První odhad dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR – aktualizováno 21. 4.

Po dvou týdnech od zveřejnění našeho příspěvku o využití dat o spotřebě elektřiny jako proxy pro odhad ekonomického vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických dat nabízíme aktualizaci dat (1), doplňujeme srovnání s Německem (2), přidáváme i odkazy na dva nové články (3), které data interpretují populární formou včetně měnověpolitického doporučení, a  zamýšlíme se nad dlouhodobým vztahem mezi spotřebou elektřiny a dalšími makroekonomickými veličinami (4).


První aktualizace 21. 4. 2020


(1) Tabulka 1 – Meziroční změny spotřeby elektřiny v ČR očištěné o vliv počasí v procentech
(Data: ČEPS, model očištění: autoři)

Týden
v roce 2020
Meziroční změna
spotřeby elektřiny v ČR
(%, očištěno o vliv počasí)
2 (od 6. ledna) -0,3
3 (od 13. ledna) 1,0
4 (od 20. ledna) 0,5
5 (od 27. ledna) 2,6
6 (od 3. února) 1,4
7 (od 10. února) -0,6
8 (od 17. února) 0,7
9 (od 24. února) -0,7
10 (od 2. března) 2,9
11 (od 9. března) 2,9
12 (od 16. března; karanténa) -1,1
13 (od 23. března) -6,5
14 (od 30. března) -9,3
15 (od 6. dubna) -10,2
16 (od 13. dubna) -14,2

Průměrná spotřeba elektřiny klesala i v posledních dvou týdnech a dostala se pod úroveň roku 2012, kdy byla ekonomika v recesi (Graf 1). Teplotně byly poslední dva týdny nadprůměrné (Graf 2). Po očištění o teplotní výkyvy tak byl pokles ještě hlubší (Graf 3) – v meziročním vyjádření v posledních dvou týdnech spotřeba elektřiny klesla o 10,2 % a o 14,2 % (Tabulka 1). Část propadu poklesu je dána načasováním Velikonoc. Kdybychom uvažovali pouze čtyři pracovní dny v posledních dvou týdnech, propad by oproti srovnatelným týdnům loňského roku dosáhl 7,5 a 10,2 %.

Graf 1: Průměrná spotřeba elektrické energie v daném týdnu

Graf 2: Průměrná teplota v daném týdnu

Graf 3: Průměrná očištěná spotřeba elektrické energie v daném týdnu

Graf 4: Meziroční změna spotřebované elektřiny

(2) Ukazuje se, že podobný vývoj, tedy prohlubující se meziroční pokles spotřeby elektřiny, zažívá i Německo (Graf 5.). Podle analýzy think tanku Bruegel (viz https://www.bruegel.org/2020/03/covid-19-crisis-electricity-demand-as-a-real-time-indicator/), dosahuje pokles dokonce i podobných hodnot – v 16. týdnu meziročně o 12 %.

Graf 5: Meziroční změna spotřebované elektřiny v ČR a Německu

(3) Navazující články, které data interpretují populární formou včetně měnověpolitického doporučení:

https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Ekonomika-prozatim-minus-10-procent/

https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Financni-plan-pro-ekonomiku/

(4) Zamyšlení nad dlouhodobým vztahem mezi spotřebou elektřiny a dalšími makroekonomickými veličinami

Vztah mezi spotřebou elektřiny a hospodářskou aktivitou není dokonalý. Na spotřebu energií je náročný v ČR především průmysl (35% podíl na HDP), naopak služby (63% podíl na HDP) vyžadují pro tvorbu stejné přidané hodnoty oproti průmyslu energie méně. Pokud by oba tyto sektory byly zasaženy stejným poklesem, například o 10 %, ve spotřebě energie by se to mohlo odrazit poklesem o méně než 10 %. Samotná opatření zaměřená proti šíření pandemie doléhají zejména na služby – došlo k uzavření restaurací, ubytovacích služeb, obchodů, které má pak vliv i na dopravu a další navazující služby či průmysl. Pokles ekonomiky aproximovaný na základě propadu spotřeby elektrické energie je tak spíše dolní hranicí odhadu poklesu ekonomické aktivity.

Graf 6 zobrazuje vztah mezi meziroční změnou spotřebované elektřiny a průmyslovou výrobou. Dlouhodobá korelace mezi těmito dvěma veličinami dosahuje 0,4 – není tedy dokonalá a opět záleží na energetické intenzitě jednotlivých odvětví. Vedle toho korelace mezi spotřebou elektřiny a růstem HDP (Graf 7) dosahuje 0,64; námi sledovaný indikátor tak má vypovídající hodnotu nejen o vývoji v průmyslu, ale i v ekonomice jako celku.

Graf 6:  Vztah mezi spotřebou elektřiny a průmyslovou produkcí v ČR

Graf 7:  Vztah mezi spotřebou elektřiny a HDP v ČR

Závěr

Přestože vztah mezi ekonomickou aktivitou a spotřebou elektrické energie není dokonalý, jeho informační hodnota je nezpochybnitelná. Vývoj v posledních dvou týdnech příliš optimismu nepřidal – měřeno spotřebou elektrické energie se meziroční pokles v ČR prohloubil o dalších téměř 5 procentních bodů až na 14,2 %. Na stabilizaci poklesu ekonomiky v ČR i v Německu si budeme muset ještě počkat.