Související odkazy

Autorské články a rozhovory s představiteli ČNB z dalších let

Zadlužená Evropa/Dluhové pasti

(ČT 19.5.2010, rubrika: 12:00 Otázky Václava Moravce, 13:05 Otázky Václava Moravce II.)

Zadlužená Evropa

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Březnové hospodářské statistiky, které koncem týdne zveřejnil Český statistický úřad naznačují mírné zlepšení české ekonomiky. Podle ekonomů nedávají ale jednoznačný obraz silnějšího oživení. Zatímco průmyslová výroba a maloobchodní tržby v březnu meziročně vzrostly. Stavebnictví dál klesalo, i když mírnějším tempem. Tady je pohled na data, která máme k dispozici od pátku. Průmyslová výroba v Česku po únorovém 7% růstu vzrostla v březnu meziročně o víc než 10 %. Jak už vidíte sami, po očištění o vliv pracovních dnů, jde ale o růst 8%, za celé první čtvrtletí průmyslová produkce vzrostla meziročně o 7,5 %. K vzestupu nejvíc přispěl růst výroby motorových vozidel, který byl za březen téměř 25%, zatímco za celé čtvrtletí vzrostl bezmála o 36 %. Hodnota nových zakázek se ve vybraných průmyslových odvětvích v březnu meziročně zvýšila o necelých 16 %. Záporná čísla však dál vykazuje stavebnictví. Opět nabízíme přesná data Českého statistického úřadu. Tady jsou. České stavebnictví v březnu dál klesalo, ale meziroční pokles zmírnilo na 18,3 %. Po tom únorovém snížení o 24, necelých 24 %. Za celé první čtvrtletí se české stavebnictví propadlo o 22 %. Počet zahájených bytů v březnu meziročně klesl o 23,4 % na nějakých 2368 bytů, ale proti únoru jde o zlepšení. Hostem otázek je i ředitel sekce měnové politiky a statistiky České národní banky Tomáš Holub. Vítejte, dobré poledne.

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky České národní banky
--------------------
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud byste měl zmínit rizika, která vy vidíte v souvislosti s tím budoucím vývojem České ekonomiky,je to ta nevypočitatelnost, o které mluvil Ivan Pilip, nebo byste přidal rizika další?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky České národní banky
--------------------
Ta rizika jsou podle mého názoru spojena zejména s vývojem v zahraničí. My očekáváme, že ekonomika projde určitou fází dalšího zpomalování růstu během letošního roku, takže ta celková čísla budou hodně nízká. Mluvilo se tady někde kolem 1,5 % za letošní rok, a samozřejmě, pokud by se ukázalo, že ten vývoj na finančních trzích kolem Řecka zasáhne i celou ekonomiku eurozóny, tak to samozřejmě by bylo riziko i pro nás, že ani těch 1,5 % bychom nemuseli dosáhnout.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není to teď už ale pravděpodobné, že ona řecká dluhová krize a zmiňme, že ta dluhová krize se netýká jen Řecka, Portugalsko, Španělsko, že už teď si můžeme být jisti, že dojde ke zpomalení ekonomiky i české ekonomiky kvůli těmto problémům?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky České národní banky
--------------------
Ono Řecko samo o sobě je relativně malé na celou eurozónu a ta naše přímá vazba na Řecko je malá. Takže skutečně bude se rozhodovat zejména o tom, do jaké míry se to přenese právě do těch větších ekonomik jako je Itálie, Španělsko, Portugalsko, pokud by se podařilo tomu přenosu zabránit a samozřejmě všechny ty iniciativy politiků Evropské unie jsou o tom právě zabránit tomu přenosu výraznému do těchto zemí, tak potom samo Řecko nás až tak zasáhnout nemůže.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, kdybych vám ale namítl, že už teď Řecko zasahuje globální ekonomiku jako celek, podívejte se, co se děje s kurzem eura, podívejte se na to, co se děje s kurzem koruny, podívejte se na to, co se děje na burzách?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky České národní banky
--------------------
Je to tak, samozřejmě ta řecká krize vyvolává obrovskou nervozitu a rozkolísanost na trhu včetně samozřejmě rozkolísanosti české koruny. Nicméně to je ještě pořád skutečně dopad na finančních trzích. To, co pro nás bude důležité je, do jaké míry tato nervozita na finančních trzích zasáhne skutečně reálnou ekonomiku a poptávku po našem vývozu do Evropské unie.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to si teď netroufáte odhadnout?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky České národní banky
--------------------
To si teď netroufám odhadnout, protože skutečně je to o tom, že ještě stále existuje velká snaha a poměrně velká pravděpodobnost, že se podaří zabránit tomu, aby tam byl ten dramatický přenos do těch ostatních jižních zemí. Pokud by se to podařilo, tak ten dopad do našeho růstu může být v řádech desetinek procentního bodu. Takže nic dramatického.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká pro tuto chvíli Tomáš Holub. Přenesení oné dluhové nákazy do dalších zemí, je to teď největší riziko i pro českou ekonomiku, pane ministře?

