První odhad dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR – aktualizováno 23. 10. 2020

Pondělí až čtvrtek tento týden zatím spotřeba elektřiny -0,3 % meziročně (aktualizace po víkendu – za celý pracovní týden spotřeba elektřiny meziročně stagnovala).

Mezi červencem až zářím, tedy ve 3Q, spotřeba elektřiny mezikvartálně vzrostla o 5,4 %. I z toho vyvozujeme, že ČSÚ zveřejní 30. října výrazný mezikvartální nárůst HDP za 3Q, zřejmě nejrychlejší v historii Česka.

Ve středu vláda oznámila druhé uzavření částí ekonomiky, aby se omezily kontakty mezi lidmi a zpomalilo se šíření nákazy. Čekáme, že ve 4Q česká ekonomika mezičtvrtletně poklesne. Přesnější odhad vyčteme opět ze spotřeby elektřiny.  

Pro srovnání: První týden po kompletním zavření ekonomiky v březnu 2020 klesla spotřeba elektřiny o 0,3 % meziročně. Ve druhém týdnu o 7 %. Dna bylo dosaženo v polovině dubna, kdy pokles činil -13,7 % meziročně. Za 2Q 2020 klesla spotřeba elektřiny mezičtvrtletně o 7,5 %. S měsíčním zpožděním pak ČSÚ oznámil, že HDP ve 2Q mezičtvrtletně poklesl o 8,4 % (později zpřesněno na 8,7%).

Přehled aktualizací

• Třináctá aktualizace blogu 2. 7. 2021
• Dvanáctá aktualizace blogu 19. 5. 2021
• Jedenáctá aktualizace blogu 16. 3. 2021
• Desátá aktualizace blogu 20. 1. 2021
• Devátá aktualizace blogu 23. 11. 2020
• Osmá aktualizace blogu 23. 10. 2020
• Sedmá aktualizace blogu 2. 10. 2020
• Šestá aktualizace blogu 1. 9. 2020
• Pátá aktualizace blogu 21. 7. 2020
• Čtvrtá aktualizace blogu 7. 7. 2020
• Třetí aktualizace blogu 8. 6. 2020
• Druhá aktualizace blogu 18. 5. 2020
• První aktualizace blogu 21. 4. 2020
• Původní blog 8. 4. 2020

(1) Vysokofrekvenční data jako proxy pro ekonomický vývoj

Od začátku dubna měříme ekonomiku každý týden přes spotřebu elektřiny. Data jsou dostupná okamžitě na rozdíl od běžných makroekonomických statistik. Vysokofrekvenční data o vývoji spotřeby elektřiny očišťujeme o vliv počasí a využíváme je jako proxy pro odhad hospodářského vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických statistik. Výsledky publikujeme v pravidelných aktualizacích tohoto blogu.

Za pondělí až čtvrtek tento týden zatím spotřeba elektřiny klesla meziročně o 0,3 % (aktualizace po víkendu – za celý pracovní týden spotřeba elektřiny meziročně stagnovala). V minulém týdnu byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 1,8 %. Dosavadní dno bylo dosaženo v polovině dubna, kdy spotřeba elektřiny meziročně klesla o 13,7 %. 

Údaj za minulý týden může být mírně nadhodnocený: neočištěná spotřeba totiž vzrostla meziročně téměř o 6 % (viz grafy v Dodatku). Když vezmeme v úvahu venkovní teplotu, která v minulém týdnu výrazně klesla, dostaneme se ke zmíněným 1,8 %. Pro další zpřesnění odhadu spotřeby elektřiny dané ekonomickou aktivitou bychom měli vzít v potaz ještě údaje o slunečním svitu, respektive zastínění, které si v minulém týdnu vyžádaly vysokou spotřebu energie na osvětlení vnitřních prostor. My efekt zastínění neuvažujeme vzhledem k nedostupnosti delší časové řady této proměnné.

Grafy 1a a 1b ukazují výsledky naší analýzy a srovnání s epidemiologickým vývojem v zemi. Další Grafy (2-7) pak shrnují rychle dostupné indikátory o vývoji ekonomiky, které sledujeme vedle spotřeby elektřiny. Je to provoz kamionů na dálnicích, provoz na letišti, změny pohybu lidí z anonymních dat od Apple a Google a emise NO2 (jako jediné se neukazují jako dobrý indikátor vývoje ekonomiky).

