EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R0231

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012 , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled Text s významem pro EHP

OJ L 83, 22.3.2013, p. 1–95 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 06 Volume 012 P. 200 - 294

Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 12/02/2024

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2013/231/oj

22.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 83/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 231/2013

ze dne 19. prosince 2012,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (1), a zejména na čl. 3 odst. 6, čl. 4 odst. 3, čl. 9 odst. 9, čl. 12 odst. 3, čl. 14 odst. 4, čl. 15 odst. 5, čl. 16 odst. 3, článek 17, čl. 18 odst. 2, čl. 19 odst. 11, čl. 20 odst. 7, čl. 21 odst. 17, čl. 22 odst. 4, čl. 23 odst. 6, čl. 24 odst. 6, čl. 25 odst. 9, čl. 34 odst. 2, čl. 35 odst. 11, čl. 36 odst. 3, čl. 37 odst. 15, čl. 40 odst. 11, čl. 42 odst. 3 a čl. 53 odst. 3 uvedené směrnice,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2011/61/EU zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci specifikujících zejména pravidla týkající se výpočtu prahové hodnoty, pákového efektu, podmínek provozování činnosti správců alternativních investičních fondů (dále jen „správci“), včetně řízení rizika a likvidity, oceňování a pověření jiné osoby úkoly správce, požadavků na úkoly a povinnosti depozitářů alternativních investičních fondů, pravidel ohledně transparentnosti a specifických požadavků týkajících se třetích zemí. Je důležité, aby se veškerá tato doplňující pravidla začala uplatňovat současně se směrnicí 2011/61/EU, aby bylo možné nové požadavky na správce účinně provádět. Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce vzájemně souvisí, jelikož se zabývají povolováním, provozem a transparentností správců, kteří spravují, případně nabízejí alternativní investiční fondy v Unii, přičemž se jedná o pevně propojené aspekty související se zahájením činnosti správy aktiv a pokračování v ní. Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k nim osobám, na něž se tyto povinnosti vztahují, včetně investorů, kteří nejsou rezidenty Unie, je žádoucí zařadit všechny akty v přenesené pravomoci požadované směrnicí 2011/61/EU do jediného nařízení.

(2)

Je důležité zajistit, aby bylo cílů směrnice 2011/61/EU v členských státech dosaženo jednotně v zájmu posílení integrity vnitřního trhu a právní jistoty pro jeho účastníky, včetně institucionálních investorů, příslušných orgánů a ostatních zúčastněných stran, přijetím nařízení. Forma nařízení zajišťuje soudržný rámec pro všechny tržní subjekty a je nejlepší možnou zárukou rovných podmínek, jednotných podmínek hospodářské soutěže a společného přiměřeného standardu ochrany investorů. Kromě toho zajišťuje přímou použitelnost podrobných jednotných pravidel týkajících se provozu správců AIF, která jsou ze své povahy přímo použitelná, a nevyžadují proto další transpozici na vnitrostátní úrovni. Použitím nařízení se dále zamezí zpoždění při uplatňování směrnice 2011/61/EU v členských státech.

(3)

Vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci specifikuje úkoly a povinnosti „řídícího orgánu“ a „vrcholného vedení“, je důležité vyjasnit význam těchto pojmů, zejména skutečnost, že řídící orgán může být složen z členů vrcholného vedení. Jelikož toto nařízení rovněž zavádí pojem „funkce dohledu“, měla by definice řídícího orgánu také jednoznačně stanovit, že se jedná o orgán zahrnující řídící funkci – pro případ, že je funkce dohledu v souladu s vnitrostátním právem obchodních společností oddělena od řídící funkce. Směrnice 2011/61/EU požaduje, aby správci poskytovali příslušným orgánům určité informace včetně procentního podílu aktiv alternativních investičních fondů, která podléhají zvláštním opatřením v důsledku jejich nelikvidnosti. Toto nařízení vyjasňuje význam zvláštních opatření, aby správci věděli přesně, jaké informace mají poskytovat příslušným orgánům.

(4)

Směrnice 2011/61/EU stanoví mírnější režim pro správce, kteří spravují portfolia alternativních investičních fondů, jejichž celková spravovaná aktiva nepřesahují příslušné prahové hodnoty. Je nezbytné jasně specifikovat, jak by se měla celková hodnota spravovaných aktiv vypočítat. V této souvislosti má zásadní význam definovat kroky nezbytné pro výpočet celkové hodnoty aktiv, jasně určit, která aktiva nejsou do výpočtu zahrnuta, vyjasnit, jak by se měla oceňovat aktiva nabytá za využití pákového efektu, a stanovit pravidla pro zacházení s případy vzájemného držení aktiv mezi alternativními investičními fondy spravovanými správcem.

(5)

Výpočet celkové hodnoty spravovaných aktiv musí být prováděn alespoň jednou ročně za použití aktuálních informací. Hodnota aktiv by proto měla být určena během dvanácti měsíců předcházejících datu výpočtu celkové hodnoty spravovaných aktiv a co možná nejblíže tomuto datu.

(6)

Aby se zajistilo, že si správce zachová způsobilost využívat mírnějšího režimu stanoveného směrnicí 2011/61/EU, měl by zavést postup umožňující průběžné sledování celkové hodnoty spravovaných aktiv. Správce může brát v úvahu typy spravovaných alternativních investičních fondů a různé třídy aktiv, do nichž investuje, aby posoudil pravděpodobnost překročení prahové hodnoty nebo potřeby dalšího výpočtu.

(7)

Pokud správce již nesplňuje podmínky související s prahovými hodnotami, měl by to oznámit svému příslušnému orgánu a do 30 kalendářních dnů požádat o povolení. Pokud však k pohybu nad nebo pod prahové hodnoty dochází během daného kalendářního roku pouze příležitostně a takové situace se považují za dočasné, neměli by mít správci povinnost žádat o povolení. V takových případech by správce měl příslušný orgán informovat o porušení prahové hodnoty a vysvětlit, proč je považuje za dočasné. Situaci trvající déle než tři měsíce nelze považovat za dočasnou. Při posuzování pravděpodobnosti toho, že je situace dočasná, by správce měl brát v úvahu očekávané upisování a zpětné odkupy, nebo případně čerpání a rozdělení kapitálu. Správce by do tohoto posouzení neměl zahrnovat předpokládané pohyby trhu.

(8)

Údaje použité správci k výpočtu celkové hodnoty spravovaných aktiv nemusí být zpřístupněny veřejnosti ani investorům. Příslušné orgány však musí být schopny ověřit, že správce správně provádí výpočet a sledování celkové hodnoty spravovaných aktiv, včetně posouzení případů, kdy celková hodnota spravovaných aktiv dočasně překročí příslušnou prahovou hodnotu, a měly by proto mít k těmto údajům na vyžádání přístup.

(9)

Je důležité, aby správci využívající mírnějšího režimu směrnice 2011/61/EU poskytli příslušným orgánům v době registrace aktuální informace. Ne všechny typy správců musí mít aktualizované nabídkové dokumenty odrážející nejnovější vývoj související s jimi spravovanými alternativními investičními fondy a pro takové správce může být praktičtější specifikovat požadované informace ve zvláštním dokumentu popisujícím investiční strategii uvedených fondů. Může to být případ fondů soukromého nebo rizikového kapitálu, které často získávají finanční prostředky vyjednáváním s potenciálními investory.

(10)

Alternativní investiční fond, který drží pouze akcie v kotovaných společnostech, by neměl být považován za fond využívající pákového efektu, pokud k nabytí těchto akcií nedochází z půjčky. Pokud tento stejný alternativní investiční fond zakoupí opce z akciového indexu, měl by být považován za fond využívající pákového efektu, protože zvýšil svou expozici vůči riziku z dané investice.

(11)

Pro zajištění jednotného uplatňování povinnosti správce zajistit objektivní přehled použitého pákového efektu je nezbytné stanovit dvě metody výpočtu pákového efektu. Z výsledků tržních studií vyplývá, že nejlepších výsledků lze dosáhnout kombinací tzv. „metody hrubé hodnoty aktiv“ a „závazkové metody“.

(12)

K získání vhodných informací pro sledování systémových rizik a úplného obrazu o používání pákového efektu správci by měly být příslušným orgánům a investorům poskytovány informace o expozici alternativního investičního fondu vůči riziku na základě metody hrubé hodnoty aktiv i závazkové metody, a všichni správci by proto měli provádět výpočet expozice vůči riziku za použití metody hrubé hodnoty aktiv i závazkové metody. Metoda hrubé hodnoty aktiv zachycuje celkovou expozici alternativního investičního fondu vůči riziku, zatímco závazková metoda nabízí náhled do zajišťovacích a nettingových technik používaných správcem; obě metody proto musí být kombinovány. Konkrétně míra, v níž se liší celková expozice vůči riziku mezi metodou hrubé hodnoty aktiv a závazkovou metodou, může poskytnout užitečné informace. Pokud to bude nezbytné k zajištění toho, aby jakékoli zvýšení expozice alternativního investičního fondu vůči riziku bylo řádně zachyceno, může Komise přijmout další akty v přenesené pravomoci týkající se dodatečné a nepovinné metody pro výpočet pákového efektu.

(13)

Při výpočtu expozice vůči riziku by na počátku měly být zahrnuty veškeré pozice alternativních investičních fondů, včetně krátkých a dlouhých aktiv a závazků, půjček, derivátových nástrojů a jakékoli jiné metody zvyšující expozici vůči riziku, kdy jsou v alternativním investičním fondu přítomna rizika a odměny aktiv nebo závazků, a veškeré ostatní pozice, které tvoří čistou hodnotu aktiv.

(14)

Dohody o půjčkách uzavřené alternativním investičním fondem by měly být vyloučeny, pokud jsou dočasné, týkají se kapitálových závazků od investorů a jsou jimi plně pokryty. Revolvingové úvěrové nástroje by neměly být považovány za dočasné.

(15)

Kromě výpočtu expozice vůči riziku za použití metody hrubé hodnoty aktiv by všichni správci měli provádět výpočet expozice vůči riziku za použití závazkové metody. Podle závazkové metody by se měly derivátové finanční nástroje převést na rovnocenné pozice plynoucí z podkladového aktiva. Pokud však alternativní investiční fond investuje do určitých derivátů, aby kompenzoval tržní riziko jiných aktiv, do nichž investoval, uvedené deriváty by za určitých podmínek neměly být převáděny na rovnocennou pozici v podkladových aktivech, jelikož expozice vůči riziku těchto dvou investic se vzájemně vyrovnávají. Mělo by tomu tak být například, pokud portfolio alternativního investičního fondu investuje do určitého indexu a drží derivátový nástroj, který výsledky uvedeného indexu swapuje s výsledky jiného indexu – to by mělo odpovídat držbě expozice vůči riziku druhého indexu v portfoliu, a čistá hodnota alternativního investičního fondu by proto nezávisela na výsledcích prvního indexu.

(16)

Při výpočtu expozice vůči riziku podle závazkové metody deriváty, které splňují kritéria stanovená tímto nařízením, nevytvářejí dodatečnou expozici vůči riziku. Proto pokud alternativní investiční fond investuje do indexových futures a drží hotovostní pozici rovnající se celkové podkladové tržní hodnotě futures, odpovídalo by to přímé investici do akciových indexů, a indexová futures by se proto nebrala v úvahu pro účely výpočtu expozice alternativního investičního fondu vůči riziku.

(17)

Při výpočtu expozice vůči riziku podle závazkové metody by správci měli mít možnost vzít v úvahu mechanismy zajištění a mechanismy výpočtu čistých pozic, pokud splňují kritéria týkající se závazkové metody.

(18)

Požadavek, aby mechanismy výpočtu čistých pozic odkazovaly na stejné podkladové aktivum, by měl být vykládán striktně, takže aktiva, která správce považuje za rovnocenná nebo úzce související, jako jsou různé třídy akcií nebo dluhopisů vydané stejným emitentem, by neměla být pro účely mechanismů výpočtu čistých pozic považována za identická. Cílem definice mechanismů výpočtu čistých pozic je zajistit, aby se braly v úvahu pouze obchody, které kompenzují rizika spojená s jinými obchody, přičemž nezůstává žádné podstatné zbytkové riziko. Kombinace obchodů, jejichž cílem je generovat výnos, jakkoliv nízký, zmenšením některých rizik a ponecháním jiných, by se neměly považovat za mechanismy výpočtu čistých pozic, stejně jako investiční strategie založené na cenové arbitráži, jejichž cílem je generovat výnos využitím cenových rozdílů mezi derivátovými nástroji se stejným podkladovým nástrojem, ale různou splatností.

(19)

Praxe při správě portfolia, jejímž cílem je snížit riziko durace kombinací investice do dluhopisu s dlouhou splatností s úrokovým swapem nebo snížit duraci dluhopisového portfolia alternativního investičního fondu uzavřením krátké pozice na dluhopisových futures představujících úrokové riziko portfolia (zajištění durace) by měla být považována za mechanismus zajištění, pokud splňuje kritéria pro zajištění.

(20)

Praxe při správě portfolia, jejímž cílem je kompenzovat významná rizika spojená s investicí do řádně diverzifikovaného portfolia akcií zaujetím krátké pozice na future na indexu akciového trhu, kde je složení akciového portfolia velmi blízké složení indexu akciového trhu a jeho výnos úzce souvisí s výnosem indexu akciového trhu a kde krátká pozice na future na indexu akciového trhu umožňuje nezpochybnitelné snížení obecného tržního rizika spojeného s akciovým portfoliem a specifické riziko je nevýznamné, jako například beta-zajištění (beta-hedging) řádně diverzifikovaného akciového portfolia, kde se specifické riziko považuje za nevýznamné, by měla být považována za splňující kritéria pro zajištění.

(21)

Praxe při správě portfolia, jejímž cílem je kompenzovat rizika spojená s investicí do dluhopisu s pevnou úrokovou sazbou kombinací dlouhé pozice na swapu úvěrového selhání a na úrokovém swapu, který uvedenou pevnou úrokovou sazbu swapuje úrokovou sazbou rovnající se příslušné referenční sazbě peněžního trhu plus rozpětí, by měla být považována za mechanismus zajištění, pokud jsou v zásadě splněna veškerá zajišťovací kritéria závazkové metody.

(22)

Praxe při správě portfolia, jejímž cílem je kompenzovat riziko dané akcie zaujetím krátké pozice prostřednictvím derivátové smlouvy na akcii, která se od první akcie liší, avšak silně s ní souvisí, by neměla být považována za splňující kritéria pro zajištění. Přestože je taková strategie založena na zaujetí opačných pozic na stejné třídě aktiv, nezajišťuje specifické riziko spojené s investicí do určité akcie. Neměla by proto být považována za mechanismus zajištění, jak je uveden v kritériích pro závazkovou metodu.

(23)

Praxe při správě portfolia, jejímž cílem je udržet hodnotu alfa koše akcií (zahrnujícího omezený počet akcií) kombinací investice do uvedeného koše akcií s beta-přizpůsobenou (beta-adjusted) krátkou pozicí na future na indexu akciového trhu, by neměla být považována za splňující kritéria pro zajištění. Cílem takové strategie není kompenzovat významná rizika spojená s investicí do koše akcií, ale kompenzovat hodnotu beta (tržní riziko) uvedené investice a udržet hodnotu alfa. Složka alfa koše akcií může dominovat nad složkou beta, a vést tak ke ztrátám na úrovni alternativního investičního fondu. Z tohoto důvodu by neměla být považována za mechanismus zajištění.

(24)

Strategie fúzové arbitráže je strategie kombinující krátkou pozici na akciích s dlouhou pozicí na jiných akciích. Cílem takové strategie je zajistit hodnotu beta (tržní riziko) pozic a generovat výnos spojený s relativními výsledky obou skupin akcií. Podobně složka alfa koše akcií může dominovat nad složkou beta, a vést tak ke ztrátám na úrovni alternativního investičního fondu. Neměla by být považována za mechanismus zajištění, jak je uveden v kritériích pro závazkovou metodu.

(25)

Strategie, jejímž cílem je zajistit dlouhou pozici na akciích nebo dluhopisech se zakoupeným zajištěním úvěrového rizika vůči stejnému emitentovi, se týká dvou různých tříd aktiv, a proto by neměla být považována za mechanismus zajištění.

(26)

Správce by při využívání metod, které zvyšují expozici alternativního investičního fondu vůči riziku, měl dodržovat obecné zásady, jako je zohlednění podstaty transakce vedle její právní formy. Konkrétně pokud jde o repo obchody, měl by správce zvážit, zda alternativní investiční fond rizika a odměny příslušných aktiv posílá dál nebo si je ponechává. Správce by rovněž měl v případě derivátových nástrojů nebo jiných smluvních ujednání analyzovat příslušná podkladová aktiva a stanovit možné budoucí závazky alternativního investičního fondu vyplývající z těchto transakcí.

(27)

Jelikož podle závazkové metody se úrokové sazby s různou splatností považují za různá podkladová aktiva, správci, kteří v souladu se svou hlavní investiční politikou převážně investují do úrokových derivátů, mohou použít specifická pravidla pro netting různých durací, aby vzali v úvahu souvislost mezi rozsahy splatnosti úrokové křivky. Při stanovení své investiční politiky a rizikového profilu by správce měl být schopen definovat míru úrokového rizika a následně určit jeho cílovou dobu trvání. Správce by měl při výběru svých investic zohlednit předem definovanou cílovou dobu trvání. Pokud se doba trvání portfolia odchýlí od cílové doby trvání, neměla by se strategie považovat za mechanismus výpočtu čistých pozic na dobu trvání, jak je uvedena v kritériích pro závazkovou metodu.

(28)

Pravidla pro netting různých durací umožňují netting dlouhých pozic s krátkými pozicemi, jejichž podkladovými aktivy jsou různé úrokové sazby. Lhůty splatnosti sloužící jako prahové hodnoty pro rozsahy splatnosti jsou dva roky, sedm let a 15 let. V rámci každého rozsahu splatnosti by měly být umožněny nettingové pozice.

(29)

Nettingové pozice mezi dvěma různými rozsahy splatnosti by měly být umožněny částečně. Na pozice, jež jsou předmětem nettingu, musí být uplatněny sankce umožňující pouze částečný netting. Měly by být vyjádřeny prostřednictvím procentních podílů vycházejících z průměrných korelací mezi rozsahy splatnosti pro dva roky, pět let, deset let a 30 let úrokové křivky. Čím větší je rozdíl mezi splatností pozic, tím větší sankci musí podléhat jejich netting, a procentní podíl se proto musí zvýšit.

(30)

Pozice, jejichž modifikovaná doba trvání je podstatně delší než modifikovaná doba trvání celého portfolia, nejsou v souladu s investiční strategií alternativního investičního fondu a plné spárování by nemělo být umožněno. Nemělo by tedy být přijatelné spárovat krátkou pozici s 18měsíční splatností (nacházející se v rozsahu splatnosti 1) s dlouhou pozicí s 10letou splatností (v rozsahu splatnosti 3), pokud je cílová doba trvání alternativního investičního fondu okolo dvou let.

(31)

Při výpočtu expozice vůči riziku mohou alternativní investiční fondy nejprve identifikovat mechanismy zajištění. Deriváty zahrnuté v těchto mechanismech jsou poté vyloučeny z výpočtu celkové expozice vůči riziku. Alternativní investiční fondy by měly v mechanismech zajištění používat přesný výpočet. Neměly by pro výpočet zajištění využívat pravidla pro netting různých durací. Tato pravidla lze použít pro převod zbývajících úrokových derivátů na jejich rovnocenné pozice v podkladových aktivech.

(32)

Podle směrnice 2011/61/EU musí správce zajistit, aby rizika spojená s profesní odpovědností plynoucí z jeho činnosti byla přiměřeně kryta buď dodatečným kapitálem nebo pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. Pro jednotné uplatňování tohoto ustanovení je nezbytné společné chápání rizik spojených s profesní odpovědností, jež mají být kryta. Obecná specifikace rizik plynoucích ze škody způsobené při výkonu povolání správce by měla určit vlastnosti příslušných rizikových událostí a identifikovat rozsah možné profesní odpovědnosti, včetně škody nebo ztrát způsobených osobami, které přímo vykonávají činnosti, za něž správce nese právní odpovědnost, mezi něž patří ředitelé, úředníci nebo zaměstnanci správce a osoby vykonávající činnosti v rámci pověření ze strany správce. V souladu s ustanoveními směrnice 2011/61/EU by odpovědnost správce neměla být dotčena pověřením nebo dalším pověřením a správce by měl zajistit řádné krytí rizik spojených s profesní odpovědností týkajících se třetích osob, za něž nese právní odpovědnost.

(33)

Pro zajištění společného chápání obecné specifikace by měl jako reference pro identifikaci rizikových událostí spojených s profesní odpovědností sloužit seznam příkladů. Tento seznam by měl zahrnovat širokou škálu událostí vzniklých nedbalostí, chybou nebo opomenutím, jako je ztráta dokumentů dokládajících nárok na investice, vědomé poskytnutí nesprávných informací nebo porušení různých povinností správce. Rovněž by měl zahrnovat selhání prevence podvodného jednání v rámci organizace správce prostřednictvím řádných systémů vnitřní kontroly. Škoda vzniklá nedodržením patřičné opatrnosti vůči investici, u níž vyšlo najevo, že šlo o podvod, by zavdala vznik profesní odpovědnosti správce a měla by být přiměřeně kryta. Neměly by však být kryty ztráty vzniklé proto, že investice ztratila hodnotu v důsledku nepříznivých podmínek na trhu. Seznam by měl rovněž zahrnovat nesprávně provedená ocenění, jež je třeba chápat jako nesplnění povinnosti oceňování porušující článek 19 směrnice 2011/61/EU a odpovídající akty v přenesené pravomoci.

(34)

V souladu se svými povinnostmi ohledně řízení rizika by správci měli mít řádné kvalitativní mechanismy vnitřní kontroly pro prevenci nebo zmírnění provozních selhání včetně rizik spojených s profesní odpovědností. Správci by proto v rámci své politiky řízení rizik měli mít řádné postupy a procedury pro provozní řízení rizika, odpovídající povaze, rozsahu a složitosti jejich podnikatelské činnosti. Tyto postupy a procedury by měly v každém případě umožnit vytvoření interní databáze ztrát sloužící účelům posuzování rizikového profilu v oblasti operačního rizika.

(35)

Pro zajištění toho, aby dodatečný kapitál a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání řádně kryly rizika spojená s profesní odpovědností, měly by být stanoveny minimální kvantitativní referenční hodnoty k určení vhodné úrovně krytí. Tyto kvantitativní referenční hodnoty by měl správce určit jako specifický procentní podíl hodnoty portfolií spravovaných alternativních investičních fondů, vypočítané jako součet absolutní hodnoty veškerých aktiv všech spravovaných alternativních investičních fondů, bez ohledu na to, zda byla nabyta využitím pákového efektu nebo finančních prostředků investorů. V této souvislosti by měly být derivátové nástroje oceněny za jejich tržní cenu, jelikož mohou být za uvedenou cenu nahrazeny. Jelikož je krytí prostřednictvím pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání z podstaty méně jisté, než krytí zajištěné dodatečným kapitálem, měly by se na tyto dva různé nástroje používané ke krytí rizika spojeného s profesní odpovědností vztahovat různé procentní podíly.

(36)

Aby pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání účinně krylo ztráty vzniklé z pojistných událostí, mělo by být sjednáno u pojišťovny oprávněné k poskytování pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání. To zahrnuje pojišťovny z EU a mimounijní pojišťovny, pokud jsou oprávněny poskytovat takové pojistné služby na základě práva Unie nebo vnitrostátního práva.

(37)

V zájmu umožnění určité flexibility při koncipování vhodného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání by mělo být možné, aby se správce a pojišťovna dohodly na ustanovení, že správce jako první část jakékoli ztráty uhradí předem definovanou částku (definovaná spoluúčast). Pokud je taková definovaná spoluúčast dohodnuta, měl by správce zajistit kapitál odpovídající definované výši ztráty, kterou má správce nést. Takový kapitál by měl existovat navíc k počátečnímu kapitálu správce a ke kapitálu, jejž má správce zajistit podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2011/61/EU.

(38)

Přiměřenost krytí prostřednictvím dodatečného kapitálu nebo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání by měla být v zásadě revidována nejméně jednou ročně. Správci by však měli mít zavedené postupy zajišťující průběžné sledování celkové hodnoty spravovaných portfolií alternativních investičních fondů a průběžnou úpravu výše krytí rizika spojeného s profesní odpovědností, pokud bude identifikován významný nesoulad. Příslušný orgán domovského členského státu správce navíc může snížit nebo zvýšit minimální požadavek na dodatečný kapitál po zohlednění rizikového profilu správce, jeho historie ztrát a přiměřenosti jeho dodatečného kapitálu nebo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání.

(39)

Směrnice 2011/61/EU požaduje, aby správci jednali v nejlepším zájmu alternativních investičních fondů, jejich investorů a integrity trhu. Správci by proto měli uplatňovat vhodné postupy a procedury, které jim umožní předcházet nekalým praktikám, jako je „market timing“ nebo „late trading“. Market timing spočívá ve využití zastaralých cen cenných papírů v portfoliu, které mají vliv na výpočet čisté hodnoty aktiv alternativního investičního fondu, nebo v koupi a zpětném odkupu podílových jednotek fondu během několika dnů, čímž se využívá způsobu, jakým fond provádí výpočet čisté hodnoty aktiv. Late trading je založen na umisťování pokynů ke koupi nebo zpětnému odkupu podílových jednotek alternativních investičních fondů po určené lhůtě pro rozhodnutí, kdy obdržená cena je však cenou z momentu pro rozhodnutí. Obě tyto nekalé praktiky poškozují zájmy dlouhodobých investorů, protože rozřeďují jejich výnos, a poškozují výnosy alternativních investičních fondů, protože zvyšují transakční náklady a narušují správu portfolia. Správci by měli rovněž zavést vhodné procedury pro zajištění efektivního řízení alternativního investičního fondu a měli by jednat způsobem, který předchází tomu, aby alternativní investiční fond a jeho investoři nesli nepřiměřené náklady.

(40)

V souladu s přístupem uplatňovaným na správce SKIPCP by měli správci zajistit vysoký standard péče při výběru a sledování investic. Měli by mít řádné odborné znalosti aktiv, do nichž alternativní investiční fondy investují. Aby bylo zajištěno, že budou investiční rozhodnutí prováděna v souladu s investiční strategií a popřípadě s omezeními rizik spravovaných alternativních investičních fondů, by správci měli zavést a provádět písemné postupy a procedury týkající se patřičné opatrnosti. Tyto postupy a procedury by měly být pravidelně přezkoumávány a aktualizovány. Pokud správci investují do specifických druhů aktiv s dlouhou dobou trvání a nižší likviditou, jako jsou nemovitosti nebo partnerské podíly, měly by se požadavky patřičné opatrnosti uplatnit i na fázi vyjednávání. Činnosti, které správce provádí před uzavřením smlouvy, by měly být řádně zdokumentovány s cílem prokázat, že jsou v souladu s hospodářským a finančním plánem, a tím i s dobou trvání alternativního investičního fondu. Správci by měli vést zápisy ze všech příslušných jednání, přípravnou dokumentaci a hospodářské a finanční analýzy provedené pro posouzení proveditelnosti projektu a smluvního závazku.

(41)

Požadavek, aby správci jednali s patřičnou dovedností, péčí a opatrností, by se měl uplatnit, i pokud správce jmenuje hlavního makléře nebo protistranu. Správce by měl vybrat a jmenovat pouze ty hlavní makléře a protistrany, kteří podléhají průběžnému dohledu, jsou finančně zdraví a mají nezbytnou a vhodnou organizační strukturu pro služby, které mají správci a alternativnímu investičnímu fondu poskytovat. V zájmu zajištění řádné ochrany zájmů investorů je důležité objasnit, že jedním z kritérií pro posouzení finančního zdraví je to, zda hlavní makléři nebo protistrany podléhají příslušným obezřetnostním právním předpisům, včetně požadavků na kapitálovou přiměřenost, a účinnému dohledu.

(42)

V souladu se směrnicí 2011/61/EU, která vyžaduje, aby správci jednali čestně, spravedlivě a s patřičnou dovedností, by osoby, které fakticky řídí podnikatelskou činnost správce, které jsou členy řídícího orgánu nebo vrcholného vedení v případě subjektů, které řídící orgán nemají, měly disponovat patřičnými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi pro výkon svých úkolů, a zejména by měly chápat rizika spojená s činností správce. V souladu se zelenou knihou Komise o správě a řízení podniku ve finančních institucích (2) by osoby, které fakticky řídí podnikatelskou činnost správce, měly výkonu svých funkcí ve správci rovněž věnovat dostatečný čas a jednat čestně, bezúhonně a nezávisle, aby byly schopny mimo jiné účinně posoudit rozhodnutí vrcholného vedení a případně je podrobit kritice.

(43)

S cílem zajistit řádný výkon příslušných činností by správci měli zaměstnávat pracovníky s nezbytnými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi pro provádění úkolů, jež jsou jim přidělovány.

(44)

Správci, kteří poskytují služby individuální správy portfolia, musí dodržovat pravidla pro materiální stimuly stanovená směrnicí Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (3). Z důvodů jednotného uplatňování by tyto zásady měly platit i pro správce, kteří poskytují služby kolektivní správy portfolia a marketingu. Existence, povaha a výše odměny, provize nebo výhody (nebo pokud tuto výši nelze určit, metoda jejího výpočtu), by měla být uvedena ve výroční zprávě správce.

(45)

Investoři do alternativních investičních fondů by měli požívat ochrany podobné ochraně klientů správců, jimž správci poskytují služby individuální správy portfolia, jelikož v takovém případě musí dodržovat pravidla nejlepšího způsobu provedení stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (4) a směrnicí 2006/73/ES. Měly by však být zohledněny rozdíly mezi různými druhy aktiv, do nichž alternativní investiční fondy investují, protože nejlepší způsob provedení není relevantní, pokud například správce investuje do nemovitostí nebo partnerských podílů a k investici dochází po rozsáhlém vyjednávání o podmínkách smlouvy. Pokud neexistuje volba různých převodních míst, správce by měl být schopen prokázat příslušným orgánům a auditorům, že taková volba neexistuje.

(46)

Z důvodu souladu s požadavky platnými pro správce SKIPCP by se na správce při zajišťování kolektivní správy portfolia měla uplatnit pravidla pro zpracování pokynů a pro slučování a přidělování pokynů k obchodování. Tato pravidla by se však neměla uplatnit, pokud k investici do aktiv dochází po rozsáhlém vyjednávání o podmínkách smlouvy – jedná se například o investice do nemovitostí, partnerských podílů nebo do nekotovaných společností –, jelikož v takových případech se neprovádí žádný pokyn.

(47)

Je důležité specifikovat situace, v nichž je pravděpodobný vznik střetu zájmů, zejména v nichž existuje vyhlídka na finanční zisk nebo zamezení finanční ztrátě nebo kde jsou poskytnuty finanční nebo jiné materiální stimuly s cílem vést jednání správce způsobem, který upřednostňuje konkrétní zájmy na úkor zájmů jiných osob, například jiného alternativního investičního fondu, jeho klientů, subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) nebo jiných klientů správce.

(48)

Postup k omezení možnosti střetu zájmů zavedený správcem by měl identifikovat situace, v nichž by činnosti prováděné správcem mohly představovat střet zájmů, ať už vede k možnému riziku poškození zájmů alternativního investičního fondu nebo zájmů jeho investorů, nebo nikoli. Správce by za účelem jejich identifikace měl vzít v úvahu nejen činnost kolektivní správy portfolia, ale také jiné činnosti, jež je oprávněn provádět, včetně činností jím pověřených nebo dále pověřených osob, externího znalce nebo protistrany.

(49)

V souladu s přístupem obsaženým ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/EC ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (5) pro správcovské společnosti SKIPCP a ve směrnici 2004/39/ES pro investiční podniky by měli správci přijmout procedury a opatření zajišťující, aby příslušné osoby zapojené do různých obchodních činností, při nichž by mohl vzniknout střet zájmů, tyto činnosti prováděly na nezávislé úrovni přiměřené velikosti a činnostem správce.

(50)

Je nezbytné stanovit obecný rámec, podle něhož by byly střety zájmů, pokud k nim dojde, řízeny a oznamovány. Podrobné kroky a procedury, jež je třeba v takových situacích dodržovat, by měly být uvedeny v postupu k omezení možnosti střetu zájmů, který správce zavede.

(51)

Jednou z klíčových složek systému řízení rizik je stálá funkce řízení rizik. V zájmu jednotného uplatňování by její úkoly a odpovědnost měly být podobné, jako ty, jež stanoví směrnice Komise 2010/43/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o organizační požadavky, střety zájmů, pravidla jednání, řízení rizik a obsah smlouvy mezi depozitářem a správcovskou společností (6) pro stálou funkci řízení rizik správcovských společností SKIPCP. Tato funkce by měla mít hlavní roli při formování politiky řízení rizik alternativního investičního fondu a při sledování a měření rizik, aby se zajistilo, že úroveň rizika stále odpovídá rizikovému profilu fondu. Stálá funkce řízení rizik by měla mít nezbytné pravomoci, přístup ke všem relevantním informacím a pravidelný kontakt s vrcholným vedením a řídícím orgánem správce, aby jim podávala informace, na jejichž základě mohou v případě potřeby podniknout okamžitá nápravná opatření.

(52)

Politika řízení rizik tvoří další pilíř systému řízení rizik. Měla by být řádně zdokumentovaná a měla by zejména vysvětlit opatření a procedury použité k měření a řízení rizik, záruky pro nezávislý výkon funkce řízení rizik, metody použité k řízení rizik a podrobnosti rozdělení odpovědnosti za řízení rizik a provozní procedury v rámci správce. Za účelem zajištění efektivity politiky řízení rizik by ji mělo vrcholné vedení nejméně jednou ročně přezkoumat.

(53)

Podle požadavku směrnice 2011/61/EU by funkce řízení rizik měla být funkčně a hierarchicky oddělena od provozních jednotek. Mělo by se proto objasnit, že toto oddělení by mělo být zajištěno až do úrovně řídícího orgánu správce a že osoby plnící funkci řízení rizik by neměly vykonávat žádné činnosti, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů, a neměl by na ně dohlížet nikdo, kdo odpovídá za funkce, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů.

(54)

Je nezbytné specifikovat záruky, které má správce využívat přinejmenším v zájmu zajištění nezávislého výkonu funkce řízení rizik a zejména to, že osoby plnící funkci řízení rizik by neměly vykonávat žádné činnosti, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů, že by měly rozhodovat na základě údajů, které mohou řádně posoudit, a že by mělo být možné podrobit rozhodovací proces přezkumu.

(55)

Přestože směrnice 2011/61/EU alternativním investičním fondům neukládá žádná investiční omezení, rizika, která každému fondu vznikají, není možné efektivně řídit, pokud správce předem nestanovil omezení rizik. Omezení rizik by měla být v souladu s rizikovým profilem alternativního investičního fondu a měla by být sdělena investorům v souladu se směrnicí 2011/61/EU.

(56)

Z důvodu jednotného uplatňování vycházejí požadavky na identifikaci, měření a sledování rizik z podobných ustanovení směrnice 2010/43/EU. Správci by měli řádně řešit možnou zranitelnost svých metod a modelů měření rizik prováděním zátěžových testů, záložních testů a analýz scénářů. Pokud zátěžové testy a analýza scénářů odhalí obzvláštní zranitelnost za určitých okolností, měli by správci podniknout okamžité kroky a nápravná opatření.

(57)

Směrnice 2011/61/EU požaduje, aby Komise specifikovala systémy a postupy řízení likvidity, které správci umožní sledovat rizika likvidity alternativního investičního fondu, s výjimkou případů, kdy se jedná o uzavřený alternativní investiční fond nevyužívající pákového efektu, a zajistit, aby povaha investic fondu z hlediska likvidity odpovídala jeho souvisejícím závazkům. Je proto důležité stanovit základní obecné požadavky pro všechny správce, jejichž uplatňování by se mělo přizpůsobit velikosti, struktuře a povaze alternativních investičních fondů spravovaných dotčeným správcem.

(58)

Správci by měli být schopni prokázat svým příslušným orgánům, že mají zavedeny přiměřené a účinné postupy a procedury řízení likvidity. To vyžaduje, aby byla náležitě zohledněna povaha alternativního investičního fondu, včetně druhu podkladových aktiv a výše rizik likvidity, jimž je fond vystaven, rozsah a složitost fondu nebo složitost procesu likvidace či prodeje aktiv.

(59)

Systémy a postupy řízení likvidity mohou správcům umožnit používat nástroje a opatření nezbytné k tomu, aby se vyrovnali s nelikvidními aktivy a se souvisejícími problémy s oceňováním, a mohli tak reagovat na žádosti o odkup. Mezi tyto nástroje a opatření mohou patřit, jsou-li povoleny podle vnitrostátního práva, omezení odkupovat (gates), částečný odkup, dočasné půjčky, výpovědní lhůty a zásoby likvidních aktiv. Vyčleněná aktiva (side pockets) a další mechanismy, kde některá aktiva alternativního investičního fondu podléhají podobným mechanismům mezi fondem a jeho investory, by se měla považovat za „zvláštní opatření“, jelikož mají vliv na specifická práva na odkup investorů do fondu. Pozastavení alternativního investičního fondu by nemělo být považováno za zvláštní opatření, protože se vztahuje na veškerá aktiva fondu a všechny jeho investory. Použití nástrojů a zvláštních opatření pro řízení likvidity by mělo záviset na konkrétních okolnostech a mělo by se lišit podle povahy, rozsahu a investiční strategie alternativního investičního fondu.

(60)

Požadavek na sledování řízení likvidity podkladových subjektů kolektivního investování, do nichž alternativní investiční fond investuje, spolu s požadavkem zavést nástroje a mechanismy pro řízení rizika likvidity a identifikovat, řídit a sledovat střety zájmů mezi investory, by se neměl uplatnit na správce spravující uzavřené fondy, bez ohledu na to, zda jsou považovány za fondy využívající pákový efekt, či nikoli. Výjimka z požadavků na řízení likvidity, které se týkají zpětného odkupu, by měla odrážet rozdíly v obecných podmínkách zpětného odkupu investorů do uzavřeného alternativního investičního fondu ve srovnání s investory do otevřeného fondu.

(61)

Použití minimálních limitů ohledně likvidity nebo nelikvidity alternativního investičního fondu by mohlo některým typům správců zajistit účinný nástroj sledování. Překročení limitu nemusí samo o sobě vyžadovat opatření ze strany správce, jelikož ta závisejí na příslušných skutečnostech a okolnostech a na tolerancích stanovených správcem. Limity by tak bylo možné v praxi použít v souvislosti se sledováním průměrného denního zpětného odkupu vůči denní likviditě fondu za stejné období. To by bylo možné rovněž využít pro sledování koncentrace investorů na podporu scénářů zátěžových testů. Uvedené limity by podle okolností mohly fungovat jako spouštěcí mechanismy trvalého sledování nebo nápravných opatření.

(62)

Zátěžové testy by tam, kde je to na místě, měly simulovat nedostatek likvidity aktiv, stejně jako typické žádosti o zpětný odkup. Nedávné a očekávané úpisy a zpětné odkupy by se měly vzít v úvahu spolu s dopadem předpokládaných výsledků alternativního investičního fondu na podobné fondy provádějící stejnou činnost. Správci by měli v simulovaných zátěžových scénářích analyzovat časové období nutné k uspokojení žádostí o zpětný odkup. Správci by měli rovněž provádět zátěžové testy vycházející z tržních faktorů, například pohyby na devizovém trhu, které by mohly podstatně ovlivnit úvěrový profil správce nebo alternativního investičního fondu a následně i požadavky na zajištění. Správci by měli ve svém přístupu k zátěžovým testům nebo analýzám scénářů zohlednit citlivosti ocenění za podmínek finančního tlaku.

(63)

Četnost provádění zátěžových testů by měla záviset na povaze alternativního investičního fondu, investiční strategii, povaze investic z hlediska likvidity, typu investora a pravidlech fondu pro zpětný odkup. Očekává se však, že se uvedené testy budou provádět alespoň jednou ročně. Pokud zátěžové testy naznačí výrazně vyšší než očekávané riziko likvidity, měl by správce jednat v nejlepším zájmu všech investorů do alternativního investičního fondu se zohledněním povahy investic fondu z hlediska likvidity, objemu žádostí o zpětný odkup a popřípadě přiměřenosti postupů a procedur řízení likvidity.

(64)

Směrnice 2011/61/EU požaduje, aby Komise vymezila vzájemný soulad investiční strategie, povahy investic z hlediska likvidity a pravidel pro zpětný odkup. Konzistence mezi těmito třemi prvky je zajištěna, pokud mohou investoři odkoupit své investice v souladu s pravidly alternativního investičního fondu pro zpětný odkup, která by měla zahrnovat podmínky pro zpětný odkup za běžných i výjimečných okolností v souladu se spravedlivým zacházením s investory.

(65)

Směrnice 2011/61/EU požaduje zajištění souladu v celém odvětví a odstranění nesouladu mezi zájmy původců, kteří transformují úvěry na obchodovatelné cenné papíry, a správců, kteří do těchto cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů investují jménem alternativních investičních fondů. K dosažení uvedeného cíle byla zohledněna příslušná ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (7), která stanoví kvantitativní a kvalitativní požadavky, jež mají splnit investoři vystavení úvěrovému riziku ze sekuritizace provedené původci a sponzory. Jelikož toto nařízení sleduje stejný cíl jako příslušná ustanovení směrnice 2006/48/ES – sladění zájmů původce nebo sponzora a zájmů investorů –, je nezbytné používat v obou právních aktech jednotnou terminologii, a proto jsou formou odkazu převzaty definice stanovené směrnicí 2006/48/ES. Vzhledem k tomu, že Evropský výbor orgánů bankovního dohledu, předchůdce Evropského orgánu pro bankovnictví, vydal podrobné pokyny pro výklad příslušných ustanovení směrnice 2006/48/ES (8), vyžaduje zajištění souladu v celém odvětví, aby byla aktuální ustanovení, jejichž cílem je sladit zájmy původců, sponzorů a správců, vykládána s ohledem na uvedené pokyny.

