ČNB > Bankovky a mince > Numizmatika > Plán emise 2006–2010 > PSM Jednota bratrská - soutěž

PSM Jednota bratrská - soutěž

PODMÍNKY

celostátní neomezené anonymní soutěže na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč  mince k 550. výročí založení Jednoty bratrské


 

1)  Česká národní banka vypisuje celostátní neomezenou anonymní soutěž na návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince, která bude vydána v roce 2007.

2)  Soutěž se řídí ustanoveními § 847 - § 849 občanského zákoníku o veřejné soutěži.

3)  Účelem soutěže je získání hodnotného a technickým podmínkám vyhovujícího návrhu.  

Vydáním stříbrných 200 Kč mincí má být nejširší veřejnosti připomenuto 550. výročí založení Jednoty bratrské, české reformační církve, jejíž učení se postupně rozšířilo po celém světě.

4)   Hlavní technickou podmínkou soutěže je odevzdání kruhového návrhu  provedeného v sádře (avers a revers samostatně) o průměru 180 - 200 mm (bezpodmínečný požadavek mincovny - překročení je důvodem k vyloučení z hodnocení) v patřičné síle, aby snesl manipulaci bez upevnění na podložku. Každý návrh musí být označen soutěžní značkou (heslem, vyjádřeným slovně, popř. číselně; kreslené značky jsou  nepřípustné) na  rubové straně sádrových kotoučů, a to stejnou na návrhu aversu i reversu. Návrhy musí být předkládány v definitivní podobě, to znamená, že po technické stránce musí být způsobilé k výrobě razidel. Zásadní podmínkou je, aby pod jednou značkou byl předložen kompletní návrh mince, tj. alespoň jeden avers a jeden revers.

5)  Na  lícní straně   (aversu) je nutno umístit v opisu (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnotu mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Jako dominanta lícní strany může být použit:

a)   buď motiv tradičně zdůrazňující, že mince je platidlem České republiky, tj. umělecká kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky , případně doplněná drobným dekorem vztahujícím se k tématu mince,

b)  nebo motiv vztahující se bezprostředně k tématu mince .

Umělecká kompozice heraldických zvířat musí být ztvárněna tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, a aby byla v souladu s provedením rubové strany. Kompozice nesmí být přímým ztvárněním velkého  státního  znaku podle vyobrazení v příloze zákona o státních symbolech České republiky (vyobrazení je připojeno k těmto podmínkám). V případě, že kompozice je dominantou lícní strany, nemusí zaujímat celou plochu mincovního pole, musí však být umístěna v horní části mince, tvoří-li pouze doprovodný prvek, může být umístěna kdekoliv, vždy však neznevažujícím způsobem. [1]

Na místě, kde by podle mínění autora měla  být značka mincovny, bude umístěno kolečko o průměru 8 - 10 mm  (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm) .   

Na   rubové straně  (reversu)  je nutno  vyjádřit motiv  vztahující se k Jednotě bratrské,  nápis nebo opis " JEDNOTA BRATRSKÁ" a letopočty " 1457 - 2007". BIŘešením hrany se výtvarník nemusí zabývat.

Mince  bude ražena  ze slitiny  o 900  dílech stříbra  a 100  dílech  mědi,  její   průměr bude 31 mm  a hrubá  hmotnost 13 g. Ražena bude také ve  špičkové kvalitě,  u níž se zvlášť  dobře  dociluje  vrcholný  lesk  i  v  drobných  ploškách proti  matovému reliéfu.  K této okolnosti  by měli účastníci  soutěže  přihlédnout. Soutěžící mohou shlédnout vzorové modely pamětních  mincí,  mince  špičkové  kvality  a  seznámit  se s publikacemi  o  mincích v sekci peněžní a platebního styku  České národní  banky  v Praze  1, Na   příkopě 28,  tel. 22441-2999,  po dohodě  se sekretářkou komise v pracovní dny od 9 do 15 hod. [2]

6)   Soutěžní návrhy musí být odevzdány nebo odeslány poštou do 12. hodiny dne 10. února 2006 (pátek) na adresu:

a)   pro osobní styk 

Česká národní banka 

Sekce peněžní a platebního styku                      

Na Příkopě 28 (vchod ze Senovážné ul.)

doba příjmu : 8,00 až 12,00 hod .                

b)   pro poštovní styk

Česká národní banka

Sekce peněžní a platebního styku                      

Na Příkopě 28

115 03  Praha 1

K návrhu musí být připojena zalepená obálka označená stejnou soutěžní značkou (heslem), jaká je na modelech. Obálka musí obsahovat lístek se jménem autora návrhu,  jeho adresou a stejnou soutěžní značkou jako na obálce. Doporučuje se uvést i telefonní číslo pro případ nutnosti rychlého spojení.