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Jenom ještě jednu poznámku. Já myslím, že všichni jsme se shodli na tom, že vývoj naší ekonomiky je plně závislý na vývoji v zahraničí. Německo, státy Evropské unie obecně, že jakékoliv speciální léčebné kůry, které bychom vymýšleli doma, patrně se minou účinkem, to bych chtěl jako tu pasáž té debaty takto zakončit aspoň svým názorem. Co se týče dluhové nákazy, pochopitelně dluhová nákaza znejisťuje trhy, a to zejména trhy na kterých získáváme zdroje pro financování dluhů, a to nejen my, ale prostě ostatní země. Přece víme, že všechny země Evropské unie skončily v deficitech. Sice Lucembursko minus 0,7, Švédsko jako nečlen eurozóny 0,5 jako nejlepší výsledek. Ale rozhodující masa bude potkávat daleko vyšší finanční prostředky prostřednictvím emisí dluhopisů. Tudíž je přetlak a to je jeden z důvodů, proč v podstatě ty výnosy na trzích rostou. Druhou věcí je rozkolísanost a volatilita v souvislosti s Řeckem a v souvislosti s určitou nervozitou, s růstem rizikové přirážky, čili Česká republika a já osobně očekávám problémy s růstem výnosů na profinancování dluhů a to je jev podle mého názoru, se kterým se budeme potýkat celý rok, letošní rok, celý letošní rok. Mimo jiné i to dnešní jednání v Bruselu vlastně je o tom, protože ta situace na trzích se tak zdramatizovala, že je třeba dát určitý signál, že je tady síla, schopnost, možnost tento problém řešit, a proto vlastně mimo jiné i to dnešní jednání ministrů financí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zda je to opravdu reálné, k tomu se ještě dostaneme. Vy tedy riziko oné nákazy dluhovými pastmi jednotlivých národních států evropské "sedmadvacítky" vnímáte pro Českou ekonomiku jako největší nebo rizika další?

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Prostřednictvím mechanismů pro financovaných dluhů vidím tuto nákazu s přímým dopadem na český státní rozpočet. To je logické. Za posledních já nevím 7 dnů se dluhopisy, respektive ta výnosová křivka zvýšila téměř o 0,4 až 0,5 % bodu, a to v tom bilionovém vyjádření dluhů hraje pochopitelně rozpočtově velkou částku. Celoročně půl procenta to se bavíme někde okolo 5 miliard.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že už teď, pokud by tato situace trvala, tak by o půl miliardy, pardon o 5 miliard stálo víc financování?

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Teoreticky, kdyby ta situace se nezměnila, kdyby trvala, tak můžeme se bavit o řádu 4 až 5 miliard dopadů na státní rozpočet. I když byl postaven v tomto smyslu poměrně konzervativně i v této oblasti, ale opravdu to jsou věci, které správce rozpočtu nemůže ovlivnit, vycházíme z určitých trendů, ale ta situace okolo Řecka a koneckonců dneska Španělsko, Portugalsko, ty trhy tak rozkmitala, že dneska prostě zvažujeme, zdali emitovat teď nebo zdali počkat. Naštěstí jsme v situaci, kdy ta rozhodující částka splátky naší jistiny, na kterou budeme muset emitovat, je někdy konec října, takže doufáme, že ty trhy do té doby zklidní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, čekáte až do?

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Nicméně i my chodíme dvakrát měsíčně na trhy stejně, ale to rozhodující, co nás vedlo k tomu, že jsme uvažovali jistou dobu, zhruba před měsícem, i o emisi eurobondu v řádu jednoho a půl miliardy euro, tak ten problém prostě jakési vytvoření jakési rezervy, tak ten teď není na místě, protože ty trhy jsou natolik rozkmitané, ty výnosy natolik nevýhodné, že pochopitelně s tím počkáme. Takže na vaši konkrétní otázku, ano, prostřednictvím těchto trhů, prostřednictvím růstu výnosů se mohou zhoršit i parametry českého rozpočtu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane profesore Zelený, jak vidíte vy rizika ta největší rizika v souvislosti s budoucím vývojem české ekonomiky?

Milan ZELENÝ, profesor, ekonom
--------------------
Já bych se soustředil na drobné varování. Já mám pocit, že my příliš často zdůrazňujeme, že Řecko je jakýsi specifický výjimečný případ. Já už jsem tohle zažil, když tak krize vznikala. My jsme říkali: Nás se to netýká. Já bych proti tomuhle chtěl trošku varovat nebo hodně varovat, protože skutečně jsme součástí světové ekonomiky a mechanismy, které přivádějí země jako Řecko, Španělsko, Portugalsko do těchto situací, jsou podobné anebo stejné, bych dokonce řekl, všude v Evropě, jediný, co se liší je, že ty základní mechanismy mají různou manifestaci. Tam jsou specifika. Tam je specifikum řecké, tam je specifikum české, jak reagujeme, jaká je nálada, jak se chováme, Řeci jdou do ulic, Američané mají the party, každý má jinou. A my se příliš soustřeďujeme na tyhle vnější manifestace a uniká nám, že vlastně všichni v tom jedeme. Jenže jsme v různých fázích a čeká nás různé koncovky. Ale všichni v tom jedeme.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ten dopad, řecké dluhové krize, portugalské, španělské možná i britské, bude na Českou republiku podle vás jasný?