(66)

Je důležité, aby transakce, které transformují úvěry na obchodovatelné cenné papíry, nebyly strukturovány tak, aby znemožnily uplatnění požadavků na investování do sekuritizačních pozic. Odkazy na investování do obchodovatelných cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů založených na transformovaných úvěrech by proto neměly být vykládány striktně jako právně platný a závazný převod vlastnického práva ve vztahu k takovým nástrojům, ale jako investice provedená v materiálně ekonomickém smyslu, takže by se specifické požadavky měly vztahovat i na jakékoli jiné formy syntetických investic. V zájmu vyhnutí se nedorozuměním a sladění terminologie s terminologií používanou v právních předpisech v oblasti bankovnictví by se namísto pojmu „investování do obchodovatelných cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů založených na transformovaných úvěrech“ měl používat pojem „vstup do expozice vůči úvěrovému riziku ze sekuritizace“.

(67)

Požadavky, které mají splnit instituce jednající jako původci, sponzoři nebo původní věřitelé sekuritizace, jim přímo ukládá směrnice 2006/48/ES. Je proto důležité stanovit odpovídající povinnosti správce, který se vystavuje expozici vůči riziku ze sekuritizace. Správce by tak měl vstoupit do expozice vůči riziku ze sekuritizace, pouze pokud původce, sponzor nebo původní věřitel správci výslovně sdělil, že si v podkladovém aktivu ponechal významný ekonomický podíl, což se označuje jako požadavek na ponechání expozice. Správce by měl dále zajistit splnění různých kvalitativních požadavků, které sponzorovi a původci ukládá směrnice 2006/48/ES. Kromě toho by sám správce měl splňovat kvalitativní požadavky, aby komplexně a důkladně porozuměl sekuritizační investici a její podkladové expozici. Za tímto účelem by správci měli přijímat své investiční rozhodnutí až poté, kdy provedli důkladnou hloubkovou analýzu, z níž by měli získat řádné informace a znalosti o dotyčných sekuritizacích.

(68)

Existují okolnosti, kdy subjekty splňují definici původce nebo sponzora, nebo vykonávají úlohu původního věřitele; nicméně jiný subjekt, který ani nesplňuje definici sponzora nebo původce, ani nevykonává úlohu původního věřitele, ale jehož zájmy jsou neoptimálněji sladěny se zájmy investorů, může usilovat o splnění požadavku na ponechání expozice. Z důvodů právní jistoty by se od takového jiného subjektu nemělo požadovat, aby splnil požadavek na ponechání expozice, pokud jej splňuje původce, sponzor nebo původní věřitel.

(69)

V případě porušení požadavku na ponechání expozice nebo kvalitativních požadavků by správce měl zvážit přijetí určitých nápravných opatření, jako je zajištění, prodej nebo snížení expozice vůči riziku nebo kontaktování osoby, která požadavek na ponechání expozice porušuje, s cílem obnovit jeho dodržování. Taková nápravná opatření by měla být vždy v zájmu investorů a neměla by zahrnovat žádnou přímou povinnost prodat aktiva ihned potom, co vyšlo porušení najevo, aby nedošlo k rozprodávání pod cenou. Správce by měl vzít porušení v úvahu při zvažování jiných investic v další transakci, do níž je zapojena osoba, která uvedený požadavek porušuje.

(70)

Aby splnili požadavky směrnice 2011/61/EU na specifikování vnitřních postupů a organizačních opatření, které má každý správce uplatňovat, měla by být správcům uložena povinnost zavést řádně zdokumentovanou organizační strukturu, která jasně přiděluje odpovědnost, definuje kontrolní mechanismy a zajišťuje kvalitní tok informací mezi všemi zúčastněnými stranami. Správci by měli rovněž zavést systémy pro ochranu informací a zajištění kontinuity činnosti. Při zavádění uvedených postupů a struktur by měli správci brát v úvahu zásadu přiměřenosti, která umožňuje, aby byly postupy, mechanismy a organizační struktura přizpůsobeny povaze, rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti správce a povaze a rozsahu činností prováděných v jejím rámci.

(71)

Informování investorů má zásadní důležitost pro jejich ochranu, takže by správci měli zavést vhodné postupy a procedury zajišťující, aby podmínky zpětného odkupu týkající se konkrétního alternativního investičního fondu byly investorům sděleny dostatečně podrobně a výrazně předtím, než investici provedou, jakož i v případě podstatných změn. Mohou sem patřit informace o výpovědních lhůtách v souvislosti se zpětným odkupem, podrobnosti o obdobích bez možnosti odkoupení (lock-up periods) a uvedení okolností, za nichž se běžné mechanismy zpětného odkupu nemusí uplatnit nebo mohou být pozastaveny, a podrobnosti o jakýchkoli opatřeních, která může řídící orgán zvážit, jako jsou omezení odkupovat (gates), vyčleněná aktiva (side pockets), jelikož mají vliv na specifická práva na odkup investorů do konkrétního alternativního investičního fondu.

(72)

Pro zajištění řádného výkonu příslušných činností by správci měli zejména využívat vhodné elektronické systémy s cílem splnit požadavky na evidenci ve vztahu k transakcím portfolia nebo pokynům k upisování nebo k vyplacení a měli by zavést, provádět a udržovat účetní zásady a postupy, aby bylo zajištěno, že výpočet čisté hodnoty aktiv je prováděn v souladu s požadavky směrnice 2011/61/EU a tohoto nařízení.

(73)

Pro zajištění souladu s požadavky, které směrnice 2009/65/ES ukládá správcům SKIPCP, by měly být řídícímu orgánu, vrcholnému vedení nebo případně funkci dohledu správce svěřeny podobné druhy úkolů, jimž by měla být přidělena odpovídající odpovědnost. Takové přidělení odpovědnosti by nicméně mělo odpovídat úloze a odpovědnostem řídícího orgánu, vrcholného vedení a funkce dohledu podle použitelného vnitrostátního práva. Členy vrcholného vedení mohou být někteří nebo všichni členové řídícího orgánu.

(74)

Požadavek na zavedení stálé a účinné funkce zajišťování souladu s předpisy by měl vždy plnit správce, bez ohledu na rozsah a složitost své podnikatelské činnosti. Podrobnosti technické a personální organizace funkce zajišťování souladu s předpisy by však měly být přizpůsobeny povaze, rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti správce a povaze a rozsahu činností prováděných v jejím rámci. Správci by neměli mít povinnost zřizovat nezávislý útvar zajišťování souladu s předpisy, pokud by takový požadavek byl nepřiměřený s ohledem na velikost správce nebo na povahu, rozsah a složitost jeho podnikatelské činnosti.

(75)

Standardy oceňování se liší napříč jurisdikcemi a třídami aktiv. Toto nařízení by mělo doplnit společná obecná pravidla a stanovit pro správce referenční hodnoty pro vypracování a provedení jejich vhodných a soudržných postupů a procedur pro řádné a nezávislé ocenění aktiv alternativních investičních fondů. Tyto postupy a procedury by měly popisovat povinnosti, úlohy a odpovědnost všech osob zapojených do oceňování, včetně externích znalců.

(76)

Hodnotu aktiv lze určit různými způsoby, například odkazem na pozorovatelné ceny na aktivním trhu nebo odhadem za použití jiných technik oceňování podle vnitrostátního práva, statutu alternativního investičního fondu nebo jeho zakládacích dokumentů. Jelikož lze hodnotu jednotlivých aktiv a závazků určit různými metodikami a lze ji získat z různých zdrojů, měl by správce určit a popsat metodiky oceňování, které používá.

(77)

Pokud se k ocenění aktiv používá model, měly by postupy a procedury oceňování uvádět hlavní vlastnosti tohoto modelu. Než bude použit, měl by model projít validačním procesem, který provede interní nebo externí fyzická osoba, která se nepodílela na koncipování modelu. Osoba se považuje za kvalifikovanou k provedení validačního procesu pro model použitý k oceňování aktiv, pokud disponuje řádnými schopnostmi a zkušenostmi při oceňování aktiv za použití takových modelů; takovou osobou může být auditor.

(78)

Jelikož alternativní investiční fondy provozují činnost v dynamickém prostředí, v němž se mohou investiční strategie postupem času změnit, měly by se postupy a procedury oceňování přezkoumávat alespoň jednou ročně a v každém případě předtím, než fond přijme závazek s novou investiční strategií nebo novým druhem aktiv. Jakákoli změna postupů a procedur oceňování, včetně metodik oceňování, by měla dodržovat předem určený proces.

(79)

Správce musí zajistit řádné ocenění jednotlivých aktiv alternativního investičního fondu v souladu s postupy a procedurami oceňování. U některých aktiv, zejména u složitých a nelikvidních finančních nástrojů, existuje vyšší riziko nesprávného ocenění. Správce by měl takovou situaci řešit zavedením dostatečných kontrol zajišťujících, že lze hodnotu aktiv alternativního investičního fondu stanovit s přiměřenou mírou objektivity.

(80)

Výpočet čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii se řídí vnitrostátním právem a případně statutem nebo zakládacími dokumenty alternativního investičního fondu. Toto nařízení se vztahuje pouze na proceduru pro výpočet a nikoli na metodiku výpočtu. Správce může provést výpočet čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii sám v rámci administrativních funkcí, které pro alternativní investiční fond vykonává. Alternativně může být pro výkon administrativních funkcí, včetně výpočtu čisté hodnoty aktiv, jmenována třetí osoba. Třetí osoba, která pro správce provádí výpočet čisté hodnoty aktiv, by neměla být pro účely směrnice 2011/61/EU považována za externího znalce, pokud neprovádí oceňování jednotlivých aktiv, včetně aktiv vyžadujících subjektivní úsudek, nýbrž zadává do procesu výpočtu hodnoty získané od správce, zdrojů ocenění nebo externího znalce.

(81)

Existují procedury oceňování, které lze provádět denně, například oceňování finančních nástrojů, avšak existují také procedury oceňování, které nelze provádět se stejnou četností, s jakou probíhají emise, úpisy, zpětné odkupy a zrušení, například oceňování nemovitostí. Četnost oceňování aktiv v držení otevřeného fondu by měla zohledňovat rozdíly v procedurách oceňování ve vztahu k druhům aktiv v držení alternativního investičního fondu.

(82)

Striktní požadavky a omezení, jimž je nutné vyhovět, když má správce v úmyslu pověřit úkoly správce jinou osobu, jsou stanoveny ve směrnici 2011/61/EU. Správce zůstává vždy plně odpovědný za řádný výkon delegovaných úkolů a za to, že budou splňovat požadavky směrnice 2011/61/EU a jejích prováděcích opatření. Správce by proto měl zajistit, že pověřená osoba vykonává a uplatňuje standardy kvality, které by uplatňoval sám správce. Je-li to nutné k zajištění toho, aby byly delegované úkoly soustavně vykonávány ve vysokém standardu, musí být správce rovněž schopen pověření ukončit, a pověření by proto správci mělo udělovat flexibilní právo na ukončení. Omezení a požadavky pověření by se měly vztahovat na činnosti spojené se správou uvedené v příloze I směrnice 2011/61/EU, zatímco podpůrné úkoly typu administrativních nebo technických funkcí napomáhajících výkonu činností spojených se správou, jako je logistická podpora v podobě úklidu, stravování a zajišťování základních služeb nebo produktů, by neměly být považovány za pověření jiné osoby úkoly správce. Dalšími příklady technických nebo administrativních funkcí jsou nákup standardního běžně komerčně dostupného softwaru a využívání příležitostné provozní podpory poskytovatelů softwaru v souvislosti s běžně komerčně dostupnými systémy nebo podpora v oblasti lidských zdrojů, jako je výběr dočasných zaměstnanců nebo zpracování výplatních pásek.

(83)

Aby byla kromě zvýšené efektivity provozování činnosti správce zajištěna i vysoká úroveň ochrany investorů, mělo by být celé pověření založeno na objektivních důvodech. Při posuzování těchto důvodů by příslušné orgány měly zvážit strukturu pověření a její dopad na strukturu správce a vzájemné působení delegovaných činností a činností ponechaných u správce.

(84)

Za účelem posouzení, zda osoba, která fakticky vykonává činnost pověřené osoby, má dostatečně dobrou pověst, by měl být ověřen výkon její činnosti a to, zda se nedopustila trestné činnosti v oblasti financí. Při posuzování požadavku dostatečně dobré pověsti by měly být zváženy veškeré další relevantní informace o osobních kvalitách, které by mohly nepříznivě ovlivnit výkon činnosti dané osoby, například pochybnosti o její čestnosti a integritě.

(85)

Investiční společnosti povolené podle směrnice 2009/65/ES se nepovažují za podniky povolené nebo registrované pro účely správy aktiv podléhající dohledu, protože na základě uvedené směrnice nesmějí provozovat jinou činnost než kolektivní správu portfolia. Podobně samosprávný alternativní investiční fond by neměl být považován za takový podnik, protože by neměl provozovat jinou činnost než vnitřní správu fondu.

(86)

Pokud se pověření týká správy portfolia nebo řízení rizik, jež představují hlavní podnikatelskou činnost správce a mají proto velký význam pro ochranu investorů a systémová rizika, měly by mít příslušný orgán domovského členského státu správce a orgán dohledu podniku třetí země uzavřenou písemnou dohodu o spolupráci, a to navíc k požadavkům čl. 20 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/61/EU. Tato dohoda by měla existovat před pověřením jiné osoby. Její ustanovení by měla zohledňovat mezinárodní standardy.

(87)

Písemné dohody by měly příslušným orgánům udělovat právo provádět kontroly na místě, včetně případů, kdy požádají orgán dohledu podniku třetí země, jenž byl pověřen příslušnými úkoly, aby provedl kontroly na místě, i případů, kdy orgán dohledu třetí země požádají o povolení, aby mohly kontrolu provést samy nebo doprovodit pracovníky orgánu dohledu třetí země, aby jim pomohly při provedení kontrol na místě.

(88)

Na základě povinností stanovených směrnicí 2011/61/EU by správci měli vždy jednat v nejlepším zájmu alternativních investičních fondů nebo investorů do fondů, které spravují. Pověření jiné osoby by proto mělo být přípustné, pouze pokud správcům nebrání v jednání nebo ve správě alternativních investičních fondů v nejlepším zájmu investorů.

(89)

Pro zachování vysokého standardu ochrany investorů musí být u každého pověření jiné osoby zohledněny možné střety zájmů. Několik kritérií by mělo stanovit referenční hodnoty pro identifikaci situací, které by vyústily v podstatný střet zájmů. Uvedená kritéria je třeba chápat jako nevyčerpávající a znamenají, že střety zájmů, jež nejsou podstatné, jsou pro účely směrnice 2011/61/EU rovněž relevantní. Provádění funkcí zajišťování souladu s předpisy nebo auditu by tak mělo být považováno za činnost ve střetu zájmů s úkoly správy portfolia, zatímco tvorba trhu nebo upisování by měly být chápány jako činnosti ve střetu zájmů se správou portfolia nebo řízením rizik. Uvedenou povinností není dotčena povinnost pověřené osoby funkčně a hierarchicky vzájemně oddělit úkoly správy portfolia a řízení rizik v souladu s ustanoveními článku 15 směrnice 2011/61/EU.

(90)

Požadavky na pověření jiné osoby úkoly správce by se měly uplatnit obdobně, pokud pověřená osoba jakýmikoli úkoly, jimiž byla pověřena, dále pověří jinou osobu, a rovněž v případě jakéhokoli dalšího pověření.

(91)

Aby bylo zajištěno, že správce v každém případě vykonává činnosti spojené se správou investic, neměl by delegovat své úkoly v takovém rozsahu, že ho nelze nadále považovat za správce, ale za subjekt typu „poštovní schránka“. Správce by si měl vždy zachovávat dostatečné zdroje, aby mohl účinně dohlížet nad delegovanými úkoly. Správce musí sám vykonávat činnosti spojené se správou investic, mít nezbytné odborné znalosti a zdroje, zachovat si pravomoc k přijímání rozhodnutí spadajících do odpovědnosti vrcholného vedení a vykonávat úkoly vrcholného vedení, mezi něž může patřit provádění obecné investiční politiky a investičních strategií.

(92)

Posouzení struktury pověření je složitý úkol, jenž musí být založen na souboru kritérií, aby si mohly příslušné orgány vytvořit úsudek. Kombinace je nezbytná, aby se zohlednily rozličné struktury fondů a rozličné investiční strategie v Unii. Evropský orgán pro cenné papíry může vypracovat pokyny k zajištění konzistentního posouzení struktur pověření po celé Unii.

(93)

Komise sleduje, jak jsou kritéria uplatňována a jaký mají dopad na trhy. Komise přezkoumá situaci po dvou letech a bude-li to nezbytné, přijme vhodná opatření, kterými podrobněji specifikuje podmínky, za nichž se má za to, že správce delegoval své činnosti v takovém rozsahu, že se stal subjektem typu „poštovní schránka“ a nelze jej dále považovat za správce alternativního investičního fondu.

(94)

Směrnice 2011/61/EU za účelem zajištění vysokého standardu ochrany investorů stanoví rozsáhlý soubor požadavků na depozitáře alternativního investičního fondu. Příslušné konkrétní práva a povinnosti depozitáře, správce, a případně alternativního investičního fondu a třetích osob by proto měly být jasně uvedeny. Písemná smlouva by měla obsahovat veškeré podrobnosti nezbytné pro řádnou úschovu veškerých aktiv alternativního investičního fondu depozitářem nebo třetí osobou, kteří byli pověřeni úkoly úschovy v souladu se směrnicí 2011/61/EU, a pro to, aby depozitář řádně plnil své úkoly v oblasti dohledu a kontroly. S cílem umožnit depozitáři posouzení a kontrolu rizik vyplývajících z opatrování by smlouva měla stanovit dostatečné podrobnosti o kategoriích aktiv, do nichž může alternativní investiční fond investovat, a o zeměpisných regionech, v nichž má fond v úmyslu investovat. Smlouva by rovněž měla obsahovat podrobnosti o postupu eskalace. Depozitář by tak měl správce upozornit na jakákoli podstatná rizika zjištěná v systému vypořádání obchodů s cennými papíry konkrétního trhu. Pokud jde o ukončení smlouvy, mělo by odrážet skutečnost, že ukončení smlouvy je poslední možností depozitáře, pokud není přesvědčen o tom, že jsou aktiva dostatečně chráněna. Mělo by rovněž zamezit morálnímu hazardu, kdy by správce přijímal investiční rozhodnutí bez ohledu na rizika opatrování, protože ve většině případů by nesl odpovědnost depozitář. Za účelem zachování vysokého standardu ochrany investorů by se měl požadavek na sledování třetích osob uplatnit na celý řetězec opatrování.

(95)

Depozitář usazený ve třetí zemi by měl podléhat veřejné obezřetnostní regulaci a obezřetnostnímu dohledu prováděnému orgánem dohledu příslušným pro průběžný dohled, vyšetřování a ukládání sankcí. Pokud uvedený dohled nad depozitářem zahrnuje několik orgánů dohledu, měl by jeden orgán dohledu působit jako kontaktní místo pro účely směrnice 2011/61/EU a veškerá opatření v přenesené pravomoci a prováděcí opatření přijatá na jejím základě.

(96)

Evropská komise by měla provést posouzení právních předpisů třetí země podle čl. 21 odst. 6 posledního pododstavce směrnice 2011/61/EU porovnáním kritérií pro povolení a průběžných podmínek provozování činnosti platných pro depozitáře ve třetí zemi s odpovídajícími požadavky platnými podle práva Unie pro úvěrové instituce, případně investiční podniky pro přístup k činnosti depozitáře a výkon úkolů depozitáře, aby zjistila, zda mají místní kritéria stejný účinek jako kritéria stanovená podle práva Unie. Evropská komise může depozitáře podléhajícího obezřetnostnímu dohledu a licencovanému ve třetí zemi v rámci místní kategorie jiné, než je úvěrová instituce nebo investiční podnik, posoudit, aby zjistila, zda mají příslušná ustanovení práva třetí země stejný účinek jako ustanovení práva Unie pro úvěrové instituce, případně investiční podniky.

(97)

Aby měl depozitář vždy jasný přehled o všech peněžních tocích vstupujících do alternativního investičního fondu i fond opouštějících, měl by správce zajistit, aby depozitář neprodleně obdržel přesné informace o všech peněžních tocích, včetně toků od jakékoli třetí osoby, u níž má fond otevřený hotovostní účet.

(98)

V zájmu řádného sledování peněžních toků alternativního investičního fondu spočívá povinnost depozitáře v zajištění toho, že budou zavedeny a účinně prováděny postupy pro řádné sledování peněžních toků fondu, a že tyto postupy budou pravidelně revidovány. Depozitář by měl konkrétně prozkoumat postup odsouhlasení, aby se přesvědčil, že je postup pro alternativní investiční fond vhodný a že je prováděn ve vhodných intervalech s ohledem na povahu, rozsah a složitost fondu. V rámci takového postupu by se například měl každý jednotlivý peněžní tok vykázaný v bankovních výpisech porovnat s bankovním tokem vykázaným na účtech alternativního investičního fondu. Pokud se odsouhlasení provádí denně, jako je tomu u většiny otevřených alternativních investičních fondů, měl by depozitář své odsouhlasení provádět rovněž denně. Depozitář by měl zejména sledovat případy nesouladu zjištěné v postupech odsouhlasení a nápravná opatření přijatá s cílem neprodleně správce informovat o jakékoli anomálii, která nebyla odstraněna, a provést úplný přezkum postupů odsouhlasení. Tento přezkum by měl být proveden alespoň jednou ročně. Depozitář by měl rovněž včas identifikovat významné peněžní toky, zejména takové, jež by nemusely být v souladu s operacemi alternativního investičního fondu, například změny pozic v aktivech fondu nebo v úpisech a zpětném odkupu, a měl by pravidelně dostávat výkazy hotovostních účtů a kontrolovat soulad svých vlastních záznamů hotovostních pozic se záznamy správce. Depozitář svou evidenci průběžně aktualizuje v souladu s čl. 21 odst. 8 písm. b) směrnice 2011/61/EU.

(99)

Depozitář musí zajistit, aby veškeré platby provedené investory nebo jménem investorů při úpisu akcií nebo podílových jednotek alternativního investičního fondu byly obdrženy a zaevidovány na jednom nebo několika hotovostních účtech v souladu se směrnicí 2011/61/EU. Správce by proto měl zajistit, že budou depozitáři poskytnuty relevantní informace, které potřebuje k řádnému sledování příjmu plateb od investorů. Správce musí zajistit, že depozitář tyto informace obdrží neprodleně, když třetí osoba dostane pokyn odkoupit nebo emitovat akcie nebo podílové jednotky alternativního investičního fondu. Aby se zamezilo jakémukoli zneužití plateb od investorů, subjekt odpovědný za úpis a zpětný odkup akcií nebo podílových jednotek alternativního investičního fondu by proto měl tyto informace na konci pracovního dne předat depozitáři.

(100)

V závislosti na druhu aktiv, které mají být uschovány, jsou aktiva buď držena v opatrování, například finanční nástroje, které lze zaregistrovat na účtu finančních nástrojů, nebo které lze fyzicky doručit depozitáři v souladu se směrnicí 2011/61/EU, nebo které mohou podléhat ověření vlastnictví a vedení záznamů. Depozitář by měl držet v opatrování veškeré finanční nástroje alternativního investičního fondu nebo správce jednajícího jménem fondu, které lze zaregistrovat nebo držet na účtu přímo nebo nepřímo jménem depozitáře nebo třetí osoby, která je pověřena úkoly opatrování, zejména na úrovni centrálního depozitáře cenných papírů. Kromě uvedených situací je třeba držet v opatrování finanční nástroje, které jsou přímo zaregistrovány pouze u samotného emitenta nebo jeho zástupce jménem depozitáře nebo třetí osoby, která je pověřena úkoly opatrování. Finanční nástroje, které jsou v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy zaregistrovány u emitenta nebo jeho zástupce pouze jménem alternativního investičního fondu, jako jsou investice fondů soukromého a rizikového kapitálu do nekotovaných společností, by neměly být drženy v opatrování. Všechny finanční nástroje, které lze fyzicky doručit depozitáři, by měly být drženy v opatrování. Pokud jsou splněny podmínky ohledně toho, které finanční nástroje mají být drženy v opatrování, finanční nástroje, které se poskytují jako zajištění třetí osobě nebo je třetí osoba poskytuje ve prospěch alternativního investičního fondu, musí být rovněž drženy v opatrování, a to samotným depozitářem nebo třetí osobou, která je pověřena úkoly opatrování, pokud je vlastní alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem fondu. Rovněž finanční nástroje ve vlastnictví alternativního investičního fondu nebo správce jménem fondu, u nichž fond nebo správce jménem fondu udělil souhlas s opětovným použitím ze strany depozitáře, zůstávají v opatrování, dokud není vykonáno právo na opětovné použití.

(101)

Finanční nástroje držené v opatrování by měly být vždy předmětem patřičné péče a ochrany. Aby bylo zajištěno řádné posouzení rizik opatrování, měl by depozitář v rámci výkonu patřičné péče zejména vědět, které třetí osoby představují řetězec opatrování, zajistit, aby byla v celém řetězci opatrování splněna povinnost patřičné opatrnosti a oddělení aktiv, zajistit, aby měl příslušná práva na přístup ke knihám a záznamům třetích osob, které jsou pověřeny úkoly opatrování, zajistit dodržení těchto požadavků, zdokumentovat veškeré tyto povinnosti a zpřístupnit tyto dokumenty správci a podávat mu zprávy.

(102)

Aby se zamezilo obcházení požadavků směrnice 2011/61/EU, měl by depozitář uplatnit povinnosti úschovy na podkladová aktiva finančních struktur, případně právních struktur kontrolovaných přímo nebo nepřímo alternativním investičním fondem nebo správcem jednajícím jménem fondu. Uvedený přístup se zohledněním by se neměl uplatnit na fondy fondů ani na řídící a podřízené fondy, pokud mají depozitáře, který provádí řádnou úschovu aktiv fondu.

(103)

Depozitář by měl mít vždy komplexní přehled o všech aktivech, která nejsou finančními nástroji, které mají být drženy v opatrování. Uvedená aktiva by měla podléhat povinnosti ověřování vlastnictví a vedení záznamů podle směrnice 2011/61/EU. Příklady takových aktiv jsou fyzická aktiva, která se nekvalifikují jako finanční nástroje podle směrnice 2011/61/EU nebo je nelze fyzicky doručit depozitáři, finanční smlouvy jako jsou deriváty, peněžní vklady nebo investice do soukromě vlastněných společností a partnerských podílů.

(104)

Aby bylo dosaženo dostatečné jistoty o tom, že alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem fondu je skutečným vlastníkem aktiv, měl by depozitář zajistit, aby získal veškeré informace, jež považuje za nezbytné k tomu, aby se ujistil, že alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem fondu je držitelem vlastnického práva k danému aktivu. Takové informace může představovat kopie úředního dokumentu dokládajícího, že alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem fondu je vlastníkem aktiva, nebo jakékoli oficiální a spolehlivé důkazy, které depozitář považuje za vhodné. Pokud je to nezbytné, měl by si depozitář od alternativního investičního fondu nebo správce, případně od třetí osoby, vyžádat další důkazy.

(105)

Depozitář by si měl vést záznamy o všech aktivech, u nichž je přesvědčen, že je alternativní investiční fond jejich vlastníkem. Může zavést postup pro získávání informací od třetích osob, v jehož rámci mohou být realizovatelné postupy zajišťující, že aktiva nelze převést, aniž by o takové transakci byl informován depozitář nebo třetí osoba pověřená úkoly úschovy, a to v případě alternativních investičních fondů s málo častými transakcemi, případně transakcemi, u nichž před vypořádáním dochází k vyjednávání. U alternativních investičních fondů s častějšími obchody v rámci portfolia, jako jsou investice do kotovaných derivátů, může být na místě požadavek mít pro každou transakci přístup k listinným důkazům od třetí osoby.

(106)

Aby bylo zajištěno, že je depozitář schopen vykonávat své povinnosti, je nezbytné vyjasnit úkoly stanovené v čl. 21 odst. 9 směrnice 2011/61/EU, a zejména kontroly druhé úrovně, které má depozitář provádět. Takové úkoly by depozitáři neměly bránit v provádění ověřování ex ante, pokud to považuje za vhodné a po dohodě se správcem. Aby bylo zajištěno, že je schopen vykonávat své povinnosti, měl by depozitář zavést svůj vlastní postup eskalace pro řešení situací, v nichž byly zjištěny nesrovnalosti. Tento postup byl měl zajistit, aby bylo příslušným orgánům oznámeno jakékoli podstatné porušení. Povinností dohledu depozitáře vůči třetím osobám specifikovanou v tomto nařízení nejsou dotčeny povinnosti správce podle směrnice 2011/61/EU.

(107)

Depozitář by měl kontrolovat soulad mezi počtem emitovaných podílových jednotek nebo akcií a výnosy získanými z upisování. Kromě toho aby se zajistilo, že byly při upsání přijaty platby od investorů, měl by depozitář dále zajistit, aby bylo provedeno další odsouhlasení mezi pokyny k upsání a výnosy z upsání. Stejné odsouhlasení by mělo být provedeno ve vztahu k pokynům k vyplacení. Depozitář by měl rovněž ověřit, zda počet podílových jednotek nebo akcií na účtech alternativního investičního fondu odpovídá počtu podílových jednotek nebo akcií v oběhu zapsaných v registru fondu. Depozitář by měl své postupy příslušně upravit s ohledem na četnost upisování a zpětného odkupu.

(108)

Depozitář by měl podniknout veškeré nezbytné kroky k zajištění účinného provedení vhodných postupů a procedur oceňování aktiv alternativního investičního fondu, a to kontrolou vzorků nebo porovnáním konzistentnosti změn při výpočtu čisté hodnoty aktiv v průběhu času s referenční hodnotou. Při zavádění svých postupů by měl depozitář jasně chápat metodiky oceňování, které správce nebo externí znalec používá k ocenění aktiv alternativního investičního fondu. Četnost takových kontrol by měla odpovídat četnosti oceňování aktiv alternativního investičního fondu.

(109)

Depozitář by měl na základě své povinnosti dohledu podle směrnice 2011/61/EU zavést postup pro ex post ověření toho, že alternativní investiční fond dodržuje příslušné právní a správní předpisy a svůj statut a zakládací dokumenty. Patří sem například kontrola toho, že investice alternativního investičního fondu jsou v souladu s jeho investičními strategiemi popsanými ve statutu a nabídkových dokumentech fondu, a zajištění toho, aby fond neporušil svá případná investiční omezení. Depozitář by měl sledovat transakce alternativního investičního fondu a jakékoli nezvyklé transakce vyšetřit. Pokud jsou limity nebo omezení stanovené v příslušných vnitrostátních právních a správních předpisech nebo ve statutu a zakládacích dokumentech alternativního investičního fondu porušeny, depozitář by měl například od správce získat pokyn zastavit transakci, která limity nebo omezení porušuje, na náklady správce. Toto nařízení depozitáři nebrání v tom, aby přijal přístup ex ante, pokud to považuje za vhodné a po dohodě se správcem.

(110)

Depozitář by měl zajistit, aby byly příjmy správně vypočítány v souladu se směrnicí 2011/61/EU. Za tímto účelem musí zajistit, aby byly příjmy řádně rozděleny, a pokud zjistí chybu, aby správce přijal vhodná nápravná opatření. Poté, co depozitář výše uvedené zajistí, měl by ověřit úplnost a správnost rozdělení příjmů a zejména plateb dividend.

(111)

Při delegování úkolů správy souvisejících s jinými aktivy podle směrnice 2011/61/EU se bude pověření ve většině případů pravděpodobně týkat administrativních úkolů. Pokud depozitář deleguje úkoly vedení evidence, bude tedy mít povinnost zavést a uplatňovat vhodný a zdokumentovaný postup zajišťující, že pověřená osoba bude vždy splňovat požadavky čl. 21 odst. 11 písm. d) směrnice 2011/61/EU. Pro zajištění dostatečné úrovně ochrany aktiv je nezbytné stanovit určité zásady, které by se měly uplatňovat na delegování úkolů správy. Pro delegování povinností opatrování je důležité stanovit několik klíčových zásad, které musí být v průběhu procesu pověření účinně uplatňovány. Tyto zásady by neměly být považovány za vyčerpávající, ať už jde o uvedení všech podrobností jednání s patřičnou dovedností, péčí a opatrností ze strany depozitáře, nebo o uvedení všech kroků, které by depozitář měl podniknout ve vztahu k samotným těmto zásadám. Povinnost průběžně sledovat třetí osobu pověřenou úkoly správy by měla spočívat v ověřování toho, že tato třetí osoba správně provádí veškeré delegované úkoly a dodržuje smlouvu o pověření. Třetí osoba by měla jednat čestně, v dobré víře s ohledem na nejlepší zájmy alternativního investičního fondu a jeho investorů, v souladu s regulačními požadavky a požadavky dohledu a měla by jednat s dovedností, péčí a opatrností, jež se za srovnatelných podmínek obvykle očekávají od velmi obezřetného subjektu uvedené finanční profese. Depozitář by měl přezkoumat mimo jiné prvky posouzené v průběhu procesu výběru a jmenování a postavit tyto prvky do perspektivy jejich porovnáním s vývojem na trhu. Forma pravidelného přezkumu by měla odrážet okolnosti, aby byl depozitář schopen řádně posoudit rizika spojená s rozhodnutím svěřit aktiva třetí osobě. Četnost přezkumu by měla být přizpůsobena, aby byla vždy v souladu s tržními podmínkami a souvisejícími riziky. Aby mohl depozitář účinně reagovat na možnou platební neschopnost třetí osoby, měl by provádět krizové plánování včetně případného koncipování alternativních strategií nebo možného výběru alternativních poskytovatelů. Taková opatření mohou sice snížit riziko opatrování pro depozitáře, nemění však povinnost vrátit finanční nástroje nebo uhradit odpovídající částku v případě jejich ztráty, což závisí na tom, zda jsou splněny požadavky čl. 21 odst. 12 směrnice 2011/61/EU či nikoli.

(112)

Při delegování úkolů úschovy by měl depozitář zajistit, aby byly splněny požadavky čl. 21 odst. 11 písm. d) bodu iii) směrnice 2011/61/EU a aby aktiva klientů alternativního investičního fondu depozitáře byla řádně oddělena. Tato povinnost by měla zejména zajistit, aby nedošlo ke ztrátě aktiv alternativního investičního fondu v důsledku platební neschopnosti třetí osoby, která je pověřena úkoly úschovy. Za účelem minimalizace tohoto rizika v zemích, kde insolvenční právo účinky oddělení neuznává, by měl depozitář podniknout další kroky. Depozitář by mohl informovat alternativní investiční fond a správce jednajícího jménem fondu, aby byly takovéto aspekty rizik opatrování řádně zohledněny v investičním rozhodnutí, nebo podniknout opatření, která jsou možná v místních jurisdikcích, aby byla aktiva maximálně chráněna proti platební neschopnosti podle místních právních předpisů. Depozitář by dále mohl zakázat dočasné schodky v aktivech klientů, využít rezervy nebo zavést mechanismy zakazující využití debetního zůstatku pro jednoho klienta na kompenzaci kreditního zůstatku jiného klienta. Taková opatření mohou sice snížit riziko opatrování pro depozitáře při delegování úkolů opatrování, nemění však povinnost vrátit finanční nástroje nebo uhradit odpovídající částku v případě jejich ztráty, což závisí na tom, zda jsou splněny požadavky směrnice 2011/61/EU či nikoli.

(113)

Odpovědnost depozitáře podle čl. 21 odst. 12 druhého pododstavce směrnice 2011/61/EU nastává v případě ztráty finančního nástroje, který drží v opatrování sám depozitář nebo třetí osoba pověřená úkoly opatrování, neprokáže-li depozitář, že ke ztrátě došlo vlivem vnějších okolností, jež nebylo možné ovlivnit a jejichž důsledky by i přes veškeré vynaložené úsilí, které lze spravedlivě požadovat, byly nevyhnutelné. Takováto ztráta by se měla rozlišovat od investiční ztráty pro investory, k níž dojde snížením hodnoty aktiv v důsledku investičního rozhodnutí.

(114)

Pro určení ztráty je důležité, aby byla uznána za definitivní, kdy neexistuje vyhlídka na opětovné získání finančního aktiva. Situace, kdy je finanční nástroj pouze dočasně nedostupný nebo zmrazený, by se proto neměly považovat za ztrátu ve smyslu čl. 21 odst. 12 směrnice 2011/61/EU. Naproti tomu lze stanovit tři situace, kdy by ztráta měla být považována za definitivní: pokud finanční nástroj již neexistuje nebo nikdy neexistoval; pokud finanční nástroj existuje, ale alternativní investiční fond k němu definitivně ztratil vlastnické právo; a pokud alternativní investiční fond má vlastnické právo, avšak již jej není schopen převádět nebo trvale vytvářet omezená vlastnická práva

(115)

Má se za to, že finanční nástroj již neexistuje, například pokud se ztratil v důsledku účetní chyby, kterou nelze opravit, nebo že nikdy neexistoval, pokud bylo vlastnictví alternativního investičního fondu zaregistrováno na základě zfalšovaných dokumentů. Situace, kdy je ztráta finančních nástrojů způsobena podvodným jednáním, by měla být považována za ztrátu.

(116)

Ztrátu nelze konstatovat, pokud byl finanční nástroj nahrazen jiným finančním nástrojem nebo na něj převeden, například v situacích, kdy jsou v rámci reorganizace společnosti zrušeny akcie a nahrazeny emisí nových akcií. Alternativní investiční fond by neměl být považován za trvale zbavený svého vlastnického práva na finanční nástroj, pokud fond nebo správce jednající jménem fondu legitimně převedl vlastnictví na třetí osobu. Pokud existuje rozdíl mezi právním vlastnictvím a skutečným vlastnictvím aktiv, měla by definice ztráty odkazovat na ztrátu skutečného vlastnictví.

(117)

Pouze v případě vnějších okolností, které nemohl depozitář ovlivnit, a jejichž důsledky i přes veškeré vynaložené úsilí, které lze spravedlivě požadovat, byly nevyhnutelné, se může depozitář vyhnout odpovědnosti podle čl. 21 odst. 12 směrnice 2011/61/EU. Aby byl depozitář zproštěn odpovědnosti, měl by prokázat kumulativní splnění uvedených podmínek.

(118)

Nejprve je třeba určit, zda okolnosti, které vedly ke ztrátě, byly vnější. Odpovědnost depozitáře by neměla být dotčena pověřením, a okolnost by proto měla být považována za vnější, pokud k ní nedojde v důsledku jednání nebo opomenutí depozitáře nebo třetí osoby, jež byla pověřena úkoly opatrování finančních nástrojů držených v opatrování. Poté by se mělo posuzovat, zda bylo nemožné okolnost ovlivnit, a to ověřením, že nebylo nic, co by obezřetný depozitář mohl přiměřeně učinit, aby zabránil vzniku dané okolnosti. V této fázi lze za vnější okolnosti, jež nebylo možné ovlivnit, považovat přírodní jevy a jednání veřejného orgánu. Proto jsou v situaci platební neschopnosti třetí osoby pověřené úkoly opatrování právní předpisy země, v níž jsou nástroje drženy v opatrování a která neuznává účinky řádně provedeného oddělení aktiv, považovány za vnější okolnost, již není možné ovlivnit. Naproti tomu ztrátu způsobenou neprovedením požadavků na oddělení aktiv stanovených v čl. 21 odst. 11 písm. d) bodu iii) směrnice 2011/61/EU nebo ztrátu aktiv v důsledku narušení činnosti třetí osoby v souvislosti s její platební neschopností nelze považovat za vnější okolnosti, jež není možné ovlivnit.

(119)

Depozitář by měl také prokázat, že ztráta byla i přes veškeré vynaložené úsilí, které lze spravedlivě požadovat, nevyhnutelná. Depozitář by měl v této souvislosti informovat správce a přijmout vhodná opatření v závislosti na okolnostech. Například v situaci, kdy se depozitář domnívá, že jediným vhodným opatřením je zcizení finančních nástrojů, měl by řádně informovat správce, jenž musí následně depozitáři dát písemný pokyn, zda má finanční nástroje nadále držet, nebo je zcizit. O jakémkoli pokynu, aby depozitář aktiva nadále držel, by měli být neprodleně informováni investoři alternativního investičního fondu. Správce nebo alternativní investiční fond by měli náležitě brát v úvahu doporučení depozitáře. V závislosti na okolnostech, pokud se depozitář nadále obává, že standard ochrany finančního nástroje není i přes opakovaná varování dostatečný, měl by zvážit další možná opatření, například ukončení smlouvy, pokud je alternativnímu investičnímu fondu poskytnuta určitá doba, aby si v souladu s vnitrostátním právem našel jiného depozitáře.

(120)

V zájmu zajištění stejného standardu ochrany investorů by se měla stejná kritéria uplatňovat na pověřenou osobu, na niž depozitář smluvně převedl svou odpovědnost. Proto aby byla pověřená osoba zproštěna odpovědnosti podle čl. 21 odst. 12 směrnice 2011/61/EU, měla by prokázat kumulativní splnění stejných podmínek.

(121)

Depozitář se za určitých okolností může zprostit odpovědnosti za ztrátu finančních nástrojů, které má v opatrování třetí osoba pověřená úkoly opatrování. Aby bylo takové zproštění odpovědnosti povoleno, musí existovat objektivní důvod pro uzavření smlouvy o takovém zproštění odpovědnosti, který přijme depozitář i alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem fondu. Pro každé zproštění odpovědnosti by měl být stanoven objektivní důvod s ohledem na konkrétní okolnosti, za nichž bylo opatrování delegováno.

(122)

Při zvažování objektivního důvodu by mělo být dosaženo správné rovnováhy, aby bylo zajištěno, že se lze smluvního zproštění účinně dovolávat, je-li to třeba, a že existují dostatečné záruky k zamezení jakéhokoli zneužití smluvního zproštění odpovědnosti depozitářem. Smluvní zproštění odpovědnosti by za žádných okolností nemělo být použito k obcházení požadavků na odpovědnost depozitáře podle směrnice 2011/61/EU. Depozitář by měl prokázat, že jej specifické okolnosti donutily pověřit úkoly opatrování třetí osobu. Smluvní zproštění odpovědnosti by mělo vždy být v nejlepším zájmu alternativního investičního fondu nebo jeho investorů a fond nebo správce jednající jménem fondu by měli výslovně uvést, že jednají v takovém nejlepším zájmu. Příklady scénářů by měly uvádět situace, v nichž lze dospět k závěru, že depozitář nemá jinou možnost než pověřit úkoly opatrování třetí osoby.