Žádáme autory, aby na lístku s adresou uvedli i číslo účtu včetně specifického symbolu a kódu bankovního ústavu (sporožiro, osobní konto atd.) pro bezhotovostní převod úhrady za případné finanční ohodnocení návrhu. Zároveň žádáme o včasné oznámení při změnách účtů. V opačném případě nemůžeme zajistit správné doručení peněz.

Návrhy odeslané poštou musí být avizovány na adresu uvedenou  v  tomto bodu doporučeným dopisem  s uvedením  podacího čísla  odesílajícího  poštovního  úřadu. U balíkových zásilek  je  rozhodující  hodina  a  datum  poštovního  razítka na průvodce.  Návrhy musí  být zaslány  v   obalech  pro  křehké   zásilky  odpovídajících  přepravním pravidlům pošty. Zásilky musí být  zapečetěny a na vnějším obalu označeny "Soutěž na pamětní minci Jednota bratrská".

7)  Soutěžní návrhy  zhodnotí  komise  pro posuzování  návrhů na  české peníze. Předsedou komise je náměstek ředitele sekce peněžní a platebního styku České  národní  banky, členy komise jsou renomovaní výtvarníci, medailéři, teoretici výtvarného umění a učitelé uměleckých škol. Komisi svolává Česká národní banka jako vypisovatelka soutěže. Administrativní  práce  pro komisi zajišťuje sekretářka komise,  Mgr. Alena  Kolínová,  pracovnice sekce peněžní a platebního styku České národní banky, tel. 22441-2999.

8)  Pro nejhodnotnější návrhy se stanoví tyto ceny:

I.    cena     .....................   Kč 30.000,-   

II. cena      .....................   Kč 23.000,-

III. cena     .....................   Kč 17.000,-

Kromě  toho může komise rozhodnout o udělení odměn i dalším hodnotným návrhům. Komise může rovněž od udělení kterékoliv z cen upustit, anebo částky určené na ceny  rozdělit jiným způsobem, a to i ve formě odměn. Komise navrhuje též vyplacení režijních  příspěvků autorům hodnotných návrhů, které v soutěži cenu nebo odměnu  neobdržely. Výše  a počet těchto příspěvků jsou závislé na počtu soutěžních návrhů a na jejich umělecké a technické úrovni. Ceny, odměny a režijní příspěvky vyplatí Česká národní banka do 30 dnů od  výroku komise.

V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu. Vítězný návrh získá I. cenu, zbývající návrhy již v užší soutěži dále honorovány nebudou. Od udělení I. ceny může komise upustit.

Ceny a odměny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst.  2 písm. b) zákona č. 586/1992  Sb., o  dani z  příjmu ve  znění  pozdějších předpisů, sníženy o daň z příjmů ve  výši 20 %, která  bude Českou národní bankou odvedena podle § 79 zákona č.337/1992  Sb., o správě daní a  poplatků, ve  znění pozdějších  předpisů,  správci daně.

9)    Výběr  soutěžních návrhů pro realizaci provádí bankovní rada  České národní banky. Bankovní rada není vázána názorem komise, k realizaci však může být vybrán pouze návrh, kterému byla udělena některá z cen, nebo návrh z užší soutěže.

Autorovi,  jehož  soutěžní  návrh  bude  realizován  (líc i rub),  bude   vyplacena autorská odměna   za  užití  díla  (převedení  reprodukčního práva k ražbě  neomezeného počtu mincí s ročníkem  ražby  2007) a  výtvarnou spolupráci  při realizaci,  v celkové  částce Kč 40.000,-, a to na základě smlouvy uzavřené s autorem. Nepřijme-li autor, jehož soutěžní návrh bude vybrán k realizaci, návrh smlouvy o převedení reprodukčního práva k ražbě do 15 dnů poté, co mu bude doručen, vyhrazuje si ČNB právo zahájit jednání o realizaci s autorem jiného návrhu.