Milan ZELENÝ, profesor, ekonom
--------------------
Jistě, jistě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A už je to možné říci dnes?

Milan ZELENÝ, profesor, ekonom
--------------------
A musíme s tímhle počítat. Když ten dopad se nakonec ukáže, že je nižší nebo slabší, tak zaplať pánbůh za ty dary, abych to tak řekl česky. A ještě bych se chtěl vyjádřit. To mě zaujalo u pana Pilipa. To je velmi důležitý moment - nevypočitatelnost. To se neříkalo dříve nevypočitatelnost. Dneska politici, ekonomové se dívají na to, že nevíme, co se děje a co se stane. Já bych chtěl jenom říct, proč ta nevypočitatelnost? Protože já jsem řekl, tady je několik krizí, což samo o sobě komplikuje situaci, ale navíc je tady ještě dlouhodobá jednosměrná transformace, která vlastně podbarvuje všechny ty krize. Transformace toho typu, jako jsme se posouvali ze zemědělské společnosti na průmyslovou, z průmyslové na služeb, tak dneska se posouváme z té společnosti těch služeb do té státní a státně dominované a to jsou transformace, které jsou jednosměrné a nezvratné. A to dále komplikuje tuhle věc, čili i kdybyste es soustředil na všechny ty krize, tak tahle ta transformace vlastně přináší tu nevypočitatelnost, co se vlastně v té nejbližší budoucnosti bude dít.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I guvernér České národní banky Zdeněk Tůma říká, že řecká dluhová krize je krize i dalších zadlužených evropských států se mohou přenést na ekonomiku českou. Je to jedno z rizik pro budoucí vývoj české ekonomiky. Tady jsou slova Zdeňka Tůmy.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky /ukázka z 6. 5. 2010/
--------------------
To je velmi silný vzkaz právě z hlediska fiskální politiky a fiskálního vývoje. Opravdu ta potřeba disciplíny v krizové situaci, kdy na jedné straně je tendence podpořit ekonomiku, ale jsou tady jisté limit, což si můžeme dovolit z hlediska financování a z hlediska udržitelnosti deficitu a budoucího dluhu. To si myslím, že ten vzkaz, který vyplývá z toho řeckého vývoje je jednoznačný pro všechny, nejen pro nás.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval ve čtvrtek guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Na kolik je to důležitý vzkaz pro odbory? Protože začne se vyjednávat o platech na příští rok, pravděpodobně i o státním rozpočtu nebo určitě o státním rozpočtu, tudíž možná o snižování počtu zaměstnanců ve státní sféře.

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
My jsme v oblasti kolektivního vyjednávání byli velmi rozumní, protože jsme požadovali spíš udržení pracovních míst, takže se na úkor toho šlo i na nižší úroveň nárůstu mzdového. V mnohém případě to bylo na nule. Takže já se domnívám, že tady ty naše firmy a naši vyjednávači budou v tomhle dál pokračovat, protože v těch regionech, kde je vyšší nezaměstnanost, tak jim záleží na tom aby lidi měli práci.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počítáte tedy s tím, že to bude strategie i pro vyjednávání, mzdová vyjednávání v příštím roce?

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Já se domnívám že ano, ale samozřejmě vyjímám z toho firmy, kterým se daří dobře, protože tam samozřejmě pokud tam ten nárůst produktivity je, tak není vůbec žádný problém, aby taky zaplatili část té produktivity, kterou ti pracovníci vlastně vytvořili. Já se vrátím k tomu Řecku. Tady se totiž mluví o různých možných dopadech, ale nemluví se o příčinách. O tom jsme se tady moc nebavili. Jak je možné, že zklamaly veškeré kontrolní mechanismy, když Řecko vstupovalo do eurozóny a bylo jim razeno, aby podváděli, aby falšovali a tak dále a tak dále. Mám na mysli Goldman Sachs a další instituce. Jak je možné, že tyhle ty kontrolní mechanismy jaksi zkolabovaly, to za prvé. Za druhé, přece během tří let Karamanlisovy vlády došlo ke snížení přímých daní tuším o 10% bodů. To kdyby došlo tady u nás v České republice, tak si myslím, že by zkolaboval normálně státní rozpočet hned a tam během tří let k tomu došlo a tady se o tom vůbec nemluví. Tady se mluví o demonstracích, tady se mluví o tom, jaké tam jsou bonusy. To já jaksi nechci zpochybňovat. Ale o těchhle těch věcech se tady nemluví a to je podle mě základ toho, že v tom Řecku to dopadá takhle, že tam skutečně si podtrhli tak jako.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ale ono nejde o Řecko, pane předsedo, když se podíváte na situaci Španělska, Portugalska, tak ti lidově řečeno, nefixlovali, a jsou v podobné situaci jako Řecko.