(123)

Je důležité, aby příslušné orgány pravidelně dostávaly řádné a dostatečné informace pro účely dohledu nad činností správců a s ní souvisejících rizik. Navíc protože může mít činnost správců důsledky napříč hranicemi a na finančních trzích, měly by příslušné orgány správce a alternativní investiční fondy pečlivě sledovat, aby mohly přijmout vhodná opatření s cílem zamezit vzniku systémových rizik. Díky zvýšené transparentnosti a soudržnosti dosažených prostřednictvím ustanovení o podávání zpráv a příslušných informací v souladu s prováděcími opatřeními by příslušné orgány měly být schopny odhalit rizika na finančních trzích a reagovat na ně.

(124)

Je nezbytné, aby investoři získali o konkrétních správcích a alternativních investičních fondech a o jejich struktuře minimální nezbytné informace, aby mohli přijímat správná investiční rozhodnutí uzpůsobená jejich potřebám a ochotě podstupovat riziko. Tyto informace by měly být jasné, spolehlivé, snadno pochopitelné a jasně prezentované, přičemž užitečnost informací se zvyšuje, pokud jsou porovnatelné mezi jednotlivými správci a alternativními investičními fondy a mezi po sobě následujícími obdobími. Správce by neměl provozovat činnosti, jež jsou na úkor cíle porozumění a užitečnosti informací pro investory před jejich poskytnutím, například maskování skutečného stavu věcí.

(125)

Je nezbytné stanovit rámec určující minimální standardy ohledně podávání výročních zpráv včetně klíčových prvků a nevyčerpávajícího seznamu položek. Podstatné změny údajů podle čl. 22 odst. 2 písm. d) směrnice 2011/61/EU by se měly poskytnout ve výroční zprávě v rámci finančních výkazů. Kromě nevyčerpávajícího seznamu podkladových řádkových položek mohou být uvedeny další řádkové položky, nadpisy a mezisoučty, pokud je uvedení těchto položek relevantní pro porozumění celkové finanční situaci nebo výsledkům alternativního investičního fondu. Položky s rozdílnou povahou nebo funkcí lze seskupit, pokud jednotlivě nemají podstatný význam. Mohou být seskupeny jako „jiné“, například „jiná aktiva“ nebo „jiná pasiva“. Pokud se určité řádkové položky konkrétního alternativního investičního fondu vůbec netýkají, nemusí být uvedeny. Bez ohledu na účetní standardy používané v souladu se směrnicí 2011/61/EU by měla být všechna aktiva oceněna alespoň jednou ročně. Rozvaha nebo výkaz aktiv a pasiv podle směrnice 2011/61/EU by měly zahrnovat mimo jiné hotovost a peněžní ekvivalenty. Peněžní ekvivalenty by se tak pro účely výpočtu expozice alternativního investičního fondu vůči riziku měly považovat za vysoce likvidní investice.

(126)

Pokud jde o obsah a formát zprávy o činnosti v účetním období, jež musí být podle směrnice 2011/61/EU součástí výroční zprávy, měla by obsahovat poctivý a vyvážený přehled činností alternativního investičního fondu s popisem hlavních rizik a investic nebo ekonomických nejistot, kterým čelí. Poskytnutí uvedených informací by nemělo mít za následek zveřejnění vlastnických informací alternativního investičního fondu, jež by poškozovalo jeho zájmy a zájmy jeho investorů. Proto pokud by zveřejnění konkrétních vlastnických informací mělo takový účinek, mohou být shrnuty tak, aby se takovému účinku zamezilo, a není nutné uvádět například výsledky nebo statistiky individuální společnosti nebo investice v portfoliu, jež by mohly vést ke zveřejnění vlastnických informací alternativního investičního fondu. Takové informace by měly být uvedeny ve zprávě vedení, která se obvykle předkládá spolu s finančními výkazy.

(127)

Pokud jde o obsah a formát informací o odměňování, kdy se informace předkládají na úrovni správce, měly by být poskytnuty další informace o přidělení nebo rozdělení celkové odměny ve vztahu k příslušnému alternativnímu investičnímu fondu. Toho lze dosáhnout poskytnutím údajů o celkové odměně správce rozdělené na pevnou a pohyblivou složku, prohlášením, že se tyto údaje vztahují na správce jako celek a nikoli na alternativní investiční fond, uvedením počtu alternativních investičních fondů a fondů SKIPCP spravovaných správcem a veškerých aktiv spravovaných těmito alternativními investičními fondy a fondy SKIPCP s přehledem zásad odměňování a poskytnutím odkazu, kde jsou úplné zásady odměňování správce na žádost investorů dostupné. Lze poskytnout další podrobnosti uvedením celkové pohyblivé odměny financované platbami alternativního investičního fondu, a to podle případu buď prostřednictvím výkonnostního poplatku nebo odměny za zhodnocení kapitálu. Kromě poskytnutí informací o odměňování může být vhodné, aby správci poskytli informace o finančních a nefinančních kritériích zásad a postupů odměňování pro příslušné kategorie zaměstnanců, aby mohli investoři posoudit stávající pobídky.

(128)

Pokud alternativní investiční fond emituje podílové jednotky, měl by být v době převodu proveden výpočet jakýchkoli aktiv převáděných do vyčleněných aktiv (side pockets), a to na základě počtu podílových jednotek přidělených při převodu aktiv vynásobeném cenou za podílovou jednotku. Za všech okolností by měly být jasně poskytnuty informace o oceňovacím základu a měly by obsahovat údaje využité pro provedení ocenění.

(129)

Za účelem řízení likvidity by správci měli mít možnost uzavírat jménem alternativních investičních fondů, které spravují, dohody o půjčkách. Tyto dohody mohou být krátkodobé nebo mít trvalejší povahu. Ve druhém případě je pravděpodobnější, že taková dohoda bude mít podobu zvláštního opatření pro účely řízení nelikvidních aktiv.

(130)

V souladu se zásadou rozlišení a s uznáním rozmanitosti druhů alternativních investičních fondů by se poskytování informací investorům, jež se od správců vyžaduje, mělo lišit podle druhu fondu a mělo by záviset na dalších faktorech, jako je investiční strategie a složení portfolia.

(131)

Směrnice 2011/61/EU požaduje od správců, aby příslušnému orgánu svého domovského členského státu pravidelně poskytovali určité informace, a to za každý unijní alternativní investiční fond, který spravují, a za každý alternativní investiční fond, který nabízejí v Unii. Je proto důležité dále specifikovat informace, které se mají poskytovat, a četnost podávání zpráv v závislosti na hodnotě spravovaných aktiv v portfoliích alternativních investičních fondů spravovaných daným správcem. Je třeba určit pro forma vzory pro podávání zpráv, které by měli správci vyplňovat pro alternativní investiční fondy, které spravují. Pokud subjekt, který má povolení jako správce, nabízí alternativní investiční fondy spravované jinými správci, nejedná jako správce uvedených fondů, ale jako zprostředkovatel jako jakýkoli investiční podnik, na nějž se vztahuje směrnice 2004/39/ES. Neměl by proto mít povinnost podávat za tyto alternativní investiční fondy zprávy, jelikož by to vedlo k dvojnásobnému nebo vícenásobnému podávání zpráv. Povinnost podávat zprávy by nicméně měla platit pro mimounijní správce, kteří spravují alternativní investiční fondy nabízené v Unii.

(132)

Prahová hodnota stanovená tímto nařízením vyvolává pouze povinnosti podávat zprávy stanovené v čl. 24 odst. 4 směrnice 2011/61/EU. Alternativní investiční fond, jehož hodnota pákového efektu vypočítaná v souladu se závazkovou metodou je nižší než trojnásobek čisté hodnoty jeho aktiv, se nepovažuje za fond využívající pákový efekt ve velké míře. Příslušné orgány si však mohou vyžádat další informace, je-li to nezbytné pro účinné sledování systémových rizik. Kromě toho jsou díky stanovení prahové hodnoty pro podávání zpráv informace související se vznikem systémového rizika v celé Unii shromažďovány jednotně, což správcům zajišťuje jistotu.

(133)

Dohledové pravomoci příslušného orgánu podle čl. 25 odst. 3 směrnice 2011/61/EU se vykonávají v rámci nového systému dohledu, jehož součástí jsou průběžné procesy dohledu a posuzování systémových rizik správců prováděné příslušnými orgány a evropskými orgány dohledu s ohledem na stabilitu a integritu finančního systému. Příslušné orgány by měly řádně využívat obdržené informace a měly by uložit limity pákového efektu využívaného správcem nebo jiná omezení správy alternativního investičního fondu ve vztahu k spravovaným fondům, pokud to považují za nezbytné v zájmu zajištění stability a integrity finančního systému. Posouzení systémového rizika se bude pravděpodobně lišit v závislosti na ekonomickém prostředí, přičemž kterýkoli správce může ve vztahu k alternativním investičním fondům, které spravuje, potenciálně mít systémový význam. Je proto základním požadavkem, aby příslušné orgány obdržely veškeré informace nezbytné k řádnému posouzení uvedených situací, aby se zamezilo vzniku systémového rizika. Příslušné orgány by poté měly informace důkladně posoudit a přijmout vhodná opatření.

(134)

Aby umožnila unijním správcům spravovat a nabízet mimounijní alternativní investiční fondy a mimounijním správcům spravovat a nabízet alternativní investiční fondy v Unii, požaduje směrnice 2011/61/EU, aby byly s příslušnými orgány dohledu třetí země, v nichž je usazen mimounijní alternativní investiční fond, případně mimounijní správce, uzavřeny vhodné dohody o spolupráci. Tyto dohody by měly zajistit alespoň účinnou výměnu informací, která příslušným orgánům Unie umožní plnit své povinnosti v souladu se směrnicí 2011/61/EU.

(135)

Dohody o spolupráci by měly příslušným orgánům umožnit provádění jejich povinností v oblasti dohledu a prosazování ve vztahu ke třetím zemím. Měly by proto stanovit jasný a konkrétní rámec pro přístup k informacím, pro provádění kontrol na místě a pro pomoc, kterou mají poskytovat orgány třetí země. Měly by zajistit, že obdržené informace bude možné sdílet s ostatními dotčenými příslušnými orgány, jakož i s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a s Evropskou radou pro systémová rizika.

(136)

S cílem umožnit příslušným orgánům, správcům a depozitářům přizpůsobit se novým požadavkům tohoto nařízení, aby mohly být účinně a účelně uplatňovány, mělo by být datum zahájení použitelnosti tohoto nařízení sladěno s datem pro provedení směrnice 2011/61/EU,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

DEFINICE

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se vedle definic uvedených v článku 2 směrnice 2011/61/EU použijí tyto definice:

1)

„kapitálovým závazkem“ se rozumí smluvní závazek investora poskytnout alternativnímu investičnímu fondu na žádost správce dohodnutou částku investice;

2)

„příslušnou osobou“ v souvislosti se správcem se rozumí:

a)

ředitel, společník či jemu rovnocenná osoba nebo člen vedení správce;

b)

zaměstnanec správce, jakož i jiná fyzická osoba, jejíž služby má správce k dispozici a pod kontrolou a jež se účastní kolektivní správy portfolií prováděné správcem;

c)

fyzická nebo právnická osoba, která se přímo účastní poskytování služeb správci na základě pověřovacího opatření pro třetí osoby za účelem poskytování kolektivní správy portfolií správcem;

3)

„vrcholným vedením“ se rozumí osoba nebo osoby, které skutečně řídí podnikatelskou činnost správce v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/61/EU, a případně exekutivní člen nebo členové řídícího orgánu;

4)

„řídícím orgánem“ se rozumí orgán, jenž má ve správci konečnou rozhodovací pravomoc, zahrnující funkci dohledu a řízení, nebo pouze funkci řízení, pokud jsou tyto dvě funkce oddělené;

5)

„zvláštním opatřením“ se rozumí opatření, které je přímým důsledkem nelikvidní povahy aktiv alternativního investičního fondu, má vliv na specifická práva investorů na odkup u určitého druhu podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu a je specifickým nebo odděleným opatřením lišícím se od obecných práv investorů na odkup.

KAPITOLA II

OBECNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL 1

Výpočet spravovaných aktiv

(čl. 3 odst. 2 směrnice 2011/61/EU)

Článek 2

Výpočet celkové hodnoty spravovaných aktiv

1.   Aby se kvalifikoval pro výjimku stanovenou v čl. 3 odst. 2 směrnice 2011/61/EU, musí správce:

a)

identifikovat veškeré alternativní investiční fondy, pro něž je jmenován jako správce nesamosprávného alternativního investičního fondu, nebo alternativní investiční fondy, pro něž je správcem, umožňuje-li právní forma fondu samosprávu, v souladu s článkem 5 směrnice 2011/61/EU;

b)

pro každý spravovaný alternativní investiční fond identifikovat portfolio aktiv a v souladu s pravidly pro oceňování stanovenými právními předpisy země, v níž je fond usazen, případně statutem nebo zakládacími dokumenty fondu určit odpovídající hodnotu spravovaných aktiv, včetně veškerých aktiv nabytých s využitím pákového efektu;

c)

sloučit určené hodnoty spravovaných aktiv všech spravovaných alternativních investičních fondů a výslednou celkovou hodnotu spravovaných aktiv porovnat s příslušnou prahovou hodnotou stanovenou v čl. 3 odst. 2 směrnice 2011/61/EU.

2.   Pro účely odstavce 1 se do výpočtu nezahrnují subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pro něž správce jedná jako ustanovená správcovská společnost podle směrnice 2009/65/ES.

Pro účely odstavce 1 se do výpočtu zahrnují alternativní investiční fondy spravované správcem v rámci pověření jiné osoby v souladu s článkem 20 směrnice 2011/61/EU. Portfolia alternativních investičních fondů, které správce spravuje v rámci pověření jiné osoby, jsou však z výpočtu vyloučena.

3.   Pro účely výpočtu celkové hodnoty spravovaných aktiv se každá pozice plynoucí z derivátového nástroje, včetně jakéhokoli derivátu vloženého do převoditelných cenných papírů, převede na svou rovnocennou pozici plynoucí z podkladových aktiv derivátu za použití převodních metodik stanovených v článku 10. Absolutní hodnota uvedené rovnocenné pozice se následně použije pro výpočet celkové hodnoty spravovaných aktiv.

4.   Pokud alternativní investiční fond investuje do jiných alternativních investičních fondů spravovaných stejným správcem nesamosprávného alternativního investičního fondu, může být uvedená investice vyloučena z výpočtu aktiv spravovaných správcem.

5.   Pokud jeden podfond v rámci samosprávného nebo nesamosprávného alternativního investičního fondu investuje do jiného podfondu uvedeného fondu, může být uvedená investice vyloučena z výpočtu aktiv spravovaných správcem.

6.   Celková hodnota spravovaných aktiv se vypočítá v souladu s odstavci 1 až 4 alespoň jednou ročně a za použití nejnovějších dostupných hodnot aktiv. Nejnovější dostupná hodnota aktiv každého alternativního investičního fondu se získá během dvanácti měsíců předcházejících datu výpočtu prahové hodnoty v souladu s první větou tohoto odstavce. Správce určí datum výpočtu prahové hodnoty a konzistentně jej uplatňuje. Veškeré následné změny zvoleného data musí být odůvodněny příslušnému orgánu. Při výběru data výpočtu prahové hodnoty vezme správce v úvahu dobu a četnost oceňování spravovaných aktiv.

Článek 3

Průběžné sledování spravovaných aktiv

Správci zřídí, provedou a uplatňují postupy průběžného sledování celkové hodnoty spravovaných aktiv. Sledování odráží aktuální přehled spravovaných aktiv a zahrnuje pozorování úpisů a zpětných odkupů, nebo případně čerpání kapitálu, rozdělení kapitálu a hodnotu investovaných aktiv pro každý alternativní investiční fond.

Blízkost celkové hodnoty spravovaných aktiv k prahové hodnotě stanovené v čl. 3 odst. 2 směrnice 2011/61/EU a předpokládané upisování a zpětný odkup se vezmou v úvahu pro posouzení potřeby častějšího provádění výpočtu celkové hodnoty spravovaných aktiv.

Článek 4

Příležitostné překročení prahové hodnoty

1.   Správce posuzuje situace, kdy celková hodnota spravovaných aktiv překročí příslušnou prahovou hodnotu, aby určil, zda mají dočasnou povahu či nikoli.

2.   Pokud celková hodnota spravovaných aktiv překročí příslušnou prahovou hodnotu a správce má za to, že situace nemá dočasnou povahu, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu, uvede, že se má za to, že situace nemá dočasnou povahu, a v souladu s článkem 7 směrnice 2011/61/EU požádá do 30 kalendářních dnů o povolení.

3.   Pokud celková hodnota spravovaných aktiv překročí příslušnou prahovou hodnotu a správce má za to, že situace má dočasnou povahu, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu a uvede, že se má za to, že situace má dočasnou povahu. V oznámí se uvedou podpůrné informace odůvodňující posouzení dočasné povahy situace správcem včetně popisu situace a vysvětlení důvodů, proč je považována za dočasnou.

4.   Situace se nepovažuje za dočasnou, pokud bude pravděpodobně trvat déle než tři měsíce.

5.   Tři měsíce po datu, kdy celková hodnota spravovaných aktiv překročila příslušnou prahovou hodnotu, správce přepočítá celkovou hodnotu spravovaných aktiv s cílem prokázat, že je nižší, než příslušná prahová hodnota, nebo prokázat příslušnému orgánu, že situace, jež způsobila překročení prahové hodnoty spravovanými aktivy, byla vyřešena a že žádost o povolení správce není nutná.

Článek 5

Informace, jež mají být poskytnuty v rámci registrace

1.   V rámci požadavku čl. 3 odst. 3 písm. b) směrnice 2011/61/EU sdělí správci příslušným orgánům celkovou hodnotu spravovaných aktiv vypočítanou v souladu s postupem uvedeným v článku 2.

2.   V rámci požadavku čl. 3 odst. 3 písm. c) směrnice 2011/61/EU poskytnou správci za každý alternativní investiční fond nabídkový dokument nebo příslušný výpis z nabídkového dokumentu nebo obecný popis investiční strategie. Příslušný výpis z nabídkového dokumentu a popis investiční strategie obsahují alespoň tyto informace:

a)

hlavní kategorie aktiv, do nichž alternativní investiční fond může investovat;

b)

jakékoli průmyslové, zeměpisné nebo jiné tržní sektory nebo konkrétní třídy aktiv, na něž se investiční strategie zaměřuje;

c)

popis politiky alternativního investičního fondu pro půjčky nebo pákový efekt.

3.   Informace, které má správce poskytnout podle čl. 3 odst. 3 písm. d) směrnice 2011/61/EU, jsou uvedeny v čl. 110 odst. 1 tohoto nařízení. Poskytnou se v souladu s pro forma vzorem pro podávání zpráv uvedeným v příloze IV.

4.   Informace získané v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. d) směrnice 2011/61/EU jsou sdíleny mezi příslušnými orgány v Unii, s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropskou radou pro systémová rizika, pokud je to nezbytné pro výkon jejich povinností.

5.   Informace požadované pro účely registrace se aktualizují a poskytují každoročně. Z důvodů souvisejících s výkonem jejich pravomocí podle článku 46 směrnice 2011/61/EU mohou příslušné orgány od správce požadovat, aby informace uvedené v článku 3 směrnice 2011/61/EU poskytoval častěji.

ODDÍL 2

Výpočet pákového efektu

(čl. 4 odst. 3 směrnice 2011/61/EU)

Článek 6

Obecná ustanovení ohledně výpočtu pákového efektu

1.   Pákový efekt alternativního investičního fondu se vyjádří jako poměr expozice fondu vůči riziku a jeho čisté hodnoty aktiv.

2.   Správci vypočítají expozici spravovaných alternativních investičních fondů vůči riziku v souladu s metodou hrubé hodnoty aktiv uvedenou v článku 7 a závazkovou metodou uvedenou v článku 8.

Komise s ohledem na vývoj na trhu a nejpozději do 21. července 2015 přezkoumá metody výpočtu uvedené v prvním pododstavci s cílem rozhodnout, zda jsou tyto metody dostatečné a vhodné pro všechny druhy alternativních investičních fondů, nebo zda by měla být vypracována dodatečná a nepovinná metoda výpočtu pákového efektu.

3.   Do výpočtu expozice vůči riziku se zahrne expozice vůči riziku obsažená v jakýchkoli finančních nebo právních strukturách s účastí třetích osob kontrolovaných příslušným alternativním investičním fondem, pokud jsou uvedené struktury specificky zřízeny, aby přímo či nepřímo zvýšily expozici na úrovni fondu. U alternativních investičních fondů, jejichž hlavní investiční politikou je získání kontroly nekotovaných společností nebo emitentů, správce do výpočtu pákového efektu nezahrnuje expozici vůči riziku, která existuje na úrovni uvedených nekotovaných společností a emitentů, pokud alternativní investiční fond nebo správce fondu jednající jménem fondu nemají povinnost nést možné ztráty nad rámec investice do příslušné společnosti nebo emitenta.

4.   Správce vyloučí dohody o půjčkách, pokud mají dočasnou povahu a jsou plně kryty smluvními kapitálovými závazky od investorů do alternativního investičního fondu.

5.   Správce musí mít řádně zdokumentované postupy pro výpočet expozice vůči riziku každého alternativního investičního fondu ve své správě v souladu s metodou hrubé hodnoty aktiv a závazkovou metodou. Výpočet musí být v průběhu času prováděn konzistentně.

Článek 7

Metoda hrubé hodnoty aktiv pro výpočet expozice alternativního investičního fondu vůči riziku

Expozice alternativního investičního fondu vůči riziku vypočítaná v souladu s metodou hrubé hodnoty aktiv je součtem absolutních hodnot všech pozic oceněných v souladu s článkem 19 směrnice 2011/61/EU a všemi akty v přenesené pravomoci přijatými na jejím základě.

Pro výpočet expozice alternativního investičního fondu vůči riziku v souladu s metodou hrubé hodnoty aktiv správce:

a)

vyloučí hodnotu veškeré hotovosti a peněžních ekvivalentů, které jsou vysoce likvidními investicemi drženými v základní měně alternativního investičního fondu, které lze snadno směnit na známou částku hotovosti, podléhají nevýznamnému riziku změny hodnoty a poskytují výnos maximálně ve výši sazby tříměsíčního vysoce kvalitního státního dluhopisu;

b)

převede derivátové nástroje na rovnocennou pozici plynoucí z jejich podkladových aktiv za použití metodik pro převod uvedených v článku 10 a metod uvedených v příloze I bodech 4 až 9 a 14;

c)

vyloučí hotovostní půjčky, které zůstávají v hotovosti nebo v peněžním ekvivalentu podle písmena a) a u nichž jsou známy splatné částky;

d)

zahrne expozici vůči riziku vyplývající z reinvestice hotovostních půjček, vyjádřenou buď jako tržní hodnotu realizované investice, nebo jako celkovou půjčenou částku podle přílohy I bodů 1 a 2, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší;

e)

zahrne pozice v rámci repo nebo reverzních repo obchodů a v rámci půjček nebo výpůjček cenných papírů nebo jiných dohod v souladu s přílohou I body 3 a 10 až 13.

Článek 8

Závazková metoda pro výpočet expozice alternativního investičního fondu vůči riziku

1.   Expozice alternativního investičního fondu vůči riziku vypočítaná v souladu se závazkovou metodou je součtem absolutních hodnot všech pozic oceněných v souladu s článkem 19 směrnice 2011/61/EU a jejími příslušnými akty v přenesené pravomoci, se splněním kritérií stanovených v odstavcích 2 až 9.

2.   Pro výpočet expozice alternativního investičního fondu vůči riziku v souladu se závazkovou metodou správce:

a)

převede každou pozici plynoucí z derivátového nástroje na rovnocennou pozici plynoucí z podkladového aktiva uvedeného derivátu za použití metodik pro převod uvedených v článku 10 a v příloze II bodech 4 až 9 a 14;

b)

uplatní mechanismy výpočtu čistých pozic a mechanismy zajištění;

c)

vypočítá expozici vůči riziku vzniklou reinvesticí půjček, pokud taková reinvestice zvyšuje expozici alternativního investičního fondu vůči riziku definovanou v příloze I bodech 1 a 2;

d)

zahrne do výpočtu ostatní mechanismy v souladu s přílohou I body 3 a 10 až 13.

3.   Pro účely výpočtu expozice alternativního investičního fondu vůči riziku v souladu se závazkovou metodou:

a)

mechanismy výpočtu čistých pozic zahrnují kombinace obchodů s derivátovými nástroji nebo pozicemi v cenných papírech, které se vztahují ke stejnému podkladovému aktivu, nehledě na – v případě derivátových nástrojů – datum splatnosti derivátových nástrojů, a kde se uvedené obchody s derivátovými nástroji nebo pozicemi v cenných papírech uzavírají s výlučným cílem eliminovat rizika spojená s pozicemi zaujatými prostřednictvím ostatních derivátových nástrojů nebo pozic v cenných papírech;

b)

mechanismy zajištění zahrnují kombinace obchodů s derivátovými nástroji nebo pozicemi v cenných papírech, které se nemusí vztahovat ke stejnému podkladovému aktivu, a kde se uvedené obchody s derivátovými nástroji nebo pozicemi v cenných papírech uzavírají s výlučným cílem kompenzovat rizika spojená s pozicemi zaujatými prostřednictvím ostatních derivátových nástrojů nebo pozic v cenných papírech.

4.   Odchylně od odstavce 2 se derivátový nástroj nepřevede na rovnocennou pozici plynoucí z podkladového aktiva, pokud má všechny tyto vlastnosti:

a)

swapuje výsledky finančních aktiv držených v portfoliu alternativního investičního fondu za výsledky ostatních referenčních finančních aktiv;

b)

zcela kompenzuje rizika swapovaných aktiv držených v portfoliu alternativního investičního fondu, takže výsledky fondu nezávisejí na výsledcích swapovaných aktiv;

c)

neobsahuje ani další volitelné prvky, ani ustanovení o pákovém efektu, ani jiná dodatečná rizika v porovnání s přímou držbou referenčních finančních aktiv.

5.   Odchylně od odstavce 2 se derivátový nástroj při výpočtu expozice vůči riziku v souladu se závazkovou metodou nepřevede na rovnocennou pozici plynoucí z podkladového aktiva, pokud splňuje obě tyto podmínky:

a)

držba alternativního investičního fondu, spočívající v kombinaci derivátového nástroje souvisejícího s finančním aktivem a hotovosti investované do peněžního ekvivalentu definovaného v čl. 7 písm. a), odpovídá držbě dlouhé pozice v daném finančním aktivu;

b)

derivátový nástroj nezavdává vznik žádné další expozici vůči riziku a pákovému efektu nebo riziku.

6.   Mechanismy zajištění se při výpočtu expozice alternativního investičního fondu vůči riziku zohledňují, pouze pokud splňují všechny tyto podmínky:

a)

cílem pozic přítomných v zajišťovacím vztahu není generovat výnos a obecná a specifická rizika jsou kompenzována;

b)

na úrovni alternativního investičního fondu existuje ověřitelné snížení rizika;

c)

případná obecná a specifická rizika spojená s derivátovými nástroji jsou kompenzována;

d)

mechanismy zajištění se týkají stejné třídy aktiv;

e)

jsou efektivní v situaci obtížných podmínek na trhu.

7.   S výhradou odstavce 6 se derivátové nástroje používané pro účely zajištění proti měnovému riziku, které nezavdávají vznik žádné další expozici vůči riziku, pákovému efektu nebo jiným rizikům, do výpočtu nezahrnují.

8.   Správce provádí netting pozic v kterémkoli z těchto případů:

a)

mezi derivátovými nástroji, pokud se vztahují ke stejnému podkladovému aktivu, a to i když mají různá data splatnosti;

b)

mezi derivátovým nástrojem, jehož podkladovým aktivem je převoditelný cenný papír, nástroj peněžního trhu nebo podílové jednotky v subjektu kolektivního investování podle přílohy I oddílu C bodů 1 až 3 směrnice 2004/39/ES, a stejným odpovídajícím podkladovým aktivem.

9.   Správci spravující alternativní investiční fondy, které v souladu se svou hlavní investiční politikou primárně investují do úrokových derivátů, využijí specifická pravidla pro netting různých durací, aby se zohlednila souvislost mezi rozsahy splatnosti úrokové křivky, jak je uvedeno v článku 11.

Článek 9

Metody zvýšení expozice alternativního investičního fondu vůči riziku

Správci při výpočtu expozice vůči riziku pro situace uvedené v příloze I použijí metody popsané v uvedené příloze.

Článek 10

Metodiky převodu pro derivátové nástroje

Správci pro derivátové nástroje uvedené v příloze II použijí metodiky převodu popsané v uvedené příloze.

Článek 11

Pravidla pro netting různých durací

1.   Správci při výpočtu expozice alternativních investičních fondů vůči riziku v souladu s čl. 8 odst. 9 uplatňují pravidla pro netting různých durací.

2.   Pravidla pro netting různých durací se nepoužijí, pokud by vedly k vědomému poskytnutí nesprávných informací o rizikovém profilu alternativního investičního fondu. Správci používající uvedená pravidla pro netting do své úrokové strategie nezahrnují další zdroje rizika, jako je volatilita. Strategie úrokové arbitráže tedy uvedená pravidla pro netting neuplatňují.

3.   Použití uvedených pravidel pro netting různých durací nesmí generovat neodůvodněnou míru pákového efektu prostřednictvím investic do krátkých pozic. Pro alternativní investiční fond se střední dobou trvání, který používá pravidla pro netting různých durací, nesmí být hlavním zdrojem výsledků krátkodobé úrokové deriváty.

4.   Úrokové deriváty se převedou na svou rovnocennou pozici plynoucí z podkladového aktiva a provede se jejich netting v souladu s přílohou III.

5.   Alternativní investiční fond používající pravidla pro netting různých durací může stále využívat zajišťovací rámec. Pravidla pro netting různých durací se mohou uplatnit pouze na úrokové deriváty, jež nejsou zahrnuty do mechanismů zajištění.

ODDÍL 3

Dodatečný kapitál a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání

(čl. 9 odst. 7 a článek 15 směrnice 2011/61/EU)

Článek 12

Rizika spojená s profesní odpovědností

1.   Riziky spojenými s profesní odpovědností, která mají být pokryta podle čl. 9 odst. 7 směrnice 2011/61/EU, jsou rizika ztráty nebo škody způsobených příslušnou osobou v důsledku nedbalosti při provádění činností, za něž správce nese právní odpovědnost.

2.   Mezi rizika spojená s profesní odpovědností definovaná v odstavci 1 patří mimo jiné rizika:

a)

ztráty dokumentů dokládajících vlastnictví aktiv alternativního investičního fondu;

b)

vědomého poskytnutí nesprávných informací nebo zavádějících prohlášení adresovaných alternativnímu investičnímu fondu nebo jeho investorům;

c)

jednání, omylů nebo opomenutí, jejichž důsledkem je porušení:

i)

právních a regulačních povinností,

ii)

povinnosti dovednosti a péče vůči alternativnímu investičnímu fondu a jeho investorům,

iii)

povinností při správě cizího majetku,

iv)

povinností mlčenlivosti,

v)

statutu nebo zakládacích dokumentů alternativního investičního fondu,

vi)

podmínek jmenování správce alternativním investičním fondem;

d)

nesplnění povinnosti zavést, provádět a udržovat řádné postupy k předcházení nečestnému, podvodnému nebo zlovolnému jednání;

e)

nesprávného ocenění aktiv nebo výpočtu cen podílových jednotek nebo akcií;

f)

ztrát způsobených přerušením obchodní činnosti, selháním systému, chybami při zpracování transakcí nebo při řízení procesů.

3.   Rizika spojená s profesní odpovědností musí být vždy pokryta buď příslušným dodatečným kapitálem určeným v souladu s článkem 14 nebo příslušným pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání určeným v souladu s článkem 15.

Článek 13

Kvalitativní požadavky pro řešení rizik spojených s profesní odpovědností

1.   Správce zavede účinné vnitřní postupy a procedury řízení provozního rizika s cílem řádně identifikovat, měřit, řídit a sledovat provozní rizika, včetně rizik spojených s profesní odpovědností, jimž je nebo může přiměřeně být vystaven. Činnosti řízení provozního rizika se provádějí nezávisle v rámci politiky řízení rizik.

2.   Správce zřídí databázi minulých ztrát, do níž se zaznamenávají veškerá provozní selhání, ztráty a škody. V databázi se zaznamenávají mimo jiné veškerá rizika spojená s profesní odpovědností podle čl. 12 odst. 2, která nastala.

3.   Správce v rámci řízení rizik využívá své interní údaje o minulých ztrátách a případně externí údaje, analýzy scénářů a faktory odrážející obchodní prostředí a systémy vnitřní kontroly.

4.   Expozice vůči provoznímu riziku a ztráty se průběžně sledují a jsou předmětem pravidelných interních zpráv.

5.   Správcovy postupy a procedury pro řízení provozního rizika jsou řádně zdokumentovány. Správce zavede opatření zajišťující dodržování jeho postupů řízení provozního rizika a účinná opatření řešící jejich nedodržení. Správce zavede postupy pro přijetí příslušných nápravných opatření.

6.   Postupy a procedury řízení provozního rizika a měřicí systémy jsou předmětem pravidelného přezkumu alespoň jednou ročně.

7.   Správce udržuje finanční prostředky odpovídající jeho posouzenému rizikovému profilu.

Článek 14

Dodatečný kapitál

1.   Tento článek se vztahuje na správce, kteří se rozhodnou krýt svá rizika spojená s profesní odpovědností prostřednictvím dodatečného kapitálu.

2.   Správce zajistí dodatečný kapitál pro pokrytí rizik spojených s profesní odpovědností ve výši nejméně 0,01 % hodnoty portfolií spravovaných alternativních investičních fondů.

Hodnotou portfolií spravovaných alternativních investičních fondů je součet absolutních hodnot všech aktiv všech alternativních investičních fondů spravovaných správcem, včetně aktiv nabytých s využitím pákového efektu, přičemž derivátové nástroje se ocení v jejich tržní hodnotě.

3.   Požadavek na dodatečný kapitál podle odstavce 2 se přepočítá na konci každého účetního období a výše dodatečného kapitálu se příslušně upraví.

Správce zřídí, provede a uplatňuje postupy průběžného sledování hodnoty portfolií spravovaných alternativních investičních fondů, vypočítaných v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem. Pokud před provedením každoročního přepočtu podle prvního pododstavce hodnota portfolií spravovaných alternativních investičních fondů podstatně vzroste, správce požadavek na dodatečný kapitál neprodleně přepočítá a dodatečný kapitál příslušně upraví.

4.   Příslušný orgán domovského členského státu správce může správci povolit, aby zajistil dodatečný kapitál nižší, než je částka uvedená v odstavci 2, pouze pokud je na základě údajů o minulých ztrátách správce zaznamenaných během období pozorování v délce nejméně tří let před posouzením přesvědčen, že správce zajišťuje dostatečný dodatečný kapitál k řádnému krytí rizik spojených s profesní odpovědností. Povolená nižší částka dodatečného kapitálu nesmí být nižší, než 0,008 % hodnoty portfolií alternativních investičních fondů spravovaných správcem.

5.   Příslušný orgán domovského členského státu správce může správce požádat, aby zajistil dodatečný kapitál vyšší, než je částka uvedená v odstavci 2, pokud není přesvědčen, že správce má dostatečný dodatečný kapitál k řádnému krytí rizik spojených s profesní odpovědností. Příslušný orgán musí zdůvodnit, proč se domnívá, že správcův dodatečný kapitál není dostatečný.

Článek 15

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání

1.   Tento článek se vztahuje na správce, kteří se rozhodnou krýt svá rizika spojená s profesní odpovědností prostřednictvím pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání.

2.   Správce si sjedná a stále udržuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, které:

a)

má počáteční dobu trvání nejméně jeden rok;

b)

má výpovědní lhůtu pro zrušení v délce nejméně 90 dnů;

c)

kryje rizika spojená s profesní odpovědností definovaná v čl. 12 odst. 1 a 2;

d)

je sjednáno u unijního nebo mimounijního podniku, jenž má povolení poskytovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání v souladu s právem Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;

e)

je poskytováno třetí osobou.

Jakákoli dohodnutá definovaná spoluúčast musí být plně kryta kapitálem zajištěným navíc ke kapitálu, jenž má být zajištěn v souladu s čl. 9 odst. 1 a 3 směrnice 2011/61/EU.

3.   Pojistné krytí na jednotlivý nárok se rovná nejméně 0,7 % hodnoty portfolií alternativních investičních fondů spravovaných správcem, vypočítané podle čl. 14 odst. 2 druhého pododstavce.

4.   Pojistné krytí na celkové nároky za rok se rovná nejméně 0,9 % hodnoty portfolií alternativních investičních fondů spravovaných správcem, vypočítané podle čl. 14 odst. 2 druhého pododstavce.

5.   Správce přezkoumá pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a to, zda splňuje požadavky stanovené tímto článkem, nejméně jednou ročně a v případě jakékoli změny, která má vliv na to, zda pojištění splňuje požadavky tohoto článku.

KAPITOLA III

PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTI SPRÁVCŮ

ODDÍL 1

Obecné zásady

(čl. 12 odst. 1 směrnice 2011/61/EU)

Článek 16

Obecné povinnosti příslušných orgánů

Při posuzování, zda správce dodržuje čl. 12 odst. 1 směrnice 2011/61/EU, příslušné orgány použijí alespoň kritéria stanovená v tomto oddíle.

Článek 17

Povinnost jednat v nejlepším zájmu alternativního investičního fondu či investorů do alternativního investičního fondu a v zájmu integrity trhu

1.   Správci uplatňují postupy a procedury pro předcházení nekalým praktikám, včetně takových, u nichž lze přiměřeně očekávat, že nepříznivě ovlivňují stabilitu a integritu trhu.

2.   Správci zajistí, aby alternativním investičním fondům nebo investorům do těchto fondů nebyly účtovány nepřiměřené náklady.

Článek 18

Patřičná opatrnost

1.   Správci uplatňují při výběru a průběžném sledování investic vysoký standard opatrnosti.

2.   Správci zajistí, aby měli řádné znalosti a porozumění aktivům, do nichž alternativní investiční fond investuje.

3.   Správci zřídí, provedou a uplatňují písemné postupy a procedury jednání s patřičnou opatrností a zavedou účinná opatření zajišťující, aby investiční rozhodnutí jménem alternativních investičních fondů byla prováděna v souladu s cíli, investiční strategií a případně omezeními rizik dotyčného fondu.

4.   Postupy a procedury týkající se patřičné opatrnosti, uvedené v odstavci 3, se pravidelně přezkoumávají a aktualizují.

Článek 19

Patřičná opatrnost při investování do aktiv s omezenou likviditou

1.   Pokud správci investují do aktiv s omezenou likviditou a pokud takové investici předchází fáze vyjednávání, pak ve vztahu k fázi vyjednávání navíc k požadavkům stanoveným v článku 18:

a)

stanoví a pravidelně aktualizují obchodní plán odpovídající době trvání alternativního investičního fondu a tržním podmínkám;

b)

vyhledávají a volí možné transakce v souladu s obchodním plánem uvedeným v písmenu a);

c)

zvolené transakce posuzují se zvážením případných příležitostí a celkového souvisejícího rizika, veškerých relevantních právních, daňových, finančních nebo jiných faktorů s vlivem na hodnotu, lidských a materiálních zdrojů a strategií, včetně strategií ukončení;

d)

před provedením transakce provádějí činnosti patřičné opatrnosti související s transakcemi;

e)

sledují výsledky alternativního investičního fondu ve vztahu k obchodnímu plánu uvedenému v písmenu a).

2.   Správci uchovávají záznamy o činnostech prováděných podle odstavce 1 po dobu nejméně pěti let.

Článek 20

Patřičná opatrnost při výběru a jmenování protistran a hlavních makléřů

1.   Správci při výběru a jmenování protistran a hlavních makléřů jednají s patřičnou dovedností, péčí a opatrností před uzavřením smlouvy a poté průběžně, se zohledněním plného rozsahu a kvality jejich služeb.

2.   Při výběru hlavních makléřů nebo protistran správce nebo alternativního investičního fondu v transakci s OTC deriváty, při výpůjčce cenných papírů nebo repo obchodu správci zajistí, aby uvedení hlavní makléři a protistrany splňovali všechny tyto podmínky:

a)

podléhají průběžnému dohledu veřejného orgánu;

b)

jsou finančně zdraví;

c)

mají nezbytnou organizační strukturu a zdroje pro výkon služeb, které mají správci nebo alternativnímu investičnímu fondu poskytovat.

3.   Při posuzování finančního zdraví podle odst. 2 písm. b) správci berou v úvahu, zda hlavní makléř či protistrana podléhá obezřetnostní regulaci včetně dostatečných kapitálových požadavků a účinnému dohledu, či nikoli.

4.   Seznam vybraných hlavních makléřů schválí vrcholné vedení správce. Ve výjimečných případech mohou být jmenováni hlavní makléři neuvedení na seznamu, pokud splňují požadavky stanovené v odstavci 2 a pokud to schválí vrcholné vedení. Správce musí být schopen prokázat důvody takového výběru a to, že při výběru a sledování hlavních makléřů, kteří nejsou na seznamu, jednal s patřičnou opatrností.

Článek 21

Čestné a spravedlivé jednání s patřičnou dovedností

Při stanovení toho, zda správce provozuje svou činnost čestně, spravedlivě a s patřičnou dovedností, příslušné orgány posuzují, zda jsou splněny alespoň tyto podmínky:

a)

řídící orgán správce disponuje řádnými kolektivními znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi, aby byl schopen porozumět činnostem správce, zejména hlavním rizikům přítomným v těchto činnostech a v aktivech, do nichž alternativní investiční fond investuje;

b)

členové řídícího orgánu věnují dostatečný čas řádnému výkonu svých úkolů ve správci;

c)

každý člen řídícího orgánu jedná čestně, bezúhonně a nezávisle;

d)

správce věnuje odpovídající zdroje na zaškolení a odbornou přípravu členů řídícího orgánu.

Článek 22

Zdroje

1.   Správce zaměstnává dostatečný počet personálu s takovými dovednostmi, vědomostmi a odbornými znalostmi, jaké jsou potřebné ke splnění přidělených povinností.

2.   Pro účely odstavce 1 správci zohlední povahu, rozsah a složitost své podnikatelské činnosti, jakož i povahu a škálu služeb a aktivit poskytovaných a vykonávaných v rámci uvedené činnosti.

