20.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 195/3

(1)

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) byl seznámen s kategoriemi mimoburzovních (OTC) úrokových derivátů, pro jejichž clearing získaly určité ústřední protistrany povolení. Pro každou kategorii provedl orgán ESMA hodnocení hlavních kritérií zahrnujících míru standardizace, objem a likviditu a dostupnost cenových informací, podle nichž se určuje, zda pro kategorii bude stanovena povinnost clearingu. S ohledem na hlavní cíl, jímž je snížit systémové riziko, orgán ESMA určil kategorie OTC úrokových derivátů, které by měly podléhat povinnosti clearingu v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012.

(2)

OTC úrokové derivátové smlouvy mohou mít pevnou, proměnlivou nebo podmíněnou pomyslnou hodnotu. Hodnota smluv s pevnou pomyslnou hodnotou se po dobu trvání smlouvy nemění. Hodnota smluv s proměnlivou pomyslnou hodnotou se po dobu trvání smlouvy předvídatelně mění. Hodnota smluv s podmíněnou pomyslnou hodnotou se po dobu trvání smlouvy mění nepředvídatelně. Podmíněné pomyslné hodnoty znesnadňují stanovování cen a řízení rizik spojených s OTC úrokovými derivátovými smlouvami, což ztěžuje ústředním protistranám provádění clearingu těchto smluv. Při definování kategorií OTC úrokových derivátů, na něž se má povinnost clearingu vztahovat, by tato skutečnost měla být brána v úvahu.

(3)

Při určování toho, které kategorie OTC derivátových smluv mají podléhat povinnosti clearingu, by se mělo přihlédnout ke zvláštní povaze OTC derivátových smluv, které jsou uzavřeny s emitenty krytých dluhopisů nebo s fondy ke krytí krytých dluhopisů. Vzhledem k tomu by se tyto smlouvy za předpokladu, že splňují určité podmínky, do kategorií OTC úrokových derivátů podléhajících povinnosti clearingu podle tohoto nařízení neměly zařadit.

(4)

Různé smluvní strany potřebují na to, aby zavedly opatření nezbytná k provádění clearingu OTC úrokových derivátů podléhajících povinnosti clearingu, různě dlouhou dobu. Aby se zajistilo řádné a včasné zavedení této povinnosti do praxe, měly by smluvní strany být na základě dostatečně podobných charakteristik rozděleny do kategorií, jež začnou podléhat povinnosti clearingu k témuž dni.

(5)

Do první kategorie by měly patřit finanční i nefinanční smluvní strany, které jsou ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost členy clearingového systému alespoň jedné příslušné ústřední protistrany a pro alespoň jednu kategorii OTC úrokových derivátů podléhající povinnosti clearingu, a to z důvodu, že tyto smluvní strany již mají zkušenosti s clearingem OTC úrokových derivátů a již navázaly vztahy s ústředními protistranami za účelem provádění clearingu nejméně jedné z uvedených kategorií. Do první kategorie by se měly zařadit rovněž nefinanční smluvní strany, které jsou členy clearingového systému, protože ohledně centrálního clearingu mohou vykázat srovnatelné zkušenosti a připravenost jako finanční smluvní strany z této kategorie.

(6)

Do druhé a třetí kategorie by měly spadat finanční smluvní strany nepatřící do první kategorie, které budou rozřazeny podle úrovně právní a provozní kapacity pro OTC deriváty. Stupeň právní a provozní kapacity finančních smluvních stran by se měl rozlišovat podle rozsahu jejich činnosti v oblasti OTC derivátů, a proto by pro stanovení hranice mezi druhou a třetí kategorií měl být určen kvantitativní práh na základě úhrnné průměrné pomyslné hodnoty derivátů, u nichž není prováděn centrální clearing, ke konci měsíce. Výše tohoto prahu by měla být stanovena vhodným způsobem tak, aby se oddělili menší účastníci trhu, ale zároveň byl v rámci druhé kategorie podchycen významný stupeň rizika. V zájmu podpory regulatorního sbližování a snížení nákladů smluvních stran na plnění požadavků by tento práh měl být rovněž přizpůsoben prahu, který je schválen na mezinárodní úrovni pro maržové požadavky u derivátů, u nichž není prováděn centrální clearing. Zatímco vzhledem k možnému sdílení rizik ve skupině se práh obvykle uplatňuje na úrovni skupiny, u investičních fondů by se měl – stejně jako v rámci uvedených mezinárodních standardů – používat odděleně na jednotlivé fondy, jelikož na závazky jednoho fondu většinou nemají vliv závazky jiných fondů nebo jejich investičního správce. Práh by se proto měl používat na každý fond odděleně, jestliže v případě platební neschopnosti či úpadku fondu každý investiční fond tvoří zcela oddělené a vázané seskupení aktiv, které není zajišťováno nebo podporováno jinými investičními fondy či samotným investičním správcem nebo za které se tyto fondy ani tento správce nezaručují.