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Ale tam nevím, jestli skutečně nedocházelo k těm jevům, ke kterým v Řecku docházelo, jestli tam došlo ke snížení přímých daní, to já nevím, jestli v Řecku nebo v Portugalsku, ale v Řecku došlo, to víme evidentně. A o 10 % bodů to je o moc. Takže ono ta krize, která tam dneska propukla, nemá jen ty věci, které se týkají státní správy, nejvíc se mluví o jakýchsi důchodech 2,5 tisíce euro. To je prostě nesmysl. Já nevím kde to číslo někdo vzal. Mezinárodní měnový fond, já mám tady ta čísla mluví o důchodech ve výši 530 euro z toho dvě třetiny je na 463 euro. Proč se mluví o 2,5 tisících euro. To snad má Onasis, to snad jiný nemůže mít? Takže já se nedomnívám, že tahle ta čísla jsou správná. Průměrný výdělek v státní sféře 1100 euro, a na chudobě je tam zhruba 2,3 milionu lidí. Definice chudoby je jasná. Jsou to lidi, kteří jsou na dvou třetinách mediánu. To je stav oficiální stanovisko. Takže ony ty demonstrace mají něco společného i s těmito jevy, protože dneska se tam jde zase do zvyšování nepřímých daní, do zvyšování daní, které zaplatí všichni a bohatí Řekové si dneska nakupují vily, nakupují si místa v Londýně, protože utíkají ze země.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ivan Pilip byl nejen ministrem financí České republiky, ale i viceprezidentem Evropské investiční banky. Kdy vám začínalo být jasné, že to s Řeckem dopadne tak, jak to nakonec dopadlo?

Ivan PILIP, bývalý ministr financí, ekonom
--------------------
Já myslím, že tak jako všem, to znamená relativně velmi nedávno. Že se v případě Řecka skutečně ty statistiky upravovaly jemně řečeno, je pravda. Nebyl to ale jediný stát. Možná tam to bylo nejviditelnější.

Jaroslav ZAVADIL, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Určitě, určitě.

Ivan PILIP, bývalý ministr financí, ekonom
--------------------
Ale že ta situace je tak vážná, se začalo skutečně ukazovat až v poslední době. Já myslím, že to ukazuje i to,že selhává část analytiků významná a selhávají ty modely, na základě kterých se země hodnotí, počínaje ratingem a odhady dalších předních institucí, čili tu situaci, že bude takhle vážná, čekal málokdo. I ta reakce trhů byla prudká, potom zase to může být o to horší, že je svým způsobem až přehnaná, že to je takový pohyb, který pak dá do pohybu ty další země nebo části finančního trhu, které by se do toho nemusely dostat. Já si skutečně myslím, že to tvoří velké riziko pro českou ekonomiku prostředkovaně, protože ono to má vlastně, když se podíváme na hrubý domácí produkt, nebo na ten národní důchod, tak to má hlavní složky v podstatě tři. To znamená vývoz nebo saldo vývoz a dovoz a ten může být ohrožen vývojem v eurozóně, která je pro nás klíčová, na kterou bezesporu Řecko a další země budou mít dopad. Druhá je spotřeba domácností, kterou když si vezmeme, tak se bude měnit. Ty příjmy stagnují, lidé jsou nervozní, chtějí se méně zadlužovat, raději víc šetřit, zvýšila se nezaměstnanost, čili i tahle ta část je minimálně stagnující. A třetí jsou výdaje vlády a tam nevím, ak to vidí pan ministr, ale to asi nebude to, kde by se dalo nejvíc ekonomika a teď pouštět, protože právě naopak je tam nutné šetřit, ale to jde zase proti růstu HDP. Ale on zprostředkovaně ten mezinárodní problém skutečně dopadá na českou ekonomiku ve všech směrech.


Dluhové pasti

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hlavními hosty Otázek zůstávají ministr financí Eduard Janota, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil, bývalý ministr financí Ivan Pilip a ekonom, profesor Milan Zelený. Vítejte ještě jednou na čtyřiadvacítce, ještě jednou vítejte v Otázkách. Hezké dobré odpoledne. A vítám i Tomáše Holuba, ředitele sekce měnové politiky a statistiky České národní banky. I vám, Tomáši, ještě jednou hezký dobrý den na čtyřiadvacítce.

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Skončili jsme v té hodině první u řecké dluhové krize. Ministr financí Eduard Janota, tedy za pár okamžiků míří do Bruselu, kde mají jednat ministři financí evropské sedmadvacítky. Může Evropská unie nabídnout nějaký seriózní plán, který uklidní trhy, protože v pátek o něm jednali nejvyšší představitelé zemí eurozóny.

