Vliv Balassova-Samuelsonova efektu na ceny v domácí ekonomice

Růst české ekonomiky přesahuje v posledních dvou letech dynamiku zemí eurozóny. Je tedy otázkou, zda a v jaké míře došlo spolu s obnovením konvergence výkonnosti české ekonomiky k vyspělým evropským zemím i k obnovení doprovodných konvergenčních tendencí.

Jednou z nich je přitom Balassův-Samuelsonův efekt1, který lze vysvětlit na příkladu dvousektorové ekonomiky produkující obchodovatelné a neobchodovatelné statky2. Vychází z předpokladu, že ceny obchodovatelného zboží jsou dány dominantně vnějším prostředím a kvůli udržení konkurenceschopnosti je mzdový vývoj v tomto sektoru úzce spjat s růstem produktivity. Sektor neobchodovatelných statků v rámci této teorie přebírá mzdovou dynamiku z obchodovatelného sektoru. To však při nižším růstu produktivity v neobchodovatelném sektoru vede ke znatelně rychlejšímu růstu nominálních jednotkových nákladů a návazně ke zvyšování cen. Cílem tohoto boxu je zmapovat vývoj zmíněného efektu ve snaze zjistit, do jaké míry bude přispívat ke zrychlování celkové inflace v období pokračujícího používání kurzového závazku ČNB.

Mzdový vývoj v české ekonomice byl od roku 2000 charakterizován zhruba obdobnou dynamikou v obou sektorech při vyšší mzdové úrovni v sektoru neobchodovatelných statků (Graf 1). Po nástupu světové ekonomické krize na konci roku 2008 se ale jejich rozdíl začal postupně snižovat a v posledních dvou letech se obě mzdové hladiny lišily jen málo. To spolu s utlumenou dynamikou HDP v letech 2008–2013 pravděpodobně přispělo k dočasnému oslabení vlivu Balassova-Samuelsonova efektu, neboť dlouhodobě nižší růst produktivity v sektoru neobchodovatelných statků byl částečně vyvažován nižším nárůstem mezd ve srovnání se sektorem obchodovatelných statků. Poslední pozorování z počátku letošního roku však naznačuje počátek opětovného rozevírání mzdových rozdílů mezi oběma sektory.

Graf 1 (BOX) Vývoj průměrné mzdy
V posledních letech se rozdíl mzdových úrovní v sektoru neobchodovatelných a obchodovatelných komodit snižoval
(v Kč, rozdíly – pravá osa, zdroj: ČSÚ, výpočet ČNB)

Pozn: Časové řady jsou filtrovány Hodrickovým-Prescottovým filtrem s parametrem λ = 10.

sektoru neobchodovatelných statků přitom nejsou výrobci vystaveni mezinárodní konkurenci a navíc mají omezenou možnost reagovat na růst mezd v ekonomice nárůstem produktivity práce. Vývoj cen v tomto sektoru (na rozdíl od obchodovatelných statků) je proto významně ovlivňován náklady práce, resp. změnou jednotkových mzdových nákladů (Graf 2), což potvrzuje jeden z předpokladů Balassovy-Samuelsonovy teorie. Tento vztah poskytuje fundamentální vysvětlení pro zastavení růstu cen neobchodovatelných statků během let 2012–2013 i pro jeho následné oživení. Zároveň naznačuje prostor pro další urychlení cenové dynamiky v blízké budoucnosti.

Graf 2 (BOX) Spotřebitelské ceny a mzdové náklady v sektoru neobchodovatelných statků
Jednotkové mzdové náklady v sektoru neobchodovatelných statků jsou významným determinantem růstu spotřebitelských cen v tomto segmentu
(mezičtvrtletní změny v %, zdroj: ČSÚ, výpočet ČNB) 

Pozn: Časové řady jsou filtrovány Hodrickovým-Prescottovým filtrem s parametrem λ = 10.

K zachycení Ballasova-Samuelsonova efektu v jádrovém predikčním modelu g3 slouží exportně specifická technologie, tedy nepozorovaná veličina, která je složkou nominálních nákladů v sektoru spotřeby. Tato veličina aproximuje výše uvedený efekt s přímou úměrou, tj. čím rychlejší je růst exportně specifické technologie, tím silnější je odhadovaný proinflační vliv Balassova-Samuelsonova efektu. Exportně specifická technologie současně odráží konvergenci domácí ekonomiky k eurozóně, neboť s jejím nárůstem se postupně zvyšuje i domácí cenová hladina, a dochází tak k rovnovážnému reálnému posilování koruny. Odhady exportně specifické technologie jsou na minulosti poměrně těsně svázány s následným pozorovaným vývojem cen v sektoru neobchodovatelného zboží (Graf 3). Odhad exportně specifické technologie přitom rovněž naznačuje možnost dalšího zrychlování růstu cen neobchodovatelných statků.

Graf 3 (BOX) Ceny neobchodovatelných statků a exportně specifická technologie
Exportně specifická technologie jakožto aproximace Balassova-Samuelsonova efektu je významně svázána s vývojem cen v sektoru neobchodovatelných statků
(mezičtvrtletní změny v %, zdroj: ČSÚ, výpočet ČNB) 

Pozn: Časová řada vývoje cen neobchodovatelných statků je filtrována Hodrickovým-Prescottovým filtrem s parametrem λ = 5.

V souhrnu tak lze očekávat, že zřetelný nárůst nominálních jednotkových mzdových nákladů na počátku roku 2016 v sektoru neobchodovatelných statků přispěje v několika příštích čtvrtletích k odpoutání spotřebitelské inflace od hodnot lehce nad nulovou úrovní. Inflace pak bude zřetelně zrychlovat, což za předpokladu stability měnového kurzu až do poloviny roku 2017 napomůže k dosažení inflačního cíle. Podobný obrázek poskytuje i vývoj exportně specifické technologie. Lze tedy očekávat zesílení Balassova-Samuelsonova efektu.


1 Vysvětlení Balassova-Samuelsonova efektu se věnovala příloha ve Zprávě o inflaci z dubna 2002.

2 V rámci tohoto boxu je při výpočtu mezd a jednotkových mzdových nákladů sektor obchodovatelných statků reprezentován zpracovatelským průmyslem, v případě neobchodovatelného sektoru se jedná o tržní služby.