(7)

Definice finančních smluvních stran v nařízení (EU) č. 648/2012 nezahrnuje některé alternativní investiční fondy, ačkoli disponují provozní kapacitou pro OTC derivátové smlouvy v podobném rozsahu jako alternativní investiční fondy, na něž se definice vztahuje. Z tohoto důvodu by alternativní investiční fondy klasifikované jako nefinanční smluvní strany měly být zařazeny do stejných kategorií smluvních stran jako alternativní investiční fondy, které jsou klasifikované jako finanční smluvní strany.

(8)

Čtvrtou kategorii by měly tvořit nefinanční smluvní strany, které nepatří do ostatních kategorií, vzhledem k tomu, že mají menší zkušenosti a provozní kapacitu ve vztahu k OTC derivátům a centrálnímu clearingu než ostatní kategorie smluvních stran.

(9)

Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany z první kategorie, by se mělo přihlédnout k tomu, že tyto strany dosud nemusely navázat nezbytné kontakty s ústředními protistranami v souvislosti se všemi kategoriemi podléhajícími povinnosti clearingu. Mimoto smluvní strany z této kategorie zprostředkovávají přístup ke clearingu smluvním stranám, které nejsou členy clearingového systému, a očekává se, že poté, co povinnost clearingu vstoupí v platnost, se výrazně zvýší objem zajišťování clearingu pro klienty a nepřímé klienty. Na první kategorii smluvních stran se navíc váže podstatná část objemu OTC úrokových derivátů, u nichž se již clearing provádí, a objem transakcí, jejichž clearing bude muset být prováděn, po dni, kdy povinnost clearingu stanovená v tomto nařízení nabude účinnosti, značně naroste. Proto by pro smluvní strany z první kategorie přiměřená lhůta, během níž se budou moci připravit na provádění clearingu dalších kategorií, vyrovnat se s nárůstem zajišťování clearingu pro klienty a nepřímé klienty a přizpůsobit se většímu objemu transakcí, jejichž clearing má být prováděn, měla činit šest měsíců.

(10)

Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany z druhé a třetí kategorie, by se mělo přihlédnout k tomu, že většina z nich získá přístup k ústřední protistraně na základě toho, že se stane klientem či nepřímým klientem člena clearingového systému. Tento proces může trvat 12 až 18 měsíců v závislosti na právní a provozní kapacitě smluvních stran a míře, v jaké jsou připraveny na uzavření ujednání s členy clearingového systému nezbytných k provádění clearingu smluv.

(11)

Při stanovování data, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti pro smluvní strany ze čtvrté kategorie, by se mělo přihlédnout k jejich právní a provozní kapacitě a k tomu, že mají menší zkušenosti s OTC deriváty a centrálním clearingem než ostatní kategorie smluvních stran.

(12)

U OTC derivátových smluv uzavřených mezi smluvní stranou usazenou ve třetí zemi a smluvní stranou usazenou v Unii, které patří do stejné skupiny, jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik, by pro uplatňování povinnosti clearingu mělo být stanoveno pozdější datum. Tím, že se uplatňování povinnosti odloží, by se mělo zajistit, že při neexistenci prováděcích aktů podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, vztahujících se na OTC derivátové smlouvy uvedené v příloze I tohoto nařízení a týkajících se jurisdikce, do níž patří smluvní strana usazená mimo Unii, nebudou tyto smlouvy po omezenou dobu povinnosti clearingu podléhat. Příslušné orgány by měly být schopny předem ověřit, že smluvní strany uzavírající tyto smlouvy patří do stejné skupiny a splňují ostatní podmínky pro obchody uvnitř skupiny podle nařízení (EU) č. 648/2012.

(13)

Na rozdíl od OTC derivátů, jejichž smluvními stranami jsou nefinanční smluvní strany, vyžaduje nařízení (EU) č. 648/2012 v případě, že jsou stranami OTC derivátových smluv smluvní strany finanční, aby se povinnost clearingu vztahovala na smlouvy uzavřené po vyrozumění orgánu ESMA o tom, že určité ústřední protistraně bylo uděleno povolení k provádění clearingu určité kategorie OTC derivátů, avšak přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, za předpokladu, že je tato povinnost odůvodněna zbytkovou splatností takových smluv k tomuto dni. Uplatňováním povinnosti clearingu u těchto smluv by mělo být zajištěno jednotné a soudržné uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012. Je-li u určité kategorie OTC derivátových smluv stanovena povinnost clearingu, její uplatňování by mělo vést k finanční stabilitě a snížení systémového rizika a rovněž k zajištění rovných podmínek pro účastníky trhu. Aby se zajistilo splnění těchto cílů, měla by být stanovena odpovídající délka minimální zbytkové splatnosti.