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Tak to dnešní jednání má 2 cíle. Jednak navazuje na to páteční jednání šéfů vlád a šéfů států eurozóny, to zaprvé, a za druhé je jistě, jistě snahou uklidnit velmi rozkmitané trhy. Ten ... z čeho se vychází, tak to, ten závěr jednání šéfů vlád a hlav států v pátek prostě bylo asi ve třech bodech. Ten první byl, že je třeba prostě udržet vyrovnané veřejné finance, takže prostě není možné prostě pokračovat nějakých rozpočtových deficitech, které v podstatě způsobují problémy jichž jsme teďko svědkem u Řecka. Za druhé je tam určitá, určitý apel a ujištění centrální banky, že centrální banka bude rovněž přijímat opatření, která přispějí ke stabilitě. A za třetí, a tedy to hlavní, je tam určitý úkol vytvořit určitý mechanismus, mechanismus případné pomoci dalším zemím ..., teďko nehovoříme o Řecku, Řecko je jakoby ten model byl vyřešenej, byl ... záležitosti Řecka ohledně podpory byly uzavřeny. Čili případný mechanismus pomoci dalším zemím, kdyby se dostaly do potíží a ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, pane ministře, ale tam se už dávno o potížích Portugalska, Španělska, Itálie mluví.

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já s váma teďko nechci polemizovat, já jenom chci říct, že tento mechanismus musí být určitý systém. Zatím v rámci legislativy obecně je takováto pomoc zakázána v oblasti zatím z pohledu Lisabonské smlouvy. Zatím platí určitý paragraf, který řeší problémy platební bilance a to platební bilance zemí nečlenů eurozóny. Vzpomínáte si na určité problémy, do kterých se dostalo Maďarsko, Rumunsko, Lotyšsko, a v podstatě ve spolupráci Evropské unie a Měnového fondu dostaly určitý finanční impuls k tomu, aby mohly splatit závazky, které měly prostě v eurech. Toto je ale záležitost rozpočtová, čili snaha připravit určitý mechanismus, který by zabránil takové destabilizaci, ke které došlo v Řecku. A ten mechanismus prostě má určité návrhy řešení a já se přiznám, že je znám velmi, velmi zhruba, protože oficiální materiál dostanu až na jednání v Bruselu. Já se přiznám, že jsem pochopitelně byl v permanentním kontaktu včera s našimi experty v Bruselu, s naším zastoupením a že tak jak tento mechanismus bude navržen, tak je na vržen v několika variantách a já teďko se omlouvám, že nebudu o nich mluvit, jsem připraven kdykoli po návratu se s vámi v tomto smyslu spojit. Pochopitelně diskutoval jsem tento problém s panem premiérem včera v pozdních večerních hodinách a jedu tam s určitými mantinely, názory na to, jak se budu chovat v případě, že bude diskutovaná varianta 1, 2, 3 a tak dále. A to já si ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete nám ale už teď daňovým poplatníkům České republiky říct, jestli ... Protože Česká republika navýšila a půjčila Mezinárodnímu měnovému fondu přes Českou národní banku ...

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Jednu miliardu eur.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano a jestli když se bude v Bruselu probírat to, jestli všech 27 zemí, protože 16 zemí eurozóny to nemusí utáhnout, by mělo pomoci Řecku, Portugalsku, Španělsku či dalším zemím, jaký bude český postoj?

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Podívejte se, já teď nechci tady jaksi formulovat nějaké závěry, protože je to jednak nevhodné, neslušné a v tu ránu je to na serverech. A já ještě než budu v Bruselu, tak tam prostě budou výroky ministra financí /nesrozumitelné/. Opravdu, já to komentovat teďka v daném chvíli nechci, nicméně chci říct, že tady je několik návrhů řešení této situace. Já opravdu, já bych ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já se vás ptám, jestli se Česko bude podílet na finanční pomoci zadluženým zemím. U Slovenska je to jasné, je členským státem eurozóny.

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
V dané chvíli, v dané chvíli tato bezprostřední pomoc, že by musela být poskytována z českýho rozpočtu, nehrozí v dané chvíli, ale znova říkám, počkejme, až jak proběhnou jednání, co bude přijato.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Může se to ale stát?

