelovým viděním světa, které v té měnové politice převládlo a je pravděpodobné, že současná bankovní rada více hledí i na ostatní typy analýz, než je čistě jenom modelový výstup prognózy, který, dejme tomu, ještě indikoval nějaké zvyšování úrokových sazeb. Ale v současné době nám za pravdu dává i skutečný vývoj inflace, který je oproti těm modelovým předpokladům nižší. Takže ta doba je natolik složitá, zlomová, strukturálně odlišná od té minulosti. Ty modely jsou víceméně založeny na nějakém nastavení měnové politiky v dobách, kdy se inflace pohybuje třeba mezi nulou a pěti procenty. Na takhle nákladový šok nebyly prostě připravené.“
„Když Česká národní banka začala zvyšovat sazby, v té době rozpoznala nebezpečí inflace ještě předtím, než přišel ten nákladový šok z války na Ukrajině. V té době Evropská centrální banka ještě pevně trvala na tom, že inflace je tranzitorní, velmi rychle odezní a stačí ji pozorně sledovat. V té době už jsme měli úrokové sazby zvýšené. Teď Evropská centrální banka říká, že inflace je nebezpečná, že bude sazby zvyšovat, ale my jsme stále na dvojnásobně vysoké hodnotě, než je Evropská centrální banka.“
„Co se týče srovnání míry inflace, celý východní blok bývalých postkomunistických zemí má podstatně vyšší inflaci než staré členské země eurozóny. Nákladový šok se tam propsal asymetricky. A stejně je na tom Polsko, stejně je na tom Slovensko. Slovensko pracuje s hlavní úrokovou sazbou eurozóny a má inflaci úplně stejnou jako my.“
„O trhu práce se vede podobná debata jako u nás i v Evropské unii i v zahraničí, například v Německu. Máme nízkou produktivitu práce, přitom nezaměstnanost je neustále nízká, pro příští dva roky predikujeme vzestup k nějakým čtyřem procentům, což je pořád pod přirozenou mírou nezaměstnanosti. Hovořím-li o té míře nezaměstnanosti, kterou publikuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě uchazečů o práci na Úřadě práce. Mzdy dlouhodobě rostly nad produktivitou práce, rostly jednotkové mzdové náklady, to znamená náročnost produktů práce. Byl to zase jeden z proinflačních tlaků, minimální mzda se navyšovala skokově, příliš rychle, a byl to jeden z důvodů, proč dnes máme inflaci tam, kde ji máme. Ono těch faktorů samozřejmě bylo víc. Ale co se týče třeba minimální mzdy, tak tam se řekne A ano, berou jí 4 % zaměstnanců a neřekne se B, že de facto je na ni navázáno osm tarifních pásem, které potom tu mzdu posunou vlastně až do průměru, takže posunou i celý ten průměr a víceméně by se tím potom potenciálně roztáčela ta mzdově inflační spirála.“
„Teď jsme viděli, že dubnová inflace se vyvíjela příznivěji, než jsme mysleli, uvidíme, jak se bude vyvíjet květnová inflace, kterou budeme mít kolem 10. června. Budeme mít data o spotřebě domácností za první čtvrtletí, to je hodně důležitý údaj, protože my máme zatím jenom celkový flash odhad hrubého domácího produktu. Hodně důležitý údaj budou mzdy za první čtvrtletí, které budou také až kolem 10. června. Takže všechno tohle budeme mít k dispozici a srovnáme to s prognózou, kterou máme k dispozici z května a uvidíme, jak nám budou vycházet rizika, která se z těch skutečně přicházejících dat projeví.“
„Já myslím, že ta rizika vnímáme všichni velmi podobně, jenom přikládáme trošku jinou váhu té proinflační nebo té protiinflační straně. Vnímáme ta rizika všichni velice podobně, tam v tom jsme jednotní. Ale dejme tomu, že někdo vidí vyšší rizika přicházející z trhu práce, anebo třeba i z té fiskální politiky.“
„Nepřemýšlím o snížení úrokových sazeb. Zatím přemýšlím o tom, zdali ještě ta sedmička bude stačit.“
„Vládní konsolidační balíček velice vítám. Vítám ho z pozice současného člena bankovní rady a vítám ho i z pozice obecně ekonoma a bývalé členky Národní rozpočtové rady. Myslím si, že to je skutečně maximum možného. Strukturální deficit by se měl v příštím roce snížit z očekávaných 3 % na 1,5 %. To znamená, že objem peněz, které by se navíc posílaly do ekonomiky, se radikálně sníží a inflační impuls do ekonomiky se tím pádem zredukuje.“