Investiční pozice a zadluženost České republiky vůči zahraničí

k 30. 9. 2018

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30. 9. 2018 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci druhého čtvrtletí 2018. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů.

xxxx

Ve třetím čtvrtletí 2018 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) zvýšil o 91,6 mld. Kč na 1335,7 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 86 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 25,5 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci třetího čtvrtletí 4369,7 mld. Kč (tj.  83,4 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku se zahraniční dluh snížil o 68,3 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve třetím čtvrtletí stav zahraničních aktiv poklesl o 13,8 mld. Kč na 6498,5 mld. Kč a meziročně jsou aktiva o 65,8 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období) 

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 58,1 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 48,8 %.

Stav zahraničních aktiv podnikového sektoru se zvýšil ve třetím čtvrtletí zejména vlivem růstu pohledávek v rámci přímých investic (reinvestování zisku a navyšování základního kapitálu tuzemskými podniky v zahraničních dceřiných firmách, a vývoj úvěrových vztahů ve skupině). Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 28,5 %.

Podíl portfoliových investic naplňuje 11,6 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,1 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se dlouhodobě nemění a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,7 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve třetím čtvrtletí zvýšil o 77,8 mld. Kč na  7834,1  mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 151,7 mld. Kč ovlivnilo zvýšení závazků z přímých investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech zaujímá 52,2 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve třetím čtvrtletí poklesl v důsledku vlivu kurzových a cenových změn. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 18,5 %.    

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 1 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) poklesl ve třetím čtvrtletí o 5,8 mld. Kč a činí 4369,7 mld. Kč ke konci září 2018. V meziročním srovnání je jeho stav o 68,3 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 39,3 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se ve třetím čtvrtletí snížil stav zahraničních závazků u vládního sektoru v důsledku snížení objemu dluhopisů v držbě nerezidentů. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 16,8 %.

Zadlužení bankovního sektoru vzrostlo v důsledku navýšení krátkodobých zahraničních vkladů. Zahraniční zadlužení bankovního sektoru (vč. závazků ČNB) tvoří 45,4 % celkové zadluženosti.

V nárůstu stavu závazků ostatních sektorů se promítlo především navýšení stavu přijatých půjček a dlouhodobých podnikových dluhopisů v držbě nerezidentů. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají  37,8 % z celkového dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 55,8 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 75,3 %. Zbývající část (24,7 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)