Jak dobře znáš naši měnu?

Doprovodný text ke správným odpovědím

mirně pokročilý

1. Co jsou brakteáty?

  1. označení pro nekvalitní peníze
  2. tenké jednostranné mince
  3. měna používaná na území dnešního Španělska v 16. století

V případě brakteátů se jednalo o stříbrné jednostranné mince velmi tenkého střížku, jejichž ražbu zahájil český panovník Přemysl Otakara I. (1197-1230). Raženy byly v letech cca 1210 až 1300. V této době se označovaly jako denáry, neboť název brakteát pochází až z doby humanismu podle latinského výrazu „bractea“, tj. tenký kovový plíšek“. Označovaly se také jako plecháče.


2. Který panovník a ve kterém roce začal razit pražské groše?

  1. Přemysl Otakar I. v r. 1200
  2. Přemysl Otakar II. v r. 1250
  3. Václav II. v r. 1300

Pražský groš byl zaveden českým králem Václavem II. (1283-1305) v rámci mincovní reformy provedené v roce 1300. Přípravou reformy byli pověřeni odborníci z Itálie Rinieri, Appardo a Cino. Vzorem pro pražské groše byly tourské těžké groše („grossus denarius turnosus“) francouzského krále Ludvíka IX. (1226-1270).


3. Jak se jmenoval autor prvních československých papírových platidel?

  1. Max Švabinský
  2. Alfons Mucha
  3. Karel Svolinský

Alfons Mucha byl jako světově proslulý umělec osloven k vytvoření prvních československých platidel již v roce 1918, tehdy se však jednalo o tzv. obchodní platidla připravovaná Zemskou bankou Království českého. Bylo tedy přirozené, že ve své práci pokračoval i po vzniku československé měny v únoru 1919.


4. Jak se nazývaly zlaté mince, jejichž ražba byla v českých zemích zahájena za vlády Karla IV?

  1. dukát
  2. florén
  3. aurelius

V roce 1353 navázal Karel IV. (1346-1378) na ražbu zlatých mincí svého otce Jana Lucemburského (1310-1346). Na rozdíl od něho však se jednalo o zlaté mince inspirované benátskými zlatými ražbami – dukáty, resp. zecchino (zechyn). Název dukát pocházel z latinského opisu na minci, v němž se nacházelo slovo DUCAT.


5. Kde byla vytištěna československá platidla vydaná při peněžní reformě v 50. letech minulého století?

  1. v Polsku
  2. v Sovětském svazu
  3. v Rumunsku

Vzhledem k tomu, že peněžní reforma měla být provedena v maximálním utajení, byla také výroba nových peněz zadána do zahraničí. Vzhledem k tomu, že s přípravou reformy významně napomáhali sovětští poradci, bylo jen přirozené, že právě v SSSR vzniknou nové československé peníze. Zatímco papírová platidla byla vytištěna v tiskárně Goznak v Moskvě tak ražbu mincí zajistila mincovna v Leningradu.


6. Kdo stál v čele Národní banky Československé?

  1. prezident
  2. guvernér
  3. generální ředitel

Tak jako v případě většiny cedulových bank i v ČSR byl do čela Národní banky Československé jmenován guvernér, jako zástupce zájmů státu. Byl jmenován na dobu pěti let prezidentem republiky na návrh vlády. Jeho úkolem bylo pečovat o výkon a zachování zákonných práv a povinností banky, dohlížet na jednání celé bankovní správy a řídit jednání všech bankovních orgánů. Veškerá rozhodnutí a usnesení banky nabývala účinnosti jen s jeho souhlasem.


7. Jak se jmenoval vedoucí orgán Národní banky Československé?

  1. bankovní rada
  2. předsednictvo banky
  3. ústřední výbor banky

Bankovní rada představovala vedoucí orgán Národní banky Československé, která se skládala z deseti či jedenácti členů. Čtyři (guvernér a tři další členové) zastupovali stát a šest volila valná hromada. Poslední jedenáctý člen mohl být v případě potřeby "kooptován" (vybrán) bankovní radou. K úpravě počtu členů bankovní rady na dvanáct došlo až v únoru 1939 v souvislosti se získáním autonomie Slovenska.


8. Jakou právní formu měla Národní banka Československá?

  1. Státní podnik
  2. Akciová společnost
  3. Komanditní společnost

Národní banka Československá byla podle zákona ř. 347/1920 Sb. z. a n. akciovou společností. Zatímco jednu třetinu akcií držel stát, zbylé dvě třetiny byly v držení soukromých akcionářů. Důvodem pro zvolenou právní formu byla představa, že pouze cedulová banka v podobě soukromoprávního subjektu bude schopna vzdorovat politickým tlakům.


9. Jaká instituce byla v březnu 1919 ustavena pro správu měny?

  1. Národní banka Česká
  2. Národní banka Česko-Slovenská
  3. Bankovní úřad ministerstva financí

Bankovní úřad ministerstva financí plnil v letech 1919-1926 úkoly státní cedulové banky, která měla za úkol stabilizovat československou korunu a následně ji přivést ke zlaté paritě. Spravoval jej zprvu ministr financí přímo a později, od května 1919, prostřednictvím Bankovního úřadu při ministerstvu financí.


10. Jak se nazýval orgán, který spravoval v letech 1945 až 1948 cedulovou banku?

  1. Bankovní rada
  2. Dočasná správa
  3. Generální rada

Po osvobození Československa v roce 1945 byla do cedulové banky dosazena tzv. dočasná správa, která vykonávala pravomoci všech jejích dřívějších statutárních orgánů (valné hromady, bankovní rady, revidujícího výboru i guvernéra). Její činnost byla ukončena až v roce 1948, po nabytí účinnosti zákona č. 38/1948 Sb., o Národní bance Československé. Tehdy byla obnovena jako vedoucí správní orgán banky bankovní rada a jako dozorčí orgán revidující výbor.