Článek 23

Spravedlivé zacházení s investory do alternativního investičního fondu

1.   Správce zajistí, aby jeho rozhodovací postupy a jeho organizační struktura uvedená v článku 57 zajišťovaly spravedlivé zacházení s investory.

2.   Zvláštní výhody, které správce přizná jednomu nebo více investorům, nesmí mít za následek celkové podstatné znevýhodnění ostatních investorů.

Článek 24

Materiální stimuly

1.   Má se za to, že správci nejednají čestně, spravedlivě a v souladu s nejlepšími zájmy alternativních investičních fondů, které spravují, nebo investorů do těchto fondů, pokud v souvislosti s výkonem činností uvedených v příloze I směrnice 2011/61/EU platí nebo obdrží jakýkoli poplatek nebo provizi, nebo poskytují nebo obdrží jakékoli nepeněžní plnění, s výjimkou následujícího:

a)

poplatku, provize či nepeněžního plnění placeného či poskytnutého alternativnímu investičnímu fondu nebo osobě, která fond zastupuje, nebo placeného či poskytnutého alternativním investičním fondem nebo osobou, která fond zastupuje;

b)

poplatku, provize či nepeněžního plnění placeného či poskytnutého třetí straně nebo osobě jednající jménem třetí strany nebo placené či poskytnuté třetí stranou nebo osobou jednající jménem třetí strany, pokud může správce prokázat, že jsou splněny tyto podmínky:

i)

investoři do alternativního investičního fondu jsou o existenci, povaze a výši poplatku, provize nebo plnění, případně o způsobu výpočtu jeho/její výše v případě, že jeho/její výši není možno zjistit, informováni jasně, komplexně, přesně a srozumitelně ještě před poskytnutím příslušné služby,

ii)

úhrada poplatku nebo provize či poskytnutí nepeněžního plnění mají za účel zvýšení kvality příslušné služby a neohrožují splnění povinnosti správce jednat v nejlepším zájmu alternativního investičního fondu, který spravuje, nebo investorů do tohoto fondu;

c)

řádných poplatků, které umožní poskytnutí příslušné služby nebo jsou pro tento účel nutné, včetně poplatků za opatrování, za vypořádání a směnu měn, odvodů vymáhaných regulačními orgány nebo právních poplatků, a které svou povahou nevedou k rozporu s povinnostmi správce jednat čestně, spravedlivě a v souladu s nejlepšími zájmy alternativního investičního fondu, který spravuje, nebo investorů do tohoto fondu.

2.   Pro účely odst. 1 písm. b) bodu i) se považuje za uspokojující poskytnutí informací o hlavních podmínkách ujednání týkajících se poplatku, provize nebo nepeněžního plnění v souhrnné formě, pokud se správce zaváže poskytnout na žádost investora do alternativního investičního fondu, který spravuje, další údaje, a pokud tento závazek splní.

Článek 25

Efektivní využití zdrojů a postupů – zpracování pokynů

1.   Správci zřídí, zavedou a uplatňují postupy a opatření zajišťující okamžité, spravedlivé a rychlé provedení pokynů jménem alternativního investičního fondu.

2.   Postupy a opatření uvedené v odstavci 1 musí splňovat tyto požadavky:

a)

zajistí, aby byly pokyny prováděné jménem alternativních investičních fondů neprodleně a přesně zaznamenávány a přidělovány;

b)

provádějí jinak srovnatelné pokyny alternativního investičního fondu v pořadí, v jakém byly podány, a neprodleně, ledaže by to znemožňovala povaha pokynu nebo aktuální podmínky na trhu nebo by to bylo v rozporu se zájmy alternativního investičního fondu nebo investorů do tohoto fondu.

3.   Finanční nástroje, peněžní částky nebo jiná aktiva obdržené při vypořádání provedených pokynů jsou neprodleně a správně doručeny příslušnému alternativnímu investičnímu fondu nebo zaznamenány na jeho účet.

4.   Správci nezneužijí informace o nevyřízených pokynech alternativního investičního fondu a učiní veškeré přiměřené kroky k tomu, aby zabránili zneužití těchto informací ze strany svých příslušných osob.

Článek 26

Informační povinnosti v souvislosti s prováděním pokynů k upsání a vyplacení

1.   Pokud správce provedl investorův pokyn k upsání, případně k vyplacení, neprodleně investorovi na trvalém nosiči poskytne zásadní informace o provedení uvedeného pokynu nebo případně o přijetí nabídky k upisování.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud má třetí osoba povinnost poskytnout investorovi potvrzení o provedení pokynu a pokud toto potvrzení obsahuje zásadní informace.

Správce zajistí, aby uvedená třetí osoba své povinnosti splnila.

3.   Zásadní informace uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují:

a)

totožnost správce;

b)

totožnost investora;

c)

datum a čas přijetí pokynu;

d)

datum provedení pokynu;

e)

totožnost alternativního investičního fondu;

f)

hodnotu pokynu v hrubém vyjádření včetně poplatku za upsání nebo v čisté výši po odečtení poplatku za vyplacení.

4.   Správce investorovi na požádání poskytne informace o stavu pokynu nebo přijetí nabídky k upisování, případně obou.

Článek 27

Provádění rozhodnutí o obchodu jménem spravovaného alternativního investičního fondu

1.   Při provádění rozhodnutí o obchodu jménem spravovaného alternativního investičního fondu v souvislosti se správou jeho portfolia správce jedná v nejlepším zájmu alternativních investičních fondů nebo investorů do těchto fondů, které spravuje.

2.   Kdykoli správce kupuje nebo prodává finanční nástroje nebo jiná aktiva, pro něž je relevantní nejlepší způsob provedení, a pro účely odstavce 1, podnikne veškeré přiměřené kroky, aby pro alternativní investiční fondy, které spravuje, nebo pro investory do těchto fondů dosáhl nejlepšího možného výsledku s ohledem na cenu, náklady, rychlost, pravděpodobnost realizace a vypořádání, objem, povahu nebo jiný faktor související s provedením pokynu. Konkrétní význam těchto faktorů se stanoví podle následujících kritérií:

a)

cíle, investiční politika a rizika specifická pro alternativní investiční fond, jak jsou uvedeny ve statutu nebo zakládacích dokumentech fondu nebo v prospektu nebo nabídkových dokumentech fondu;

b)

povaha pokynu;

c)

povaha finančních nástrojů nebo jiných aktiv, které jsou předmětem tohoto pokynu;

d)

charakteristika převodních míst, do nichž lze tento pokyn nasměrovat.

3.   Správce zřídí a zavede účinná opatření pro splnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2. Správce zejména písemně stanoví a zavede politiku pro provádění pokynů, která alternativním investičním fondům a jejich investorům umožní dosáhnout pro pokyny těchto fondů nejlepšího možného výsledku v souladu s odstavcem 2.

4.   Správce pravidelně sleduje účinnost opatření a politiky pro provádění pokynů za účelem zjištění a nápravy případných nedostatků.

5.   Správce svou politiku pro provádění pokynů každoročně přezkoumává. Přezkum se provede také vždy, když dojde k podstatné změně ovlivňující schopnost správce nadále dosahovat pro spravované alternativní investiční fondy nejlepších možných výsledků.

6.   Správce musí být schopen doložit, že provádí pokyny jménem alternativního investičního fondu v souladu se svou politikou pro provádění pokynů.

7.   Pokud neexistuje volba různých převodních míst, odstavce 2 až 5 se nepoužijí. Správce však musí být schopen doložit, že volba různých převodních míst neexistuje.

Článek 28

Zadávání pokynů k obchodu jménem alternativních investičních fondů k provedení jiným subjektům

1.   Kdykoli správce kupuje nebo prodává finanční nástroje nebo jiná aktiva, pro něž je relevantní nejlepší způsob provedení, jedná při zadávání pokynů k obchodu jménem spravovaných alternativních investičních fondů k provedení jiným subjektům v nejlepším zájmu těchto fondů, které spravuje, nebo investorů do těchto fondů, a to v souvislosti se správou jejich portfolií.

2.   Správce podnikne veškeré přiměřené kroky, aby pro alternativní investiční fond nebo investory do tohoto fondu dosáhl nejlepšího možného výsledku s ohledem na cenu, náklady, rychlost, pravděpodobnost realizace a vypořádání, objem, povahu nebo jiný faktor související s provedením pokynu. Konkrétní význam těchto faktorů se stanoví odkazem na kritéria v čl. 27 odst. 2.

Správce zřídí, zavede a uplatňuje politiku, která mu umožní splnit povinnost uvedenou v prvním pododstavci. V rámci této politiky jsou pro jednotlivé druhy nástrojů určeny subjekty, jimž je možné zadávat pokyny k provedení. Správce uzavírá dohody o provádění pokynů, pouze pokud jsou tyto dohody v souladu s povinnostmi stanovenými v tomto článku. Správce zpřístupní investorům do alternativních investičních fondů, které spravuje, patřičné informace o politice stanovené podle tohoto odstavce a jejích případných podstatných změnách.

3.   Správce pravidelně sleduje účinnost politiky stanovené v souladu s odstavcem 2, a zejména kvalitu provádění pokynů ze strany subjektů uvedených v předmětné politice, a zjedná nápravu případných nedostatků.

Správce tuto politiku dále každoročně přezkoumává. Tento přezkum se provede také vždy, když dojde k podstatné změně ovlivňující schopnost správce nadále dosahovat pro spravované alternativní investiční fondy nejlepších možných výsledků.

4.   Správce musí být schopen prokázat, že zadává pokyny jménem alternativního investičního fondu v souladu s politikou stanovenou podle odstavce 2.

5.   Pokud neexistuje volba různých převodních míst, odstavce 2 až 5 se nepoužijí. Správce však musí být schopen doložit, že volba různých převodních míst neexistuje.

Článek 29

Slučování a přidělování pokynů k provedení obchodu

1.   Správce smí provést pokyn alternativního investičního fondu společně s pokynem jiného alternativního investičního fondu, SKIPCP nebo klienta nebo s pokynem provedeným při investování svých vlastních prostředků, pouze pokud:

a)

lze přiměřeně očekávat, že sloučení pokynů nebude v souhrnu nevýhodné pro žádný alternativní investiční fond, SKIPCP ani pro žádného klienta, jejichž pokyny se mají sloučit;

b)

je vytvořena a zavedena politika přidělování pokynů, která za dostatečně přesných podmínek zajišťuje spravedlivé přidělování sloučených pokynů, včetně stanovení toho, jak objem a cena pokynů určuje přidělení a zacházení s částečně provedenými pokyny.

2.   Pokud správce sloučí pokyn alternativního investičního fondu s jedním nebo více pokyny jiných alternativních investičních fondů, SKIPCP nebo klientů a sloučený pokyn je proveden částečně, správce přidělí příslušné obchody v souladu se svou politikou přidělování pokynů.

3.   Pokud správce transakce na svůj vlastní účet slučuje s jedním nebo více pokyny alternativních investičních fondů, SKIPCP nebo klientů, nesmí související obchody přidělit způsobem nevýhodným pro alternativní investiční fond, SKIPCP nebo klienta.

4.   Pokud správce sloučí pokyn alternativního investičního fondu, SKIPCP nebo jiného klienta s transakcí na vlastní účet a sloučený pokyn je proveden částečně, přidělí související obchody přednostně alternativnímu investičnímu fondu, SKIPCP nebo jinému klientovi.

Jestliže však správce může alternativnímu investičnímu fondu nebo klientovi na základě rozumných důvodů prokázat, že by bez sloučení nebyl schopen pokyn provést za tak výhodných podmínek nebo vůbec, může přidělit transakci na vlastní účet proporcionálně v souladu se svou politikou přidělování pokynů podle odst. 1 písm. b).

ODDÍL 2

Střety zájmů

(článek 14 směrnice 2011/61/EU)

Článek 30

Druhy střetů zájmů

Pro účely identifikace druhů střetů zájmů, které vznikají při správě alternativního investičního fondu, správci zejména zohlední, zda správce, příslušná osoba nebo osoba přímo nebo nepřímo spojená se správcem prostřednictvím kontroly:

a)

pravděpodobně získá finanční prospěch nebo se vyhne finanční ztrátě na úkor alternativního investičního fondu nebo jeho investorů;

b)

má zájem na výsledku služby nebo činnosti poskytované alternativnímu investičnímu fondu nebo jeho investorům nebo klientovi nebo na výsledku transakce prováděné jménem alternativního investičního fondu nebo klienta a tento zájem je odlišný od zájmu alternativního investičního fondu na daném výsledku;

c)

má finanční nebo jinou motivaci upřednostnit:

zájem SKIPCP, klienta nebo skupiny klientů nebo jiného alternativního investičního fondu před zájmem alternativního investičního fondu,

zájem jednoho investora před zájmem jiného investora nebo skupiny investorů do stejného alternativního investičního fondu;

d)

provádí stejné činnosti pro alternativní investiční fond a pro jiný alternativní investiční fond, SKIPCP nebo klienta nebo

e)

dostává nebo dostane v souvislosti s činnostmi kolektivní správy portfolia, které jsou poskytovány alternativnímu investičnímu fondu, od osoby jiné než alternativní investiční fond nebo jeho investoři, materiální stimul v podobě peněz, zboží nebo služeb, který není běžnou provizí či poplatkem za poskytovanou službu.

Článek 31

Postup k omezení možnosti střetu zájmů

1.   Správce zřídí, zavede a uplatňuje účinný postup k omezení možnosti střetu zájmů. Tento postup se vypracuje písemně a je přiměřený s ohledem na velikost a organizaci správce i na povahu, rozsah a složitost jeho podnikatelské činnosti.

Pokud je správce součástí skupiny, zohlední tento postup též okolnosti, jichž si správce je nebo by měl být vědom a jež mohou vyvolat střet zájmů v důsledku struktury a podnikatelské činnosti dalších členů skupiny.

2.   Postup k omezení možnosti střetu zájmů přijatý v souladu s odstavcem 1 zahrnuje:

a)

s odkazem na činnosti prováděné správcem nebo jeho jménem, včetně činností prováděných pověřenou osobou, dále pověřenou osobou, externím znalcem nebo protistranou, identifikace okolností, které představují střet zájmů, z něhož plyne podstatné riziko poškození zájmů alternativního investičního fondu nebo jeho investorů, nebo které mohou takový střet zájmů způsobit;

b)

postupy, které je třeba dodržet, a opatření, která je nutno přijmout k předcházení, zvládání a sledování takových střetů zájmů.

Článek 32

Střety zájmů v souvislosti s vyplacením investic

Správce, jenž spravuje otevřený alternativní investiční fond, identifikuje, zvládá a sleduje střety zájmů vznikající mezi investory, kteří mají zájem o vyplacení svých investic, a investory, kteří si přejí ponechat své investice v alternativním investičním fondu, a veškeré střety mezi motivací správce investovat do nelikvidních aktiv a pravidly alternativního investičního fondu pro zpětný odkup v souladu s povinnostmi správce podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/61/EU.

Článek 33

Postupy a opatření pro předcházení střetům zájmů nebo jejich zvládání

1.   Účelem postupů a opatření zřízených pro předcházení střetům zájmů nebo jejich zvládání je zajistit, aby příslušné osoby zapojené do různých obchodních činností, v nichž je přítomno riziko střetu zájmů, tyto činnosti prováděly s mírou nezávislosti, která je přiměřená velikosti a činnostem správce a skupiny, do níž patří, a závažnosti rizika poškození zájmů alternativního investičního fondu nebo jeho investorů.

2.   Je-li to nezbytné a vhodné k tomu, aby správce zajistil žádoucí míru nezávislosti, zahrnují postupy, jež mají být dodrženy, a opatření, jež mají být přijata v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. b), následující postupy a opatření:

a)

účinné postupy k zabránění nebo kontrole výměny informací mezi příslušnými osobami zapojenými do činností kolektivní správy portfolií nebo jiných činností podle čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 2011/61/EU, v nichž je přítomen střet zájmů, pokud by výměna informací mohla poškodit zájem jednoho nebo více alternativních investičních fondů nebo jejich investorů;

b)

samostatný dohled nad příslušnými osobami, mezi jejichž hlavní úkoly patří vykonávání činností kolektivní správy portfolií jménem klientů nebo investorů nebo poskytování služeb klientům nebo investorům, jejichž zájmy mohou být ve střetu nebo kteří zastupují odlišné zájmy, jež mohou být ve střetu (včetně zájmů správce);

c)

odstranění jakékoli přímé vazby mezi odměňováním příslušných osob, které se zabývají především jednou činností, a odměňováním či příjmy různých příslušných osob, které se zabývají především jinou činností, pokud ze vztahu těchto činností může vznikat střet zájmů;

d)

opatření, která komukoli zabrání v možnosti vykonávat nepatřičný vliv na způsob, jakým příslušná osoba provádí činnosti kolektivní správy portfolií, nebo tuto možnost omezí;

e)

opatření k předcházení nebo kontrole souběžného či postupného zapojení příslušné osoby do samostatných činností kolektivní správy portfolií nebo jiných činností podle čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 2011/61/EU, pokud takové zapojení může být na újmu řádného zvládání střetů zájmů.

V případě, že přijetí či uplatňování jednoho nebo více těchto opatření a postupů nezajistí žádoucí míru nezávislosti, správce přijme jiná nebo další opatření a postupy, které jsou pro tyto účely nezbytné a vhodné.

Článek 34

Zvládání střetů zájmů

Pokud organizační nebo administrativní opatření provedená správcem nepostačují k tomu, aby s přiměřenou jistotou předešla rizikům poškození zájmů alternativního investičního fondu nebo jeho investorů, musí být vrcholné vedení nebo jiný příslušný vnitřní orgán správce neprodleně informováno, aby přijalo jakékoli nezbytné rozhodnutí nebo opatření s cílem zajistit, aby správce jednal v nejlepším zájmu alternativního investičního fondu nebo jeho investorů.

Článek 35

Sledování střetů zájmů

1.   Správce vede a pravidelně aktualizuje evidenci druhů činností prováděných správcem nebo jeho jménem, při nichž vznikl anebo v případě probíhající činnosti může vzniknout střet zájmů, který s sebou nese značné riziko poškození zájmů jednoho nebo více alternativních investičních fondů nebo jeho investorů.

2.   Vrcholnému vedení se často, a nejméně jednou ročně, poskytují písemné zprávy o činnostech uvedených v odstavci 1.

Článek 36

Informování o střetech zájmů

1.   Informace, které mají být oznámeny investorům v souladu s čl. 14 odst. 1 a 2 směrnice 2011/61/EU, se investorům poskytnou na trvalém nosiči nebo prostřednictvím internetové stránky.

2.   Pokud jsou informace uvedené v odstavci 1 poskytnuty prostřednictvím internetové stránky a nejsou adresovány osobně investorovi, musí být splněny tyto podmínky:

a)

investorovi byla sdělena adresa internetové stránky a umístění na internetové stránce, kde lze informace získat, a investor s tímto způsobem poskytování informací souhlasil;

b)

informace musí být aktuální;

c)

přístup k informacím na těchto internetových stránkách musí být nepřetržitý po tak dlouhou dobu, jakou investor přiměřeně potřebuje k jejich prohlédnutí.

Článek 37

Pravidla týkající se výkonu hlasovacích práv

1.   Správce vypracuje náležitá a účinná pravidla pro určení, kdy a jakým způsobem mají být vykonána hlasovací práva držená v jím spravovaných portfoliích alternativního investičního fondu, tak aby práva byla vykonávána výlučně ve prospěch dotčeného alternativního investičního fondu a jeho investorů.

2.   Pravidla podle odstavce 1 stanoví opatření a postupy pro:

a)

sledování relevantních podnikových událostí;

b)

zajištění toho, aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s investičními cíli a politikou příslušného alternativního investičního fondu;

c)

zabránění nebo zvládání střetů zájmů plynoucích z výkonu hlasovacích práv.

3.   Investorům se na jejich žádost zpřístupní souhrnný popis pravidel a podrobnosti o opatřeních přijatých na jejich základě.

ODDÍL 3

Řízení rizik

(článek 15 směrnice 2011/61/EU)

Článek 38

Systémy řízení rizik

Pro účely tohoto oddílu se systémy řízení rizik rozumí systémy sestávající z příslušných prvků organizační struktury správce, přičemž hlavní úlohu mají stálá funkce řízení rizik, politiky a postupy týkající se řízení rizik relevantních pro investiční strategii každého alternativního investičního fondu, a opatření, procesy a metody související s měřením a řízením rizik, které správce používá pro každý spravovaný alternativní investiční fond.

Článek 39

Stálá funkce řízení rizik

1.   Správce zřídí a udržuje stálou funkci řízení rizik, která:

a)

provádí účinné politiky a postupy řízení rizik s cílem průběžně identifikovat, měřit, řídit a sledovat veškerá rizika související s investiční strategií každého alternativního investičního fondu, kterým je nebo může být každý alternativní investiční fond vystaven;

b)

zajišťuje, aby byl rizikový profil alternativního investičního fondu, o němž jsou investoři informováni v souladu s čl. 23 odst. 4 písm. c) směrnice 2011/61/EU, v souladu s omezeními rizik stanovenými v souladu s článkem 44 tohoto nařízení;

c)

sleduje dodržování omezení rizik stanovených v souladu s článkem 44 a včas informuje řídící orgán správce a – pokud existuje – funkci dohledu správce, pokud se domnívá, že rizikový profil alternativního investičního fondu není s těmito omezeními v souladu, nebo pokud spatřuje podstatné riziko, že rizikový profil bude s těmito omezeními v budoucnu v nesouladu;

d)

poskytuje řídícímu orgánu správce a – pokud existuje – funkci dohledu správce s četností, která odpovídá povaze, rozsahu a složitosti alternativního investičního fondu nebo činností správce tyto pravidelné aktualizace:

i)

vzájemná konzistentnost a dodržování omezení rizik stanovených v souladu s článkem 44 a rizikového profilu alternativního investičního fondu, o němž jsou investoři informováni v souladu s čl. 23 odst. 4 písm. c) směrnice 2011/61/EU,

ii)

přiměřenost a účinnost procesu řízení rizik, s uvedením zejména toho, zda byla nebo budou přijata patřičná nápravná opatření v případě existujících nebo očekávaných nedostatků;

e)

poskytuje vrcholnému vedení pravidelné aktualizace o současné úrovni rizik podstupovaných každým spravovaným alternativním investičním fondem a o případném existujícím nebo předpokládaném porušení omezení rizik stanovených v souladu s článkem 44 s cílem zajistit, aby byla rychle přijata patřičná opatření.

2.   Funkce řízení rizik má nezbytné pravomoci a přístup ke všem příslušným informacím potřebným k plnění úkolů stanovených v odstavci 1.

Článek 40

Politika řízení rizik

1.   Správce zřídí, provádí a udržuje řádnou a zdokumentovanou politiku řízení rizik, která identifikuje veškerá relevantní rizika, kterým je nebo může být jím spravovaný alternativní investiční fond vystaven.

2.   Politika řízení rizik obsahuje nezbytné postupy, které správci umožní posoudit u každého jím spravovaného alternativního investičního fondu expozici tohoto fondu vůči tržnímu riziku, riziku likvidity a riziku selhání protistrany, jakož i vůči všem ostatním relevantním rizikům, která mohou být pro každý jím spravovaný alternativní investiční fond závažná, včetně provozního rizika.

3.   Správcova politika řízení rizik se musí zabývat alespoň těmito prvky:

a)

metodami, nástroji a opatřeními, které mu umožňují dodržovat článek 45;

b)

metodami, nástroji a opatřeními, které umožňují posouzení a sledování rizika likvidity alternativního investičního fondu za běžných i mimořádných potřeb likvidity, včetně použití pravidelně prováděných zátěžových testů v souladu s článkem 48;

c)

rozdělením odpovědnosti v rámci správce v souvislosti s řízením rizik;

d)

omezeními stanovenými v souladu s článkem 44 tohoto nařízení a odůvodněním toho, jak jsou sladěna s rizikovým profilem alternativního investičního fondu, o němž jsou investoři informováni v souladu s čl. 23 odst. 4 písm. c) směrnice 2011/61/EU;

e)

podmínkami, obsahem, četností a adresáty zpráv podávaných stálou funkcí řízení rizik uvedenou v článku 39.

4.   Politika řízení rizik obsahuje popis ochranných opatření uvedených v článku 43, zejména:

a)

povahy možných střetů zájmů;

b)

zavedených nápravných opatření;

c)

důvodů, proč by se od uvedených opatření mělo přiměřeně očekávat, že vyústí v nezávislý výkon funkce řízení rizika;

d)

jak má správce v úmyslu zajistit, že ochranná opatření budou stále účinná.

5.   Politika řízení rizik uvedená v odstavci 1 musí odpovídat povaze, rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti správce a alternativního investičního fondu, který spravuje.

Článek 41

Posuzování, sledování a přezkum systémů řízení rizik

1.   Správce posuzuje, sleduje a pravidelně, nejméně jednou ročně, přezkoumává:

a)

přiměřenost a účinnost politiky řízení rizik a opatření, procesů a metod uvedených v článku 45;

b)

míru, v jaké správce dodržuje politiku řízení rizik a opatření, procesy a metody uvedené v článku 45;

c)

přiměřenost a účinnost opatření přijatých k nápravě případných nedostatků v procesu řízení rizik;

d)

výkon funkce řízení rizik;

e)

přiměřenost a účinnost opatření, jejichž cílem je zajistit funkční a hierarchické oddělení funkce řízení rizik v souladu s článkem 42.

Vrcholné vedení rozhodne o četnosti pravidelného přezkumu uvedeného v prvním pododstavci v souladu se zásadou proporcionality s ohledem na povahu, rozsah a složitost podnikatelské činnosti správce a alternativního investičního fondu, který spravuje.

2.   Navíc k pravidelnému přezkumu uvedenému v odstavci 1 se systémy řízení rizik přezkoumají, pokud:

a)

dojde k podstatným změnám politik a postupů řízení rizik a opatření, procesů a metod uvedených v článku 45;

b)

vnitřní nebo vnější události nasvědčují tomu, že je nutný dodatečný přezkum;

c)

dojde k podstatným změnám investiční strategie a cílů alternativního investičního fondu, který správce spravuje.

3.   Správce na základě výsledků přezkumu uvedeného v odstavcích 1 a 2 aktualizuje systémy řízení rizik.

4.   Správce oznámí příslušnému orgánu domovského členského státu veškeré podstatné změny politiky řízení rizik a opatření, procesů a metod uvedených v článku 45.

Článek 42

Funkční a hierarchické oddělení funkce řízení rizik

1.   Funkce řízení rizik se považuje za funkčně a hierarchicky oddělenou od provozních jednotek, včetně činnosti správy portfolia, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

osoby zapojené do výkonu funkce řízení rizik nepodléhají dohledu osob odpovědných za výkon provozních jednotek správce, včetně činnosti správy portfolia;

b)

osoby zapojené do výkonu funkce řízení rizik nejsou zapojeny do výkonu činností v rámci provozních jednotek, včetně činnosti správy portfolia;

c)

osoby zapojené do výkonu funkce řízení rizik jsou odměňovány podle dosažení cílů souvisejících s touto funkcí nezávisle na výsledcích provozních jednotek, včetně činnosti správy portfolia;

d)

na odměňování vrcholných zaměstnanců funkce řízení rizik přímo dohlíží výbor pro odměňování, pokud byl takový výbor zřízen.

2.   Funkční a hierarchické oddělení funkce řízení rizik v souladu s odstavcem 1 musí být zajištěno v rámci celé hierarchické struktury správce až k jeho řídícímu orgánu. Je předmětem přezkumu ze strany řídícího orgánu a – pokud existuje – funkce dohledu správce.

3.   Příslušné orgány domovského členského státu správce přezkoumají způsob, jakým správce uplatnil odstavce 1 a 2, na základě kritérií stanovených v čl. 15 odst. 1 druhém pododstavci směrnice 2011/61/EU.

Článek 43

Ochranná opatření proti střetům zájmů

1.   Ochranná opatření proti střetům zájmů uvedená v čl. 15 odst. 1 směrnice 2011/61/EU zajistí alespoň, že:

a)

rozhodnutí přijímaná funkcí řízení rizik jsou založena na spolehlivých údajích, které ze strany funkce řízení rizik podléhají přiměřené míře kontroly;

b)

odměňování osob zapojených do výkonu funkce řízení rizik odráží dosažení cílů souvisejících s funkcí řízení rizik nezávisle na výsledcích obchodních útvarů, v nichž jsou zapojeny;

c)

funkce řízení rizik je předmětem řádného nezávislého přezkumu zajišťujícího, že jsou rozhodnutí přijímána nezávisle;

d)

funkce řízení rizik je v řídícím orgánu nebo ve funkci dohledu, pokud byla zřízena, zastoupena nejméně se stejnou autoritou, jako činnost správy portfolia;

e)

jakékoli funkce, které jsou ve vzájemném střetu, jsou řádně odděleny.

2.   Pokud je to na místě s ohledem na povahu, rozsah a složitost správce, ochranná opatření uvedená v odstavci 1 rovněž zajistí, že:

a)

výsledky funkce řízení rizik jsou předmětem pravidelného přezkumu ze strany funkce interního auditu, nebo pokud nebyla zřízena, třetí stranou jmenovanou řídícím orgánem;

b)

pokud byl zřízen výbor pro rizika, disponuje dostatečnými zdroji a jeho členové, kteří nejsou nezávislí, nemají nepatřičný vliv na výsledky funkce řízení rizik.

3.   Řídící orgán správce a – pokud existuje – funkce dohledu zavedou ochranná opatření proti střetům zájmů stanovená v odstavcích 1 a 2, pravidelně přezkoumávají jejich účinnost a včas přijímají nápravná opatření k odstranění případných nedostatků.

Článek 44

Omezení rizik

1.   Správce pro každý alternativní investiční fond, který spravuje, zřídí a zavede kvantitativní nebo kvalitativní omezení rizik (nebo oboje) s ohledem na všechna relevantní rizika. Pokud jsou stanovena pouze kvalitativní omezení rizik, správce musí být schopen odůvodnit tento přístup příslušnému orgánu.

2.   Kvalitativní a kvantitativní omezení rizik zahrnují pro každý alternativní investiční fond alespoň tato rizika:

a)

tržní rizika;

b)

úvěrová rizika;

c)

rizika likvidity;

d)

rizika selhání protistrany;

e)

operační rizika.

3.   Při stanovení omezení rizik vezme správce v úvahu strategie a aktiva použité pro každý alternativní investiční fond, který spravuje, jakož i vnitrostátní předpisy platné pro každý z těchto fondů. Uvedená omezení rizik musí být sladěna s rizikovým profilem alternativního investičního fondu, o němž jsou investoři informováni v souladu s čl. 23 odst. 4 písm. c) směrnice 2011/61/EU, a musí je schválit řídící orgán.

Článek 45

Měření a řízení rizik

1.   Správce přijme řádná a účinná opatření, procesy a metody s cílem:

a)

kdykoli identifikovat, měřit, řídit a sledovat rizika, jimž jsou nebo mohou být vystaveny alternativní investiční fondy, které spravuje;

b)

zajistit dodržování omezení stanovených v souladu s článkem 44.

2.   Opatření, procesy a metody uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti správce a každého alternativního investičního fondu, který spravuje, a musí odpovídat rizikovému profilu tohoto fondu, o němž jsou investoři informováni v souladu s čl. 23 odst. 4 písm. c) směrnice 2011/61/EU.

3.   Pro účely odstavce 1 podnikne správce pro každý alternativní investiční fond, který spravuje, tyto kroky:

a)

zavede opatření, procesy a metody měření rizik nezbytné k zajištění, aby rizika přijatých pozic a jejich vliv na celkový rizikový profil byly přesně měřeny na základě důvěryhodných a spolehlivých údajů a aby opatření, procesy a metody měření rizik byly náležitým způsobem zdokumentovány;

b)

provádí pravidelné zpětné testování za účelem kontroly platnosti opatření pro měření rizik, mezi něž patří prognózy a odhady založené na modelech;

c)

provádí pravidelné zátěžové testy a analýzy scénářů za účelem podchycení rizik plynoucích z možných změn tržních podmínek, která by mohla mít nepříznivý dopad na alternativní investiční fond;

d)

zajišťuje, aby aktuální úroveň rizika byla v souladu s omezeními rizik stanovenými v souladu s článkem 44;

e)

vytvoří, zavede a udržuje náležité postupy, které v případě skutečného nebo předpokládaného porušení omezení rizik určitého alternativního investičního fondu zabezpečí včasné kroky k nápravě v nejlepším zájmu investorů;

f)

zajistí, aby pro každý alternativní investiční fond existovaly řádné systémy a postupy řízení likvidity v souladu s požadavky stanovenými v článku 46.

ODDÍL 4

Řízení likvidity

(článek 16 směrnice 2011/61/EU)

Článek 46

Systém a postupy řízení likvidity

Správce musí být schopen prokázat příslušným orgánům svého domovského státu, že je zaveden vhodný systém řízení likvidity a účinné postupy uvedené v čl. 16 odst. 1 směrnice 2011/61/EU, zohledňující investiční strategii, povahu investic z hlediska likvidity a pravidla pro zpětný odkup každého alternativního investičního fondu.

Článek 47

Sledování a řízení rizika likvidity

1.   Systém a postupy řízení likvidity uvedené v článku 46 zajistí alespoň, že:

a)

správce v alternativním investičním fondu udržuje úroveň likvidity přiměřenou jeho podkladovým závazkům na základě posouzení relativní likvidity aktiv fondu na trhu, s ohledem na čas nutný na likvidaci a na cenu nebo hodnotu, za niž lze uvedená aktiva likvidovat, a jejich citlivost na jiná tržní rizika nebo faktory;

b)

správce sleduje povahu investic portfolia aktiv alternativního investičního fondu z hlediska likvidity s ohledem na poměrný příspěvek jednotlivých aktiv, jež mohou mít podstatný vliv na likviditu, a podstatné podmíněné či nepodmíněné závazky a přísliby, které může fond mít ve vztahu ke svým podkladovým závazkům. Správce pro tyto účely zohledňuje profil investorské základny alternativního investičního fondu včetně druhu investorů, relativní velikosti investic a podmínek zpětného odkupu, které se na tyto investice vztahují;

c)

pokud alternativní investiční fond investuje do jiných subjektů kolektivního investování, správce sleduje přístup, který správci uvedených jiných subjektů přijali k řízení likvidity, a to včetně provádění pravidelného přezkumu ke sledování změn v podmínkách zpětného odkupu podkladových subjektů kolektivního investování, do nichž alternativní investiční fond investuje. S výhradou čl. 16 odst. 1 směrnice 2011/61/EU se tato povinnost nepoužije, pokud se jiné subjekty kolektivního investování, do nichž alternativní investiční fond investuje, aktivně obchodují na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES nebo na rovnocenném trhu třetí země;

d)

správce zavede a udržuje vhodná opatření a postupy řízení likvidity pro posouzení kvantitativních a kvalitativních rizik pozic a zamýšlených investic, které mají podstatný vliv na povahy investic portfolia aktiv alternativního investičního fondu z hlediska likvidity, aby bylo možné řádně změřit jejich účinky na celkovou povahu investic z hlediska likvidity. Použité postupy zajistí, aby správce měl řádné znalosti a chápání likvidity aktiv, do nichž alternativní investiční fond investoval nebo zamýšlí investovat, popřípadě včetně obchodovaného objemu a citlivosti cen a případně rozpětí jednotlivých aktiv za běžných i mimořádných potřeb likvidity;

e)

správce zvažuje a zavádí nástroje a opatření, včetně zvláštních opatření, nezbytné pro řízení rizika likvidity každého alternativního investičního fondu, který spravuje. Správce identifikuje druhy okolností, za nichž mohou být tyto nástroje a opatření použity za běžných i mimořádných okolností, s ohledem na spravedlivé zacházení se všemi investory do alternativního investičního fondu a ve vztahu ke každému spravovanému fondu. Správce může takové nástroje a opatření použít pouze za těchto okolností a pokud byly řádně poskytnuty veškeré informace v souladu s článkem 108.

2.   Správce svou politiku a postupy řízení likvidity uvedené v odstavci 1 dokumentuje, alespoň jednou ročně provádí jejich přezkum a aktualizuje je o případné změny nebo nová opatření.

3.   Správce do svého systému a postupů řízení likvidity uvedených v odstavci 1 začlení vhodná opatření eskalace pro řešení předpokládaného nebo existujícího nedostatku likvidity nebo jiných situací obtíží alternativního investičního fondu.

4.   Pokud správce spravuje alternativní investiční fond, jenž je uzavřeným alternativním investičním fondem, který využívá pákový efekt, odst. 1 písm. e) se nepoužije.

Článek 48

Omezení pro řízení likvidity a zátěžové testy

1.   Správce zavede a udržuje, případně s ohledem na povahu, rozsah a složitost každého alternativního investičního fondu, jejž spravuje, přiměřená omezení likvidity nebo nelikvidity fondu v souladu s jeho souvisejícími závazky a pravidly pro zpětný odkup a s požadavky stanovenými v článku 44, týkajícími se kvantitativních a kvalitativních omezení rizik.

Správce sleduje dodržování uvedených omezení, a pokud jsou nebo pravděpodobně budou překročena, určí požadovaný (nebo nezbytný) postup. Při určování vhodného postupu správce zváží přiměřenost politiky a postupů řízení likvidity, vhodnost povahy investic aktiv alternativního investičního fondu z hlediska likvidity a účinek netypických objemů žádostí o zpětný odkup.

2.   Správce pravidelně provádí zátěžové testy za podmínek běžné i mimořádné potřeby likvidity, které mu umožní posoudit riziko likvidity každého alternativního investičního fondu, který spravuje. Zátěžové testy:

a)

jsou prováděny na základě spolehlivých a aktuálních informací vyjádřených kvantitativně, případně pokud to není vhodné, kvalitativně;

b)

pokud je to na místě, simulují nedostatek likvidity aktiv alternativního investičního fondu a atypické žádosti o zpětný odkup;

c)

zahrnují tržní rizika a veškeré vyplývající dopady, včetně výzev k doplnění zajištění (margin calls), požadavků na zajištění nebo úvěrových linek;

d)

zohledňují citlivosti ocenění za podmínek finančního tlaku;

e)

jsou prováděny s četností, jež je přiměřená povaze alternativního investičního fondu s ohledem na investiční strategii, povahu investic z hlediska likvidity, druh investora a pravidla pro zpětný odkup fondu, avšak alespoň jednou ročně.

3.   Správce v souvislosti s výsledkem jakéhokoli zátěžového testu jedná v nejlepším zájmu investorů.

Článek 49

Soulad investiční strategie, povahy investic z hlediska likvidity a pravidel pro zpětný odkup

1.   Pro účely čl. 16 odst. 2 směrnice 2011/61/EU se má za to, že investiční strategie, povaha investic z hlediska likvidity a pravidla pro zpětný odkup každého alternativního investičního fondu spravovaného správcem jsou ve vzájemném souladu, pokud mohou investoři odkoupit své investice způsobem konzistentním se spravedlivým zacházením se všemi investory do fondu a v souladu s pravidly fondu pro zpětný odkup a jeho závazky.

2.   Při posuzování souladu investiční strategie, povahy investic z hlediska likvidity a pravidel pro zpětný odkup správce rovněž zohledňuje dopad, jejž může zpětný odkup mít na podkladové ceny nebo rozpětí jednotlivých aktiv alternativního investičního fondu.

ODDÍL 5

Investování do sekuritizačních pozic

(článek 17 směrnice 2011/61/EU)

Článek 50

Definice

Pro účely tohoto oddílu se

a)

„sekuritizací“ rozumí sekuritizace ve smyslu čl. 4 bodu 36 směrnice 2006/48/ES;

b)

„sekuritizační pozicí“ rozumí sekuritizační pozice ve smyslu čl. 4 bodu 40 směrnice 2006/48/ES;

c)

„sponzorem“ rozumí sponzor ve smyslu čl. 4 bodu 42 směrnice 2006/48/ES;

d)

„tranší“ rozumí tranše ve smyslu čl. 4 bodu 39 směrnice 2006/48/ES.

Článek 51

Požadavky na ponechaný podíl

1.   Správci vstoupí do expozice vůči úvěrovému riziku ze sekuritizace jménem jednoho nebo více alternativních investičních fondů, které spravují, pouze pokud původce, sponzor nebo původní věřitel správci alternativního investičního fondu výslovně sdělil, že si průběžně ponechá významný čistý ekonomický podíl, který v každém případě činí nejméně 5 %.

Ponecháním významného čistého ekonomického podílu ve výši nejméně 5 % se rozumí pouze následující případy:

a)

ponechání nejméně 5 % nominální hodnoty každé tranše prodané investorům či na ně převedené;

b)

v případě sekuritizace revolvingových expozic ponechání podílu původce ve výši nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic;

c)

ponechání náhodně zvolených expozic, odpovídajících nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, pokud by tyto expozice jinak byly sekuritizovány v rámci sekuritizace, za předpokladu, že výše potenciálně sekuritizovaných expozic činí na počátku nejméně 100;

d)

ponechání první ztrátové tranše a případně jiných tranší, které mají stejný nebo horší profil rizika než tranše převedené na investory nebo jim prodané a nejsou splatné dříve než tyto tranše, tak aby ponechané expozice v celkovém součtu činily nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic;

e)

ponechání první ztrátové expozice v hodnotě nejméně 5 % z každé sekuritizované expozice v rámci sekuritizace.

Čistý ekonomický podíl se měří při vzniku a průběžně se zachovává. Čistý ekonomický podíl, včetně ponechaných pozic, podílu nebo expozice, nesmí být předmětem žádného snižování úvěrového rizika nebo jakékoli krátké pozice či jiného zajištění a nesmí být prodán. Čistý ekonomický podíl se stanoví podle pomyslné hodnoty podrozvahových položek.

Požadavky na ponechání nesmí být pro žádnou sekuritizaci uplatňovány vícenásobně.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud sekuritizované expozice představují pohledávky nebo podřízené pohledávky vůči institucím uvedeným na seznamu v čl. 122a odst. 3 prvním pododstavci směrnice 2006/48/ES nebo těmito institucemi plně, nepodmíněně a nevratně zaručeny, a rovněž se nepoužije na transakce vyjmenované v čl. 122a odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2006/48/ES.

