Ceny v obchodech dál (po)rostou

(ČT 24 13. 1. 2010, pořad: Byznys ČT 24)

Videozáznam (externí odkaz na web ČT)

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Zboží v Česku v průměru loni zdražovalo o 2,8 %. To je druhý nejvyšší růst za posledních 11 let a rekordní zdražování bude pravděpodobně pokračovat dál. Centrální banka se přitom snaží udržovat inflaci na úrovni 2 procent. Víc peněz Češi dají v posledních týdnech hlavně za  ovoce. Podražily i alkoholické nápoje. Naopak zlevnily třeba pohonné hmoty…

Zdražování, to je samozřejmě téma pro mé dva hosty, ve vysílání vítám Marka Moru, viceguvernéra České národní banky, dobrý večer.

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Dobrý večer.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Pane viceguvernére, podívejme se na to prosincové číslo 3,2 %. Už dva měsíce je vlastně inflace nad hranicí tolerančního pásma. Nicméně není to nic absolutně neočekávaného – většina analytiků tvrdila, že to takhle dopadne. Jak moc špatnou zprávou to může být pro centrální banku?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Já myslím, že to není pro centrální banku žádná dramatická zpráva. Jak jste sama řekla, my jsme ten vývoj víceméně očekávali. My jsme si mysleli, že koncem minulého roku, počátkem tohoto roku bude inflace někde poblíž horní hranice našeho tolerančního pásma, to znamená někde okolo 3 procent. Teď se stala taková kosmetická chyba v tom smyslu, že jsme tu hranici překročili. V listopadu to bylo na meziročním růstu cen o 0,1 procenta, teď v prosinci to bylo o 0,2 procenta. Nejedná se rozhodně o žádné drama.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Slyšeli jsme i z reportáže od analytiků, že by růst cen v České republice mohl být nad hranicí 3 procent i nadále. Je pak už třeba začít opravdu zvažovat, co s tím dál?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Ano, pokud říkáme, že nadále, tak nadále možná ano, ale řekl bych stále ještě velice dočasně. My ten pohyb okolo horní hranice tolerančního pásma 3 % očekáváme v řádu několika měsíců. Rozhodně se nebude jednat o nějaký setrvalý stav. A pokud jde o tu druhou část vaší otázky, jestli ta současná čísla znamenají něco pro naši budoucí politiku, tak tam je potřeba si uvědomit, že naše současná inflace je výsledkem našeho rozhodování před rokem až před rokem a půl.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Kdy se ale v podstatě úrokové sazby zvedaly.