(14)

Do doby, než vstoupí v platnost regulační technické normy přijaté podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, nemohou smluvní strany předvídat, zda jimi uzavírané OTC derivátové smlouvy budou ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, této povinnosti podléhat. Tato nejistota má závažný dopad na schopnost účastníků trhu přesně ocenit OTC derivátové smlouvy, jež uzavírají, neboť na smlouvy, u nichž se provádí centrální clearing, se vztahuje jiný režim zajištění než na smlouvy, u nichž se centrální clearing neprovádí. Zavedení dřívějšího clearingu OTC derivátových smluv uzavřených před tím, než toto nařízení vstoupí v platnost, bez ohledu na jejich zbytkovou splatnost ke dni, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, by mohlo omezit schopnost smluvních stran přiměřeně se zajistit proti tržním rizikům a buď by mohlo ovlivnit fungování trhu a finanční stabilitu, nebo přimět smluvní strany zajišťovat rizika jinými vhodnými prostředky, a tím jim bránit ve výkonu běžných činností.

(15)

Kromě toho by se na OTC derivátové smlouvy uzavřené poté, co toto nařízení vstoupí v platnost, a před tím, než povinnost clearingu nabude účinnosti, neměla povinnost clearingu vztahovat do té doby, než strany těchto smluv budou moci určit, do které kategorie spadají a zda v případě konkrétní smlouvy, včetně obchodů uvnitř skupiny, povinnosti clearingu podléhají, a než budou moci zavést nezbytná opatření, aby mohly povinnost clearingu zohlednit při uzavírání těchto smluv. V zájmu zajištění řádného fungování a stability trhu a rovných podmínek pro smluvní strany je proto vhodné zvážit možnost, že by pro tyto smlouvy povinnost clearingu nebyla zavedena bez ohledu na jejich zbytkovou splatnost.

(16)

Na OTC derivátové smlouvy uzavřené po vyrozumění orgánu ESMA o tom, že určité ústřední protistraně bylo uděleno povolení k provádění clearingu určité kategorie OTC derivátů, avšak přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, by se povinnost clearingu neměla vztahovat, pokud podstatně neprohlubují systémové riziko nebo pokud by zavedení povinnosti clearingu u těchto smluv mohlo jiným způsobem ohrozit jednotné a soudržné uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012. Úvěrové riziko protistrany spojené s OTC úrokovými derivátovými smlouvami, jež mají delší splatnost, se na trhu projevuje dlouhodoběji než úvěrové riziko protistrany, které se vztahuje k OTC úrokovým derivátovým smlouvám s krátkou zbytkovou splatností. Zavedení povinnosti clearingu u smluv s krátkou zbytkovou splatností by pro smluvní strany znamenalo zátěž, jež by nevyvážila míru snížení rizika. OTC úrokové deriváty s krátkou zbytkovou splatností navíc tvoří poměrně malou část celého trhu, a mají tedy relativně malý podíl na celkovém systémovém riziku, jež je s trhem spojeno. Z tohoto důvodu by minimální zbytkové splatnosti měly být stanoveny tak, aby se zajistilo, že povinnosti clearingu nebudou podléhat smlouvy se zbytkovou splatností pouze několik měsíců.

(17)

Smluvní strany z třetí kategorie mají poměrně malý podíl na celkovém systémovém riziku a mají menší právní a provozní kapacitu pro OTC deriváty než smluvní strany z první a druhé kategorie. Aby bylo možné zahrnout i clearing, který bude prováděn pouhých několik měsíců po uzavření smlouvy, bude zapotřebí během krátké doby upravit hlavní prvky OTC derivátových smluv včetně oceňování OTC úrokových derivátů, jež podléhají povinnosti clearingu a budou uzavřeny před tím, než tato povinnost nabude účinnosti. Pro tento dřívější clearing je nutné podstatně upravit model oceňování a pozměnit dokumentaci uvedených OTC derivátových smluv. Smluvní strany z třetí kategorie mají velmi omezené možnosti, jak dřívější clearing do OTC derivátových smluv začlenit. Zavedení clearingu OTC derivátových smluv uzavřených před tím, než povinnost clearingu nabude účinnosti, pro tyto smluvní strany by tedy mohlo omezit jejich schopnost přiměřeně se zajistit proti rizikům a buď by mohlo ovlivnit fungování a stabilitu trhu, nebo by mohlo smluvním stranám bránit ve výkonu běžných činností, pokud by nebyly schopny se nadále zajišťovat. Proto by OTC derivátové smlouvy uzavřené smluvními stranami ze třetí kategorie přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, neměly této povinnosti podléhat.