Článek 52

Kvalitativní požadavky ohledně sponzorů a původců

Předtím, než správce vstoupí do expozice vůči úvěrovému riziku ze sekuritizace jménem jednoho nebo více alternativních investičních fondů, zajistí, aby sponzor a původce:

a)

poskytli úvěr založený na řádných a jasně vymezených kritériích a jasně stanovili, že na expozice, které mají být sekuritizovány, použijí postup pro schvalování, změnu, obnovu a refinancování půjček, jaký používají na expozice, které drží;

b)

měli zavedeny a využívali efektivní systémy ke zvládání průběžné administrativy a sledování svých portfolií a expozic představujících úvěrové riziko a rovněž k identifikaci a zvládání problémových půjček a k provádění odpovídajících úprav ocenění a vytváření rezerv;

c)

přiměřeně diverzifikovali každé úvěrové portfolio na základě cílového trhu a celkové úvěrové strategie;

d)

měli písemnou politiku pro úvěrové riziko, jež obsahuje přípustné odchylky rizik a systém tvorby opravných položek a rezerv a popis toho, jak se toto riziko měří, sleduje a kontroluje;

e)

poskytli snadný přístup k příslušným významným údajům o kvalitě úvěru a výkonnosti jednotlivých podkladových expozic, hotovostních toků a doprovodného zajištění sekuritizační expozice, jakož i k informacím, jež jsou nezbytné k provedení komplexních dobře navržených zátěžových testů pro hotovostní toky a hodnoty doprovodného zajištění podkladové expozice. Pro tyto účely se příslušné významné údaje stanoví ke dni sekuritizace a případně z důvodu povahy sekuritizace poté;

f)

poskytli snadný přístup ke všem ostatním příslušným údajům nezbytným k tomu, aby správce splnil požadavky stanovené v článku 53;

g)

sdělili úroveň svého ponechaného čistého ekonomického podílu, jak uvádí článek 51, jakož i jakýchkoli záležitostí, jež by mohly bránit zachování minimálního požadovaného čistého ekonomického podílu uvedeného v témže článku.

Článek 53

Kvalitativní požadavky pro správce vystavené sekuritizacím

1.   Dříve, než se správce vystaví úvěrovému riziku ze sekuritizace jménem jednoho nebo více alternativních investičních fondů, a případně poté, musí být schopen u každé jednotlivé sekuritizační pozice příslušným orgánům prokázat, že této pozici zcela a důkladně rozumí a že zavedl formální postupy a procedury, jež odpovídají rizikovému profilu investic příslušného alternativního investičního fondu do sekuritizovaných pozic, k analýze a zaznamenávání:

a)

informací oznámených původci nebo sponzory podle článku 51 ke konkretizaci čistého ekonomického podílu, který průběžně drží v sekuritizaci;

b)

rizikových charakteristik jednotlivých sekuritizačních pozic;

c)

rizikových charakteristik podkladových expozic sekuritizačních pozic;

d)

pověsti a ztrát vzniklých z předchozích sekuritizací původců nebo sponzorů v příslušných kategoriích podkladových expozic sekuritizační pozice;

e)

prohlášení a informací oznámených původci nebo sponzory či jejich zástupci nebo poradci o jejich hloubkové kontrole sekuritizovaných expozic a případně o kvalitě doprovodného zajištění sekuritizovaných expozic;

f)

ve vhodných případech metodiky a konceptů, na nichž je založeno oceňování doprovodného zajištění sekuritizované expozice, a zásad přijatých původcem nebo sponzorem k zajištění nezávislosti oceňovatele;

g)

všech strukturálních rysů sekuritizace, které mohou významně ovlivnit výkonnost sekuritizační pozice instituce, mezi něž se řadí smluvní kaskádovité a s nimi související spouštěcí mechanismy, úvěrová posílení, posílení likvidity, spouštěcí mechanismy založené na tržní ceně a specifická selhání pro daný obchod.

2.   Pokud správce vstoupí do expozice vůči materiální hodnotě úvěrového rizika ze sekuritizace jménem jednoho nebo více alternativních investičních fondů, provádí v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. b) směrnice 2011/61/EU pravidelně zátěžové testy vhodné pro takové sekuritizační pozice. Zátěžový test by měl být přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizika obsaženého v sekuritizačních pozicích.

Správce vytvoří formální postupy sledování v souladu se zásadami stanovenými v článku 15 směrnice 2011/61/EU, které budou přiměřené rizikovému profilu příslušného alternativního investičního fondu ve vztahu k úvěrovému riziku sekuritizační pozice, aby bylo možné průběžně a včas sledovat informace o výkonnosti podkladových expozic takových sekuritizačních pozic. Tyto informace (jsou-li relevantní vzhledem ke konkrétnímu typu sekuritizace a neomezují se na níže popsané druhy informací) zahrnují druh expozice, procento úvěrů po splatnosti více než 30, 60 a 90 dní, míry selhání, sazby u předčasného splacení, úvěry, k nimž se vztahuje zabavení majetku, druhy a využití zajištění, distribuci četnosti úvěrového hodnocení nebo jiných měření úvěruschopnosti v rámci podkladových expozic, odvětvovou a geografickou diverzifikaci a distribuci četnosti poměrů úvěru k hodnotě v rozpětích, která umožňují příslušnou analýzu citlivosti. V případě, že podkladové expozice jsou samy sekuritizačními pozicemi, musí mít správce informace uvedené v tomto pododstavci nejen o podkladových sekuritizačních tranších, jako je název emitenta a kvalita úvěru, ale také o charakteristikách a výkonnosti seskupení podkládajících tyto sekuritizační tranše.

Správci použijí stejné normy analýzy na účasti nebo úpisy u emisí sekuritizací nakupovaných od třetích stran.

3.   Pro účely odpovídajícího řízení rizika a likvidity musí správce vstupující jménem jednoho nebo více alternativních investičních fondů do expozice vůči úvěrovému riziku ze sekuritizace řádně rozpoznávat, měřit, sledovat, řešit, kontrolovat a oznamovat rizika, která vznikají kvůli nesouladu mezi aktivy a pasivy příslušného alternativního investičního fondu, koncentraci rizika nebo investičnímu riziku plynoucímu z těchto nástrojů. Správce zajistí, aby rizikový profil takové sekuritizační pozice odpovídal velikosti, celkové struktuře portfolia, investičním strategiím a cílům příslušného alternativního investičního fondu stanoveným ve statutu nebo v zakládacích dokumentech, v prospektu a v nabídkových dokumentech.

4.   Správce v souladu s požadavky stanovenými v článku 18 směrnice 2011/61/EU zajistí, aby vrcholnému vedení bylo v přiměřené míře podáváno vnitřní hlášení tak, aby si vrcholné vedení bylo plně vědomo významného vstupu do expozice vůči riziku ze sekuritizací, a že rizika plynoucí z těchto expozic jsou odpovídajícím způsobem řízena.

5.   Správci zahrnou odpovídající informace o svých expozicích vůči úvěrovému riziku ze sekuritizace a o svých postupech řízení rizika v této oblasti do zpráv a oznámení, které mají být předkládány podle článků 22, 23 a 24 směrnice 2011/61/EU.

Článek 54

Nápravná opatření

1.   Pokud po vstupu do expozice vůči riziku ze sekuritizace správci zjistí, že stanovení a oznámení ponechaného podílu nesplnilo požadavky uložené tímto nařízením, přijmou taková nápravná opatření, která jsou v nejlepším zájmu investorů do daného alternativního investičního fondu.

2.   Pokud v jakémkoli okamžiku po vstupu do expozice vůči riziku ponechaný podíl klesne na méně než 5 % a tato situace není výsledkem přirozeného platebního mechanismu dané transakce, přijmou správci taková nápravná opatření, která jsou v nejlepším zájmu investorů do daného alternativního investičního fondu.

Článek 55

Ustanovení o zachování právních účinků

Články 51 až 54 se použijí na nové sekuritizace emitované od 1. ledna 2011. Na stávající sekuritizace se články 51 až 54 použijí po 31. prosinci 2014, pokud budou po tomto datu doplněny či nahrazeny nové podkladové expozice.

Článek 56

Výklad

Není-li k dispozici konkrétní výklad ze strany Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nebo smíšeného výboru evropských orgánů dohledu, vykládají se ustanovení tohoto oddílu v souladu s odpovídajícími ustanoveními směrnice 2006/48/ES a s pokyny k článku 122a směrnice o kapitálových požadavcích ze dne 31. prosince 2010 (9) vydanými Evropským výborem orgánů bankovního dohledu a s jejich pozdějšími změnami.

ODDÍL 6

Organizační požadavky – obecné zásady

(článek 12 a 18 směrnice 2011/61/EU)

Článek 57

Obecné požadavky

1.   Správci musí:

a)

vytvořit, zavést a udržovat rozhodovací postupy a organizační strukturu, která jasně upřesňuje hierarchické vztahy, rozděluje úkoly a odpovědnost a je zdokumentována;

b)

zajistit, aby jejich příslušné osoby věděly, jaké postupy je třeba dodržet, pokud mají řádně plnit své povinnosti;

c)

vytvořit, zavést a udržovat náležité mechanismy vnitřní kontroly, jejichž účelem je zajistit plnění rozhodnutí a dodržování postupů na všech úrovních správce;

d)

vytvořit, zavést a udržovat účinný systém vnitřního hlášení a předávání informací na všech příslušných úrovních správce, jakož i účinnou výměnu informací se zúčastněnými třetími stranami;

e)

vést náležitou a systematickou evidenci o své obchodní činnosti a vnitřní organizaci.

Správci zohlední povahu, rozsah a složitost své obchodní činnosti, jakož i povahu a škálu služeb a činností poskytovaných a vykonávaných v rámci této obchodní činnosti.

2.   Správci vytvoří, zavedou a udržují takové systémy a postupy, které dostatečně zajišťují bezpečnost, celistvost a důvěrnost informací a zohledňují přitom povahu dotčených informací.

3.   Správci vytvoří, zavedou a udržují náležitou strategii kontinuity činnosti, jejímž cílem je zajistit zachování nejdůležitějších údajů a funkcí a pokračování služeb a činností v případě výpadku systémů a postupů, anebo (pokud pokračování není možné) která umožní včasnou obnovu těchto údajů a funkcí a včasné obnovení služeb a činností.

4.   Správci vytvoří, zavedou a udržují takové účetní zásady a postupy a pravidla oceňování, které jim umožní na žádost příslušného orgánu včas poskytnout účetní výkazy, jež podávají pravdivý a věrný obraz o jejich finanční situaci a jsou v souladu se všemi platnými účetními standardy a předpisy.

5.   Správci zavedou vhodné postupy a procedury, kterými zajistí, že pravidla alternativního investičního fondu pro zpětný odkup budou dostatečně podrobně sdělena investorům předtím, než do fondu investují, či v případě významných změn.

6.   Správci průběžně sledují a vyhodnocují přiměřenost a účinnost svých systémů, mechanismů vnitřní kontroly a uspořádání zavedených podle odstavců 1 až 5 a přijímají vhodná opatření k nápravě případných nedostatků.

Článek 58

Elektronické zpracování údajů

1.   Správci přijmou přiměřená a dostatečná opatření, aby získali vhodné elektronické systémy, které umožní u každého portfolia včas a řádně evidovat pokyny k transakcím nebo upsání či případně k vyplacení.

2.   Správci při elektronickém zpracování údajů vhodným způsobem zajistí vysokou úroveň bezpečnosti, jakož i celistvost a důvěrnost evidovaných informací.

Článek 59

Účetní postupy

1.   Správci použijí účetní zásady a postupy podle čl. 57 odst. 4, aby zajistili ochranu investorů. Účetní evidence je vedena způsobem, který umožňuje kdykoli přímo zjistit veškerá aktiva a pasiva alternativního investičního fondu. Má-li alternativní investiční fond různé podfondy, vede se pro tyto podfondy oddělená účetní evidence.

2.   Správci vytvoří, zavedou a udržují zásady a postupy pro účetnictví a oceňování, které zajistí, že čistá hodnota aktiv každého alternativního investičního fondu je přesně vypočtena na základě platných účetních předpisů a standardů.

Článek 60

Kontrola prováděná řídícím orgánem, vrcholným vedením a funkcí dohledu

1.   Při interním přidělování funkcí správci zajistí, že řídící orgán, vrcholné vedení, a – pokud existuje – funkce dohledu ponesou odpovědnost za plnění povinností správce podle směrnice 2011/61/EU.

2.   Správce zajistí, aby jeho vrcholné vedení:

a)

odpovídalo za provádění obecné investiční politiky každého spravovaného alternativního investičního fondu vymezené případně ve statutu fondu, zakládacích dokumentech, v prospektu nebo nabídkových dokumentech fondu;

b)

dohlíželo na proces schvalování investičních strategií každého spravovaného AIF;

c)

odpovídalo za zajištění toho, že jsou vytvořeny a zavedeny zásady a postupy oceňování v souladu s článkem 19 směrnice 2011/61/EU;

d)

odpovídalo za zajištění toho, že správce trvale a účinně zabezpečuje dodržování předpisů, a to i v případě, že tuto funkci vykonává třetí osoba;

e)

zajišťovalo a pravidelně ověřovalo, že u každého spravovaného alternativního investičního fondu je řádně a účinně prováděna a dodržována obecná investiční politika, investiční strategie a omezení rizik, a to i v případě, že funkci řízení rizik vykonávají třetí osoby;

f)

schvalovalo a pravidelně vyhodnocovalo přiměřenost vnitřních postupů pro přijímání investičních rozhodnutí za každý spravovaný alternativní investiční fond, tak aby tato rozhodnutí odpovídala schváleným investičním strategiím;

g)

schvalovalo a pravidelně vyhodnocovalo politiku řízení rizik a opatření, procesy a metody jejího provádění, včetně systému omezení rizika u každého spravovaného alternativního investičního fondu;

h)

odpovídalo za vytvoření a používání systému odměňování v souladu s přílohou II směrnice 2011/61/EU.

3.   Správce rovněž zajistí, aby jeho vrcholné vedení a případně řídící orgán či funkce dohledu:

a)

posuzovaly a pravidelně vyhodnocovaly účinnost politik, opatření a postupů přijatých za účelem splnění povinností stanovených směrnicí 2011/61/EU;

b)

přijímaly náležitá opatření k nápravě nedostatků.

4.   Správce zajistí, aby jeho vrcholné vedení dostávalo často, avšak nejméně jedenkrát ročně, písemné zprávy o otázkách dodržování předpisů, interního auditu a řízení rizik, v nichž se uvede zejména to, zda byla přijata náležitá nápravná opatření v případě eventuálních nedostatků.

5.   Správce zajistí, aby jeho vrcholné vedení dostávalo pravidelně zprávy o provádění investičních strategií a vnitřních postupech pro přijímání investičních rozhodnutí uvedených v odst. 2 písm. b) až e).

6.   Správce zajistí, aby případný řídící orgán nebo funkce dohledu pravidelně dostávaly písemné zprávy o otázkách uvedených v odstavci 4.

Článek 61

Stálá funkce zajišťování souladu s předpisy

1.   Správci vytvoří, zavedou a udržují přiměřené strategie a postupy k odhalování případného rizika, že správce neplní své povinnosti stanovené ve směrnici 2011/61/EU, jakož i s tím spojených rizik, a přijmou přiměřená opatření a postupy, které takové riziko minimalizují a umožňují příslušným orgánům účinně vykonávat jejich pravomoci podle zmíněné směrnice.

Správce zohlední povahu, rozsah a složitost své obchodní činnosti, jakož i povahu a škálu služeb a činností poskytovaných a vykonávaných v rámci této obchodní činnosti.

2.   Správce vytvoří a udržuje stálou a efektivní funkci pro zajišťování souladu s předpisy, která je nezávislá a je pověřena plněním těchto úkolů:

a)

sledovat a pravidelně vyhodnocovat přiměřenost a účinnost opatření, strategií a postupů přijatých podle odstavce 1 a kroků učiněných za účelem řešení nedostatků v plnění povinností správce;

b)

radit příslušným osobám, které odpovídají za výkon služeb a činností, a pomáhat jim v plnění povinností správce vyplývajících ze směrnice 2011/61/EU.

3.   Aby osoby vykonávající funkci zajišťování souladu s předpisy uvedenou v odstavci 2 mohly řádně a nezávisle plnit své úkoly, správce zajistí:

a)

aby osoba vykonávající funkce zajišťování shody s předpisy měla nezbytné pravomoci, zdroje, odbornost a přístup ke všem potřebným informacím;

b)

aby byl jmenován „kontrolor souladu s předpisy“, který odpovídá za výkon funkce zajišťování souladu s předpisy a pravidelně, nejméně však jednou za rok, podává zprávy vrcholnému vedení o otázkách dodržování předpisů, kde uvede zejména to, zda byla v případě eventuálních nedostatků přijata patřičná nápravná opatření;

c)

aby příslušné osoby podílející se na výkonu funkce zajišťování souladu s předpisy nebyly zapojeny do poskytování služeb či výkonu činností, jež sledují;

d)

aby způsob určování odměny kontrolora souladu s předpisy a dalších osob podílejících se na výkonu funkce zajišťování souladu s předpisy nebyla, ani pravděpodobně nebude, na újmu jejich objektivity.

Od správce se však nevyžaduje splnit požadavky uvedené v prvním pododstavci písm. c) nebo d), pokud je schopen prokázat, že vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jeho obchodní činnosti i vzhledem k povaze a škále jeho služeb a činností jsou dané požadavky neúměrné a že funkce zajišťování souladu s předpisy je trvale účinně vykonávána.

Článek 62

Stálá funkce interního auditu

1.   Pokud to je vhodné a přiměřené s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich obchodní činnosti i s ohledem na povahu a škálu činností kolektivní správy portfolií prováděných v rámci jejich obchodní činnosti, správci zřídí a udržují funkci interního auditu, která je oddělena od jiných funkcí a činností správce a je na nich nezávislá.

2.   Funkce interního auditu uvedená v odstavci 1:

a)

vypracuje, zavede a udržuje plán auditu zaměřený na posouzení a zhodnocení přiměřenosti a účinnosti systémů správce, jeho mechanismů vnitřní kontroly a souvisejících opatření;

b)

vydává doporučení na základě výsledků získaných podle písmene a);

c)

ověřuje dodržování doporučení uvedených v písmeni b);

d)

podává zprávy o záležitostech interního auditu.

Článek 63

Osobní obchody

1.   Pro jakoukoli příslušnou osobu, která se zabývá činnostmi, jež by mohly dát vznik střetu zájmů, nebo která má přístup k důvěrným informacím ve smyslu čl. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (10) nebo k jiným důvěrným informacím týkajícím se alternativního investičního fondu nebo obchodů s takovým fondem či na jeho účet, správce vytvoří, zavede a udržuje přiměřená opatření s cílem zabránit takovým příslušným osobám:

a)

v uzavření osobního obchodu s finančními nástroji nebo jinými aktivy, který splňuje jedno z následujících kritérií:

i)

obchod podléhá čl. 2 odst. 1 směrnice 2003/6/ES,

ii)

obchod má za následek zneužití či neoprávněné zveřejnění důvěrných informací,

iii)

obchod je v rozporu nebo je pravděpodobně v rozporu s některou povinností správce podle směrnice 2011/61/EU;

b)

v poskytnutí poradenství jiné osobě či nabádání jiné osoby, nad rámec běžného plnění pracovních povinností či smlouvy o poskytování služeb, k uzavření osobního obchodu uvedeného v písm. a) bodech i) a ii) nebo obchodu, který by jinak vedl ke zneužití informací týkajících se nevyřízených pokynů klientů;

c)

aniž je dotčen čl. 3 písm. a) směrnice 2003/6/ES, v prozrazení jiné osobě jakýchkoli informací či názorů, nad rámec běžného plnění pracovních povinností či smlouvy o poskytování služeb, pokud příslušná osoba ví nebo by rozumně měla vědět, že následkem takového prozrazení jiná osoba učiní nebo by pravděpodobně učinila tyto kroky:

i)

uzavře osobní obchod uvedený v písm. a) bodech i) a ii) s finančními nástroji nebo jinými aktivy nebo obchod, který by jinak vedl ke zneužití informací týkajících se nevyřízených pokynů klientů,

ii)

poradí jiné osobě nebo ji přiměje, aby takový osobní obchod uzavřela.

2.   Smyslem opatření uvedených v odstavci 1 je zajistit zejména, aby:

a)

každá příslušná osoba věděla o omezeních osobních obchodů uvedených v odstavci 1 a opatřeních, která správce v souvislosti s osobními obchody a prozrazováním informací v souladu s odstavcem 1 přijal;

b)

správce byl neprodleně informován o každém osobním obchodu, který uzavřela příslušná osoba, na niž se vztahuje odstavec 1, buď formou oznámení, či jinými postupy, které správci umožní takové obchody zjistit;

c)

o osobním obchodu, který byl správci oznámen nebo správcem zjištěn, byla vedena evidence včetně povolení či zákazu vydaného v souvislosti s takovým obchodem.

Jestliže určité činnosti správce vykonávají třetí osoby, správce zajistí pro účely prvního pododstavce písm. b), aby subjekt vykonávající tyto činnosti vedl evidenci osobních obchodů uzavřených jakoukoli příslušnou osobou, na niž se vztahuje odstavec 1, a aby tyto informace bezodkladně na požádání poskytl správci.

3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na osobní obchody:

a)

provedené při správě portfolií na základě volné úvahy, pokud mezi správcem portfolia a příslušnou osobou či jinou osobou, na jejíž účet se daný obchod provádí, nedošlo k předchozí komunikaci o obchodu;

b)

se SKIPCP nebo alternativními investičními fondy, které podléhají dohledu podle právních předpisů členského státu, které vyžadují rovnoměrné rozložení rizika mezi aktiva, pokud se příslušná osoba nebo jiná osoba, na jejíž účet se obchody provádějí, nepodílí na řízení dotyčného subjektu.

4.   Pro účely odstavce 1 zahrnuje osobní obchod také obchod s finančním nástrojem nebo jiným aktivem provedený jménem nebo na účet:

a)

příslušné osoby;

b)

jakékoli osoby, s níž má příslušná osoba rodinné vazby nebo s níž má úzké propojení;

c)

osoby, jejíž vztah s příslušnou osobou je takový, že příslušná osoba má na výsledku obchodu přímý nebo nepřímý hmotný zájem, který není poplatkem či provizí za provedení obchodu.

Článek 64

Evidence portfoliových obchodů

1.   Správci u každého portfoliového obchodu týkajícího se spravovaného alternativního investičního fondu neprodleně zaznamenají informace, jež jsou nezbytné k rekonstrukci podobností o pokynu a provedeném obchodu nebo dohodě.

2.   V případě portfoliových obchodů na převodním místě zahrnuje evidence uvedená v odstavci 1 následující informace:

a)

jméno či jiné označení alternativního investičního fondu a osoby jednající na účet tohoto fondu;

b)

dané aktivum;

c)

případně jeho množství;

d)

typ pokynu nebo obchodu;

e)

cenu;

f)

u pokynů datum a přesný čas předání pokynu a jméno nebo jiné označení osoby, které byl pokyn předán, u obchodů datum a přesný čas rozhodnutí o provedení obchodu a datum a přesný čas provedení obchodu;

g)

případně jméno osoby, která předala pokyn nebo provedla obchod;

h)

důvody případného odvolání pokynu;

i)

u provedených obchodů totožnost protistrany a převodního místa.

3.   V případě portfoliových obchodů alternativního investičního fondu mimo převodní místo zahrnuje evidence uvedená v odstavci 1 následující informace:

a)

název či jiné označení alternativního investičního fondu;

b)

právní a jinou dokumentaci, jež tvoří základ portfoliového obchodu, zahrnující zejména dohodu, jež byla provedena;

c)

cenu.

4.   Převodní místo pro účely odstavců 2 a 3 zahrnuje systematický internalizátor ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 7 směrnice 2004/39/ES, regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 uvedené směrnice, mnohostranný systém obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 uvedené směrnice, tvůrce trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 8 uvedené směrnice či jiného zajišťovatele likvidity nebo subjekt, který plní ve třetí zemi funkci podobnou těm, jaké plní kterýkoli z výše uvedených subjektů.

Článek 65

Evidence pokynů k upsání a vyplacení

1.   Správci přijmou všechny přiměřené kroky k zajištění, aby přijaté pokyny k upsání a vyplacení pro alternativní investiční fond byly zaznamenány neprodleně po jejich přijetí.

2.   Záznam obsahuje tyto informace:

a)

příslušný alternativní investiční fond;

b)

osobu, která pokyn podala nebo předala;

c)

osobu, která pokyn přijala;

d)

datum a čas pokynu;

e)

podmínky platby a platební prostředek;

f)

typ pokynu;

g)

datum provedení pokynu;

h)

počet podílových jednotek nebo akcií nebo rovnocenné upsané či vyplacené částky;

i)

cenu, za niž byla každá podílová jednotka nebo akcie upsána nebo případně vyplacena, či případně částku upsaného nebo vyplaceného kapitálu;

j)

celkovou hodnotu upsaných nebo vyplacených podílových jednotek či akcií;

k)

hodnotu pokynu v hrubém vyjádření včetně poplatku za upsání nebo v čisté výši po odečtení poplatku za vyplacení.

Informace podle písmen i), j) a k) se zaznamenají, jakmile jsou k dispozici.

Článek 66

Požadavky na vedení evidence

1.   Správci zajistí, aby veškeré požadované záznamy uvedené v článcích 64 a 65 byly uchovány po dobu nejméně pěti let.

Příslušné orgány však mohou od správců vyžadovat, aby uchovávali všechny nebo některé tyto záznamy delší dobu v závislosti na povaze aktiva nebo portfoliového obchodu, jestliže je to nutné k tomu, aby příslušný orgán mohl vykonávat dohled v souladu se směrnicí 2011/61/EU.

2.   Jakmile skončí platnost správcova povolení, záznamy se uchovají alespoň do uplynutí zbytku stanovené pětileté lhůty uvedené v odstavci 1. Příslušné orgány mohou požadovat uchování záznamů po delší dobu.

Přenese-li správce své povinnosti ve vztahu k alternativnímu investičnímu fondu na jiného správce, zajistí tomuto novému správci k záznamům uvedeným v odstavci 1 přístup.

3.   Záznamy se uchovávají na nosiči, který umožní takové uložení informací, aby k nim měl příslušný orgán do budoucna přístup, a v takové formě a takovým způsobem, aby:

a)

příslušný orgán měl k záznamům snadný přístup a byl schopen rekonstruovat z nich všechny klíčové fáze zpracování každého portfoliového obchodu;

b)

bylo možné snadno zjistit jakékoli opravy či jiné změny i původní obsah záznamů před opravami či změnami;

c)

nebyla možná žádná jiná manipulace nebo změna záznamů.

ODDÍL 7

Oceňování

(článek 19 směrnice 2011/61/EU)

Článek 67

Zásady a postupy oceňování aktiv alternativního investičního fondu

1.   Správci pro každý spravovaný alternativní investiční fond vytvoří, udržují, zavedou a vyhodnocují písemné zásady a postupy, kterými zajistí řádný, transparentní, komplexní a přiměřeně zdokumentovaný proces oceňování. Zásady a postupy oceňování zahrnují všechny materiální aspekty procesu oceňování a postupů a kontrol oceňování ve vztahu k příslušnému alternativnímu investičnímu fondu.

Aniž jsou dotčeny požadavky podle vnitrostátního práva a statut nebo zakládací dokumenty alternativního investičního fondu, správce zajistí, že na alternativní investiční fondy, jež spravuje, budou použity spravedlivé, přiměřené a transparentní metody oceňování. Zásady oceňování určí a postupy zavedou metody oceňování používané pro každý druh aktiva, do něhož může alternativní investiční fond investovat v souladu s platným vnitrostátním právem, statutem nebo zakládacími dokumenty alternativního investičního fondu. Správce nesmí do určitého druhu aktiva poprvé investovat, dokud pro tento konkrétní druh aktiva nebyla stanovena odpovídající metoda či metody oceňování.

Zásady a postupy, kterými se stanoví metody oceňování, zahrnují vstupy, modely a kritéria výběru zdrojů oceňování a zdrojů tržních údajů. Zásady a postupy stanoví, že kdykoli je to možné a vhodné, ceny mají být získávány z nezávislých zdrojů. Při výběru konkrétní metody jsou zhodnoceny dostupné vhodné metody s přihlédnutím k jejich citlivosti na změny v proměnných a k tomu, jak jednotlivé strategie ovlivňují relativní hodnotu aktiv v portfoliu.

2.   Zásady oceňování určí povinnosti, úlohy a odpovědnost všech stran účastnících se procesu oceňování, a to včetně vrcholného vedení správce. Organizační struktura stanovená zásadami oceňování se poté promítne do postupů.

Zásady a postupy oceňování řeší alespoň následující záležitosti:

a)

schopnosti a nezávislost pracovníků, kteří skutečně provádějí oceňování aktiv;

b)

konkrétní investiční strategie alternativního investičního fondu a aktiva, do kterých by fond mohl investovat;

c)

kontroly výběru vstupů, zdrojů a metod oceňování;

d)

způsob eskalace k řešení rozdílů v hodnotách aktiv;

e)

oceňování jakýchkoli úprav týkajících se velikosti a likvidity pozic, nebo případně změn v tržních podmínkách;

f)

vhodný moment k provedení účetní závěrky pro účely oceňování;

g)

odpovídající četnost oceňování aktiv.

3.   Je-li jmenován externí znalec, v zásadách a postupech oceňování se stanoví postup pro výměnu informací mezi správcem a externím znalcem, aby bylo zajištěno, že jsou poskytnuty všechny potřebné informace požadované pro účely oceňování.

Zásady a postupy oceňování zajistí, že správce provádí počáteční a pravidelnou hloubkovou kontrolu třetích stran, kterým bylo přiděleno poskytování služeb oceňování.

4.   Provádí-li oceňování správce sám, zásady obsahují popis ochranných opatření pro funkčně nezávislé oceňování v souladu s čl. 19 odst. 4 písm. b) směrnice 2011/61/EU. Tato ochranná opatření mimo jiné předchází tomu, aby jakákoli osoba nepatřičně ovlivňovala způsob, jakým je oceňování prováděno, nebo takové ovlivňování omezují.

Článek 68

Použití modelu k oceňování aktiv

1.   Je-li k oceňování aktiv alternativního investičního fondu používán model, v zásadách a postupech oceňování se tento model a jeho základní rysy vysvětlí a odůvodní. Řádně se zdokumentuje důvod pro výběr tohoto modelu, podkladové údaje, předpoklady použité v modelu a odůvodnění jejich použití a rovněž to, jaká má oceňování pomocí modelů omezení.

2.   Zásady a postupy oceňování zajistí, aby byl model před použitím zvalidován osobou s dostatečnými odbornými znalostmi, která se nepodílela na tvorbě daného modelu. Validační proces se řádně zdokumentuje.

3.   Model podléhá předchozímu schválení vrcholného vedení správce. Pokud model používá správce, který sám provádí oceňování, předchozím schválením vrcholného vedení není dotčeno právo příslušného orgánu požadovat podle čl. 19 odst. 9 směrnice 2011/61/EU, aby byl model ověřen externím znalcem nebo auditorem.

Článek 69

Jednotné uplatňování zásad a postupů oceňování

1.   Správce zajistí, aby zásady a postupy oceňování a stanovené metody oceňování byly uplatňovány jednotně.

2.   Zásady a postupy oceňování a stanovené metody oceňování se uplatňují na všechna aktiva alternativního investičního fondu se zohledněním investiční strategie, druhu aktiva a případně existence rozdílných externích znalců.

3.   Není-li vyžadována aktualizace, zásady a postupy oceňování se nadále uplatňují jednotně a zdroje a pravidla oceňování stále zůstávají jednotné.

4.   Postupy oceňování a stanovené metody oceňování se uplatňují jednotně na všechny alternativní investiční fondy spravované jedním správcem, se zohledněním investičních strategií, druhů aktiv držených alternativními investičními fondy a případně existence rozdílných externích znalců.

Článek 70

Pravidelný přezkum zásad a postupů oceňování

1.   V zásadách oceňování se stanoví pravidelný přezkum zásad a postupů a rovněž metod oceňování. Přezkum se provádí alespoň jednou ročně a předtím, než alternativní investiční fond začne využívat novou investiční strategii nebo nový druh aktiv, jež nejsou zahrnuta v současných zásadách oceňování.

2.   Zásady a postupy oceňování popisují, jak se provede změna zásad oceňování, včetně metody oceňování, a za jakých okolností je vhodné změnu provést. Doporučení ke změně zásad a postupů se předkládají vrcholnému vedení, které veškeré změny přezkoumá a schválí.

3.   Funkce řízení rizik uvedená v článku 38 zásady a postupy přijaté k oceňování aktiv přezkoumá a v případě potřeby poskytne ohledně zásad a postupů vhodnou podporu.

Článek 71

Přezkum jednotlivých hodnot aktiv

1.   Správce zajistí, aby všechna aktiva držená alternativním investičním fondem byla spravedlivě a přiměřeně oceněna. Správce pro každý druh aktiv zdokumentuje, jakým způsobem je přiměřenost a spravedlivost jednotlivých hodnot posouzena. Správce je kdykoli schopen prokázat, že portfolia alternativních investičních fondů, které spravuje, jsou řádně oceněna.

2.   V zásadách a postupech oceňování se stanoví postup přezkumu jednotlivých hodnot aktiv, u nichž existuje značné riziko nesprávného ocenění, například v následujících případech:

a)

ocenění je založeno na cenách dostupných pouze od jedné protistrany nebo jednoho makléře;

b)

ocenění je založeno na nelikvidních burzovních cenách;

c)

ocenění je ovlivněno stranami, jež jsou ve spojení se správcem;

d)

ocenění je ovlivněno subjekty, které mohou mít na výsledcích daného alternativního investičního fondu finanční zájem;

e)

ocenění je založeno na cenách poskytnutých protistranou, která je původcem nástroje, zejména pokud původce také financuje pozici alternativního investičního fondu v daném nástroji;

f)

ocenění je ovlivněno jedním nebo více jednotlivci v rámci správce.

3.   Zásady a postupy pro oceňování musejí upravit způsob jejich přezkumu včetně dostatečného a vhodného ověření přiměřenosti jednotlivých hodnot. Přiměřenost se posoudí podle toho, zda existuje odpovídající stupeň objektivity. Součástí těchto ověření je alespoň:

a)

ověření hodnot porovnáním s cenami stanovenými protistranami a cenami stanovenými v průběhu času;

b)

validace hodnot na základě srovnání realizačních cen s posledními účetními hodnotami;

c)

posouzení pověsti, soudržnosti a kvality zdroje oceňování;

d)

srovnání s hodnotami pocházejícími od třetí strany;

e)

přezkum a zdokumentování výjimek;

f)

zjištění a vyhledání rozdílů, které se zdají být neobvyklé nebo se liší o referenční odchylku stanovenou pro oceňování u daného druhu aktiva;

g)

zjišťování přítomnosti zastaralých cen nebo neaktuálních parametrů;

h)

srovnání s cenami souvisejících aktiv nebo jejich zajištění;

i)

přezkum vstupů používaných pro stanovování cen pomocí modelů, zejména těch vstupů, pro něž cena stanovená modelem vykazuje značnou citlivost.

4.   Zásady a postupy oceňování zahrnují vhodná opatření pro eskalaci, kterými se řeší rozdíly nebo jiné problémy při oceňování aktiv.

Článek 72

Výpočet čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii

1.   Správce zajistí, že u každého alternativního investičního fondu, který spravuje, je čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtena při každé emisi nebo upsání nebo vyplacení nebo zrušení podílových jednotek nebo akcií, nejméně však jednou za rok.

2.   Správce zajistí, že postupy a metody pro výpočet čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii jsou zcela zdokumentovány. Správce postupy a metody výpočtu a jejich použití pravidelně ověřuje a odpovídajícím způsobem mění dokumentaci.

3.   Správce zajistí, že jsou zavedeny postupy nápravy pro případ nesprávného výpočtu čisté hodnoty aktiv.

4.   Správce zajistí, aby počet podílových jednotek nebo akcií v emisi podléhal pravidelnému ověření alespoň tak často, jak je počítána cena podílové jednotky nebo akcie.

Článek 73

Profesní záruky

1.   Externí znalci poskytují na žádost profesní záruky, kterými prokazují svou schopnost provádět oceňování. Externí znalci předkládají profesní záruky v písemné podobě.

2.   Profesní záruky obsahují doklad o kvalifikaci externího znalce a jeho schopnosti provádět řádné a nezávislé oceňování, přičemž obsahují alespoň doklad o:

a)

dostatečných lidských a technických zdrojích;

b)

odpovídajících postupech, jež zaručují řádné a nezávislé oceňování;

c)

odpovídajících znalostech a porozumění investiční strategii alternativního investičního fondu a aktiv, které má externí znalec za úkol oceňovat;

d)

dostatečně dobré pověsti a dostatečné zkušenosti s oceňováním.

3.   Jestliže externí znalec podléhá povinné profesní registraci u příslušného orgánu nebo jiného subjektu státu, v němž je usazen, musí profesní záruka obsahovat název tohoto orgánu nebo subjektu a příslušné kontaktní informace. Profesní záruka jasně uvádí právní a správní předpisy nebo pravidla pro výkon povolání, kterým externí znalec podléhá.

Článek 74

Četnost oceňování aktiv v držení otevřených alternativních investičních fondů

1.   Finanční nástroje v držení otevřených alternativních investičních fondů by měly být oceňovány vždy, když se vypočítává čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii podle čl. 72 odst. 1.

2.   Ostatní aktiva v držení otevřených alternativních investičních fondů se oceňují nejméně jednou ročně a vždy, když existuje důkaz, že poslední určená hodnota již není reálná nebo řádná.

ODDÍL 8

Pověření jiné osoby úkoly správce

(čl. 20 odst. 1, 2, 4 a 5 směrnice 2011/61/EU)

Článek 75

Obecné zásady

Správci, kteří pověřují jinou osobu, aby jejich jménem vykonávala jejich úkoly, musí splnit zejména následující obecné zásady:

a)

struktura pověření neumožňuje správcům vyhýbat se své odpovědnosti nebo závazkům;

b)

v důsledku pověření jiné osoby se nemění povinnosti správce vůči alternativnímu investičnímu fondu a jeho investorům;

c)

nejsou ohroženy podmínky, které musí správce splnit, aby mu bylo povoleno vykonávat činnost v souladu se směrnicí 2011/61/EU;

d)

pověření má formu písemné dohody uzavřené mezi správcem a pověřenou osobou;

e)

správce zajistí, že pověřená osoba svěřené úkoly vykonává účinně a v souladu s platnými právními a správními požadavky, a zavede metody a postupy k průběžnému vyhodnocování služeb poskytovaných pověřenou osobou. Pokud vyjde najevo, že pověřená osoba není schopna vykonávat úkoly účinně či v souladu s platnými právními a správními požadavky, správce učiní vhodné kroky;

f)

správce vykonává účinný dohled nad svěřenými úkoly a řídí rizika související s pověřením jiné osoby. Pro tyto účely má správce neustále k dispozici odborné znalosti a zdroje nezbytné k vykonávání dohledu nad svěřenými úkoly. Správce v dohodě stanoví vůči pověřené osobě své právo na informace, právo kontroly, vstupu a přístupu a právo udělovat pokyny a sledovat činnost. Správce rovněž zajistí, aby pověřená osoba řádně dohlížela na výkon svěřených úkolů a odpovídajícím způsobem řídila rizika související s pověřením;

g)

správce zajišťuje, aby kontinuita a kvalita svěřených úkolů nebo pověření vykonávat tyto úkoly byla zachována i v případě ukončení pověření, buď tím, že převede svěřené úkoly nebo pověření tyto úkoly vykonávat na jinou třetí osobu, nebo tím, že je vykoná sám;

h)

příslušná práva a povinnosti správce a pověřené osoby jsou jasně rozděleny a zakotveny v dohodě. Správce si smluvně zajistí zvláště právo udělovat pokyny a ukončit pověření, právo na informace, právo kontroly a přístupu k účetním knihám a do prostor pověřené osoby. V dohodě se stanoví, že k dalšímu pověření může dojít pouze se souhlasem správce;

i)

pokud se pověření týká správy portfolia, je vykonáváno v souladu s investiční strategií alternativního investičního fondu. Správce udělí pověřené osobě pokyny, jak investiční strategii provádět, a průběžně kontroluje, zda ji pověřená osoba dodržuje;

j)

správce zajistí, aby mu pověřená osoba sdělila jakékoli okolnosti, které mohou mít zásadní dopad na schopnost pověřené osoby účinně vykonávat svěřené úkoly či je vykonávat v souladu s platnými právními a správními požadavky;

k)

správce zajistí, aby pověřená osoba chránila důvěrné informace týkající se správce, alternativního investičního fondu dotčeného pověřením a investorů daného fondu;

l)

správce zajistí, aby pověřená osoba vytvořila, zavedla a udržovala nouzový plán obnovy po haváriích a plán pravidelného testování záložních zařízení s přihlédnutím k typům svěřených úkolů.

Článek 76

Objektivní důvody pro pověření

1.   Správce poskytne příslušným orgánům podrobný popis, vysvětlení a důkaz o objektivních důvodech pro pověření. Při posuzování, zda je celková struktura pověření založena na objektivních důvodech ve smyslu čl. 20 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, se zváží následující kritéria:

a)

optimalizace obchodních funkcí a procesů;

b)

úspory nákladů;

c)

odborné znalosti pověřené osoby v oblasti administrativy nebo specifických trhů či investic;

d)

přístup pověřené osoby ke celosvětovým obchodním systémům.

2.   Na žádost příslušného orgánu musí správce poskytnout podrobnější vysvětlení a dokumenty dokládající, že celková struktura pověření je založena na objektivních důvodech.

Článek 77

Vlastnosti pověřené osoby

1.   Pověřená osoba musí disponovat dostatečnými zdroji a dostatečným počtem zaměstnanců, kteří mají schopnosti, vědomosti a odborné znalosti nezbytné k plnění svěřených úkolů, a musí mít vhodnou organizační strukturu podporující plnění svěřených úkolů.

2.   Osoby, které fakticky vykonávají činnost svěřenou správcem, musí mít dostatečné zkušenosti, odpovídající teoretické znalosti a odpovídající praktické zkušenosti s prováděním příslušných úkolů. Jejich odborná příprava a povaha funkcí, které zastávaly v minulosti, musí být přiměřená pro výkon této činnosti.

3.   Osoby, které fakticky vykonávají činnost pověřené osoby, se nepovažují za osoby s dostatečně dobrou pověstí, pokud mají jakékoli negativní záznamy týkající se hodnocení dobré pověsti a řádného výkonu svěřených úkolů nebo jsou-li známy jiné relevantní informace, které mají vliv na jejich dobrou pověst. Takové negativní záznamy zahrnují mimo jiné trestné činy, soudní řízení nebo správní sankce, jež jsou relevantní pro výkon svěřených úkolů. Zvláštní pozornost se věnuje trestným činům v oblasti financí, k nimž patří mimo jiné povinnosti spojené s předcházením praní peněz, nepoctivému jednání, podvodům nebo finanční trestné činnosti, úpadku nebo platební neschopnosti. K relevantním informacím také patří například informace naznačující, že daná osoba není důvěryhodná nebo poctivá.