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já nechci spekulovat, já nechci spekulovat. Vy mě tam tlačíte a já bych opravdu nerad, aby prostě servery byly plné mého výroku, který ... Znova říkám, já materiál ustanu někdy po příletu do Bruselu, budu mít čas se s tím určitě seznámit, budu znát expertní stanovisko našich zástupců v Bruselu a teprve poté se jednoznačně vyjádřím, protože patrně o těchto věcech bude hlasování. Ten cíl je prostě, aby na stole byl jakýsi mechanismus případné pomoci, aby se zklidnily trhy, aby prostě, aby výnosy dluhopisů, které dneska už vlastně lítají i v případě oněch dvou zemí, které jste zmiňoval, velmi vysoko, aby dostaly určitý signál, že Evropská unie je schopná, je ochotná řešit problémy, které jsou dneska na stole.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministr financí Eduard Janota už o tom mluví, že řecká dluhová krize prodražuje obsluhu řeckého státního dluhu. Podívejme se, jak rostou úroky státních dluhopisů rizikových zemí, mezi které se řadí nejen Řecko, ale například i Portugalsko. Tady jsou jasná data z těch uplynulých týdnů. Tady vidíte, jak je to u Řecka. Ten obrovský skok. Záleží samozřejmě na tom, jak, na jak dlouho jsou ty dluhopisy vydávány. Modrá křivka splatnost dluhopisů do 10 let, ta oranžová nebo červená, chcete-li, splatnost na 2 roky. Na trhu dluhopisů se zvyšují úroky řeckých, španělských, portugalských a dalších dluhopisů. Cena dluhopisů přitom začíná růst i České republice. To tady přiznal ministr financí Eduard Janota. Znovu se obracím na Tomáše Holuba. Může podle vás zachránit jednání ministrů nebo zklidnit trhy jednání ministrů zemí evropské sedmadvacítky, když se podíváme na to, že stále tady ta jasná pravidla nejsou? Že když někdo porušoval Pakt stability a růstu, tak sankce nepřišla a na základě toho došlo k takovým zadlužením, které můžeme vidět u Řecka, u Španělska, u Portugalska, u Itálie?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Tak myslím, že teď jde o to vyslat signál, že ta pravidla se do budoucna zpřísní tak, aby ty excese nenastávaly. Mám pocit, že to nemůže momentálně úplně zklidnit celou tu situaci, může to trochu přispět, ale co bude důležitější, je, aby se skutečně ukázalo, že ten řecký plán, který je už na stole, jak říkal pan ministr, tak o tom už se teď jednat nebude, tak je důležité, aby trhy viděly, že ten plán se skutečně realizuje, že se to nezasekne jak na straně Německa, řekněme, tak na straně Řecka v důsledku nějakých pouličních protestů a malé politické vůle. To si myslím, že teď je důležitější signál než to, o čem bude momentálně jednat Evropská unie. Nicméně vyslat nějaký signál do budoucna, že se ta situace nebude opakovat, je také důležité.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď pokud vy byste měl říci, když se podíváte na mechanismy, které jsou v eurozóně, ale i v evropské sedmadvacítce jako celku, aby se země dál nezadlužovaly, aby tím neohrožovaly stabilitu evropské sedmadvacítky, jejich ekonomik jako celku, jaké mechanismy je podle vás možné přijmout, když se podíváme na neplnění Paktu stability a růstu?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Já si myslím, že jedna věc, která je zřejmá, je to, že bylo nešťastné klást příliš malou váhu v tom evropském rámci na výši státního dluhu. Když se podíváme do historie, ono to bylo taky trochu na politickou objednávku, že bylo umožněno do eurozóny vstoupit zemím, které výrazně přesahovaly tu požadovanou 60procentní hranici. Bylo to prostě o tom, že země jako Itálie, Belgie a řada dalších, kdyby se na tom trvalo striktně, tak by to nesplnily. To znamená, řeklo se, že stačí, že ten svůj dluh před vstupem do eurozóny postupně snižují, ale už pak se moc nedbalo na to, jestli ho dále snižují, jestli v tom pokračují po přijetí eura. A víceméně Paktu růstu a stability je ta vazba výše dluhu pouze na takzvaný střednědobý cíl fiskální politiky, ale tam je problém v tom, že málokterá země se vůbec dostala k tomu, aby ten střednědobý cíl plnila. Takže jednoznačně posílit tu vazbu na výši státního dluhu, Paktu stability a růstu a v jeho vynucování.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn v týdnu varoval, že se řecká dluhová krize může přenést i na jiné menší země eurozóny. Největším ekonomikám Německa a Francii však nic takového podle něj reálně nehrozí. Tady jsou slova Dominiqua Strausse-Kahna s tím, že bychom se mohli podívat, do kterých zemí se ona dluhová krize může ještě přenést a už to vidíte sami. Obavy z toho, že se řecká krize proleje na Portugalsko nebo Španělsko. V těchto dnech srážejí kurs eura na roční minima. Výrazně oslabují světové akciové trhy, investoři se bojí rozšíření potíží i přesto, že Řecku právě pomáhá tedy Mezinárodní měnový fond a země eurozóny. V následujících třech letech dostane Řecko finanční pomoc v rekordním světovém rozsahu 110 miliard eur. To je v přepočtu bezmála 3 biliony korun českých. Těžko si to představit. A ještě se podívejme na další část, tedy když se podíváme na čísla, která vykazují ty rizikové země, rozumějme Irsko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a také Řecko, vidíte i srovnání s Českou republikou. Tomáši, je podle vás možné, aby to ustály ty země, které teď jsme viděli? Portugalsko, Španělsko, případně Itálie bez pomoci ať už zemí eurozóny, to znamená, že by se spustil podobný scénář jako u Řecka?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Tak je nutno zdůraznit, že tyto země jsou na tom přeci jenom o trošku líp než Řecko. A to z toho důvodu, že některé z nich mají vysokou míru vládního dluhu, některé mají vysoké schodky, ale Řecko je vlastně jediné, které má kombinaci obojího. A navíc Řecko výrazně pošramotilo svoji pověst, ať už falšováním statistik, nebo prostě tím, že jeho ekonomika je strukturálně slabší než třeba ekonomika Španělska, Itálie. Takže ty země jsou na tom lépe, ale samozřejmě vždycky krize na finančních trzích, jak vznikají ztrátou důvěry. Takže říct s jistotou, že se to těmto zemím vyhne, nelze, a je to taky důvod, proč Evropská unie vyvíjí takové úsilí, aby to zatavila vlastně na těch pomyslných řeckých hranicích, aby se to dál nepřelilo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká pro tuto chvíli Tomáš Holub, za kterým se ještě vypravíme. I když byl naposledy profesor Milan Zelený hostem Otázek, tak to bylo s Janem Švejnarem, kdy Jan Švejnar byl přeci jenom hodně velký optimista a říkal co nejrychleji do eurozóny. Vy jste tak velký optimista nebyl, ale zároveň jste byl pro to, aby Česko, pokud možno v dohledné době přijalo euro. Teď Ivan Pilip říká, a nejen on, i slovenský premiér Robert Fico a mnozí další, eurozóna je v nejhorší krizi od svého vzniku. Změnil byste svůj názor, nebo ne?