V případě kombinace lícní a rubové strany dvou autorů obdrží  každý autor  polovinu uvedené částky. Bude-li  nutno provést na  přijatém návrhu  úpravy, je autor povinen  provést je bezplatně  ve  spolupráci  s  určenou  mincovnou  do  4 týdnů po podepsání  smlouvy. Věcné náklady spojené s cestou autora do mincovny budou  hrazeny Českou národní bankou  zvlášť po předložení  příslušných  dokladů. Jestliže  by  autor návrhu  vybraného  k realizaci nemohl provést  či dokončit z  jakéhokoliv  důvodu definitivní úpravy ve  stanovené  době, má  Česká národní  banka právo  nechat úpravy  provést jiným výtvarníkem nebo zadat k realizaci jiný návrh.         

Po realizaci návrhu obdrží autor dva kusy autorských odražků mince ve špičkové kvalitě.

Pokud nebude mince realizována vůbec, obdrží výtvarníci, kteří v soutěži získali I.,  II. a III. cenu, k těmto cenám částku 10.000 Kč, 6.000 Kč resp. 4.000 Kč. Pokud bude realizován jiný  návrh než ten, kterému  byla udělena I. cena, dostane autor návrhu, který získal první cenu, částku 20.000 Kč.

10)  Autorské právo k oceněným návrhům zůstává nedotčeno. Návrhy splňující soutěžní podmínky, které v soutěži obdržely ceny nebo byly odměněny alespoň částkou Kč  10.000,-, se stávají vlastnictvím České  národní banky. Při  případné realizaci kteréhokoliv  návrhu bude autorovi vyplacena  odměna podle bodu 9) těchto podmínek.


[1] Počet heraldických zvířat v kompozici není pevně stanoven - může se jednat o samostatné zvíře (český lev,      moravská orlice, slezská orlice), kombinaci dvou zvířat (např. obou orlic), pokud je to významné vzhledem k tématu mince, úplnou trojici zvířat nebo jejich čtveřici tak, jak je ve velkém státním znaku. Protože samostatný český lev je na oběžných mincích ČR a trojice zvířat na mincích zlatých, za vhodnější se považuje čtveřice (popř. dvojice) heraldických zvířat.

[2] České a československé pamětní mince a některé jejich sádrové modely lze shlédnout i v Expozici České národní banky. Podrobnější informace o Expozici ČNB a možnosti ji navštívit jsou k disposici na internetových stránkách ČNB www.cnb.cz.




Jednota bratrská

V polovině 15. století, kdy po porážce radikálního křídla husitů nastala doba kompromisů a často i návratu k církevním praktikám, proti nimž Jan Hus vystupoval, se v církvi podobojí začaly  stále častěji vytvářet skupiny lidí, které současný stav neuspokojoval a viděli v něm zradu husitských ideálů. Jedna z takových skupin vznikla kolem Řehoře Krajčího, žáka a pravděpodobně i synovce Jana Rokycany, zvoleného leč nepotvrzeného pražského arcibiskupa. Jan Rokycana skupině doporučil učení Petra Chelčického, jehož myšlenky o přísné mravní kázni, dobrovolné chudobě a neodporování zlu jim byly velmi blízké. Patrně pod vlivem tohoto učení se rozhodli odejít z Prahy a žít mimo ni podle svých představ o pravém křesťanství. Roku 1457 získal pro ně Rokycana povolení, aby se usadili ve vsi Kunvaldu u Žamberka na panství Jiřího z Poděbrad.  Tam vzniklo první společenství "bratří a sester zákona Kristova" podle ideálů biblické i husitské rovnosti všech lidí. Postupně byly podobné sbory zakládány i na jiných místech českého království. Ke kunvaldskému sboru se brzy přidal kněz církve podobojí, Michal ze Žamberka. Jiní kněží v okolí však považovali činnost sboru za nebezpečnou, neboť Jednota se stále více odkláněla od oficiálních obřadů a formalit a vznikla obava, aby znovu neožily potlačené táborské myšlenky. Upozornili proto Jiřího z Poděbrad na "kacíře" a král proti Jednotě přísně zakročil. Pronásledování však nebylo naštěstí příliš dlouhé a Jednotu jen utvrdilo ve správnosti nastoupené cesty. Brzy padlo rozhodnutí zcela se rozejít jak s Římem, tak s církví podobojí. V r. 1467 byla proto ustavena vlastní církev a zvoleni první tři kněží, z nichž jeden, rolník Matěj z Kunvaldu, se stal na základě losování prvním biskupem Jednoty. To samozřejmě vyvolalo další pronásledování, které trvalo až do smrti krále Jiřího z Poděbrad.

