ČNB > Bankovky a mince > Bankovky > František Palacký

František Palacký

"Dílem svým posloužit chci milovanému národu svému věrným obrazem minulosti jeho, ve kterémž by jako v zrcadle poznal sebe sám a vzpamatoval se v tom, čehož mu potřebí jest."
Z předmluvy k Dějinám národu českého v Čechách i v Moravě

František PalackýČeský historik a politik, který byl za svou více než čtyřicetiletou veřejnou činnost, za zásluhy o české dějepisectví, novodobou českou kulturu a rozvoj národního hnutí nazýván "Otcem národa", se narodil 16. června 1798 v Hodslavicích na Valašsku. Zajímal se o české dějiny, především o dobu husitskou, kterou považoval za dobu uskutečnění národních, demokratických a sociálních ideálů. V roce 1827 byl požádán, aby dokončil rozpracované německy psané dějiny Čech. "Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě" začaly vycházet v r. 1836 nejprve německy, od r. 1848 česky. Šlo o dílo doslova celoživotní. Palacký je dokončil až v r. 1876, tedy v roce, kdy zemřel.

František Palacký byl vždy v centru všech významných událostí své doby. Aktivně působil ve Vlasteneckém muzeu v Čechách, kde mj. založil a redigoval časopis, který se stal reprezentativním a vědeckým orgánem české obrozenecké kultury. Pod názvem Časopis Národního muzea vychází tento list dodnes. Palacký byl tajemníkem Královské české společnosti nauk, kde prosadil češtinu jako jednací jazyk. Zúčastnil se založení Matice české, spolku Svatobor a dalších institucí. V r. 1868 položil symbolický základní kámen ke stavbě Národního divadla. Celým svým životem tak naplňoval vlastní přesvědčení, že povinností Čechů je, aby svou rovnoprávnost s jinými národy prokazovali jak obrodou vlastního jazyka, tak i na poli umění, vědy a průmyslu.

Do politického života se Palacký zapojil aktivně v r. 1848. Předsedal Slovanskému sjezdu v červnu 1848 v Praze a v čele skupiny národních federalistů se zúčastnil ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie ve Vídni a Kroměříži. Dlouhou dobu zastával myšlenku austroslavismu, tj. názor, že slovanské národy by měly žít v rakouské monarchii jako samosprávné celky. Po obnovení absolutismu tuto myšlenku postupně opouštěl. Politické činnosti Palacký zanechal v roce 1867 a až do své smrti se věnoval jen vědecké práci. Zemřel milován a uctíván českým národem 26. května 1876 v Praze.