Milan ZELENÝ, ekonom
--------------------
Já jsem ho změnil do té míry, že se domnívám, že by měla existovat pro každou zemi nejenom tedy vstupní kritéria do eurozóny, ale i kritéria vlastní pro vstup do eurozóny. A tyto kritéria by se měly specifikovat a ty by daly prostě takovou dlouhodobou jakousi pozici, takže by to nebylo jenom takový se dohadování, jestli je to brzy nebo jestli je to pozdě. Prostě si udělat taky nějaký takový kritéria. Čili já jsem částečně změnil, i když samozřejmě jak jsem zmínil otázky Velký Británie a tak dále, která není v eurozóně, se ukazuje, že do roka, do dvou tam budou taky podobný problémy.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, není možné euro vinit z těch problémů, když například Václav Klaus říká za řecké problémy může i euro, tak není možné vinit ...

Milan ZELENÝ, ekonom
--------------------
Je to jaksi lákavá, lákavý způsob někoho vinit a vinit euro. A určitě na povrchu to tak vypadá, ale nešel bych tak daleko, že bych ho prohlásil, euro, za hlavního viníka. V žádným případě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je možné už teď ale říci, že rozšíření eurozóny ... A propos, přežije eurozóna tu současnou krizi nebo dříve či později některé země budou muset eurozónu opustit, protože ...

Milan ZELENÝ, ekonom
--------------------
Já vám řeknu, co se mně nelíbí, a na to jsme narazili právě před chvílí. Tady několikrát zaznělo zklidňování trhu. Zklidňování trhu není řešení problému. Zklidňování trhu je zklidňování trhu. Já si pamatuju jeden českej film, promiňte, kde hořel dům. A vynesli dědečka, kterýmu to patřilo, a pak nějaká paní křičela "tak ho aspoň otočte, ať na to nekouká" ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Miloš Forman, Hoří, má panenko. Odnesli dědečka k chalupě, ať se ohřeje, ano.

Milan ZELENÝ, ekonom
--------------------
Tak ho otočili, jo, a on se zklidnil, že jo. Čili vy zklidňujete trhy, nakonec to byly ty trhy, který vás donutily k tomu, že pan Janota dneska musí fofrem do Bruselu a zaplať pánbůh za to, že nás tam bude bránit, ale to zklidňování trhu má taky svoji negativní věc.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Al víte, že to je politické zklidňování trhu a mnozí z těch odborníků, kteří se na těch trzích pohybují, tak tomu nevěří, tomu ...

Milan ZELENÝ, ekonom
--------------------
A ten barák shoří, to je jako bez debat, že jo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je jasné, že se zpozdí rozšiřování eurozóny a český vstup do eurozóny, pane ministře?

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Ještě jedna, jedna poznámka. Pochopitelně Řekové tím, že hospodařili, jak hospodařili, tak si ten problém zavinili sami. Tím, že hospodařili v eurech, že byli v eurozóně, tak prostě ty trhy, ty investoři možná na ně koukali shovívavěji. Možná že kdyby prostě opravdu měli drachnu, tak že by už dříve museli přijímat opatření, protože by složitější profinancovali dluh. K tomu já bych se klonil, k tomu názoru, či je větší vina, zda euro či drachna a podobně. A tu druhou otázku, co jste říkal ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tedy zpomalení vstupu do eurozóny.

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já si myslím, že se obecně ten postup se zpomalí, a myslím si, a tak to bylo i řečeno při posledním jednání v Bruselu, zcela určitě bude větší tlak na, nejen na momentální zklidnění kritérií ukazatelů, ale na udržitelnost. Celá řada zemí, ať už falšování statistiky nebo přijímání ..., a to jsou i jiné země, přijímání jednorázových opatření, které vylepšily ty rozpočtové bilance, že momentálně k tomuto datu se opravdu dosáhlo těch tří procent deficitu, takže toto podle mého názoru odpadne a to je správně, to musí odpadnout, protože ty země musí prokázat prostě tu udržitelnost nějakém delší horizontu. Takže já očekávám ani ne zpřísnění podmínek, ale vůbec těch věcí, které s tím souvisí. To znamená, že to posuzování bude daleko podrobnější. Jestliže se navrhne, že ... To je případ Český republiky. Rok 2011 4,8, tak vy jste tady na monitoru měl odhad Evropské komise 5,7. A proč?