Podléhá-li pověřená osoba ve vztahu ke svým profesionálním službám regulaci v Unii, považují se faktory uvedené v prvním pododstavci za splněné, jestliže příslušný orgán dohledu zhodnotil kritérium „dobré pověsti“ v rámci postupu pro udělení povolení, pokud neexistuje důkaz o opaku.

Článek 78

Pověření správou portfolia nebo řízením rizik

1.   Tento článek se použije, jestliže se pověření týká správy portfolia nebo řízení rizik.

2.   Za subjekty, které mají povolení nebo registraci pro účely správy majetku a které podléhají dohledu, v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/61/EU se považují následující subjekty:

a)

správcovské společnosti s povolením podle směrnice 2009/65/ES;

b)

investiční podniky s povolením vykonávat správu portfolia podle směrnice 2004/39/ES;

c)

úvěrové instituce s povolením podle směrnice 2006/48/ES, jež jsou oprávněny vykonávat správu portfolia podle směrnice 2004/39/ES;

d)

správci nesamosprávných alternativních investičních fondů s povolením podle směrnice 2011/61/EU;

e)

subjekty třetích zemí, které mají povolení nebo registraci pro účely správy majetku a které podléhají účinnému dohledu příslušného orgánu ve třetí zemi.

3.   Pokud se pověření týká podniku se sídlem ve třetí zemi, musí být v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. d) směrnice 2011/61/EU splněny následující podmínky:

a)

mezi příslušnými orgány domovského členského státu správce a orgány dohledu nad podnikem, který byl úkoly pověřen, je uzavřena písemná dohoda;

b)

dohoda uvedená v písmeni a) umožňuje příslušným orgánům ve vztahu k podniku, jemuž byly úkoly svěřeny:

i)

na žádost obdržet příslušné informace nezbytné k výkonu dohledu, jak stanoví směrnice 2011/61/EU,

ii)

získat přístup k dokumentům souvisejícím s výkonem dohledu, jež jsou uchovávány ve třetí zemi,

iii)

provádět kontroly na místě v prostorách podniku, který byl úkoly pověřen. Praktické postupy v případě kontroly na místě se podrobně popíší v písemné dohodě,

iv)

od orgánu dohledu ve třetí zemi obdržet co možná nejdříve informace pro účely vyšetřování údajných nedodržení požadavků směrnice 2011/61/EU a jejích prováděcích opatření,

v)

spolupracovat při vymáhání práva v souladu s vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy platnými pro orgány dohledu ve třetí zemi a pro příslušné orgány EU v případě nedodržení požadavků směrnice 2011/61/EU a jejích prováděcích opatření a příslušných vnitrostátních právních předpisů.

Článek 79

Účinný dohled

Pověření zabraňuje účinnému dohledu správce, jestliže:

a)

správce, jeho auditoři a příslušné orgány nemají faktický přístup k údajům souvisejícím se svěřenými úkoly ani přístup do podnikatelských prostor pověřené osoby, nebo příslušné orgány nejsou schopny tato práva přístupu vykonávat;

b)

pověřená osoba nespolupracuje ohledně svěřených úkolů s příslušnými orgány správce;

c)

správce ani na žádost příslušného orgánu nezpřístupní veškeré informace nezbytné k tomu, aby orgány mohly dohlížet na to, zda výkon svěřených úkolů je v souladu s požadavky směrnice 2011/61/EU a jejích prováděcích opatření.

Článek 80

Střety zájmů

1.   V souladu s čl. 20 odst. 2 písm. b) směrnice 2011/61/EU se k posouzení, zda by u pověření mohlo dojít ke střetu zájmů se zájmy správce nebo investora do alternativního investičního fondu, použijí alespoň tato kritéria:

a)

jsou-li správce a pověřená osoba součástí stejné skupiny nebo mají jakýkoli jiný smluvní vztah, míra, do jaké pověřená osoba kontroluje správce nebo je schopna ovlivnit jeho jednání;

b)

jsou-li pověřená osoba a investor alternativního investičního fondu součástí stejné skupiny nebo mají jakýkoli jiný smluvní vztah, míra, do jaké tento investor kontroluje pověřenou osobu nebo je schopen ovlivnit její jednání;

c)

pravděpodobnost, že pověřená osoba získá finanční prospěch nebo se vyhne finanční ztrátě na úkor alternativního investičního fondu nebo investorů do tohoto fondu;

d)

pravděpodobnost, že pověřená osoba má zájem na výsledku služby nebo činnosti poskytované správci nebo alternativnímu investičnímu fondu;

e)

pravděpodobnost, že pověřená osoba má finanční či jinou motivaci upřednostnit zájem jiného klienta před zájmy alternativního investičního fondu nebo investorů do tohoto fondu;

f)

pravděpodobnost, že pověřená osoba dostává nebo dostane v souvislosti s činnostmi kolektivní správy portfolií, které jsou poskytovány správci a jím spravovanému alternativnímu investičnímu fondu, od osoby, která není správcem, materiální stimul v podobě peněz, zboží nebo služeb, který není běžnou provizí či poplatkem za poskytovanou službu.

2.   Činnost správy portfolia či řízení rizik lze považovat za funkčně a hierarchicky oddělenou od dalších činností, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů, pouze pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

osoby, které vykonávají správu portfolia, nejsou zapojeny do výkonu činností, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů, například do činností kontroly;

b)

osoby, které vykonávají řízení rizik, nejsou zapojeny do výkonu činností, u nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů, například do provozní činnosti;

c)

nad osobami, které vykonávají řízení rizik, nevykonávají dohled osoby zodpovědné za provádění provozních činností;

d)

toto oddělení funkcí je zajištěno v celé hierarchické struktuře pověřené osoby až po řídící orgán a je kontrolováno řídícím orgánem a funkcí dohledu, pokud tato funkce v podniku pověřené osoby existuje.

3.   Lze mít za to, že možné střety zájmů jsou řádně rozpoznávány, řešeny, sledovány a oznamovány investorům daného alternativního investičního fondu, pouze pokud:

a)

správce zajistí, aby pověřená osoba přijala všechny rozumné kroky k rozpoznávání, řešení a sledování potenciálních střetů zájmů, k nimž může dojít mezi správcem, alternativním investičním fondem a investory do daného fondu. Správce zajistí, že pověřená osoba má zavedeny postupy odpovídající postupům vyžadovaným v článcích 31 až 34;

b)

správce zajistí, aby pověřená osoba správci oznamovala možné střety zájmů, jakož i postupy a opatření, jež je třeba přijmout, aby byly tyto střety zájmů vyřešeny, a správce je poté oznámí alternativnímu investičnímu fondu a investorům do alternativního investičního fondu v souladu s článkem 36.

Článek 81

Schválení a oznámení dalšího pověření

1.   Další pověření nabude účinku, pokud s ním dal správce písemně souhlas.

Obecný souhlas, který dal správce předem, se nepovažuje za souhlas v souladu s čl. 20 odst. 4 písm. a) směrnice 2011/61/EU.

2.   V souladu s čl. 20 odst. 4 písm. b) směrnice 2011/61/EU musí oznámení obsahovat podrobné údaje o pověřené osobě, název příslušného orgánu, od něhož získala další pověřená osoba povolení nebo registraci, svěřené úkoly, alternativní investiční fondy dotčené dalším pověřením, kopii písemného souhlasu správce a zamýšlené datum, kdy další pověření nabude účinnosti.

Článek 82

Subjekt typu „poštovní schránka“ a správce, u kterého se nelze nadále domnívat, že alternativní investiční fond spravuje

1.   Správce se považuje za subjekt typu „poštovní schránka“ a nelze ho nadále považovat za správce alternativního investičního fondu alespoň v následujících situacích:

a)

správce již nemá nezbytné odborné znalosti a zdroje, aby účinně dohlížel na plnění svěřených úkolů a řídil rizika související s pověřením;

b)

správce již nemá pravomoc přijímat rozhodnutí v klíčových oblastech, za které má odpovědnost vrcholné vedení, nebo již nemá pravomoc vykonávat funkce vrcholného vedení, zejména ve vztahu k provádění obecné investiční politiky a investičních strategií;

c)

správce ztrácí smluvní práva vyšetřovat, právo kontroly, přístupu nebo právo udělovat pokyny pověřeným osobám nebo se výkon těchto práv stal prakticky nemožný;

d)

správce pověří jinou osobu plněním funkce správy investic v rozsahu, který podstatným způsobem převyšuje funkce správy investic vykonávané správcem samým. Při posuzování rozsahu pověření posoudí příslušné orgány celkovou strukturu pověření a vezmou v úvahu nejen aktiva, jejichž správa byla svěřena, ale také následující kvalitativní kritéria:

i)

druh aktiv, do kterých alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem alternativního investičního fondu investoval, a význam aktiv, jejichž správa byla svěřena, pro rizikově-výnosový profil alternativního investičního fondu,

ii)

význam aktiv, jejichž správa byla svěřena, pro dosažení investičních cílů alternativního investičního fondu,

iii)

zeměpisné rozložení investic alternativního investičního fondu a rozložení podle odvětví,

iv)

rizikový profil alternativního investičního fondu,

v)

typ investiční strategie, kterou uplatňuje alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem fondu,

vi)

typ úkolů, jež byly svěřeny, ve srovnání s úkoly, jež si správce ponechal, a

vii)

uspořádání pověřených osob a jejich dále pověřených osob, zeměpisnou oblast jejich působnosti a strukturu jejich společnosti.

2.   Komise sleduje používání tohoto článku s ohledem na vývoj na trhu. Komise přezkoumá situaci po dvou letech a bude-li to nezbytné, přijme vhodná opatření, kterými podrobněji specifikuje podmínky, za nichž se má za to, že správce delegoval své činnosti v takovém rozsahu, že se stal subjektem typu „poštovní schránka“ a nelze jej dále považovat za správce alternativního investičního fondu.

3.   Evropský orgán pro cenné papíry může vydat pokyny, aby zajistil konzistentní posuzování struktur pověření po celé Unii.

KAPITOLA IV

DEPOZITÁŘ

ODDÍL 1

Náležitosti písemné smlouvy

(čl. 21 odst. 2 směrnice 2011/61/EU)

Článek 83

Smluvní náležitosti

1.   Smlouva, kterou je depozitář v souladu s čl. 21 odst. 2 směrnice 2011/61/EU jmenován, se sepíše mezi depozitářem na jedné straně a správcem, a případně alternativním investičním fondem, na straně druhé a musí obsahovat alespoň následující prvky:

a)

popis služeb, které má depozitář poskytovat, a postupy, jež je třeba přijmout pro každý druh aktiv, do kterého může alternativní investiční fond investovat a který se pak svěří depozitáři;

b)

popis způsobu, jakým se má provádět úschova a dohled podle druhu aktiva a zeměpisných oblastí, v nichž hodlá alternativní investiční fond investovat. Pokud jde o povinnosti opatrování, zahrnuje tento popis také seznam zemí a postupů pro doplňování dalších zemí či případně vymazávání zemí ze seznamu. Tyto informace musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu, zakládacích dokumentech nebo nabídkových dokumentech alternativního investičního fondu ohledně aktiv, do nichž může fond investovat;

c)

prohlášení, že na odpovědnost depozitáře nemá vliv skutečnost, že své funkce opatrování svěřil třetí osobě, pokud se této odpovědnosti nezprostí v souladu s čl. 21 odst. 13 nebo 14 směrnice 2011/61/EU;

d)

období platnosti a podmínky pro změnu a ukončení smlouvy včetně situací, které by mohly vést k ukončení smlouvy, a podrobnosti ohledně postupu ukončování a případně postup, jakým by měl depozitář zaslat všechny odpovídající informace svému následníkovi;

e)

povinnosti zachování důvěrnosti platné pro všechny strany v souladu s příslušnými právními a správními předpisy. Tyto povinnosti nebrání příslušným orgánům v přístupu k relevantním dokumentům a informacím;

f)

prostředky a postupy, kterými depozitář předává správci nebo alternativnímu investičnímu fondu veškeré relevantní informace, které potřebují k plnění svých povinností, včetně uplatňování práv souvisejících s aktivy, a k tomu, aby správce a alternativní investiční fond mohli včas a přesně dohlížet na účty alternativního investičního fondu;

g)

prostředky a postupy, kterými správce a alternativní investiční fond předává veškeré relevantní informace nebo zajišťuje, že depozitář má přístup ke všem informacím, které potřebuje k plnění svých povinností, včetně postupů zajišťujících, že depozitář obdrží informace od ostatních stran jmenovaných alternativním investičním fondem nebo správcem;

h)

informace, zda depozitář nebo třetí strana, která byla pověřena úschovou v souladu s čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU, mohou aktiva, která jim byla svěřena, opětovně použít a případné podmínky takového použití;

i)

postupy, které je třeba sledovat, uvažuje-li se o změně statutu, zakládacích dokumentů nebo nabídkových dokumentů alternativního investičního fondu, kde jsou podrobně popsány situace, kdy má být depozitář informován nebo kdy je k provedení změny potřeba předchozího souhlasu depozitáře;

j)

všechny potřebné informace, které je třeba vyměnit mezi alternativním investičním fondem, správcem, třetí stranou jednající jménem alternativního investičního fondu nebo správce na jedné straně a depozitářem na straně druhé, týkající se prodeje, upsání, vyplacení, vydání, zrušení a opětovného nákupu podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu;

k)

všechny potřebné informace, které je třeba vyměnit mezi alternativním investičním fondem, správcem, třetí stranou jednající jménem alternativního investičního fondu nebo správce a depozitářem týkající se dohledu a kontroly vykonávaných depozitářem;

l)

jestliže strany smlouvy hodlají pro výkon části svých příslušných povinností jmenovat třetí strany, závazek průběžně poskytovat podrobnosti o jmenované třetí straně a na požádání informace o kritériích použitých k výběru třetí strany a zamýšlené kroky ke sledování činností vykonávaných vybranou třetí stranou;

m)

informace o úkolech a povinnostech smluvních stran v souvislosti s prevencí praní peněz a financování terorismu;

n)

informace o všech peněžních účtech otevřených na jméno alternativního investičního fondu nebo na jméno správce jednajícího na účet alternativního investičního fondu a postupech zajišťujících, že depozitář bude informován v případě, že bude na jméno alternativního investičního fondu nebo na jméno správce jednajícího na účet alternativního investičního fondu otevřen nový účet;

o)

podrobnosti ohledně depozitářových postupů eskalace, včetně totožnosti osob, které má depozitář kontaktovat uvnitř alternativního investičního fondu nebo případně správce, zahájí-li takový postup;

p)

závazek depozitáře, že informuje správce, jakmile se dozví, že oddělení aktiv není, nebo již není dostatečné, aby zajistilo ochranu třetí strany, jež byla v souladu s čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU v konkrétní jurisdikci pověřena úschovou, před insolvencí;

q)

postupy, které depozitáři ve vztahu k jeho povinnostem umožňují prošetřovat jednání správce nebo případně alternativního investičního fondu a hodnotit kvalitu předávaných informací, což zahrnuje přístup k účetním knihám fondu či případně správce nebo šetření na místě;

r)

postupy, kterými může správce či případně alternativní investiční fond posuzovat výkon depozitáře ve vztahu k jeho smluvním povinnostem.

2.   Podrobnosti o prostředcích a postupech uvedených v písmenech a) až r) musí být popsány ve smlouvě, kterou se jmenuje depozitář, nebo v jakékoli následné změně smlouvy.

3.   Smlouva, kterou se jmenuje depozitář, nebo jakákoli následná změna této smlouvy, na níž odkazuje odstavec 2, mají písemnou formu.

4.   Strany se mohou dohodnout, že veškeré informace, které si vyměňují, nebo jejich část mohou být předávány elektronicky za předpokladu, že je zajištěno řádné zaznamenávání těchto informací.

5.   Pokud to nevyžadují vnitrostátní právní předpisy, není povinné uzavřít písemnou dohodu pro každý alternativní investiční fond zvlášť; správce a depozitář mohou uzavřít rámcovou dohodu, v níž uvedou seznam alternativních investičních fondů spravovaných správcem, na které se dohoda vztahuje.

6.   Upřesní se, jaké vnitrostátní právní předpisy se na smlouvu o jmenování depozitáře a jakékoli následné dohody vztahují.

ODDÍL 2

Obecná kritéria pro posuzování pravidel obezřetnostního dohledu a dohledu, kterým podléhá depozitář usazený ve třetí zemi

(čl. 21 odst. 6 písm. b) směrnice 2011/61/EU)

Článek 84

Kritéria pro posuzování pravidel obezřetnostního dohledu a dohledu, kterým podléhá depozitář usazený ve třetí zemi

Posouzení, zda jsou pravidla obezřetnostního dohledu a dohledu, kterým podléhá depozitář ve třetí zemi, účinná, zda mají stejný účinek jako právo Unie a zda jsou účinně vymáhána, se pro účely čl. 21 odst. 6 písm. b) směrnice 2011/61/EU provádí podle následujících kritérií:

a)

depozitář podléhá povolení a neustálému dohledu příslušného veřejného orgánu s odpovídajícími zdroji k plnění jeho úkolů;

b)

právní předpisy třetí země stanoví kritéria pro povolení činnosti depozitáře, jež mají stejný účinek jako kritéria stanovená pro přístup k podnikání pro úvěrové instituce nebo investiční podniky v Unii;

c)

kapitálové požadavky uložené depozitáři ve třetí zemi mají stejný účinek jako požadavky platné v Unii podle toho, zda je depozitář stejné povahy jako úvěrová instituce nebo investiční podnik usazené v Unii;

d)

provozní podmínky platné pro depozitáře ve třetí zemi mají stejný účinek jako podmínky stanovené pro úvěrové instituce nebo investiční podniky v Unii v závislosti na povaze depozitáře;

e)

požadavky na plnění specifických povinností jako depozitář alternativního investičního fondu založený podle práva třetí země mají stejný účinek jako požadavky stanovené čl. 21 odst. 7 až 15 směrnice 2011/61/EU a jejích prováděcích opatření a příslušného vnitrostátního práva;

f)

v případě, že depozitář neplní požadavky a podmínky uvedené v písmenech a) až e), právo třetí země stanoví dostatečně odrazující kroky k vymáhání práva.

ODDÍL 3

Úkoly depozitáře, patřičná opatrnost a povinnost oddělení aktiv

(čl. 21 odst. 7 až 9 a 11 písm. c) a d) bod iii) směrnice 2011/61/EU)

Článek 85

Sledování peněžních prostředků – obecné požadavky

1.   Je-li u subjektu uvedeného v čl. 21 odst. 7 směrnice 2011/61/EU veden nebo otevřen hotovostní účet na jméno alternativního investičního fondu nebo na jméno správce, který za alternativní investiční fond jedná, nebo na jméno depozitáře, který za alternativní investiční fond jedná, správce zajistí, aby depozitář po převzetí svých povinností a poté průběžně obdržel veškeré příslušné informace, které k plnění svých povinností potřebuje.

2.   Aby měl depozitář přístup ke všem informacím týkajícím se hotovostních účtů alternativního investičního fondu a měl jasný přehled o všech hotovostních tocích fondu, musí alespoň:

a)

být po svém jmenování informován o všech stávajících hotovostních účtech otevřených na jméno alternativního investičního fondu nebo na jméno správce, který za fond jedná;

b)

být informován, jestliže alternativní investiční fond nebo správce, který za fond jedná, otevře nový hotovostní účet;

c)

obdržet veškeré informace týkající se hotovostních účtů otevřených u třetí strany, a to přímo od této třetí strany.

Článek 86

Sledování peněžních toků alternativního investičního fondu

Depozitář zajistí, aby byly účinně a řádně sledovány peněžní toky alternativního investičního fondu, a zejména alespoň:

a)

zajistí, aby veškeré peněžní prostředky alternativního investičního fondu byly vloženy na hotovostní účty otevřené u subjektů uvedených v čl. 18 odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 2006/73/ES na příslušných trzích, v jejichž rámci jsou pro činnost alternativního investičního fondu vyžadovány hotovostní účty, a tyto subjekty podléhají pravidlům obezřetnosti a dohledu, jež mají stejný účinek jako právo Unie, jsou účinně vymáhány a jsou v souladu se zásadami stanovenými v článku 16 směrnice 2006/73/ES;

b)

zavede účinné a řádné postupy k sesouhlasení všech peněžních toků a provádí takové sesouhlasení denně nebo v případě méně častých peněžních toků, jakmile k takovému toku dojde;

c)

zavede vhodné postupy, aby na konci pracovního dne byly identifikovány významné peněžní toky, a zejména takové toky, které by nemusely být v souladu s operacemi alternativního investičního fondu;

d)

pravidelně vyhodnocuje přiměřenost těchto postupů, také prostřednictvím celkového přezkumu postupů sesouhlasení nejméně jednou do roka a zajištěním, že hotovostní účty otevřené na jméno alternativního investičního fondu nebo na jméno správce, který za alternativní investiční fond jedná, nebo na jméno depozitáře, který za alternativní investiční fond jedná, jsou v postupu sesouhlasení zahrnuty;

e)

průběžně sleduje výsledky sesouhlasení a opatření přijatých v důsledku rozdílů zjištěných při postupu sesouhlasení, a pokud nedostatek nebyl bez zbytečného prodlení napraven, oznámí to správci, a pokud situaci nebylo možné vyjasnit či případně napravit, oznámí to rovněž příslušným orgánům;

f)

kontroluje soulad svých vlastních záznamů hotovostních pozic se záznamy správce. Správce zajistí, aby všechny pokyny a informace týkající se hotovostního účtu otevřeného u třetí strany byly zaslány depozitáři, aby mohl provést svůj vlastní postup sesouhlasení.

Článek 87

Povinnosti týkající se upisování

Správce zajistí, aby depozitář obdržel informace o platbách učiněných investory nebo jejich jménem při upisování podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu na konci každého pracovního dne, kdy správce, alternativní investiční fond nebo strana jednající jeho jménem, například zmocněnec obdrží takové platby nebo pokyn od investora. Správce zajistí, aby depozitář obdržel veškeré další relevantní informace, které potřebuje k zajištění toho, aby platby byly vloženy na hotovostní účty otevřené na jméno alternativního investičního fondu nebo na jméno správce, který za fond jedná, nebo na jméno depozitáře v souladu s ustanoveními čl. 21 odst. 7 směrnice 2011/61/EU.

Článek 88

Finanční nástroje, které mají být dány do opatrování

1.   Finanční nástroje, které náleží alternativnímu investičnímu fondu nebo správci jednajícímu jménem tohoto fondu a které nelze depozitáři fyzicky předat, se zahrnou do rozsahu povinností opatrování depozitáře, pokud jsou splněny všechny následující požadavky:

a)

jedná se o převoditelné cenné papíry včetně cenných papírů, které zahrnují derivátové nástroje, jak je uvedeno v čl. 51 odst. 3 posledním pododstavci směrnice 2009/65/ES a v článku 10 směrnice Komise 2007/16/ES (11), nástroje peněžního trhu nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování;

b)

lze je zapsat nebo držet na účtu přímo nebo nepřímo jménem depozitáře.

2.   Do opatrování nelze dát finanční nástroje, které jsou v souladu s platným vnitrostátním právem pouze přímo zapsané na jméno alternativního investičního fondu u samotného emitenta nebo jeho zástupce, například u registrátora nebo zmocněnce.

3.   Finanční nástroje, které náleží alternativnímu investičnímu fondu nebo správci jednajícímu jménem tohoto fondu a které lze depozitáři fyzicky předat, se vždy zahrnou do rozsahu povinností opatrování depozitáře.

Článek 89

Povinnosti úschovy u aktiv držených v opatrování

1.   Ke splnění povinností stanovených v čl. 21 odst. 8 písm. a) směrnice 2011/61/EU s ohledem na finanční nástroje držené v opatrování depozitář zajistí alespoň, aby:

a)

finanční nástroje byly řádně zapsány v souladu s čl. 21 odst. 8 písm. a) bodem ii) směrnice 2011/61/EU;

b)

záznamy a oddělené účty byly vedeny tak, aby byla zajištěna jejich přesnost, a zejména zaznamenána jejich souvztažnost k finančním nástrojům a peněžním prostředkům drženým pro alternativní investiční fond;

c)

bylo pravidelně prováděno sesouhlasení mezi interními účty a záznamy depozitáře a účty a záznamy jakékoli třetí strany, která je v souladu s čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU pověřena opatrováním;

d)

se ve vztahu k finančním nástrojům drženým v opatrování postupovalo s řádnou péčí za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany investorů;

e)

v celém řetězci opatrování byla všechna související rizika opatrování zhodnocena a sledována a správce byl informován, jestliže se zjistí značná rizika;

f)

byla zavedena přiměřená organizační opatření k minimalizaci rizika ztráty či znehodnocení finančních nástrojů nebo práv k těmto finančním nástrojům v důsledku podvodu, nekvalitní administrativy, nedostatečné evidence nebo nedbalosti;

g)

bylo ověřeno vlastnické právo alternativního investičního fondu nebo vlastnické právo správce jednajícího jménem tohoto fondu k danému aktivu.

2.   Pokud depozitář plněním svých úkolů opatrování pověří v souladu s čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU třetí osobu, nadále podléhá požadavkům uvedeným v odst. 1 písm. b) až e) tohoto článku. Depozitář rovněž zajistí, aby třetí strana splňovala požadavky uvedené v odst. 1 písm. b) až g) tohoto článku a povinnosti oddělení aktiv stanovené v článku 99.

3.   Depozitářovy povinnosti úschovy uvedené v odstavcích 1 a 2 se použijí na základě přístupu se zohledněním na podkladová aktiva držená finančními a případně právními strukturami, které jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány alternativním investičním fondem nebo správcem jednajícím jménem alternativního investičního fondu.

Požadavek uvedený v prvním pododstavci se neuplatní na fondy fondů ani na řídící a podřízené fondy, pokud podkladové fondy mají depozitáře, který provádí řádné opatrování aktiv těchto fondů.

Článek 90

Povinnosti úschovy týkající se ověření vlastnictví a vedení evidence

1.   Správce depozitáři po převzetí jeho povinností a poté průběžně poskytuje veškeré příslušné informace, které depozitář potřebuje ke splnění svých povinností podle čl. 21 odst. 8 písm. b) směrnice 2011/61/EU, a zajistí, aby depozitáři poskytovaly veškeré příslušné informace také třetí strany.

2.   Ke splnění povinností uvedených v čl. 21 odst. 8 písm. b) směrnice 2011/61/EU musí depozitář alespoň:

a)

mít bez zbytečného prodlení přístup k veškerým příslušným informacím, které potřebuje ke splnění své povinnosti ověřit vlastnictví a vést evidenci, včetně příslušných informací, jež mají depozitáři poskytnout třetí strany;

b)

disponovat dostatečnými a spolehlivými informacemi, aby se ujistil o vlastnickém právu alternativního investičního fondu nebo vlastnickém právu správce jednajícího jménem fondu k daným aktivům;

c)

vést evidenci o těch aktivech, u nichž se ujistil, že alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem tohoto fondu na ně má vlastnické právo. Ke splnění této povinnosti musí depozitář:

i)

zapsat ve své evidenci na jméno alternativního investičního fondu aktiva, včetně jejich příslušných nominálních hodnot, u nichž se ujistil, že na ně alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem fondu mají vlastnické právo,

ii)

být kdykoli schopen poskytnout kompletní a aktualizovaný soupis aktiv alternativního investičního fondu, včetně jejich příslušných nominálních hodnot.

Pro účely odst. 2 písm. c) bodu ii) depozitář zajistí, že jsou zavedeny postupy, aby zapsaná aktiva nemohla být připsána, převedena, vyměněna nebo doručena, aniž by o takových transakcích byl depozitář nebo jeho zástupce informován, a depozitář má bez zbytečného prodlení přístup k listinným důkazům o každé transakci a pozici od příslušné třetí osoby. Správce zajistí, aby příslušná třetí strana poskytovala depozitáři bez zbytečného prodlení osvědčení a jiné listinné důkazy pokaždé, když dojde k prodeji nebo nabytí aktiv nebo k podnikovému opatření („corporate action“), jehož důsledkem je emise finančního nástroje, a to alespoň jednou za rok.

3.   V každém případě depozitář zajistí, aby správce měl zavedeny a uplatňoval vhodné postupy k ověření, zda aktiva nabytá alternativním investičním fondem, který spravuje, jsou odpovídajícím způsobem zapsána na jméno alternativního investičního fondu nebo na jméno správce, jenž za fond jedná, a ke kontrole souladu mezi pozicemi v evidenci správce a aktivy, u nichž se depozitář ujistil, že k nim má alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem fondu vlastnická práva. Správce zajistí, aby všechny pokyny a příslušné informace týkající se aktiv alternativního investičního fondu byly zaslány depozitáři, aby mohl provést svůj vlastní postup ověření či sesouhlasení.

4.   Pro případ, že je zjištěna nesrovnalost, depozitář vytvoří a zavede postup eskalace, jehož součástí je informování správce a příslušného orgánu v případě, že situaci nelze vyjasnit či případně napravit.

5.   Depozitářovy povinnosti úschovy uvedené v odstavcích 1 až 4 se použijí na základě přístupu se zohledněním na podkladová aktiva držená finančními či případně právními strukturami, které alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem alternativního investičního fondu založil pro účely investování do podkladových aktiv a které přímo nebo nepřímo kontroluje.

Požadavek uvedený v prvním pododstavci se neuplatní na fondy fondů ani na řídící a podřízené fondy, pokud podkladové fondy mají depozitáře, který provádí úkoly ověření vlastnictví a vedení evidence pro aktiva tohoto fondu.

Článek 91

Informační povinnosti hlavních makléřů

1.   Byl-li jmenován hlavní makléř, správce zajistí, aby od data tohoto jmenování byla v platnosti dohoda, podle níž je hlavní makléř povinen zpřístupnit depozitáři zejména prohlášení na trvalém nosiči obsahující následující informace:

a)

hodnoty položek vyjmenovaných v odstavci 3 na konci každého pracovního dne;

b)

podrobnosti o jakýchkoli dalších záležitostech nezbytné k tomu, aby depozitář alternativního investičního fondu měl aktualizované a přesné informace o hodnotě aktiv, jejichž úschovou byl v souladu s čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU pověřen.

2.   Prohlášení uvedené v odstavci 1 se depozitáři alternativního investičního fondu zpřístupní nejpozději na konci pracovního dne následujícího po dni, jehož se týká.

3.   Položky uvedené v odst. 1 písm. a) zahrnují:

a)

celkovou hodnotu aktiv, který hlavní makléř drží na účet alternativního investičního fondu, pokud je úschovou pověřena v souladu s čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU jiná osoba. Hodnota následujících položek:

i)

hotovostní úvěry poskytnuté alternativnímu investičnímu fondu a připsaný úrok,

ii)

cenné papíry, které má alternativní investiční fond opětovně doručit v rámci otevřených krátkých pozic, do kterých vstoupil na účet fondu;

iii)

stávající částky vypořádání, jež má alternativní investiční fond zaplatit v rámci termínových smluv (futures),

iv)

peněžní příjmy z krátkých prodejů držené hlavním makléřem ve vztahu ke krátkým pozicím, do kterých vstoupil na účet fondu,

v)

peněžní prostředky držené hlavním makléřem ve vztahu k otevřeným termínovým smlouvám (futures), které jsou uzavřeny na účet fondu. Tato povinnost platí vedle povinností plynoucích z článků 87 a 88,

vi)

tržně přeceněné závěrečné (mark-to-market close-out) expozice plynoucí z OTC transakcí, které jsou uzavřeny na účet fondu,

vii)

celkové zajištěné závazky alternativního investičního fondu vůči hlavnímu makléři a

viii)

všechna ostatní aktiva týkající se alternativního investičního fondu;

b)

hodnotu ostatních aktiv uvedených v čl. 21 odst. 8 písm. b) směrnice 2011/61/EU držených hlavním makléřem jako zajištění ve vztahu k zajištěným transakcím, do kterých vstoupil v rámci makléřské dohody;

c)

hodnotu aktiv alternativního investičního fondu, u nichž hlavní makléř uplatnil právo využití;

d)

seznam všech institucí, u nichž hlavní makléř drží nebo může držet peněžní prostředky alternativního investičního fondu na účtu otevřeném na jméno tohoto fondu nebo na jméno správce, který za fond jedná, v souladu s čl. 21 odst. 7 směrnice 2011/61/EU.

Článek 92

Povinnosti dohledu – obecné požadavky

1.   Při svém jmenování posoudí depozitář rizika spojená s povahou, rozsahem a složitostí strategie alternativního investičního fondu a organizace správce, aby vypracoval postupy dohledu, jež jsou vhodné pro daný fond a aktiva, do nichž fond investuje, a tyto postupy pak zavede a uplatní. Postupy se pravidelně aktualizují.

2.   Při plnění povinností dohledu podle čl. 21 odst. 9 směrnice 2011/61/EU provádí depozitář kontroly ex post a ověření postupů a procedur, za něž zodpovídá správce, alternativní investiční fond nebo ustanovená třetí strana. Depozitář za všech okolností zajistí, že existují vhodné postupy ověření a sesouhlasení, které jsou zavedeny, používány a často přehodnocovány. Správce zajistí, aby všechny pokyny týkající se aktiv a operací alternativního investičního fondu byly zaslány depozitáři, aby mohl provést svůj vlastní postup ověření či sesouhlasení.

3.   Depozitář vytvoří jasný a komplexní postup eskalace, aby mohl řešit situace, kdy při plnění svých povinností dohledu zjistí potenciální nesrovnalosti, a podrobnosti o tomto postupu na žádost zpřístupní příslušným orgánům správce.

4.   Správce depozitáři po převzetí jeho povinností a poté průběžně poskytuje veškeré příslušné informace, které depozitář potřebuje ke splnění svých povinností podle čl. 21 odst. 9 směrnice 2011/61/EU, včetně informací, které mají depozitáři poskytovat třetí strany. Správce zejména zajistí, aby depozitář mohl mít přístup k účetním knihám a provádět kontroly na místě v prostorách správce a jakéhokoli poskytovatele služeb jmenovaného alternativním investičním fondem nebo správcem, jako například administrátorů nebo externích znalců, a případně aby kvalifikovaní nezávislí auditoři nebo jiní odborníci mohli přezkoumat zprávy a prohlášení o uznaných externích osvědčeních, aby byla zajištěna přiměřenost a vhodnost zavedených postupů.

Článek 93

Povinnosti týkající se upisování a vyplácení

K dosažení souladu s čl. 21 odst. 9 písm. a) směrnice 2011/61/EU splní depozitář následující požadavky:

1)

depozitář zajistí, aby alternativní investiční fond, správce nebo pověřený subjekt vytvořil, zavedl a používal vhodné a soudržné postupy za účelem:

i)

sesouhlasení pokynů k upsání s výnosy z upsání a sesouhlasení počtu emitovaných podílových jednotek nebo akcií s výnosy z upsání, které alternativní investiční fond získal,

ii)

sesouhlasení pokynů k vyplacení s vyplacenými částkami a sesouhlasení počtu zrušených podílových jednotek nebo akcií s částkami, které alternativní investiční fond vyplatil,

iii)

pravidelného ověření, zda je postup sesouhlasení vhodný.

Pro účely bodů i), ii) a iii) depozitář zejména pravidelně kontroluje, zda celkový počet podílových jednotek nebo akcií na účtech alternativního investičního fondu souhlasí s celkovým počtem podílových jednotek nebo akcií v oběhu zapsaných v registru fondu.

2)

Depozitář zajistí, aby postupy týkající se prodeje, emise, odkupu, vyplácení a zrušení podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu byly v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a se statutem nebo zakládacími dokumenty alternativního investičního fondu, pravidelně tento soulad kontroluje a ověřuje, zda jsou dané postupy efektivně uplatňovány.

3)

Četnost depozitářových kontrol odpovídá četnosti upsání a vyplacení.

Článek 94

Povinnosti týkající se oceňování akcií/podílových jednotek

1.   K dosažení souladu s čl. 21 odst. 9 písm. b) směrnice 2011/61/EU musí depozitář:

a)

průběžně ověřovat, zda jsou vytvořeny a používány vhodné a soudržné postupy oceňování aktiv alternativního investičního fondu v souladu s článkem 19 směrnice 2011/61/EU a jejích prováděcích opatření a se statutem nebo zakládacími dokumenty alternativního investičního fondu, a

b)

zajistit, aby zásady a postupy oceňování byly účinně prováděny a pravidelně přehodnocovány.

2.   Postupy depozitáře se provádí s četností, která odpovídá četnosti uvedené v zásadách oceňování alternativního investičního fondu, jež jsou vymezeny v článku 19 směrnice 2011/61/EU a jejích prováděcích opatřeních.

3.   Pokud se depozitář domnívá, že výpočet hodnoty akcií nebo podílových jednotek alternativního investičního fondu nebyl proveden v souladu s platnými právními předpisy nebo se statutem fondu nebo s článkem 19 směrnice 2011/61/EU, oznámí to správci a případně alternativnímu investičnímu fondu a zajistí, aby byly v nejlepším zájmu investorů fondu včas podniknuty kroky k nápravě.

4.   Je-li jmenován externí znalec, depozitář zkontroluje, zda je toto jmenování v souladu s článkem 19 směrnice 2011/61/EU a jejími prováděcími opatřeními.

Článek 95

Povinnosti týkající se plnění pokynů správce

K dosažení souladu s čl. 21 odst. 9 písm. c) směrnice 2011/61/EU musí depozitář alespoň:

a)

vypracovat a zavést vhodné postupy k ověření, že alternativní investiční fond a správce jednají v souladu s platnými právními a správními předpisy a se statutem a zakládacími dokumenty fondu. Depozitář zejména sleduje, zda alternativní investiční fond dodržuje investiční omezení a limity pákového efektu stanovené v nabídkových dokumentech fondu. Tyto postupy jsou úměrné povaze, rozsahu a složitosti alternativního investičního fondu;

b)

vypracovat a zavést postup eskalace pro případ, že alternativní investiční fond poruší jeden z limitů nebo omezení uvedených v písmenu a).

Článek 96

Povinnosti týkající se včasného vypořádání transakcí

1.   K dosažení souladu s čl. 21 odst. 9 písm. d) směrnice 2011/61/EU musí depozitář vytvořit postup ke zjištění situací, kdy protiplnění související s operacemi s aktivy alternativního investičního fondu nebo správce jednajícího jménem fondu nebylo alternativnímu investičnímu fondu poskytnuto v obvyklých lhůtách, uvědomit o tom správce, a jestliže situace nebyla napravena, požádat, aby protistrana pokud možno finanční nástroje vrátila.

2.   Jestliže se transakce neodehrávají na regulovaném trhu, posuzují se obvyklé lhůty s ohledem na podmínky související s danými transakcemi (smlouvy o OTC derivátech nebo investice do nemovitostí nebo do soukromě vlastněných společností).

Článek 97

Povinnosti týkající se rozdělení příjmů alternativního investičního fondu

1.   K dosažení souladu s čl. 21 odst. 9 písm. e) směrnice 2011/61/EU musí depozitář:

a)

zajistit, aby byl výpočet čistého příjmu, jakmile jej správce ohlásil, prováděn v souladu se statutem nebo zakládacími dokumenty alternativního investičního fondu a příslušnými vnitrostátními právními předpisy;

b)

zajistit, aby byla přijata odpovídající opatření, pokud auditoři alternativního investičního fondu vyjádří výhrady k ročnímu finančnímu výkazu. Alternativní investiční fond nebo správce jednající jménem fondu poskytne depozitáři veškeré informace o výhradách vyjádřených k finančnímu výkazu a

c)

zkontrolovat úplnost a přesnost plateb dividend, jakmile byly správcem ohlášeny, a případně odměny za zhodnocení kapitálu.

2.   Jestliže má depozitář za to, že výpočet příjmu nebyl proveden v souladu s příslušnými právními předpisy nebo se statutem nebo zakládacími dokumenty alternativního investičního fondu, uvědomí o tom správce a případně fond a zajistí, aby byly včas podniknuty kroky k nápravě v nejlepším zájmu investorů fondu.

Článek 98

Patřičná opatrnost

1.   Ke splnění povinností stanovených v čl. 21 odst. 11 písm. c) směrnice 2011/61/EU depozitář zavede a používá pro výběr a průběžné sledování pověřené osoby vhodný a dokumentovaný postup založený na patřičné opatrnosti. Tento postup se pravidelně a nejméně jednou za rok přehodnotí a na žádost se zpřístupní příslušným orgánům.

2.   Při výběru a jmenování třetí osoby, kterou depozitář v souladu s čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU pověří úkoly úschovy, jedná depozitář s patřičnou dovedností, péčí a opatrností, aby zajistil, že svěřením finančních nástrojů této třetí osobě je zachována přiměřená úroveň ochrany. Depozitář musí alespoň:

a)

posoudit právní a regulační rámec, včetně rizika země, rizika opatrování a vymahatelnosti smluv třetí strany. Toto posouzení by mělo depozitáři zejména umožnit, aby určil možné dopady platební neschopnosti třetí strany na aktiva a práva alternativního investičního fondu. Jestliže se depozitář dozví, že oddělení aktiv není dostatečné k zajištění ochrany před platební neschopností kvůli právním předpisům země, ve které je třetí strana usazena, uvědomí o tom neprodleně správce;

b)

posoudit, zda praxe, postupy a vnitřní kontroly třetí strany jsou přiměřené k zajištění toho, že finanční nástroje alternativního investičního fondu nebo správce jednajícího jménem fondu požívají vysoké úrovně péče a ochrany;

c)

posoudit, zda finanční síla a pověst třetí strany odpovídají úkolům, kterými je pověřena. Posouzení se zakládá na informacích poskytnutých potenciální třetí stranou, jakož i na dalších údajích a informacích, pokud jsou k dispozici.

d)

zajistit, že třetí strana má provozní a technické zázemí nezbytné k plnění svěřených úkolů opatrování s uspokojivou mírou ochrany a zabezpečení.