Delší časové řady alternativních ukazatelů a detailnější komentář jejich vývoje jsou dostupné v minulé aktualizaci našeho blogu z 2. 10. Z výše uvedených ukazatelů by již bylo možné zkonstruovat souhrnný index. Pro hodnocení ekonomického vývoje má ale nyní pro nás větší hodnotu vyhodnocovat informace z jednotlivých proměnných zvlášť, než všechny shrnout do jedné hodnoty v indexu. Konstrukcí indexu se ale budeme dále zabývat a výsledky výzkumu budeme publikovat.

(2) Kalibrace ekonomiky na koronaviry

První fáze boje s epidemií COVID-19 proběhla mezi březnem a květnem. Neznali jsme vir. V Číně a posléze v Evropě jsme pozorovali nárůst případů a kolaps zdravotního systému v Itálii. Cílem první fáze bylo poznat vir, ochránit občany, zajistit funkčnost zdravotního systému. Aby personál nemocnic masivně neonemocněl, aby byla lůžka v nemocnicích. Aby se stíhali ošetřit všichni pacienti s dalšími nemocemi. Vláda proto 14. března zavřela velkou část ekonomiky. Cenou za to byl hluboký propad ekonomiky v 2Q a nárůst schodku státního rozpočtu především kvůli kompenzacím občanům a firmám (zde je pro zajímavost první verze našeho blogu z 8. 4.).

Dále následovala druhá fáze boje – přechodová. Uzavřená ekonomika se postupně otevřela. Ve třetím čtvrtletí ekonomika proti druhému čtvrtletí výrazně vzrostla. Prioritou i nadále zůstala funkčnost systému zdravotní péče. Zároveň ale přibyl cíl ekonomický: vyhnout se hospodářské depresi a finanční krizi. Zabránit především tomu, že začnou padat banky, kterým by lidé a podniky přestali masivně splácet úvěry. Cenou za to byl opětovný nárůst počtu nově nakažených. Proto tuto fázi nyní nazvěme učení se žít s virem, respektive kalibrace ekonomiky na nemoc.

Třetí fáze měla být robustně růstová, ale dorazila druhá vlna nemoci.

Co zatím víme? V Česku výrazně narůstá počet nemocných (viz Graf 8). Smrtnost od počátku nemoci je zatím v Česku 0,8 % (1739 úmrtí, 208915 nakažených). Aktuálně v nemocnici končí cca 5 % nakažených (viz https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19 ). Za předpokladu dalšího výraznějšího růstu nemocných by byla ohrožena kapacita zdravotní péče. Od 22. října vláda proto rozhodla o druhém uzavření části ekonomiky.

K zajištění kapacity zdravotnictví přijímají všechny vlády opatření na zpomalení šíření nemoci. Mezinárodně porovnatelné měřítko vládních restrikcí nabízí index přísnosti (Stringency Index, viz Graf 9), který sestavují na univerzitě v Oxfordu. Tento index shrnuje přísnost opatření, která omezují chování obyvatel – například omezení volného pohybu, uzavření škol, zákaz shromažďování apod.

Index přísnosti vládních restrikcí byl ve druhém čtvrtletí 2020 korelovaný s hloubkou poklesu ekonomik (viz Graf 10). I proto čekáme, že ve 4Q česká ekonomika rovněž mezičtvrtletně poklesne. Přesnější odhad vyčteme opět ze spotřeby elektřiny.