(18)

Aby nebyla snížena účinnost postupů při řízení rizik uvnitř skupin, a tak nebylo ohroženo splnění hlavního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, mohou být při splnění určitých podmínek od clearingu osvobozeny také OTC derivátové smlouvy uzavřené mezi smluvními stranami, které patří do stejné skupiny. Proto by povinnosti clearingu neměly podléhat obchody uvnitř skupiny, které splňují určité podmínky a jsou uzavřeny přede dnem, kdy povinnost clearingu u těchto obchodů nabývá účinnosti.

(19)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženého Komisi orgánem ESMA.

(20)

Orgán ESMA uskutečnil k návrhu regulačních technických norem, z něhož toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval možné související náklady a přínosy, požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2) a konzultoval s Evropskou radou pro systémová rizika,

a)

jsou použity pouze k zajištění nesouladu úrokových sazeb nebo měn krycího portfolia v souvislosti s krytým dluhopisem;

b)

jsou registrovány nebo zapsány v krycím portfoliu krytého dluhopisu v souladu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími kryté dluhopisy;

c)

nejsou ukončeny v případě, že se emitent krytých dluhopisů nebo fond ke krytí těchto dluhopisů ocitne v procesu řešení krize či platební neschopnosti;

d)

protistrana OTC derivátu uzavřeného s emitenty krytých dluhopisů nebo s fondy ke krytí krytých dluhopisů má přinejmenším rovnocenné postavení jako držitelé krytých dluhopisů s výjimkou případů, kdy je protistrana OTC derivátu uzavřeného s emitenty krytých dluhopisů nebo s fondy ke krytí krytých dluhopisů stranou, která selhala, nebo stranou dotčenou nebo kdy se rovnocenného postavení vzdá;

e)

krytý dluhopis splňuje požadavky článku 129 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 (3) a vztahuje se na něj regulatorní požadavek na zajištění ve výši nejméně 102 %.

a)

kategorie 1 zahrnuje smluvní strany, které jsou ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost pro alespoň jednu kategorii OTC derivátů uvedenou v příloze I tohoto nařízení nebo v příloze I Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 (4) členy clearingového systému ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) č. 648/2012 alespoň jedné ústřední protistrany, jež byla před tímto dnem povolena nebo uznána pro provádění clearingu nejméně jedné z daných kategorií;

b)

kategorie 2 zahrnuje smluvní strany, které nespadají do kategorie 1 a patří ke skupině, jejíž průměrná nesplacená hrubá pomyslná hodnota derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, ke konci měsíce v úhrnu za leden, únor, březen 2016 přesahuje 8 miliard EUR, a které jsou:

c)

kategorie 3 zahrnuje smluvní strany, které nepatří do kategorie 1 ani kategorie 2 a jsou:

d)

kategorie 4 zahrnuje nefinanční smluvní strany, které nepatří do kategorie 1, kategorie 2 ani kategorie 3.

a)

9. února 2017 u smluvních stran z kategorie 1;

b)

9. července 2017 u smluvních stran z kategorie 2;

c)

9. února 2018 u smluvních stran z kategorie 3;

d)

9. července 2019 u smluvních stran z kategorie 4.

a)

9. července 2019, pokud v souvislosti s příslušnou třetí zemí nebylo přijato žádné rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze I tohoto nařízení; nebo

b)

pozdějším z níže uvedených dní, pokud bylo v souvislosti s příslušnou třetí zemí přijato rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 pro účely článku 4 téhož nařízení týkající se OTC derivátových smluv uvedených v příloze I tohoto nařízení:

a)

smluvní strana usazená ve třetí zemi je buď finanční smluvní stranou, nebo nefinanční smluvní stranou;

b)

smluvní strana usazená v Unii je:

c)

obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012;

d)

obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik;

e)

smluvní strana usazená v Unii písemně oznámila příslušnému orgánu, že podmínky stanovené v písmenech a), b), c) a d) jsou splněny, a tento příslušný orgán ve lhůtě 30 kalendářních dnů po obdržení oznámení potvrdil, že uvedené podmínky jsou splněny.

a)

15 let u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 9. října 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 v příloze I;

b)

3 roky u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 9. října 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 2 v příloze I;

c)

6 měsíců u smluv uzavřených nebo obnovených dne 9. října 2016 nebo později, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 nebo 2 v příloze I.

a)

15 let u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 9. října 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 v příloze I;

b)

3 roky u smluv uzavřených nebo obnovených před dnem 9. října 2016, které patří do kategorií uvedených v tabulce 2 v příloze I;

c)

6 měsíců u smluv uzavřených nebo obnovených dne 9. října 2016 nebo později, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 nebo 2 v příloze I.

a)

15 let u smluv, které patří do kategorií uvedených v tabulce 1 v příloze I;

b)

3 roky u smluv, které patří do kategorií uvedených v tabulce 2 v příloze I.