3.   Depozitář provádí s patřičnou dovedností, péčí a opatrností pravidelné kontroly a průběžné sledování, aby zajistil, že třetí strana nadále splňuje kritéria stanovená v odstavci 1 tohoto článku a podmínky stanovené v čl. 21 odst. 11 písm. d) směrnice 2011/61/EU. Za tímto účelem musí depozitář alespoň:

a)

sledovat výkonnost třetí strany a její soulad s normami depozitáře;

b)

zajistit, že třetí strana plní úkoly opatrování s patřičnou péčí, obezřetností a opatrností, a zejména že skutečně zachovává oddělení finančních nástrojů v souladu s požadavky článku 99;

c)

přezkoumat rizika opatrování související s rozhodnutím svěřit aktiva třetí straně a bez zbytečného prodlení uvědomit alternativní investiční fond nebo správce o jakékoli změně těchto rizik. Posouzení se zakládá na informacích poskytnutých třetí stranou a na dalších údajích a informacích, pokud jsou k dispozici. V období otřesů na finančních trzích nebo pokud je zjištěno riziko, zvýší se četnost a zvětší se rozsah přezkumu. Jestliže se depozitář dozví, že oddělení aktiv již není dostatečné k zajištění ochrany před platební neschopností kvůli právním předpisům země, ve které je třetí strana usazena, uvědomí o tom neprodleně správce.

4.   Pokud třetí strana pověří plněním svých svěřených úkolů další osobu, platí obdobně podmínky a kritéria stanovené v odstavcích 1, 2 a 3.

5.   Depozitář sleduje soulad s čl. 21 odst. 4 směrnice 2011/61/EU.

6.   Depozitář vypracuje nouzový plán obnovy pro každý trh, na němž v souladu s čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU jmenuje třetí stranu, aby plnila povinnosti úschovy. Takový plán obnovy obsahuje určení případného alternativního poskytovatele.

7.   Pokud pověřená osoba již nesplňuje uvedené požadavky, depozitář přijme opatření, včetně ukončení smlouvy, která jsou v nejlepším zájmu alternativního investičního fondu a jeho investorů.

Článek 99

Povinnost oddělení aktiv

1.   Pokud byla úkoly úschovy zcela nebo částečně pověřena třetí strana, depozitář zajistí, že tato třetí strana, které byly úkoly úschovy svěřeny podle čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU, jedná v souladu s povinností oddělení aktiv stanovené v čl. 21 odst. 11 písm. d) bodě iii) směrnice 2011/61/EU, a ověří, že tato třetí strana:

a)

uchovává záznamy a účty nezbytné k tomu, aby mohla kdykoli a neprodleně rozlišit aktiva alternativních investičních fondů, které jsou klienty depozitáře, od svých vlastních aktiv, aktiv jiných klientů, aktiv držených depozitářem na jeho vlastní účet a aktiv držených pro klienty depozitáře, kteří nejsou alternativními investičními fondy;

b)

uchovává záznamy a účty způsobem, který zajišťuje jejich přesnost a zvláště to, že odpovídají aktivům uschovaným pro depozitářovy klienty;

c)

pravidelně provádí sesouhlasení mezi svými interními účty a záznamy a účty a záznamy třetí strany, kterou v souladu s čl. 21 odst. 11 třetím pododstavcem směrnice 2011/61/EU pověřila úkoly úschovy;

d)

zavede přiměřená organizační opatření k minimalizaci rizika ztráty či znehodnocení finančních nástrojů nebo práv k těmto finančním nástrojům v důsledku zneužití finančních nástrojů, podvodu, nekvalitní administrativy, nedostatečné evidence nebo nedbalosti;

e)

pokud je třetí strana subjektem uvedeným v čl. 18 odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 2006/73/ES, který podléhá účinným pravidlům obezřetnosti a účinnému dohledu, jež mají stejný účinek jako právo Unie a jež jsou účinně vymáhány, depozitář přijme nezbytné kroky k zajištění toho, že peněžní prostředky alternativního investičního fondu jsou drženy na účtu nebo na účtech v souladu s čl. 21 odst. 7 směrnice 2011/61/EU.

2.   Jestliže depozitář pověřil v souladu s čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU úkoly opatrování třetí stranu, je účelem sledování, jak tato třetí strana dodržuje povinnosti oddělovat aktiva, zajistit, aby finanční nástroje, které patří klientům, byly chráněny před platební neschopností této třetí strany. Pokud v souladu s příslušnými právními předpisy, zahrnujícími zejména právní předpisy týkající se majetku nebo platební neschopnosti, nejsou požadavky stanovené v odstavci 1 dostatečné k dosažení daného cíle, depozitář posoudí, jaká další opatření je třeba provést, aby se minimalizovalo riziko ztráty a byla zachována odpovídající úroveň ochrany.

3.   Jestliže třetí strana, která byla v souladu s čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU pověřena úkoly úschovy, rozhodne podle čl. 21 odst. 11 třetího pododstavce směrnice 2011/61/EU pověřit úkoly úschovy nebo jejich částí další třetí stranu, použijí se obdobně odstavce 1 a 2.

ODDÍL 4

Ztráta finančních nástrojů, zproštění odpovědnosti a objektivní důvody

(čl. 21 odst. 12 a 13 směrnice 2011/61/EU)

Článek 100

Ztráta finančních nástrojů, které byly drženy v opatrování

1.   Za ztrátu finančního nástroje drženého v opatrování ve smyslu čl. 21 odst. 12 směrnice 2011/61/EU se považuje situace, kdy ve vztahu k finančními nástroji drženému v opatrování depozitářem nebo třetí stranou, jež byla opatrováním finančního nástroje drženého v opatrování pověřena, je splněna některá z následujících podmínek:

a)

tvrzené vlastnické právo alternativního investičního fondu se ukáže neplatným, protože již zaniklo nebo nikdy neexistovalo;

b)

alternativní investiční fond byl s konečnou platností zbaven vlastnického práva k finančnímu nástroji;

c)

alternativní investiční fond není s konečnou platností schopen s daným finančním nástrojem přímo či nepřímo nakládat.

2.   Správce potvrdí ztrátu finančního nástroje podle zdokumentovaného postupu, který je snadno přístupný příslušným orgánům. Jakmile je ztráta potvrzena, je okamžitě na trvalém nosiči oznámena investorům.

3.   Finanční nástroj držený v opatrování se nepovažuje za ztracený ve smyslu čl. 21 odst. 12 směrnice 2011/61/EU, pokud je alternativní investiční fond s konečnou platností zbaven vlastnického práva ke konkrétnímu nástroji, ale tento nástroj je nahrazen jiným finančním nástrojem či nástroji nebo na jiný nástroj přeměněn.

4.   V případě platební neschopnosti třetí strany, která byla pověřena opatrováním finančních nástrojů držených v opatrování, správce ztrátu finančního nástroje drženého v opatrování formálně potvrdí, jakmile je s jistotou splněna jedna z podmínek uvedených v odstavci 1.

Zda byla splněna některá z podmínek stanovených v odstavci 1, je jisté nejpozději na konci úpadkového řízení. Správce a depozitář úpadkové řízení pozorně sledují, aby zjistili, zda všechny nebo některé finanční nástroje svěřené třetí straně, která byla pověřena opatrováním finančních nástrojů, byly skutečně ztraceny.

5.   Ztráta finančního nástroje drženého v opatrování se formálně potvrdí bez ohledu na to, zda podmínky uvedené v odstavci 1 jsou výsledkem podvodu, nedbalosti nebo jiného úmyslného či neúmyslného jednání.

Článek 101

Zproštění odpovědnosti podle čl. 21 odst. 12 směrnice 2011/61/EU

1.   Depozitář nenese odpovědnost podle čl. 21 odst. 12 druhého pododstavce směrnice 2011/61/EU, pokud může prokázat, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a)

událost, která vedla ke ztrátě, není výsledkem jednání nebo opomenutí depozitáře nebo třetí strany, jež byla v souladu s čl. 21 odst. 8 písm. a) směrnice 2011/61/EU pověřena opatrováním finančních nástrojů držených v opatrování;

b)

depozitář nemohl rozumně zabránit události, která vedla ke ztrátě, i přesto, že přijal veškerá opatření, která jsou povinností obezřetného depozitáře podle obvyklé praxe v této oblasti;

c)

i přesto, že depozitář důkladně a zcela uplatňoval patřičnou opatrnost, nemohl ztrátě zabránit.

Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud depozitář zajistil, že depozitář a třetí strana, jež byla v souladu s čl. 21 odst. 8 písm. a) směrnice 2011/61/EU pověřena opatrováním finančních nástrojů držených v opatrování, učinili všechny následující kroky:

i)

vytvořit, zavést, použít a udržovat struktury a postupy a zajistit, že odborné znalosti jsou přiměřené a úměrné povaze a složitosti aktiv alternativního investičního fondu, aby bylo možné včas zjistit a průběžně sledovat vnější události, které by mohly způsobit ztrátu finančního nástroje drženého v opatrování,

ii)

průběžně posuzovat, zda některá z událostí uvedených v prvním bodě představuje značné riziko ztráty finančního nástroje drženého v opatrování,

iii)

informovat správce o zjištěných značných rizicích a podniknout případně vhodné kroky, které zabrání ztrátě finančních nástrojů držených v opatrování nebo ji zmírní, pokud byly zjištěny skutečné nebo potenciální vnější události, u kterých existuje podezření, že představují značné riziko ztráty finančního nástroje drženého v opatrování.

2.   Požadavky uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se mohou považovat za splněné v případě:

a)

přírodních jevů mimo lidskou kontrolu nebo vliv;

b)

přijetí zákona, vyhlášky, nařízení, rozhodnutí nebo příkazu jakoukoli vládou nebo vládním orgánem, včetně soudu či tribunálu, které má vliv na finanční nástroj držený v opatrování;

c)

války, nepokojů nebo jiných větších otřesů.

3.   Požadavky uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se nepovažují za splněné v případě mimo jiné účetní chyby, provozního selhání, podvodu a nedodržení požadavku oddělení aktiv na úrovni depozitáře nebo třetí strany, jež byla v souladu s čl. 21 odst. 8 písm. a) směrnice 2011/61/EU pověřena opatrováním finančních nástrojů držených v opatrování.

4.   Tento článek se obdobně vztahuje na pověřenou osobu, pokud depozitář smluvně převedl svou odpovědnost v souladu s čl. 21 odst. 13 a 14 směrnice 2011/61/EU.

Článek 102

Objektivní důvody depozitáře pro smluvní zproštění odpovědnosti

1.   Objektivní důvody pro smluvní zproštění odpovědnosti podle čl. 21 odst. 13 směrnice 2011/61/EU jsou:

a)

omezeny na přesné a konkrétní okolnosti popisující danou činnost;

b)

v souladu s depozitářovými politikami a rozhodnutími.

2.   Objektivní důvody se stanoví pokaždé, kdy se depozitář hodlá zprostit své odpovědnosti.

3.   Má se za to, že depozitář má objektivní důvody zprostit se smluvně své odpovědnosti v souladu s čl. 21 odst. 13 směrnice 2011/61/EU, jestliže může prokázat, že neměl jinou možnost, než svými úkoly opatrování pověřit třetí stranu. To nastane zejména v případě, že:

a)

právní předpisy třetí země vyžadují, aby jisté finanční nástroje byly drženy v opatrování místním subjektem, a zároveň existují místní subjekty, které splňují kritéria pro pověření stanovená v čl. 21 odst. 11 směrnice 2011/61/EU, nebo

b)

správce trvá na udržení investice v jisté jurisdikci i přes varování depozitáře, že toto rozhodnutí představuje zvýšené riziko.

KAPITOLA V

POŽADAVKY NA TRANSPARENTNOST, PÁKOVÝ EFEKT, PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE TŘETÍCH ZEMÍ A VÝMĚNA INFORMACÍ O MOŽNÝCH DŮSLEDCÍCH ČINNOSTI SPRÁVCE

ODDÍL 1

Výroční zpráva, informování investorů a podávání zpráv příslušným orgánům

(čl. 22 odst. 2 písm. a) až e), čl. 23 odst. 4 a čl. 24 odst. 1 směrnice 2011/61/EU)

Článek 103

Obecné zásady pro výroční zprávu

Všechny informace poskytované ve výroční zprávě, včetně informací upřesněných v tomto oddíle, se podávají způsobem, který zajišťuje příslušné významné, spolehlivé, srovnatelné a jasné informace. Výroční zpráva obsahuje informace, které investoři potřebují ve vztahu ke strukturám jistého alternativního investičního fondu.

Článek 104

Obsah a formát rozvahy nebo výkazu aktiv a pasiv a výkazu zisku a ztráty

1.   Rozvaha nebo výkaz aktiv a pasiv v souladu s čl. 22 odst. 2 písm. a) směrnice 2011/61/EU sestává z následujících částí, s rozčleněním na uvedené položky:

a)

„aktiva“, jimiž se rozumí majetek alternativního investičního fondu nabytý v minulosti za účelem dosažení výnosů; aktiva se člení na tyto položky:

i)

„investice“, které zahrnují mimo jiné dluhové a majetkové cenné papíry, nemovitosti, majetek a deriváty,

ii)

„peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty“, které zahrnují mimo jiné pokladní hotovost, vklady splatné na požádání a kvalifikované krátkodobé likvidní investice,

iii)

„pohledávky“, které zahrnují mimo jiné pohledávky ve vztahu k dividendám a úrokům, prodané investice, částky dlužné od makléřů a „zálohy“, k nimž patří mimo jiné částky zaplacené předem vztahující se k výdajům alternativního investičního fondu;

b)

„pasiva“, jimiž se rozumějí stávající závazky alternativního investičního fondu, které vznikly v minulosti a jejichž budoucí plnění předpokládá výdaje z majetku fondu; pasiva se člení na tyto položky:

i)

„závazky“, které zahrnují mimo jiné částky splatné ve vztahu k nákupu investic nebo vyplacení podílových jednotek či akcií v alternativním investičním fondu a částky dlužné makléřům a „výdaje příštích období“, které zahrnují mimo jiné závazky za poplatky za správu, za poradenství, výkonnostní poplatky, úroky a jiné výdaje, k nimž došlo během činnosti alternativního investičního fondu,

ii)

„půjčky“, které zahrnují mimo jiné částky splatné bankám a jiným protistranám,

iii)

„další závazky“, které zahrnují mimo jiné částky dlužné protistranám za zajištění při vrácení vypůjčených cenných papírů, výnosy příštích období a splatné dividendy a splatné rozdělení kapitálu;

c)

„čistá aktiva“ představující zbývající hodnotu aktiv alternativního investičního fondu po odečtení všech pasiv.

2.   Výkaz zisku a ztráty se sestává z následujících částí, s rozčleněním na uvedené položky a podpoložky:

a)

„výnosy“, jimiž se rozumí každý nárůst čisté hodnoty aktiv během účetního období k němuž došlo získáním nebo zhodnocením aktiv, nebo snížením pasiv, přičemž do výnosů se nezahrnují příspěvky od investorů; výnosy se člení na tyto položky a podpoložky:

i)

„investiční výnosy“, jež lze dále klasifikovat následovně:

„výnosy z dividend“ týkající se dividend z kapitálových investic, jejichž je alternativní investiční fond příjemcem,

„výnosy z úroků“ týkající se úroků z dluhových investic a peněžních prostředků, jejichž je alternativní investiční fond příjemcem,

„výnosy z pronájmu“ týkající se výnosů z pronájmu pocházejícího z investic do nemovitostí, jejichž je alternativní investiční fond příjemcem,

ii)

„realizovaný výnos z finančních operací“, který představuje výnos z prodeje investičních nástrojů a podílů,

iii)

„nerealizovaný výnos z finančních operací“, který představuje výnos z přecenění investičních nástrojů a podílů, a

iv)

„další výnosy“, které zahrnují mimo jiné výnosy z poplatků za půjčené cenné papíry a z dalších poplatků;

b)

„náklady“, jimiž se rozumí každý pokles hodnoty aktiv během účetního období k němuž došlo pozbytím nebo znehodnocením aktiv nebo přírůstkem pasiv, přičemž do nákladů se nezahrnuje rozdělování kapitálu investorům; náklady se člení na tyto položky:

„poplatky za poradenství nebo správu v souvislosti s investováním“, které zahrnují poplatky poradcům nebo správcům,

„ostatní náklady“, které zahrnují mimo jiné administrativní poplatky, odměny odborníkům, poplatky za opatrování a úroky. Pokud jsou svou povahou významné, uvádějí se jednotlivé položky zvlášť,

„realizovaná ztráta z investic“, která představuje ztrátu vzniklou při zcizení investičních nástrojů nebo podílů,

„nerealizovanou ztrátu z investic“, která představuje ztrátu vzniklou přeceněním investičních nástrojů nebo podílů;

c)

„čistý zisk nebo ztráta“, představující rozdíl mezi náklady a výnosy.

3.   Úprava, nomenklatura a terminologie řádkových položek musí být v souladu s příslušnými účetními standardy nebo pravidly přijatými alternativním investičním fondem a vyhovují právním předpisům platným v místě, kde je alternativní investiční fond usazen. Řádkové položky mohou být změněny nebo rozšířeny, aby splňovaly výše uvedené požadavky.

4.   Doplňující řádkové položky, nadpisy a mezisoučty se vloží, pokud je takový způsob prezentace užitečný pro pochopení finanční situace alternativního investičního fondu z rozvahy či z výkazu aktiv a pasiv nebo pochopení finančních výsledků z obsahu a formátu rozpisu příjmů a výdajů. Je-li to užitečné, doplní se další informace v příloze k účetní závěrce. Účelem této přílohy je poskytnout popis nebo rozbor položek zveřejněných v této závěrce a informace o položkách, které nesplňují podmínky pro zahrnutí do této závěrky.

5.   Každá významná třída podobných položek musí být prezentována samostatně. Jsou-li významné, uvedou se i jednotlivé položky. Významnost se posuzuje podle požadavků schváleného účetního rámce.

6.   Úprava a klasifikace položek v rozvaze nebo ve výkazu aktiv a pasiv se zachovají pro každé vykazovací nebo účetní období stejné, pokud nevyjde najevo, že by byla vhodnější jiná úprava nebo klasifikace, například v případě, že nová investiční strategie vede k odlišným obchodním tokům, nebo pokud změnu úpravy vyžaduje účetní standard.

7.   Pokud jde o obsah a formát rozpisu příjmů a výdajů stanovený v příloze IV, zahrnou se do rozpisu příjmů a výdajů všechny položky příjmů a výdajů v daném období, pokud účetní standard schválený alternativním investičním fondem nestanoví jinak.

Článek 105

Zpráva o činnosti v účetním období

1.   Zpráva o činnosti v účetním období obsahuje alespoň:

a)

přehled investičních činností za daný rok nebo období a přehled portfolia alternativního investičního fondu na konci daného roku či období;

b)

přehled výsledků alternativního investičního fondu za daný rok či období;

c)

podstatné níže upřesněné změny údajů uvedených v článku 23 směrnice 2011/61/EU, které dosud nejsou v účetní závěrce uvedeny.

2.   Zpráva musí obsahovat spravedlivý a vyvážený přezkum činností a výsledků alternativního investičního fondu a též popis hlavních rizik a investičních nebo ekonomických nejistot, kterým by mohl alternativní investiční fond čelit.

3.   Rozbor zahrnuje klíčové finanční i nefinanční ukazatele výsledků týkajících se daného alternativního investičního fondu, a to v rozsahu nezbytném pro pochopení investičních činností tohoto fondu nebo jeho výsledků. Informace předložené ve zprávě jsou v souladu s vnitrostátními pravidly platnými v místě, kde je alternativní investiční fond usazen.

4.   Informace ve zprávě o činnostech za účetní období tvoří součást zprávy členů správní rady či investičních správců, pokud je tato zpráva obvykle předkládána společně s účetní závěrkou alternativního investičního fondu.

Článek 106

Podstatné změny

1.   Změna údaje se považuje za podstatnou ve smyslu čl. 22 odst. 2 písm. d) směrnice 2011/61/EU, jestliže existuje značná pravděpodobnost, že jakmile se rozumný investor takový údaj dozví, znovu přehodnotí svou investici do daného alternativního investičního fondu, například proto, že takový údaj by mohl mít vliv na schopnost investora uplatňovat práva ke své investici nebo by se jinak dotkl zájmů jednoho či více investorů tohoto fondu.

2.   K dosažení souladu s čl. 22 odst. 2 písm. d) směrnice 2011/61/EU posoudí správce změny údajů uvedených v článku 23 směrnice 2011/61/EU za dané účetní období podle odstavce 1 tohoto článku.

3.   Údaje se zveřejňují v souladu s požadavky účetních standardů a účetních pravidel přijatých alternativním investičním fondem společně s popisem možného či očekávaného dopadu na alternativní investiční fond a případně na investory fondu. Dodatečné informace se zveřejňují, pokud soulad se zvláštními požadavky účetních standardů a účetních pravidel nestačí k tomu, aby investorům umožnil pochopit dopad změny.

4.   Jestliže údaje, u kterých se v souladu s odstavcem 1 požaduje zveřejnění, nejsou zahrnuty v účetních standardech platných pro daný alternativní investiční fond, nebo v jeho účetních pravidlech, poskytne se popis podstatné změny společně s možným či očekávaným dopadem na fond či případně na investory fondu.

Článek 107

Zveřejnění odměn

1.   Při poskytování údajů požadovaných v čl. 22 odst. 2 písm. e) směrnice 2011/61/EU se upřesní, zda se celková odměna vztahuje k jednomu z následujících:

a)

k celkové odměně všech zaměstnanců správce, s uvedením počtu příjemců;

b)

k celkové odměně zaměstnanců správce, kteří jsou zcela nebo částečně zapojeni do činností alternativního investičního fondu, s uvedením počtu příjemců;

c)

k poměrné části celkové odměny zaměstnanců správce připadající na alternativní investiční fond, s uvedením počtu příjemců.

2.   Celková odměna za účetní období též uvádí odměnu za zhodnocení kapitálu vyplacenou alternativním investičním fondem, je-li tento údaj k dispozici.

3.   Zveřejňují-li se údaje na úrovni správce, uvedou se údaje rozdělené podle jednotlivých alternativních investičních fondů, jsou-li tyto údaje k dispozici nebo snadno přístupné. Jako součást zveřejnění se uvede popis, jak bylo rozdělení údajů provedeno.

4.   Správce poskytne obecné informace týkající se finančních i nefinančních kritérií zásad a postupů pro odměňování pro příslušné kategorie zaměstnanců, aby investorům umožnil posoudit vytvořené pobídky. V souladu se zásadami stanovenými v příloze II směrnice 2011/61/EU správce zveřejní alespoň údaje nezbytné k pochopení rizikového profilu alternativního investičního fondu a opatření, která přijímá, aby zamezil střetům zájmů nebo je řešil.

Článek 108

Pravidelné informování investorů

1.   Informace uvedené v čl. 23 odst. 4 směrnice 2011/61/EU se předkládají přehledným a srozumitelným způsobem.

2.   Při zveřejňování procentního podílu aktiv alternativního investičního fondu, která podléhají zvláštním opatřením v důsledku jejich nelikvidnosti v souladu s čl. 23 odst. 4 písm. a) směrnice 2011/61/EU, správce:

a)

poskytne přehled jakýchkoli zavedených zvláštních opatření, včetně toho, zda se týkají vyčleněných aktiv (side pockets), omezení odkupovat (gates) nebo podobných opatření, metodu oceňování použitou na aktiva, která takovým opatřením podléhají, a jak se na tato aktiva uplatňují poplatky za správu a výkonnostní poplatky;

b)

zveřejní tyto informace jako součást pravidelného informování investorů, jak je vyžadováno statutem nebo zakládacími dokumenty alternativního investičního fondu, nebo současně s prospektem a nabídkovým dokumentem a minimálně zároveň se zveřejněním výroční zprávy v souladu s čl. 22 odst. 1 směrnice 2011/61/EU.

Procentní podíl aktiv alternativního investičního fondu, která podléhají zvláštním opatřením definovaným v čl. 1 odst. 5, se vypočítá jako čistá hodnota těchto aktiv podléhajících zvláštním opatřením dělená čistou hodnotou aktiv dotčeného alternativního investičního fondu.

3.   Pro jakákoli nová opatření k řízení likvidity alternativního investičního fondu v souladu s čl. 23 odst. 4 písm. b) směrnice 2011/61/EU správce:

a)

u každého alternativního investičního fondu, který spravuje, nejedná-li se o uzavřený alternativní investiční fond, který nevyužívá pákového efektu, informuje investory o jakékoli změně systému řízení likvidity a postupů uvedených v čl. 16 odst. 1 směrnice 2011/61/EU, jež je podstatná ve smyslu čl. 106 odst. 1;

b)

okamžitě informuje investory v případě, že aktivují omezení odkupovat (gates), vyčleněná aktiva (side pockets) nebo podobná zvláštní opatření nebo pokud se rozhodnou pozastavit vyplácení;

c)

poskytne přehled o změnách opatření týkajících se likvidity, ať se jedná o zvláštní opatření, či ne. Je-li to vhodné, uvedou se také podmínky, za nichž je povoleno vyplácení, a okolnosti určující, kdy se uplatní správa na základě volné úvahy. Uvedou se rovněž jakákoli použitelná hlasovací či jiná omezení, délka období bez možnosti odkoupení (lock-up period), nebo jakékoli ustanovení týkající se pořadí nebo poměrného dělení při omezení odkupovat (gates) a pozastavení.

4.   Zveřejnění rizikového profilu alternativního investičního fondu v souladu s čl. 23 odst. 4 písm. c) směrnice 2011/61/EU obsahuje:

a)

opatření k posouzení citlivosti portfolia alternativního investičního fondu vůči nejdůležitějším rizikům, kterým fond je nebo by mohl být vystaven;

b)

pokud meze pro rizika stanovené správcem byly nebo pravděpodobně budou překročeny a pokud tyto meze pro rizika skutečně překročeny byly, popis okolností a přijatých nápravných opatření;

Informace se zveřejní jako součást pravidelného informování investorů ze strany alternativního investičního fondu, jak je vyžadováno statutem nebo zakládacími dokumenty fondu, nebo současně s prospektem a nabídkovým dokumentem a minimálně zároveň se zveřejněním výroční zprávy v souladu s čl. 22 odst. 1 směrnice 2011/61/EU.

5.   Zveřejnění systémů řízení rizik používaných správcem v souladu s čl. 23 odst. 4 písm. c) směrnice 2011/61/EU obsahuje hlavní prvky systémů řízení rizik používaných správcem k řízení rizik, jimž je nebo může být vystaven každý jím spravovaný alternativní investiční fond. V případě změny zahrnuje popis informace týkající se změny a jejího očekávaného dopadu na alternativní investiční fond a jeho investory.

Informace se zveřejní jako součást pravidelného informování investorů ze strany alternativního investičního fondu, jak je vyžadováno statutem nebo zakládacími dokumenty fondu, nebo současně s prospektem a nabídkovým dokumentem a minimálně zároveň s vydáním nebo zveřejněním výroční zprávy v souladu s čl. 22 odst. 1 směrnice 2011/61/EU.

Článek 109

Pravidelné informování investorů

1.   Informace uvedené v čl. 23 odst. 5 směrnice 2011/61/EU se předkládají přehledným a srozumitelným způsobem.

2.   Informace o změnách maximální síly pákového efektu vypočítané v souladu s metodou hrubé hodnoty aktiv a závazkovou metodou a jakékoli právo na použití zajištění nebo záruky poskytnutých v rámci využití pákového efektu musí být zpřístupněny bez zbytečného prodlení a zahrnovat:

a)

původní a opravenou maximální úroveň pákového efektu vypočítanou v souladu s články 7 a 8, přičemž se úroveň pákového efektu vypočítá jako příslušná expozice vůči rizikům dělená čistou hodnotou aktiv alternativního investičního fondu;

b)

povahu poskytnutých práv na použití zajištění;

c)

povahu poskytnutých záruk a

d)

podrobnosti o změnách poskytovatelů služeb vztahujících se k jednomu z výše uvedených bodů.

3.   Informace o celkovém objemu pákového efektu vypočítaném podle metody hrubé hodnoty aktiv a závazkové metody použité alternativním investičním fondem se zveřejní jako součást pravidelného informování investorů ze strany alternativního investičního fondu, jak je vyžadováno statutem nebo zakládacími dokumenty fondu, nebo současně s prospektem a nabídkovým dokumentem a minimálně zároveň se zveřejněním výroční zprávy v souladu s čl. 22 odst. 1 směrnice 2011/61/EU.

Článek 110

Podávání zpráv příslušným orgánům

1.   Ke splnění požadavků čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce a čl. 3 odst. 3 písm. d) směrnice 2011/61/EU poskytne správce při podávání zpráv příslušným orgánům následující informace:

a)

hlavní nástroje, s nimiž obchoduje, včetně rozdělení finančních nástrojů a dalších aktiv, investiční strategie alternativního investičního fondu a to, na kterou zeměpisnou oblast a odvětví se investice zaměřují;

b)

trhy, jichž je členem nebo na kterých aktivně obchoduje;

c)

diverzifikaci portfolia alternativního investičního fondu, která zahrnuje mimo jiné jeho hlavní expozice vůči riziku a nejvýznamnější koncentrace rizik.

Informace se poskytne co možná nejdříve a nejpozději jeden měsíc po skončení období uvedeného v odstavci 3. Je-li daný alternativní investiční fond fondem fondů, správce může tuto lhůtu prodloužit o 15 dní.

2.   Za každý unijní alternativní investiční fond, který spravuje, a za každý alternativní investiční fond, který nabízí v Unii, poskytne správce příslušným úřadům svého domovského členského státu v souladu s čl. 24 odst. 2 směrnice 2011/61/EU následující informace:

a)

procentní podíl aktiv alternativního investičního fondu, která podléhají zvláštním opatřením definovaným v čl. 1 odst. 5 tohoto nařízení v důsledku jejich nelikvidnosti v souladu s čl. 23 odst. 4 písm. a) směrnice 2011/61/EU;

b)

jakákoli nová opatření k řízení likvidity alternativního investičního fondu;

c)

systémy řízení rizik používané správcem k řízení tržního rizika, rizika likvidity, rizika selhání protistrany a dalších rizik včetně operačního rizika;

d)

současný rizikový profil alternativního investičního fondu zahrnující:

i)

profil investic alternativního investičního fondu z hlediska tržního rizika, včetně očekávaného výnosu a volatility alternativního investičního fondu za normálních tržních podmínek,

ii)

profil investic alternativního investičního fondu z hlediska likvidity, včetně profilu aktiv fondu z hlediska likvidity, povahu podmínek zpětného odkupu a podmínek financování poskytnutého protistranami fondu;

e)

informace o hlavních kategoriích aktiv, do nichž alternativní investiční fond investoval, včetně odpovídající tržní hodnoty krátkých a dlouhých pozic, obratu a výsledků během vykazovaného období, a

f)

výsledky pravidelných zátěžových testů za běžných i mimořádných okolností provedených v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. b) a čl. 16 odst. 1 druhým pododstavcem směrnice 2011/61/EU.

3.   Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou podávány následovně:

a)

jednou za půl roku správcem spravujícím portfolia alternativních investičních fondů, jejichž spravovaná aktiva vypočtená podle článku 2 celkově přesahují limit buď 100 milionů EUR, nebo 500 milionů EUR stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) směrnice 2011/61/EU, ale nepřesahují 1 miliardu EUR, za každý unijní alternativní investiční fond, který správce spravuje, a za každý alternativní investiční fond, který nabízí v Unii;

b)

jednou za čtvrt roku správcem spravujícím portfolia alternativních investičních fondů, jejichž spravovaná aktiva vypočtená podle článku 2 celkově přesahují limit 1 miliardy EUR, za každý unijní alternativní investiční fond, který správce spravuje, a za každý alternativní investiční fond, který nabízí v Unii;

c)

jednou za čtvrt roku správcem, který podléhá požadavkům uvedeným v tomto odstavci písm. a), za každý alternativní investiční fond, jehož spravovaná aktiva, včetně aktiv získaných použitím pákového efektu, celkově přesahují 500 milionů EUR, ve vztahu k danému fondu;

d)

jednou za rok správcem ve vztahu k jím spravovanému alternativnímu investiční fondu, který nevyužívá pákového efektu a který v souladu s hlavní investiční politikou investuje do nekotovaných společností a emitentů za účelem získání kontroly.

4.   Odchylně od odstavce 3 může příslušný orgán domovského členského státu správce považovat pro výkon svých úkolů za vhodné a nezbytné požadovat všechny nebo část informací, jež mu mají být předány, častěji.

5.   Správci spravující jeden nebo více alternativních investičních fondů, které považují za fondy, jež využívají v souladu s článkem 111 tohoto nařízení pákový efekt ve velké míře, poskytnou informace požadované v čl. 24 odst. 4 směrnice 2011/61/EU zároveň s informacemi požadovanými v odstavci 2 tohoto článku.

6.   Správci poskytnou informace upřesněné v odstavcích 1, 2 a 5 v souladu s pro forma vzorem pro podávání zpráv uvedeným v příloze IV.

7.   V souladu s čl. 42 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU se pro mimounijní správce jakýkoli odkaz na příslušné orgány domovského členského státu považuje za odkaz na příslušný orgán referenčního členského státu.

Článek 111

Využívání pákového efektu „ve velké míře“

1.   Za využívání pákového efektu ve velké míře pro účely čl. 24 odst. 4 směrnice 2011/61/EU se považuje situace, kdy expozice alternativního investičního fondu vůči rizikům vypočtená závazkovou metodou podle článku 8 tohoto nařízení převyšuje třikrát jeho čistou hodnotu aktiv.

2.   Jsou-li splněny požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, správce poskytne informace v souladu s čl. 24 odst. 4 směrnice 2011/61/EU příslušným orgánům svého domovského členského státu podle zásad stanovených v čl. 110 odst. 3 tohoto nařízení.

ODDÍL 2

Správci spravující alternativní investiční fondy využívající pákový efekt

(čl. 25 odst. 3 směrnice 2011/61/EU)

Článek 112

Omezení správy alternativních investičních fondů

1.   Zásady stanovené v tomto článku se použijí k upřesnění okolností, za kterých příslušné orgány vykonávají svou pravomoc stanovit limity pákového efektu nebo jiná omezení uložená správcům.

2.   Při posuzování informací získaných podle čl. 7 odst. 3, čl. 15 odst. 4, čl. 24 odst. 4 nebo 5 směrnice 2011/61/EU vezme příslušný orgán v úvahu rozsah, v jakém využívání pákového efektu správcem nebo jeho interakce se skupinou správců či s jinými finančními institucemi může přispět k růstu systémového rizika ve finančním systému nebo rizika chaotických trhů.

3.   Příslušné orgány při svém posouzení zohlední alespoň následující hlediska:

a)

okolnosti, za nichž by expozice rizikům alternativního investičního fondu nebo několika alternativních investičních fondů, včetně expozic vůči rizikům plynoucích z finanční nebo investiční pozice, do níž správce vstoupil na svůj vlastní účet nebo jménem fondu, mohla představovat pro finanční instituci významný zdroj tržního rizika, rizika likvidity nebo rizika selhání protistrany;

b)

okolnosti, za nichž činnosti správce nebo jeho interakce například se skupinou správců či s jinými finančními institucemi, zvláště ve vztahu k druhům aktiv, do kterých fond investuje, a technik používaných správcem při využívání pákového efektu, přispívají nebo by mohly přispívat k postupnému nežádoucímu propadu cen finančních nástrojů či jiných aktiv způsobem, který ohrožuje životaschopnost takových finančních nástrojů či jiných aktiv;

c)

kritéria, jako například typ alternativního investičního fondu, investiční strategie správce ve vztahu k dotčenému fondu, tržní podmínky, za kterých správce a fond provozují svou činnost, a pravděpodobné procyklické účinky, jež by mohly plynout z toho, že příslušné orgány stanoví pro dotčeného správce limity či jiná omezení využívání pákového efektu;

d)

kritéria, jako například velikost alternativního investičního fondu nebo několika alternativních investičních fondů a související dopad na určité tržní odvětví, koncentrace rizik na určitých trzích, na nichž daný fond nebo fondy investují, riziko šíření na jiné trhy z trhu, kde byla rizika zjištěna, otázky likvidity na určitých trzích v daném momentě, rozsah nesouladu aktiv a pasiv v investiční strategii určitého správce nebo nezvyklý pohyb cen aktiv, do nichž fond může investovat.

ODDÍL 3

Zvláštní pravidla ve vztahu ke třetím zemím

(čl. 34 odst. 1, čl. 35 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 7 písm. d), čl. 40 odst. 2 písm. a) a čl. 42 odst. 1 směrnice 2011/61/EU)

Článek 113

Obecné požadavky

1.   Dohody o spolupráci musí zahrnovat všechny možné situace a aktéry, s nimiž počítá kapitola VII směrnice 2011/61/EU, s ohledem na místo, kde je usazen správce, místo, kde je usazen fond, a na činnost správce.

2.   Dohody o spolupráci mají písemnou formu.

3.   Dohody o spolupráci vytvoří zvláštní rámec pro konzultace, spolupráci a výměnu informací pro účely dohledu a vymáhání práv mezi příslušnými orgány z EU a příslušnými orgány třetí země.

4.   Dohody o spolupráci musí obsahovat zvláštní doložku, kterou se řídí předávání informací, které příslušný orgán Unie obdržel od orgánu dohledu ve třetí zemi, dalším příslušným orgánům Unie, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy nebo Evropské radě pro systémová rizika, jak to vyžaduje směrnice 2011/61/EU.

Článek 114

Mechanismy, nástroje a postupy

1.   Dohody o spolupráci vytvoří mechanismy, nástroje a postupy nezbytné k tomu, aby byl příslušným orgánům Unie umožněn přístup ke všem informacím potřebným k plnění jejich úkolů podle směrnice 2011/61/EU.

2.   Dohody o spolupráci vytvoří mechanismy, nástroje a postupy nezbytné k tomu, aby příslušné orgány Unie mohly provádět kontroly na místě, je-li to třeba k plnění úkolů příslušného orgánu Unie podle směrnice 2011/61/EU. Kontroly na místě provádí přímo příslušný orgán Unie nebo příslušný orgán třetí země s pomocí příslušného orgánu Unie.

3.   Dohody o spolupráci vytvoří mechanismy, nástroje a postupy nezbytné k tomu, aby příslušný orgán třetí země v souladu s vnitrostátními a mezinárodními předpisy platnými pro daný orgán pomáhal příslušným orgánům Unie, je-li to třeba k vymáhání právních předpisů Unie a vnitrostátních prováděcích předpisů, jež porušil subjekt usazený ve třetí zemi.

Článek 115

Ochrana údajů

Dohody o spolupráci zajistí, aby údaje a rozbor údajů byly třetím zemím předávány pouze v souladu s článkem 52 směrnice 2011/61/EU.

ODDÍL 4

Výměna informací týkajících se možných systémových důsledků činnosti správce

(čl. 53 odst. 1 směrnice 2011/61/EU)

Článek 116

Výměna informací týkajících se možných systémových důsledků činnosti správce

Pro účely článku 53 směrnice 2011/61/EU si příslušné orgány členských států, které jsou odpovědné za udělování povolení správcům nebo dohled nad nimi podle uvedené směrnice, vymění s příslušnými orgány jiných členských států, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropskou radou pro systémová rizika alespoň:

a)

informace získané podle článku 110, je-li to důležité pro sledování a řešení možných důsledků činnosti jednotlivých správců nebo skupin správců pro stabilitu systémově významných finančních institucí a pro řádné fungování trhů, na nichž správci působí;

b)

informace získané od orgánů třetích zemí, je-li důležité pro sledování systémového rizika;

c)

rozbor informací uvedených v písmenu a) a b) a posouzení situace, v níž jsou činnosti jednoho nebo více správců podléhajících dohledu nebo jednoho či více alternativních investičních fondů v jejich správě považovány za činnosti, které přispívají k nárůstu systémového rizika ve finančním systému, k riziku chaotických trhů nebo riziku pro dlouhodobý růst hospodářství;

d)

opatření přijatá, pokud činnost jednoho či více správců pod dohledem nebo jednoho či více alternativních investičních fondů v jejich správě představuje systémové riziko nebo ohrožuje řádné fungování trhů, na nichž působí.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 117

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 22. července 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1.

(2)  KOM(2010) 284.

(3)  Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26.

(4)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.

(6)  Úř. věst. L 176, 10.7.2010, s. 42.

(7)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(8)  Evropský výbor orgánů bankovního dohledu, pokyny k článku 122a směrnice o kapitálových požadavcích ze dne 31. prosince 2010, http://www.eba.europa.eu/cebs/media/Publications/Standards%20and%20Guidelines/2010/Application%20of%20Art.%20122a%20of%20the%20CRD/Guidelines.pdf

(9)  Evropský výbor orgánů bankovního dohledu, pokyny k článku 122a směrnice o kapitálových požadavcích ze dne 31. prosince 2010, http://www.eba.europa.eu/cebs/media/Publications/Standards%20and%20Guidelines/2010/Application%20of%20Art.%20122a%20of%20the%20CRD/Guidelines.pdf

(10)  Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

(11)  Úř. věst. L 79, 20.3.2007, s. 11.


PŘÍLOHA I

Metody zvýšení expozice alternativního investičního fondu vůči riziku

1.

Nezajištěné hotovostní půjčky: když dochází k investici hotovostních půjček, jsou náchylné ke zvýšení expozice alternativního investičního fondu vůči riziku o celkovou výši těchto půjček. Minimální expozici vůči riziku proto vždy představuje výše půjčky. Může být vyšší, pokud je hodnota investice realizované s půjčkou vyšší než vypůjčená částka. Aby se zamezilo dvojímu započtení, hotovostní půjčky použité k financování expozice vůči riziku se do výpočtu nezahrnují. Pokud nejsou hotovostní půjčky investovány, ale zůstávají v hotovosti nebo v peněžním ekvivalentu podle definice v čl. 7 písm. a), expozici fondu vůči riziku nezvyšují.

2.

Zajištěné hotovostní půjčky: zajištěné hotovostní půjčky se podobají nezajištěným hotovostním půjčkám, ale úvěr může být zajištěn zásobami aktiv nebo jediným aktivem. Pokud nejsou hotovostní půjčky investovány, ale zůstávají v hotovosti nebo v peněžním ekvivalentu podle definice v čl. 7 písm. a), expozici fondu vůči riziku nezvyšují.

3.

Převoditelné půjčky: převoditelné půjčky jsou zakoupené pohledávky, které držiteli nebo emitentovi za určitých podmínek umožňují převést tuto pohledávku na jiné aktivum. Expozici alternativního investičního fondu vůči riziku představuje tržní hodnota těchto půjček.

4.