Pokud vládní opatření zaberou a dojde k rychlému zploštění epidemiologické křivky, přijde v delším pohledu robustnější růst. Předpokladem pro to budou další dvě věci:

1. Naučit se s koronaviry žít a odbourat negativní očekávání lidí. Jakoby nakalibrovat ekonomiku na koronaviry. Respektive vyřešit tradeoff mezi mírou restrikcí od vlády v případných dalších vlnách nebo při jiné nemoci, kapacitou zdravotnictví a ekonomikou.
   S viry se naučila žít především Asie. I tam probíhají různé vlny nemoci. Nicméně v Asii je od počátku epidemie COVID-19 počet zemřelých na 1 milion obyvatel minimální proti Evropě nebo USA. Asie v posledních 20 letech zažila SARS a MERS – lidé se naučili šíření virů zpomalovat při vypuknutí epidemie sami od sebe nošením roušek, omezováním osobních kontaktů anebo prací z domova. Zkušenost z Hongkongu je taková, že koronaviry se brzdí především přirozenou změnou chování lidí, omezením osobních kontaktů bez spoléhání se na stát, že jakoby zázrakem zabrání šíření viru (https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Kalibrace-ekonomiky-na-koronaviry/ ).
2. Export.
   Ve druhém čtvrtletí došlo symetricky k vypnutí ekonomik a s ním došlo i k výraznému útlumu zahraničního obchodu. Aktuálně ale v jednotlivých zemích probíhá rozdílně kalibrace ekonomik na koronaviry a mezinárodní obchod se zatím rychle zotavuje (Graf 11, Graf 12, viz také https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Pribeh-dvou-krizi-Brzke-srovnani-mezinarodniho-obchodu-a-ekonomicke-aktivity-v-zemich-Evropske-unie/). Tento vývoj je podstatné plus pro otevřenou ekonomiku typu Česka, pokud se podaří udržet domácí exportní podniky v chodu.

Vývoj ve světových ekonomikách sledujeme rovněž přes rychle dostupné vysokofrekvenční indexy (Graf 12). Index sestavovaný Bundesbankou (Weekly Activity Index, WAI) ukazuje, že pokud srovnáme měsíce srpen až říjen s předchozími třemi měsíci, indikátor ukazuje na růst HDP o 5 %. Vedle toho index sestavovaný newyorským Fedem (Weekly Economic Index, WEI) implikuje za období srpen až říjen mezičtvrtletní růst o 6,2 % (stále ale meziroční pokles ekonomiky o 4 %).

Metodice výpočtu indexů našich kolegů se věnuje předchozí aktualizace našeho blogu z 21. 7. 

Jako indikátor globální poptávky je vhodné se dívat i na Čínu, kde nákaza přišla zhruba o kvartál dříve proti Evropě. Pro sledování vývoje volíme dva indexy (viz Graf 14). Prvním je Li Keqiang index, který zahrnuje data o meziroční změně spotřeby elektřiny, nákladní vlakové dopravy a objemu úvěrů. Druhým indexem je Satellite Manufacturing Index od české firmy SpaceKnow. Index přes satelity sleduje aktivitu továren a dopravy a vše vyhodnocuje umělou inteligencí. První z indexů ukazuje, že čínská ekonomika dosáhla svého dna v lednu. Od té doby na základě tohoto indikátoru roste čínská ekonomika podobnými tempy jako před pandemií. Data ze satelitů identifikují dno na únor, nicméně expanze od července ztrácí na síle.

Závěr

Pokles ekonomiky v 2Q a očekávaný pokles v 4Q jsou z větší míry záměrně vyvolané. V delším pohledu, pokud se naučíme s virem žít a poroste export, přijde robustnější růst než v 3Q, byť s omezeními – nezapomínejme, že průmysl v čele s automobilovým byl i před epidemií v mírné recesi.

Blog budeme dále aktualizovat. Zpětné verifikaci závěrů na základě vývoje elektřiny jsme se věnovali v aktualizaci blogu z 18. 5. Děkujeme za vaše reakce a uvítáme vaše další poznámky a komentáře na našich emailech ales.michl@cnb.cz a tomas.adam@cnb.cz.

Dodatek 1

Tabulka A1 – Meziroční změna spotřeby elektřiny v ČR (v %, očištěno o vliv počasí)

Zdroj: data – ČEPS, model očištění – autoři

Dodatek 2

Následující grafy zobrazují spotřebu elektřiny, kterou přebíráme od ČEPS. Dále venkovní teplotu. Následně očištěnou spotřebu energie o vliv venkovní teploty. A konečně výslednou meziroční změnu spotřeby elektřiny očištěnou o vliv počasí.