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Protože Evropská komise nevěří.

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Ne, ne, ne, já vám řeknu důvod. Protože my jsme nebyli schopni napsat konkrétní opatření pro rok 2011, protože říkáme budou volby a nevíme, zdali to bude víc v daních nebo to bude víc ve výdajích. Takže oni prostě tento náš názor, že sice deklarujeme ano, ano, ano, ale až uvidí po volbách ta konkrétní opatření prostě, že to bude, tohle bude v daních, tohle bude ve výdajích, tak zcela určitě ten svůj pohled jsou schopni zkorigovat. Čili jde o to, že bude to hodnocení daleko podrobnější, serióznější a že se bude klást větší důraz na udržitelnost toho ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dovedete odhadnout, o kolik může ta současná krize eurozóny zbrzdit přijímání nových členů?

Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Podívejte se, ta vaše otázka je těžká. Když to vztáhnu na Českou republiku, tak zatím se nemáme o čem bavit. My prostě jsme daleko od 3%, my prostě zatím jsme někde spíš ..., jsme na úrovni a to ještě velmi komplikovaně, 5,3% v letošním roce, takže já bych vůbec to nechtěl předjímat. A zcela, zcela asi je pravdou i to, že než vstoupit nepřipravený s problémy, pak to je lepší počkat. Já vím, že ten pohled může být odlišný očima občana, očima exportéra a očima prostě státu, ale já v dané chvíli hovořím očima státu, tak proto říkám, že bez důkladné stabilizace, přípravy bez toho, že ty opravdu veřejné finance budou schopny konkurovat, to je špatný krok. Proč? Protože i v rámci eurozóny je určitý mix politiky, mix měnové politiky a mix prostě rozpočtové politiky. A logicky měnová zóna předpokládá, že při společné měnové politice bude koordinovaná, přibližně podobná, nechci říct stejná, rozpočtová politika. A to přece takové není. Dneska když vezmete deficity Řecka, Irska, ale i jiných zemí a porovnáte to s deficity Finska nebo Lucemburska nebo Německa, tak vidíte úplně diametrální odchylky. A toto je hlavní problém, že v takovýchto podmínkách za takovéto situace asi ta měnová zóna nemůže takto efektivně fungovat a nemůže najít, nemůže jaksi generovat ty výhody, které by normálně měla, kdyby byl tam ten soulad.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ivane Pilipe, dá se vůbec teď odhadnout, jak dlouho bude samotné eurozóně trvat vyřešení těchto vnitřních problémů členských zemí eurozóny, těch nejvíc zadlužených a o kolik se může zpozdit přijímání nových zemí do eurozóny včetně Česka?

Ivan PILIP, bývalý ministr financí
--------------------
Tak to asi ukáží především ty další měsíce, to znamená, to jak se podaří naplňovat tu pomoc Řecku a stabilizovat potažmo situaci v Řecku a zda případně přibydou nějaké další státy. Od toho ta situace hodně závisí, protože tak jako dnes je to i euro tou krizí oslabeno a znedůvěryhodněno, mohu-li to tak říct, tak pokud naopak by se Evropské unii podařilo tu situaci stabilizovat, tak by to zase ukázalo, že euro může mít i výhody i v krizi. Koneckonců ta společná měna jako zažívá první velkou krizi, mnozí jí nedůvěřovali, očekávali, že bude slabá vůči dolaru, že se nestane rezervní světovou měnou. Tohle všechno se nenaplnilo. Dneska je to, se to stává stále významnější rezervní měnou, ani řada těch velkých ekonomik, ani třeba čínská nesnížila stav svých rezerv v eurech. Čili ona ta nedůvěra je jenom určitá a já myslím, že každý, každý velký projekt si prochází nějakou krizí a euro je v ní v tuto chvíli. Takže teď je důležité, aby právě tuto situaci zvládla, bude to dělat i v situaci, kdy právě posílí hlasy všech těch, kteří jí budou nedůvěřovat. Já říkám vidíte, my jsme to říkali, a sice už to říkaj jako 10, 12, nic se nedělo a teď konečně na to došlo. Takže od toho, jak se podaří právě tuhle krizovou situaci zvládnout, bude záležet nejen to, jak rychle budou vstupovat další země, ale především to, jak dál bude euro stabilní a jak celý ten projekt eurozóny bude pokračovat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zpomalení přijímání nových zemí, bohužel, nebo bohudík z pohledu odborů?

Jaroslav ZAVADIL, předseda ČMKOS
--------------------
Já si myslím z hlediska toho, co se teď děje, tak bohudík, protože není možné, aby skutečně v téhle té situaci se otevřela brána a já se domnívám, že dojde přesně k tomu, co tady oba pánové naznačovali. To znamená, že dojde k zpřísnění, že dojde k velmi velké opatrnosti a já si myslím, že to je v téhle té chvíli správné.