Téměř až do začátku 16. století vycházela Jednota bratrská z asketické interpretace novozákonních principů, k nimž patřil život v ústraní bez jakékoliv společenské angažovanosti, vzdělání bylo považováno jen za  prostředek k pochopení bible apod. Posléze se však otevřela i měšťanům a drobné šlechtě. Původní zásady byly modifikovány, zejména zásluhou biskupa Lukáše Pražského. K dalším změnám v církvi došlo vlivem Lutherovy reformace, kdy byli do Jednoty přijímáni i šlechtici, aniž by se zřekli svých šlechtických výsad. V době, kdy byl biskupem Jednoty Jan Augusta, došlo k novému krutému pronásledování, při němž se mnoho členů Jednoty vystěhovalo  do Polska a Pruska a těžiště činnosti Jednoty se přesunulo na Moravu. V r. 1557 se jedním z biskupů stal Jan Blahoslav, který měl značné zásluhy o rozvoj bratrského písemnictví. V té době se výrazně změnil vztah Jednoty ke vzdělání, podporovalo se humanistické vzdělání, rozvoj školství a písemnictví. Vrcholem Blahoslavovy práce byl překlad Nového zákona, který se stal součástí Kralické bible.

            Bílá hora znamenala prakticky konec Jednoty bratrské v českých zemích. Většina bratří odešla do emigrace, jiní zůstali po několik generací v utajení až do přijetí tolerančního patentu Josefa II. Představitelem Jednoty v exilu byl Jan Amos Komenský. V r. 1722 se v saském Ochranově usadila skupina moravských bratrských rodin, kterým ve vlasti hrozilo pronásledování,  a založila si zde svůj sbor. Zpočátku působili jen jako volné sdružení, přibývali k nim však další přistěhovalci a docházelo k teologickým sporům. V květnu 1727 proto byly přijaty stanovy náboženské společnosti a následně v srpnu bylo dosaženo i dohody a smíření různých směrů. Den smíření je pokládán za znovuobnovení Jednoty bratrské.

            Z Ochranova se díky široké misionářské aktivitě, zejména v 18. století,  rozšířilo učení Jednoty prakticky po celém světě. Stala se z ní uznávaná církev působící pod latinským názvem Jednoty bratrské Unitas Fratrum a anglickým názvem Moravian Church. Její součástí (jednou z provincií) je i Jednota bratrská v České republice. Symbolem Jednoty bratrské je beránek s vítěznou korouhví a k němu se vztahující heslo "Zvítězil beránek náš, následujme jej" (Vicit agnus noster, eum sequamur).

Prameny textu:

Jednota bratrská, vydala Úzká rada Jednoty bratrské v Ústředním církevním nakladatelství, Praha 1989, Jindřich Schiller: Jednota bratrská, její učení a řád, Praha 1921, Jednota bratrská, knížka o vzniku, učení, řádech a zřízení, vydala Úzká rada Jednoty bratrské v Praze 1938, Kolektiv: Encyklopedie Diderot, sv. 2, Nakladatelský dům OP, Praha 1997, Kolektiv: Kdo byl kdo v českých zemích do roku 1918, Libri, 1993

Obrázky:

1 a 2 Domek Na Sboru v Kunvaldě, kde býval první sbor Jednoty bratrské (foto ČNB)

3 a 3a  Pomník J. A. Komenského v Kunvaldě a jeho detail (foto ČNB)

4 Portrét Jana Augusty (převzato z knihy Jednota bratrská v obrazech, vydala Jednota bratrská v Ústředním církevním nakladatelství, Praha 1957)

5 Portrét Jana Blahoslava (převzato z knihy Jednota bratrská v obrazech, vydala Jednota bratrská v Ústředním církevním nakladatelství, Praha 1957)

6 Úřední znak československé provincie Jednoty bratrské podle vyhotovení Cyrila Boudy z r. 1935 s variantou s heslem

Jednota bratrská - soutěž - obr 1 - klikněte pro větší obrázek

Jednota bratrská - soutěž - obr 2 - klikněte pro větší obrázek

Jednota bratrská - soutěž - obr 3 - klikněte pro větší obrázek

 

Jednota bratrská - soutěž - obr 3a - klikněte pro větší obrázek

Jednota bratrská - soutěž - obr 4 - klikněte pro větší obrázek

 

Jednota bratrská - soutěž - obr 5 - klikněte pro větší obrázek

Jednota bratrská - soutěž - obr 6- klikněte pro větší obrázek

 

Poznámka:

V sekci peněžní a platebního styku jsou k nahlédnutí další vyobrazení beránka s korouhvičkou používaná Jednotou bratrskou, portréty některých dalších význačných osobností Jednoty a Průvodce po historických a významných místech obce Kunvald.