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Ano, přesně tak. Já právě k tomu chci dojít, že druhá polovina roku 2018 byla doba, kdy jsme naše úrokové sazby zvedali velice intenzivně. Mezi koncem června a listopadem 2018 jsme je zvedli celkem čtyřikrát, což bylo myslím v té době docela nevídané tempo. Ale jak ukazuje realita, tak to bylo málo, možná jsme v tom zvyšování měli pokračovat ještě o malinko více. My jsme zvýšili sazby v roce 2019 už jenom jednou, zejména vlivem vnějších okolností, a možná se k tomu ještě dostaneme.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Napadá mě k tomu jedna otázka: Je to tak, že inflace vás neposlouchá tak, jak jste očekávali? Nebo by se teď zvyšovaly ceny ještě více, kdybyste nezvyšovali základní úrokové sazby?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Ano, pokud bychom sazby nezvyšovali tak, jak jsme je zvýšili, tak by pravděpodobně inflace byla ještě výše. To, že nás neposlouchá? Víte, ekonomie není nějaká exaktní věda. Tam samozřejmě působí celá řada různých vlivů, různých šoků. V současné chvíli to, že jsme nad těmi třemi procenty, je třeba způsobeno z jisté části i tím, že se trošku nečekaně vyvíjejí ceny potravin. Bylo sucho. A to je věc, kterou centrální banka samozřejmě žádným způsobem nedokáže ovlivnit. To je mimo naši kontrolu, a tím jsme dnes někde na úrovni inflace 3,2 % meziročně.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Nahrává inflace nad tolerančním pásmem centrální banky ke zvýšení úrokových sazeb? Prostor pro zvýšení i snížení zmínil pan guvernér po zasedání v prosinci. Jak to vidíte vývoj úrokových sazeb v letošním roce?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Pokud já bych vám měl dát prognózu na vývoj úrokových sazeb během celého roku, tak bych řekl, že nejpravděpodobnější varianta pro mě je něco mezi stabilitou a mírným zvýšením. To znamená, já bych neviděl ani v horizontu jednoho roku prostor pro snižování sazeb, ale vždycky si tam nechám tu výhradu a musí si ji nechat každý ekonom samozřejmě. Pokud nás zaskočí nějaký vývoj, zejména nějaký negativní zahraniční šok – například to, a teď uvedu jenom čistě příklad, že se stane, že prezident Trump pozítří podepíše nějakou první fázi dohody o obchodním jednání s Čínou, a den nato vyhlásí celníci či obchodní válku Evropské unii – něco podobného, pokud by se stalo, tak samozřejmě může dojít k tomu, že to bude mít negativní dopad na evropskou ekonomiku, na naše zahraniční partnery, na Německo. A my budeme třeba nuceni sazby snižovat. To znamená, ten prostor máme, můžeme jít teoreticky všemi směry, ale já bych za nejpravděpodobnější scénář, jak říkám, považoval stabilitu, možná mírné zvýšení.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Mírné zvýšení, bavíme se spíše opět o té čtvrtce (procentního bodu)?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Ano.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Spíš než o půlce (procentního bodu). Jak to bude pak v následujících letech? My už jsme zmínili, že máte jistý manipulační prostor. Na rozdíl třeba od ECB, která sazby drží v podstatě na nule. Chystáme se na to, že by mohlo být hůř právě v těch letech následujících 2021, 2022?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Já si myslím, že obecně Česká republika, byť se to z komentářů nezdá, skutečně je relativně dobře připravena na nějaké příští cyklické zpomalení. Jak v té monetární oblasti, není to nějak závratné, ale máme úrokové sazby na 2 %. Máme aspoň něco plus, máme prostě další nástroje, které jsme ochotni používat.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Dokážete si představit, jak moc by mohla ta úroveň 3,2 % u inflace promluvit do toho, jak budete diskutovat v únoru?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Tak o tom, jak bude vypadat diskuse, bude rozhodovat sedm členů bankovní rady. Já jsem tady jenom ta sedmina, takže se nechci pouštět do nějakých dalekosáhlých debat. Jak už jsem říkal před chvílí, to číslo 3,2 za prosinec, meziroční nárůst cen, je skutečně výsledek minulé měnové politiky. To znamená, my bychom skutečně neměli připustit, že současná inflace ovlivňuje naše budoucí rozhodování. My dnes nebo v únoru, to je to příští zasedání bankovní rady, kdy budeme jednat o měnové politice na začátku února, kdy budeme rozhodovat o tom, jak bude inflace vypadat za 12 až 18 měsíců. To znamená, s tou dnešní inflací my už nic uděláme. Jediná věc, která podle mého soudu nebo pro mě do toho může nějakým způsobem vstupovat je to, že ta takzvaná jádrová inflace, to je ta inflace, která je tažena těmi fundamentálními poptávkovými tlaky, že je přece jenom o něco vyšší, než jsme si mysleli, a to samozřejmě může znamenat, že celá ta očekávaný trajektorie inflace možná bude o něco vyšší, než jsme si mysleli, a že možná by měnová politika měla reagovat o něco přísněji.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Jak jste už na začátku zmiňoval, česká ekonomika ukazuje jistou odolnost vůči výkyvům na německé straně, tak možná i to v podstatě promlouvá pro zvýšení sazeb?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Ano, ale na druhou straně platí to, že to, co jste říkala vy sama, že některá ta poslední čísla čistě za českou ekonomiku nás překvapují spíše na té negativní straně. A tam je potřeba se zamyslet nad tím, jestli je to jenom nějaký dočasný vliv cyklický, který po čase zmizí, jestli je to třeba to, že k nám nějak opožděně dopadají ty negativní vývoje z Německa, nebo jestli je tam něco dlouhodobějšího, to, čemu my říkáme strukturálního, že třeba máme tady, vidíme automobily v pozadí, nevím, jestli je vidí diváci, já je vidím za vámi, tak to je třeba samozřejmě klíčový resort, klíčové odvětví české ekonomiky, českého průmyslu, jestli, a třeba bude docházet k tomu, že nějak více se spotřebitelé budou odklánět do těch tradičních spalovacích motorů, které jsou dneska vyráběny nebo ta auta na tento pohon jsou vyráběna v České republice a budu se odvracet směrem k elektromobilům, které Česká republika zatím nevyrábí, tak to by nás mohlo zasáhnout, ale to my prostě jenom odhadujeme velice složitě a velmi těžko.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
V tu chvíli, kdyby nás to naopak ale mělo zasáhnout, tak Česká národní banka potřebuje nějaký manipulační prostor na to, aby zase mohla snižovat úrokové sazby?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Ano, tam si myslím, že máme sazby ne na nijak závratné úrovni, ale na slušné úrovni dvou procent, takže ten prostor máme. Ale myslím si, že teď jsme ještě v situaci, kdy ta debata na bankovní radě, abych se vrátil k začátku vaší otázky, pořád ještě bude mezi tím, zda ponechat úrokové sazby či je případně zvýšit.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Za vás by to bylo jak?

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
To je samozřejmě dobrá otázka. Za mě, pokud dojde k tomu, že ty známky zahraničního oživení budou setrvávat a ten zahraniční vývoj bude spíše optimistický, tak bych si dovedl představit to, že bych se začal znovu více přiklánět ke zvyšování úrokových sazeb a ten čistě český vývoj bych považoval za nějakou dočasnou epizodu. Nicméně je tam další faktor, a vy jste ho sama zmínila, a to je kurz koruny. V ekonomice našeho typu, která je malá a otevřená, která velice závisí na zahraničí, jsou měnové podmínky dány nejenom výší úrokových sazeb, ale i kurzem. V poslední době začal posilovat poměrně svižně.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Pokud se nepletu, tak koruna to dokázala i dnes.

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Ano. To je samozřejmě faktor, který by mě v tom zvyšování sazeb brzdil, protože kurz sám vlastně odpracuje to, co by měly udělat úrokové sazby. Takže je to velká otázka a já si počkám na začátek února, kdy naši kolegové z naší měnové sekce přinesou všechny argumenty. Dáme si je společně na stůl a bankovní rada je všechny posoudí v jeden okamžik najednou.

Michaela NOVÁKOVÁ, redaktorka
Pane viceguvernére, já vám moc děkuji. Marek Mora byl hostem Byznysu ČT24. Díky moc.

Marek MORA, viceguvernér České národní banky
Na shledanou.