Když se řekne…

Doprovodný text ke správným odpovědím

1. Aureus

  1. Latinsky zlatý
  2. Výrobní nástroj zlatníka
  3. Lidové označení malých kousků zlata

Zlatá římská mince, která byla ražena po dobu téměř 900 let (cca 395 př. n. l. - 476 n. l.).


2. Babka

  1. Lidové označení pro poškozené peníze
  2. Staré pojmenování drobných peněz s nízkou hodnotou
  3. Označení části ženského oděvu

Jedná se o pojmenování mince zanedbatelné hodnoty, které se odvozuje od uherského denáru z 16. století. Později se toto pojmenování rozšířilo do obecných úsloví.


3. Čtvrtka

  1. Lidové označení návrhu bankovek
  2. Zlatá cihla o váze 250 g
  3. Lidové pojmenování pro rakouskou minci čtvrtzlatník

Lidové pojmenování pro rakouskou minci čtvrtzlatník. Jednalo se o stříbrnou minci v hodnotě jedné čtvrtiny zlatníku o hmotnosti 5,341 g (Ag 520/1000), která byla ražena v době vlády Františka Josefa I. (1848-1916). 


4. Měďák

  1. Lidové označení drobné měděné mince
  2. Nádoba na uchovávání starých měděných mincí
  3. Hovorový název ochranného prvku na bankovkách (okénkový proužek)

Mince byla v hodnotě 1/2 a 1/4 krejcaru, obíhající na našem území v 19. století.


5. Obolus

  1. Transparentní obal na bankovky
  2. Hovorový výraz pro oválné čínské mince 
  3. Název drobné mince

Ve starém Řecku pojem obolos znamenal název pro kovovou hůlku, rožeň, kterých bylo možno uchopit 6 do jedné ruky. Název se přenesl na minci v hodnotě 1/6 drachmy. Atický stříbrný obol měl hmotnost 0,73 g. Jednalo se tedy o drobnou minci, pro kterou se ustálil pojem, že je polovinou vyšší jednotky. Ve středověku se razily oboly jako poloviny denáru. Např. obol v hornoněmeckém názvu Scherf představoval půl feniku, na britských ostrovech převzal na sebe podobu halfpeny apod. Obolem se také nazývá jakákoliv mince, která se ve starověku a středověku vkládala do úst zemřelým. Název obol se dodnes používá také pro malý dar a spropitné.


6. Pětka

  1. Označení kontrolní komise na určování pravosti bankovek
  2. Lidové označení rakouské pětizlatkové bankovky
  3. Lidové označení bankovky s nominální hodnotou 5 000 Kč

Původně hovorový název pro bankovku v nominální hodnotě 5 guldenů (zlatých). Po zavedení korunové měny v roce 1892 přešel název na nominál 10 korun, protože předchozí 1 zlatý se rovnal novým 2 korunám. Výraz 2 pětky pak znamenal 20 korun, 3 pětky 30 korun atd. Jako pětka se proto dodnes lidově označuje československá resp. česká desetikoruna.


7. Šesták

  1. Označení pro minci o nominálu 6
  2. Příjmení třetího ministra financí po vzniku samostatného Československa
  3. Označení pro bankovky emitované v roce 1996

České označení pro minci o nominálu šest, zejména šestikrejcaru. Po zavedení zlatníkové měny u nás v roce 1857 měl nový desetikrejcar stejnou hodnotu jako dřívější šesták, přestože nebyla žádným šestinásobkem - název tak přešel i na novou minci. K dalšímu přenesení názvu pak došlo v roce 1892 se zavedením rakousko-uherské koruny, která měla poloviční hodnotu předchozího zlatého. Hodnota dřívějšího desetikrejcaru se po té rovnala nové měnové jednotce, dvacetihaléři, a na něj proto přešlo i staré označení šesták, jež pak bylo vztaženo i na československý dvacetihaléř.


8. Vorel

  1. Označení stroje, kde jsou tištěny bankovky
  2. Jiné označení finanční hotovosti
  3. Stará truhla na ukládání hotovosti

Lidové rčení "nemá ani vorla" znamená, že nemá ani minci nejnižší hodnoty, tj. krejcar. Pochází z doby, kdy na krejcaru, což byly drobné mince, které obíhaly i na našem území, byl zobrazen rakouský znak – orel.


9. Zlatka

  1. Lidové označení pro rakouské papírové peníze
  2. Lidový název ochranného prvku na bankovkách (iridiscentní pruh)
  3. Obecné označení všech zlatých pamětních mincí

Měnová jednotka zlatý (gulden) trvala až do roku 1892, kdy byla zavedena jako měnová jednotka koruna. Po roce 1892 se název zlatka hovorově užíval i pro dvoukorunu, protože se rovnala předchozímu jednomu zlatému.


10. Zmrzlík

  1. Název pro pražský groš
  2. Označení bankovek emitovaných v zimních měsících
  3. Název stroje, kde je ochlazován mincovní kov

Jedná se o jedno z označení pro pražský groš ražený v 15. století. Původ názvu se vykládá dvěma způsoby. První jej odvozuje od použité technologie, která mu dodávala bělostný lesk a druhý od jména kutnohorského mincmistra Petra Zmrzlíka ze Svojšína z let 1406-1419.