Úrokové swapy: úrokový swap je dohoda o výměně úrokových peněžních toků vypočítaných z pomyslné jistiny, prováděné v určených intervalech (platební lhůty) po dobu trvání dohody. Platební povinnost každé strany se vypočítá pomocí různých úrokových sazeb založených na pomyslných expozicích.

5.

Rozdílové smlouvy: rozdílová smlouva je dohoda mezi dvěma stranami – investorem a poskytovatelem rozdílové smlouvy – vyplatit druhé straně změnu v ceně podkladového aktiva. V závislosti na tom, jakým směrem se cena mění, platí od doby sjednání smlouvy do jejího skončení jedna strana druhé rozdíl. Expozicí vůči riziku je tržní hodnota podkladového aktiva. Stejně je třeba zacházet se sázkami na finanční spready.

6.

Futures: future je smlouva o koupi nebo prodeji určeného množství cenného papíru, měny, komodity, indexu nebo jiného aktiva ke konkrétnímu budoucímu datu a za předem dohodnutou cenu. Expozicí vůči riziku je tržní hodnota rovnocenného podkladového aktiva.

7.

Swapy veškerých výnosů: swap veškerých výnosů je dohoda, v jejímž rámci jedna strana (plátce veškerých výnosů) převádí celkový ekonomický výsledek referenčního dluhopisu na druhou stranu (příjemce veškerých výnosů). Celkový ekonomický výsledek zahrnuje příjmy z úroků a poplatků, zisky nebo ztráty z tržních pohybů a úvěrové ztráty. Expozicí alternativního investičního fondu vůči riziku je tržní hodnota rovnocenných referenčních aktiv, která mají vliv na ekonomický výsledek swapu.

8.

Forwardy: forward je individualizovaná dvoustranná dohoda o výměně aktiva nebo peněžních toků ke specifickému budoucímu datu vypořádání za forwardovou cenu dohodnutou k datu obchodu. Jednou stranou forwardu je kupující (dlouhá pozice), jenž souhlasí s úhradou forwardové ceny k datu vypořádání; druhou stranou je prodávající (krátká pozice), jenž souhlasí s obdržením forwardové ceny. Uzavření forwardu obvykle nevyžaduje platbu poplatku. Expozicí alternativního investičního fondu vůči riziku je tržní hodnota rovnocenného podkladového aktiva. Ta může být nahrazena pomyslnou hodnotou smlouvy, pokud je takový přístup konzervativnější.

9.

Opce: opce je dohoda, která dává kupujícímu, jenž platí poplatek (prémii), právo – ale nikoli povinnost – koupit nebo prodat určené množství podkladového aktiva za dohodnutou cenu (realizační cenu) k datu skončení smlouvy nebo do tohoto data. Existuje kupní (call option) a prodejní (put option) opce. Expozice fondu vůči riziku může být na jedné straně potenciálně neomezená a na druhé straně se může omezit na zaplacenou prémii nebo tržní hodnotu uvedené opce, podle toho, která hodnota je vyšší. Expozice pohybující se mezi těmito dvěma mezemi je určena jako ekvivalent podkladového aktiva upravený podle hodnoty delta (delta opce měří citlivost ceny opce výhradně změnou ceny podkladového aktiva). Stejně je nutné přistupovat k vloženým derivátům, např. ve strukturovaných produktech. Strukturu je třeba rozebrat na jednotlivé složky a musí být řádně zachycen účinek vrstev expozic z derivátů.

10.

Repo obchody: k repo obchodu obvykle dochází, pokud alternativní investiční fond „prodává“ cenné papíry protistraně provádějící reverzní repo obchod, a souhlasí s tím, že je v budoucnosti za dohodnutou cenu koupí zpět. Fondu vzniknou účastí na této transakci náklady na financování, a bude proto muset reinvestovat peněžní prostředky (de facto hotovostní zajištění), aby získal výnos vyšší, než vzniklé náklady na financování. Reinvestice „hotovostního zajištění“ znamená, že dodatečné tržní riziko ponese fond; toto riziko musí být následně zohledněno při výpočtu celkové expozice vůči riziku. Ekonomická rizika a výnosy „prodaných“ cenných papírů zůstávají fondu. Repo obchod také téměř vždy vyvolá použití pákového efektu, jelikož hotovostní zajištění bude reinvestováno. Pokud je v rámci transakce obdrženo nehotovostní zajištění a toto zajištění je dále použito jako součást jiného repo obchodu nebo dohody o výpůjčce akcií, musí být v celkové expozici vůči riziku zahrnuta plná tržní hodnota zajištění. Expozice alternativního investičního fondu vůči riziku se zvyšuje o reinvestovanou část hotovostního zajištění.

11.

Reverzní repo obchody: k této transakci dochází, pokud alternativní investiční fond „kupuje“ cenné papíry od protistrany provádějící repo obchod, a souhlasí s tím, že je v budoucnosti za dohodnutou cenu prodá zpět. Fondy tyto transakce obvykle provádějí, aby získaly výnos s nízkým rizikem typický pro peněžní trh, a „zakoupené“ cenné papíry fungují jako zajištění. Nevzniká proto žádná celková expozice vůči riziku a fond ani nepřijímá rizika a výnosy „zakoupených“ cenných papírů, tj. nevzniká dodatečné tržní riziko. Je však možné, aby byly „zakoupené“ cenné papíry dále použity v rámci repo obchodu nebo transakce s půjčkou cenných papírů popsaných výše, a v takovém případě musí být v celkové expozici vůči riziku zahrnuta plná tržní hodnota cenných papírů. Ekonomická rizika a výnosy zakoupených cenných papírů zůstávají u protistrany, a expozice fondu vůči riziku se proto nezvyšuje.

12.

Transakce s půjčkou cenných papírů: alternativní investiční fond provádějící transakci s půjčkou cenných papírů zapůjčí za dohodnutý poplatek cenný papír protistraně půjčující si cenný papír (která si jej obvykle půjčuje na krytí fyzické transakce prodeje na krátko). Protistrana půjčující si cenný papír fondu dodá hotovostní nebo nehotovostní zajištění. Ke vzniku celkové expozice vůči riziku dojde, pouze pokud je hotovostní zajištění reinvestováno do jiných nástrojů, než definovaných v čl. 7 písm. a). Pokud je nehotovostní zajištění dále použito v rámci repo obchodu nebo jiné transakce s půjčkou cenných papírů, musí být v celkové expozici vůči riziku zahrnuta plná tržní hodnota cenných papírů, jak je popsáno výše. Ke vzniku expozice dochází v rozsahu, v jakém se reinvestuje hotovostní zajištění.

13.

Transakce s výpůjčkou cenných papírů: alternativní investiční fond provádějící transakci s výpůjčkou cenných papírů si vypůjčí za dohodnutý poplatek cenný papír od protistrany půjčující cenný papír. Fond poté cenný papír prodá na trhu. Fond má nyní na tomto cenném papíru krátkou pozici. Rovněž se zvýší expozice fondu vůči riziku, a to v rozsahu, v jakém jsou reinvestovány peněžní prostředky z tohoto prodeje. Expozicí vůči riziku je tržní hodnota cenných papírů z krátkého prodeje; V rozsahu, v jakém se reinvestuje získaná hotovost, dochází ke vzniku dodatečné expozice.

14.

Swapy úvěrového selhání: swap úvěrového selhání je úvěrová derivátová dohoda, která kupujícímu zajišťuje ochranu (obvykle plné krytí) v případě, že referenční subjekt selže nebo u něj dojde k úvěrové události. Prodávající swapu úvěrového selhání získává od kupujícího pravidelný poplatek zvaný rozpětí. Pro prodávajícího ochrany představuje expozici vůči riziku tržní hodnota podkladových referenčních aktiv nebo pomyslná hodnota swapu úvěrového selhání, podle toho, která je vyšší. Pro kupujícího ochrany představuje expozici vůči riziku tržní hodnota podkladového referenčního aktiva.

PŘÍLOHA II

Metodiky převodu pro derivátové nástroje

1.

Na níže uvedený nevyčerpávající seznam standardních derivátů se použijí následující metodiky převodu:

a)

Futures

—   Dluhopisové futures: počet smluv * pomyslná velikost smlouvy * tržní cena nejlevněji doručitelného referenčního dluhopisu

—   Úrokové futures: počet smluv * pomyslná velikost smlouvy

—   Měnové futures: počet smluv * pomyslná velikost smlouvy

—   Akciové futures: počet smluv * pomyslná velikost smlouvy * tržní cena podkladové kmenové akcie

—   Indexové futures: počet smluv * pomyslná velikost smlouvy * úroveň indexu

b)

Jednoduché opce (zakoupené/prodané prodejní a kupní opce)

—   Jednoduché opce na dluhopisy: pomyslná hodnota smlouvy * tržní hodnota podkladového referenčního dluhopisu * delta

—   Jednoduché opce na akcie: počet smluv * pomyslná velikost smlouvy * tržní hodnota podkladové kmenové akcie * delta

—   Jednoduché úrokové opce: pomyslná hodnota smlouvy * delta

—   Jednoduché měnové opce: pomyslná smluvní hodnota měnového segmentu (segmentů) * delta

—   Jednoduché indexové opce: počet smluv * pomyslná velikost smlouvy * úroveň indexu * delta

—   Jednoduché opce na futures: počet smluv * pomyslná velikost smlouvy * tržní cena podkladového aktiva * delta

—   Jednoduché swapce: referenční částka swapu získaná závazkovou metodou * delta

—   Warranty a práva: počet akcií/dluhopisů * tržní hodnota podkladového referenčního nástroje * delta

c)

Swapy

—   Jednoduché úrokové a inflační swapy s fixní/plovoucí sazbou: pomyslná hodnota smlouvy

—   Měnové swapy: pomyslná hodnota měnového segmentu (segmentů)

—   Swapy úrokových sazeb v jedné měně: pomyslná hodnota měnového segmentu (segmentů)

—   Základní swapy veškerých výnosů: podkladová tržní hodnota referenčního aktiva (aktiv)

—   Swapy veškerých výnosů, jiné než základní: kumulativní podkladová tržní hodnota obou segmentů swapu veškerých výnosů

—   Swapy úvěrového selhání na jedno jméno:

prodávající ochrany— tržní hodnota podkladového referenčního aktiva nebo pomyslná hodnota swapu úvěrového selhání, podle toho, která je vyšší

kupující ochrany— tržní hodnota podkladového referenčního aktiva

—   Rozdílové smlouvy: počet akcií/dluhopisů * tržní hodnota podkladového referenčního nástroje

d)

Forwardy

—   Měnový forward: pomyslná hodnota měnového segmentu (segmentů)

—   Dohody o úrokové míře: pomyslná hodnota

e)

Expozice s využitím pákového efektu vůči indexům s vloženým pákovým efektem

Deriváty poskytující expozici s využitím pákového efektu vůči podkladovému indexu nebo indexy, které do svého portfolia vkládají expozici s využitím pákového efektu, musí na dotyčná aktiva uplatňovat standardní platný závazkový přístup.

2.

Na níže uvedený nevyčerpávající seznam finančních nástrojů s vloženými deriváty se použijí následující metodiky převodu:

—   Konvertibilní dluhopisy: počet referenčních akcií * tržní hodnota podkladových referenčních nástrojů * delta

—   Úvěrové dluhopisy: tržní hodnota podkladového referenčního aktiva (aktiv)

—   Částečně splacené cenné papíry: počet akcií/dluhopisů * tržní hodnota podkladových referenčních nástrojů

—   Warranty a práva: počet akcií/dluhopisů * tržní hodnota podkladového referenčního nástroje * delta

3.

Seznam příkladů nestandardních derivátů se související používanou závazkovou metodikou:

Rozdílové swapy: Rozdílové swapy jsou smlouvy, které investorům umožňují získat expozici vůči rozdílu (druhá mocnina volatility) podkladového aktiva, a zejména obchodovat budoucí realizovanou (nebo minulou) volatilitu proti současné implikované volatilitě. V tržní praxi se realizační cena (strike) a rozptylový nominál vyjadřují volatilitou. Rozptylový nominál tak získáme takto:

Formula

Vega nominál poskytuje teoretické měřítko zisku nebo ztráty vyplývající z 1 % změny volatility.

Jelikož realizovaná volatilita nemůže být menší než nula, má dlouhá swapová pozice známou maximální ztrátu. Maximální ztráta z krátkého swapu je často omezena stropem volatility. Bez stropu jsou nicméně potenciální ztráty krátkého swapu neomezené.

Metodika převodu, která se použije pro danou smlouvu v čase t, je:

Rozptylový nominál * (aktuální) rozdílt (bez stropu volatility)

Rozptylový nominál * min [(aktuální) rozdílt stropu volatility2] (se stropem volatility)

kde: (aktuální) rozptylt je funkcí druhé mocniny realizované a implikované volatility, přesněji:

Formula

Swapy na volatilitu

Analogicky s rozdílovými swapy se na swapy na volatilitu použijí tyto převodní vzorce:

Vega nominál * (aktuální) volatilitat (bez stropu volatility)

Vega nominál * min [(aktuální) volatilitat; stropu volatility] (se stropem volatility)

kde (aktuální) volatilita t je funkcí realizované a implikované volatility.

4.

Bariérové opce (barrier (knock-in knock-out) options)

počet smluv * pomyslná velikost smlouvy * tržní hodnota podkladové kmenové akcie * delta


PŘÍLOHA III

Pravidla pro netting různých durací

1.

Úrokový derivát se převede na rovnocennou pozici plynoucí z jeho podkladového aktiva podle této metodiky:

Rovnocenná pozice plynoucí z podkladového aktiva každého úrokového derivátového nástroje se vypočítá jako jeho doba trvání dělená cílovou dobou trvání alternativního investičního fondu a vynásobená rovnocennou pozicí plynoucí z podkladového aktiva:

Formula

kde:

doba trvání ÚDN je doba trvání (citlivost tržní hodnoty finančního derivátového nástroje vůči pohybům úrokové sazby) úrokového derivátového nástroje,

doba trvání cíl je v souladu s investiční strategií, směrovými pozicemi a očekávanou úrovní rizika v jakémkoli okamžiku a bude upravena jinak. Rovněž je v souladu s dobou trvání portfolia za běžných tržních podmínek,

CVderivative je převedená hodnota derivátové pozice podle definice v příloze II.

2.

U rovnocenných pozic podkladových aktiv vypočítaných podle odstavce 1 se provede netting takto:

a)

Každý úrokový derivátový nástroj se přidělí příslušnému rozsahu splatnosti na následující stupnici splatnosti:

Rozsahy splatnosti

1.

0 až 2 roky

2.

2 až 7 let

3.

7 až 15 let

4.

> 15 let

b)

Netting dlouhých a krátkých rovnocenných pozic plynoucích z podkladových aktiv se provádí v rámci každého rozsahu splatnosti. Částka uvedené dlouhé pozice, u níž byl proveden netting s uvedenou krátkou pozicí, je pro uvedený rozsah splatnosti příslušnou částkou, pro niž byl proveden netting.

c)

Počínaje nejkratším rozsahem splatnosti se částky se zohledněním nettingu mezi dvěma sousedními rozsahy splatnosti vypočítají provedením nettingu částky zbývající dlouhé (nebo krátké) pozice v rozsahu splatnosti (i), pro niž nebyl proveden netting, s částkou zbývající krátké (dlouhé) pozice v rozsahu splatnosti (i + 1), pro niž nebyl proveden netting.

d)

Počínaje nejkratším rozsahem splatnosti se částky se zohledněním nettingu mezi dvěma nesousedícími rozsahy splatnosti oddělenými jiným rozsahem splatnosti vypočítají provedením nettingu částky zbývající dlouhé (nebo krátké) pozice v rozsahu splatnosti i), pro niž nebyl proveden netting, s částkou zbývající krátké (dlouhé) pozice v rozsahu splatnosti (i + 2), pro niž nebyl proveden netting.

e)

Částka se zohledněním nettingu se vypočítá mezi zbývajícími dlouhými a krátkými pozicemi dvou nejvzdálenějších rozsahů splatnosti, pro něž nebyl proveden netting.

3.

Alternativní investiční fond vypočítá své expozice vůči riziku jako součet absolutních hodnot:

0 % částky se zohledněním nettingu pro každý rozsah splatnosti,

40 % částek se zohledněním nettingu mezi dvěma sousedními rozsahy splatnosti (i) a (i + 1),

75 % částek se zohledněním nettingu mezi dvěma nesousedícími rozsahy splatnosti oddělenými jiným rozsahem splatnosti, tj. rozsahy splatnosti (i) a (i + 2)

100 % částek se zohledněním nettingu mezi dvěma nejvzdálenějšími rozsahy splatnosti, a

100 % zbývajících pozic, u nichž nebyl proveden netting.


PŘÍLOHA IV

Vzory pro podávání zpráv: správce

(čl. 3 odst. 3 písm. d) a článek 24 směrnice 2011/61/EU)

Informace specifické pro správce, jež mají být poskytnuty

(čl. 3 odst. 3 písm. d) a čl. 24 odst. 1 směrnice 2011/61/EU)

 

 

Nejvýznamnější trh/nástroj

Druhý nejvýznamnější trh/nástroj

Třetí nejvýznamnější trh/nástroj

Čtvrtý nejvýznamnější trh/nástroj

Pátý nejvýznamnější trh/nástroj

1

Hlavní trhy, na nichž obchoduje jménem alternativních investičních fondů, jež spravuje

 

 

 

 

 

2

Hlavní nástroje, s nimiž obchoduje jménem alternativních investičních fondů, jež spravuje

 

 

 

 

 

3

Hodnota spravovaných aktiv pro všechny spravované alternativní investiční fondy, vypočítaná podle článku 2

V základní měně (pokud je pro všechny alternativní investiční fondy stejná)

v EUR

 

Uveďte úřední název, umístění a jurisdikci trhů


Podrobný seznam všech alternativních investičních fondů, které správce spravuje

poskytne se na vyžádání ke konci každého čtvrtletí

(čl. 24 odst. 3 směrnice 2011/61/EU)

Název alternativního investičního fondu

Identifikační kód fondu

Datum zřízení

Druh alternativního investičního fondu

(hedgeový fond, fond soukromého kapitálu, nemovitostní fond, fond fondů, jiný fond (*1))

Čistá hodnota aktiv

Unijní fond: Ano/ne

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Peněžní hodnoty uvádějte v základní měně fondu.

Vzory pro podávání zpráv: alternativní investiční fond

(čl. 3 odst. 3 písm. d) a článek 24 směrnice 2011/61/EU)

Informace specifické pro alternativní investiční fond, jež mají být poskytnuty

(čl. 3 odst. 3 písm. d) a čl. 24 odst. 1 směrnice 2011/61/EU)

Druh údaje

Vykazované údaje

Identifikace alternativního investičního fondu

1

Název alternativního investičního fondu

 

Unijní fond: ano/ne

2

Správce fondu

(Právní název a standardní kód, pokud existuje)

 

Unijní správce: ano/ne

3

Případné

identifikační kódy fondu

 

 

4

Datum zřízení alternativního investičního fondu

 

 

5

Sídlo alternativního investičního fondu

 

 

6

Identifikace hlavního makléře (makléřů) alternativního investičního fondu

(Právní název a standardní kód, pokud existuje)

 

 

7

Základní měna alternativního investičního fondu podle ISO 4217 a spravovaná aktiva vypočítaná podle článku 2

Měna

Spravovaná aktiva celkem

8

Jurisdikce tří hlavních zdrojů financování (kromě podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu zakoupených investory)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

9

Převažující druh alternativního investičního fondu (vyberte jeden)

Hedgeový fond

Fond soukromého kapitálu

Nemovitostní fond

Fond fondů

Jiný

Žádný

 

10

Rozpis investičních strategií

(Uveďte rozpis investičních strategií alternativního investičního fondu podle převažujícího druhu fondu zvoleného v otázce č. 1. Další informace k vyplnění této otázky viz pokyny).

 

 

Uveďte strategii, která nejlépe popisuje strategii fondu

Podíl na čisté hodnotě aktiv

(%)

 

a)   strategie hedgeového fondu

 

Uveďte strategie hedgeového fondu, jež nejlépe popisují strategie alternativního investičního fondu

Akcie: tendence ve prospěch dlouhých pozic

Akcie: dlouhé/krátké pozice

Akcie: neutrální z hlediska trhu

Akcie: tendence ve prospěch krátkých pozic

Relativní hodnota: arbitráž fixního příjmu

Relativní hodnota: arbitráž konvertibilních dluhopisů

Relativní hodnota: arbitráž volatility

Na základě událostí: obtíže/restrukturalizace

Na základě událostí: riziková/fúzová arbitráž

Na základě událostí: zvláštní situace akcií

Úvěr: dlouhé/krátké pozice

Úvěr: půjčování zajištěné aktivy

Makro

Správa futures/poradce pro obchodování s komoditami: základní

Správa futures/poradce pro obchodování s komoditami: kvantitativní

Hedgeový fond s více strategiemi

Jiná strategie hedgeového fondu

 

 

 

b)   strategie soukromého kapitálu

 

Uveďte strategie soukromého kapitálu, jež nejlépe popisují strategie alternativního investičního fondu

Rizikový kapitál

Růstový kapitál

Mezaninový kapitál

Fond soukromého kapitálu s více strategiemi

Jiná strategie fondu soukromého kapitálu

 

 

 

c)   nemovitostní strategie

 

Uveďte nemovitostní strategie, jež nejlépe popisují strategie alternativního investičního fondu

Obytné nemovitosti

Nebytové nemovitosti

Průmyslové nemovitosti

Nemovitostní fond s více strategiemi

Jiná nemovitostní strategie

 

 

 

d)   strategie fondu fondů

 

Uveďte strategie fondu fondů, jež nejlépe popisují strategie alternativního investičního fondu

Fond hedgeových fondů

Fond fondů soukromého kapitálu

Jiný fond fondů

 

 

 

e)   jiné strategie

 

Uveďte „jinou“ strategii, jež nejlépe popisuje strategie alternativního investičního fondu

Komoditní fond

Akciový fond

Fond s fixním příjmem

Infrastrukturní fond

Jiný fond

 

 

Hlavní expozice vůči riziku a nejvýznamnější koncentrace

11

Hlavní nástroje, s nimiž alternativní investiční fond obchoduje

 

 

 

 

Druh/kód nástroje

Hodnota (vypočítaná podle článku 3 směrnice o správcích alternativních investičních fondů)

Dlouhá/krátká pozice

 

Nejvýznamnější nástroj

 

 

 

 

Druhý nejvýznamnější nástroj

 

 

 

 

Třetí nejvýznamnější nástroj

 

 

 

 

Čtvrtý nejvýznamnější nástroj

 

 

 

 

Pátý nejvýznamnější nástroj

 

 

 

12

Geografické zaměření

 

 

 

Uveďte geografický rozpis investic držených alternativním investičním fondem jako procentní podíl celkové čisté hodnoty aktiv fondu

% čisté hodnoty aktiv

 

 

Afrika

 

 

 

Asie a Tichomoří (kromě Blízkého východu)

 

 

 

Evropa (EHP)

 

 

 

Evropa (kromě EHP)

 

 

 

Blízký východ

 

 

 

Severní Amerika

 

 

 

Jižní Amerika

 

 

 

Nadnárodní/více regionů

 

 

13

10 hlavních expozic alternativního investičního fondu vůči riziku k datu zprávy (s nejvyšší hodnotou v absolutním vyjádření)

 

 

Druh aktiva/závazku

Název/popis aktiva/závazku

Hodnota (vypočítaná podle článku 3)

% hrubé tržní hodnoty

Dlouhá/krátká pozice

Protistrana (je-li relevantní)

 

1.

 

 

 

 

 

 

 

2.

 

 

 

 

 

 

 

3.

 

 

 

 

 

 

 

4.

 

 

 

 

 

 

 

5.

 

 

 

 

 

 

 

6.

 

 

 

 

 

 

 

7.

 

 

 

 

 

 

 

8.

 

 

 

 

 

 

 

9.

 

 

 

 

 

 

 

10.

 

 

 

 

 

 

14

5 nejvýznamnějších koncentrací portfolií:

 

 

Druh aktiva/závazku

Název/popis trhu

Hodnota celkové expozice vůči riziku (vypočítaná podle článku 3)

% hrubé tržní hodnoty

Dlouhá/krátká pozice

Protistrana (je-li relevantní)

 

1.

 

 

 

 

 

 

 

2.

 

 

 

 

 

 

 

3.

 

 

 

 

 

 

 

4.

 

 

 

 

 

 

 

5.

 

 

 

 

 

 

15

Typická velikost obchodu/pozice

(Vyplňte tuto otázku, pokud jste jako převažující druh alternativního investičního fondu v otázce č. 1 zvolili „fond soukromého kapitálu“)

[vyberte jednu možnost]

Velmi malá

Malá

Nižší střední trh

Vyšší střední trh

Vysoká tržní kapitalizace (large cap)

Velmi vysoká tržní kapitalizace (mega cap)

 

16

Hlavní trhy, na nichž alternativní investiční fond obchoduje

 

 

 

Uveďte název a případně identifikátor (např. kód MIC) trhu s největší expozicí vůči riziku

 

 

 

Uveďte název a případně identifikátor (např. kód MIC) trhu s druhou největší expozicí vůči riziku

 

 

 

Uveďte název a případně identifikátor (např. kód MIC) trhu se třetí největší expozicí vůči riziku

 

 

17

Koncentrace investorů

 

 

 

Uveďte přibližný procentní podíl vlastního kapitálu alternativního investičního fondu ve skutečném vlastnictví pěti skutečných majitelů, kteří mají největší podíl na vlastním kapitálu fondu (jako procento podílových jednotek/akcií fondu v oběhu; použijte přístup se zohledněním skutečných majitelů, pokud jsou známi a je to možné)

 

 

 

Rozpis koncentrace investorů podle statusu investora (pokud nejsou přesné informace k dispozici, uveďte odhad)

%

 

 

profesionální klienti (podle definice ve směrnici 2004/39/ES (směrnice o trzích finančních nástrojů – MiFID):

retailoví investoři:

 

 

Peněžní hodnoty uvádějte v základní měně fondu.

Informace specifické pro alternativní investiční fond, jež mají být poskytnuty příslušným orgánům

(čl. 24 odst. 2 směrnice 2011/61/EU)

 

Druh údaje

Vykazované údaje

Identifikace alternativního investičního fondu

1

Název alternativního investičního fondu

 

Unijní fond: ano/ne

2

Správce fondu

 

Unijní správce: ano/ne

1

Název alternativního investičního fondu

 

 

 

2

Správce fondu

 

 

 

3

Případné identifikační kódy fondu

 

 

 

4

Datum zřízení alternativního investičního fondu

 

 

 

5

Základní měna alternativního investičního fondu podle ISO 4217 a spravovaná aktiva vypočítaná podle článku 2

Měna

Spravovaná aktiva celkem

6

Identifikace hlavního makléře (makléřů) alternativního investičního fondu

 

 

 

7

Jurisdikce tří hlavních zdrojů financování

 

 

 

Obchodované nástroje a jednotlivé expozice vůči riziku

8

Jednotlivé expozice vůči riziku, v nichž obchoduje, a hlavní kategorie aktiv, do nichž alternativní investiční fond k datu podání zprávy investoval:

 

a)

cenné papíry

 

Dlouhá hodnota

Krátká hodnota

 

Hotovost a peněžní ekvivalenty

 

 

 

Z toho:

Vkladové listy

 

 

 

 

Obchodní cenné papíry

 

 

 

 

Ostatní vklady

 

 

 

 

Ostatní hotovost a peněžní ekvivalenty (kromě vládních cenných papírů)

 

 

 

Kotované akcie

 

 

 

Z toho:

Emitované finančními institucemi

 

 

 

 

Ostatní kotované akcie

 

 

 

Nekotované akcie

 

 

 

Korporátní dluhopisy neemitované finančními institucemi

 

 

 

Z toho:

Investiční stupeň

 

 

 

 

Neinvestiční stupeň

 

 

 

Korporátní dluhopisy emitované finančními institucemi

 

 

 

Z toho:

Investiční stupeň

 

 

 

 

Neinvestiční stupeň

 

 

 

Státní dluhopisy

 

 

 

Z toho:

Dluhopisy zemí EU s dobou do splatnosti do 1 roku

 

 

 

 

Dluhopisy zemí EU s dobou do splatnosti nejméně 1 rok

 

 

 

 

Dluhopisy zemí mimo G10 s dobou do splatnosti do 1 roku

 

 

 

 

Dluhopisy zemí mimo G10 s dobou do splatnosti nejméně 1 rok

 

 

 

Konvertibilní dluhopisy neemitované finančními institucemi

 

 

 

Z toho:

Investiční stupeň

 

 

 

 

Neinvestiční stupeň

 

 

 

Konvertibilní dluhopisy emitované finančními institucemi

 

 

 

Z toho:

Investiční stupeň

 

 

 

 

Neinvestiční stupeň

 

 

 

Úvěry

 

 

 

Z toho:

Úvěry s pákovým efektem

 

 

 

 

Jiné úvěry

 

 

 

Strukturované/sekuritizované produkty

 

 

 

Z toho:

Cenný papír zajištěný aktivy – ABS

 

 

 

 

Cenný papír krytý hypotečním úvěrem na obytné nemovitosti – RMBS

 

 

 

 

Cenný papír krytý hypotečním úvěrem na nebytové nemovitosti – CMBS

 

 

 

 

Cenný papír krytý hypotečním úvěrem se zárukou státu – (Agency MBS)

 

 

 

 

Krátkodobý cenný papír zajištěný aktivy – ABCP

 

 

 

 

Zajištěný dluhový/úvěrový závazek – CDO/CLO

 

 

 

 

Strukturované certifikáty

 

 

 

 

Produkt obchodovaný na burze – ETP

 

 

 

 

Jiný

 

 

 

b)

deriváty

Dlouhá hodnota

Krátká hodnota

 

Akciové deriváty

 

 

 

Z toho:

Související s finančními institucemi

 

 

 

 

Ostatní akciové deriváty

 

 

 

Deriváty s fixním příjmem

 

 

 

Swapy úvěrového selhání – CDS

 

 

 

Z toho:

Finanční CDS na jedno jméno

 

 

 

 

CDS na státní dluhopisy na jedno jméno

 

 

 

 

Ostatní CDS na jedno jméno

 

 

 

 

Indexové CDS

 

 

 

 

Exotické (včetně tranše úvěrového selhání)

 

 

 

 

Hrubá hodnota

 

 

Měnové deriváty (pro účely investování)

 

 

 

Úrokové deriváty

 

 

 

 

Dlouhá hodnota

Krátká hodnota

 

Komoditní deriváty

 

 

 

Z toho:

energetické

 

 

 

 

z toho:

 

 

 

 

ropa

 

 

 

 

zemní plyn

 

 

 

 

energie

 

 

 

 

drahé kovy

 

 

 

 

z toho: zlato

 

 

 

 

Jiné komodity

 

 

 

 

z toho:

 

 

 

 

průmyslové kovy

 

 

 

 

Hospodářská zvířata

 

 

 

 

Zemědělské produkty

 

 

 

Ostatní deriváty

 

 

 

c)

fyzická (reálná/hmotná) aktiva

Dlouhá hodnota

 

 

Fyzická: nemovitosti

 

 

 

Z toho:

Obytné nemovitosti

 

 

 

 

Nebytové nemovitosti

 

 

 

Fyzická: komodity

 

 

 

Fyzická: užitkové dřevo

 

 

 

Fyzická: umění a sběratelské předměty

 

 

 

Fyzická: aktiva v odvětví dopravy

 

 

 

Fyzická: jiný

 

 

 

d)

subjekty kolektivního investování

Dlouhá hodnota

 

 

Investice do subjektů kolektivního investování provozovaných/spravovaných správcem

 

 

 

Z toho:

Fondy peněžního trhu a subjekty kolektivního investování spravující hotovost

 

 

 

 

Fondy obchodované na burze – ETF

 

 

 

 

Jiné subjekty kolektivního investování

 

 

 

Investice do subjektů kolektivního investování neprovozovaných/nespravovaných správcem

 

 

 

Z toho:

Fondy peněžního trhu a subjekty kolektivního investování spravující hotovost

 

 

 

 

Fondy obchodované na burze – ETF

 

 

 

 

Jiné subjekty kolektivního investování

 

 

 

e)

investice do jiných tříd aktiv

 

Dlouhá hodnota

Krátká hodnota

 

Ostatní celkem

 

 

 

9

Hodnota obratu v každé třídě aktiv během měsíců, za něž se podává zpráva

 

 

 

 

a)

cenné papíry

 

Tržní hodnota

 

 

Hotovost a peněžní ekvivalenty

 

 

 

 

Kotované akcie

 

 

 

 

Nekotované akcie

 

 

 

 

Korporátní dluhopisy neemitované finančními institucemi

 

 

 

 

Z toho:

Investiční stupeň

 

 

 

 

Neinvestiční stupeň

 

 

 

Korporátní dluhopisy emitované finančními institucemi

 

 

 

 

Státní dluhopisy

 

 

 

 

Z toho:

Dluhopisy členských států EU

 

 

 

 

Dluhopisy nečlenských států EU

 

 

 

Konvertibilní dluhopisy

 

 

 

 

Úvěry

 

 

 

 

Strukturované/sekuritizované produkty

 

 

 

 

b)

deriváty

 

Pomyslná hodnota

Tržní hodnota

 

Akciové deriváty

 

 

 

 

Deriváty s fixním příjmem

 

 

 

 

Swapy úvěrového selhání – CDS

 

 

 

 

Měnové deriváty (pro účely investování)

 

 

 

 

Úrokové deriváty

 

 

 

 

Komoditní deriváty

 

 

 

 

Ostatní deriváty

 

 

 

 

c)

fyzická (reálná/hmotná) aktiva

 

Tržní hodnota

 

 

Fyzická: komodity

 

 

 

 

Fyzická: nemovitosti

 

 

 

 

Fyzická: užitkové dřevo

 

 

 

 

Fyzická: umění a sběratelské předměty

 

 

 

 

Fyzická: aktiva v odvětví dopravy

 

 

 

 

Fyzická: jiný

 

 

 

 

d)

subjekty kolektivního investování

 

 

 

 

e)

ostatní třídy aktiv

 

 

 

 

Měna expozic vůči riziku

 

 

 

10

Celková dlouhá a krátká hodnota expozic proti riziku (před zajištěním proti měnovému riziku) podle následujících měn:

Dlouhá hodnota

Krátká hodnota

 

AUD

 

 

 

 

CAD

 

 

 

 

CHF

 

 

 

 

EUR

 

 

 

 

GBP

 

 

 

 

HKD

 

 

 

 

JPY

 

 

 

 

USD

 

 

 

 

Jiná

 

 

 

11

Typická velikost obchodu/pozice

(Vyplňte tuto otázku, pokud jste jako převažující druh alternativního investičního fondu výše zvolili „fond soukromého kapitálu“)

[vyberte jednu možnost]

Velmi malá

(< 5 mil. EUR)

Malá

(5 až 25 mil. EUR)

Nižší střední trh

(25 až 150 mil. EUR)

Vyšší střední trh (150 až 500 mil. EUR)

Vysoká tržní kapitalizace (large cap)

(500 mil. až 1 mld. EUR)

Velmi vysoká tržní kapitalizace (mega cap)

(1 mld. EUR a větší)

 

12

Rozhodující vliv (viz článek 1 směrnice Komise 83/349/EHS (Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1))

(Vyplňte tuto otázku, pokud jste jako převažující druh alternativního investičního fondu výše zvolili „fond soukromého kapitálu“; uveďte každou společnost, v níž má fond rozhodující vliv podle definice v článku 1 směrnice 83/349/EHS; pokud žádná neexistuje, ponechte pole prázdné)

Název

% hlasovacích práv

Typ transakce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rizikový profil alternativního investičního fondu

 

1.   Rizikový profil trhu

13

Očekávaná roční návratnost investic/vnitřní míra návratnosti (IRR) za obvyklých tržních podmínek (v %)

 

 

 

Delta vlastního kapitálu (Net Equity Delta)

 

 

 

 

Net DV01:

 

 

 

 

Net CS01:

 

 

 

 

2.   Rizikový profil protistrany

14

Obchodní a clearingové mechanismy

 

 

 

 

a)

odhadovaný procentní podíl (vyjádřený tržní hodnotou) obchodovaných cenných papírů:

(ponechte prázdné, pokud nebyly žádné cenné papíry obchodovány)

%

 

 

Na regulované burze

 

 

 

 

Na mimoburzovním trhu

 

 

 

 

b)

odhadovaný procentní podíl (vyjádřený objemem obchodů) obchodovaných derivátů:

(ponechte prázdné, pokud nebyly žádné deriváty obchodovány)

%

 

 

Na regulované burze

 

 

 

 

Na mimoburzovním trhu

 

 

 

 

c)

odhadovaný procentní podíl (vyjádřený objemem obchodů) vypořádaných derivátových transakcí:

(ponechte prázdné, pokud nebyly žádné deriváty obchodovány)

%

 

 

Centrální protistranou

 

 

 

 

Dvoustranně

 

 

 

 

d)

odhadovaný procentní podíl (vyjádřený tržní hodnotou) vypořádaných repo obchodů:

(ponechte prázdné, pokud nebyly žádné repo obchody provedeny)

%

 

 

Centrální protistranou

 

 

 

 

Dvoustranně

 

 

 

 

Trojstranně

 

 

 

15

Hodnota zajištění a jiné úvěrové podpory, kterou alternativní investiční fond složil všem protistranám

 

 

 

a)

Hodnota zajištění složeného ve formě hotovosti a peněžních ekvivalentů

 

 

 

b)

Hodnota zajištění složeného ve formě jiných cenných papírů (kromě hotovosti a peněžních ekvivalentů)

 

 

 

c)

Hodnota jiného složeného zajištění a úvěrové podpory (včetně nominální hodnoty akreditivů a podobné úvěrové podpory třetím stranám)

 

 

16

Z částky zajištění a jiné úvěrové podpory, kterou fond podávající zprávu složil protistranám: jaké procento protistrany znovu poskytly jako zajištění?

 

 

17

Pět největších expozic ve vztahu k protistranám (kromě centrálních protistran)

 

 

 

a)

Uveďte pět protistran, ve vztahu k nimž má alternativní investiční fond největší čistou úvěrovou expozici vzniklou tržním oceněním, měřenou jako procentní podíl čisté hodnoty aktiv fondu

Název

Celková expozice

 

Protistrana 1

 

 

 

 

Protistrana 2

 

 

 

 

Protistrana 3

 

 

 

 

Protistrana 4

 

 

 

 

Protistrana 5

 

 

 

 

b)

Uveďte pět protistran, jež mají ve vztahu k alternativnímu investičnímu fondu největší čistou úvěrovou expozici vzniklou tržním oceněním, měřenou jako procentní podíl čisté hodnoty aktiv fondu

Název

Celková expozice

 

Protistrana 1

 

 

 

 

Protistrana 2

 

 

 

 

Protistrana 3

 

 

 

 

Protistrana 4

 

 

 

 

Protistrana 5

 

 

 

18

Přímý clearing prostřednictvím centrálních protistran provádějících clearing

 

 

 

a)

Vypořádal alternativní investiční fond v období, za něž se podává zpráva, nějaké transakce přímo prostřednictvím centrální protistrany?

Ano

Ne (přeskočte zbytek otázky a pokračujte otázkou č. 21)

 

 

b)

Pokud jste v otázce č. 18 písm. a) odpověděli „ano“, uveďte tři největší centrální protistrany provádějící clearing (podle čisté úvěrové expozice)

Název

Hodnota v držení

 

Centrální protistrana 1 (pokud neexistuje, ponechte prázdné)

 

 

 

 

Centrální protistrana 2 (pokud neexistuje, ponechte prázdné)

 

 

 

 

Centrální protistrana 3 (pokud neexistuje, ponechte prázdné)

 

 

 

 

3.   Povaha z hlediska likvidity

 

Povaha portfolia z hlediska likvidity

19

Povaha investora z hlediska likvidity

Procentní podíl portfolia, který lze likvidovat do:

 

1 dne nebo méně

2–7 dnů

8–30 dnů

31–90 dnů

91–180 dnů

181–365 dnů

více než 365 dnů

 

 

 

 

 

 

 

 

20

Hodnota nezatížené hotovosti

 

 

 

Povaha investora z hlediska likvidity

21

Povaha investora z hlediska likvidity

Procentní podíl kapitálu investora (jako procentní podíl čisté hodnoty aktiv alternativního investičního fondu), který lze odkoupit do:

 

 

 

1 dne nebo méně

2–7 dnů

8–30 dnů

31–90 dnů

91–180 dnů

181–365 dnů

více než 365 dnů

 

 

 

 

 

 

 

 

22

Výplaty investorů

 

 

 

 

a)

Poskytuje alternativní investiční fond investorům v rámci běžného provozu práva na stažení/zpětný odkup?

Ano

Ne

 

 

 

 

 

b)

Jak často se provádí zpětný odkup od investorů (v případě více tříd akcií nebo podílových jednotek uveďte největší třídu akcií podle čisté hodnoty aktiv)?

[vyberte jednu možnost]

Denně

Týdně

Jednou za 14 dnů

Měsíčně

Čtvrtletně

Pololetně

Ročně

Jinak

Nepoužije se

 

 

c)

Jaká je výpovědní lhůta pro zpětný odkup požadovaná investory (ve dnech)?

(v případě více tříd akcií nebo podílových jednotek uveďte výpovědní lhůtu váženou podle aktiv)

 

 

 

d)

Kolik dnů trvá období bez možnosti odkoupení (lock-up period) (v případě více tříd akcií nebo podílových jednotek uveďte výpovědní lhůtu váženou podle aktiv)?

 

 

23

Zvláštní opatření a zvláštní výhody

 

 

 

a)

Jaký procentní podíl čisté hodnoty aktiv alternativního investičního fondu je k datu podání zprávy předmětem těchto opatření?

% čisté hodnoty aktiv

 

 

Vyčleněná aktiva (side pockets)

 

 

 

 

Omezení odkupovat (gates)

 

 

 

 

Pozastavení obchodování

 

 

 

 

Jiná opatření pro řízení nelikvidních aktiv (upřesněte)

 

[Druh]

[%]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

b)

Uveďte procentní podíl čisté hodnoty aktiv alternativního investičního fondu, která aktuálně podléhají zvláštním opatřením v důsledku jejich nelikvidnosti podle čl. 23 odst. 4 písm. a) směrnice o správcích alternativních investičních fondů, včetně opatření uvedených v otázce 25 písm. a)

 

 

 

Zvláštní opatření jako % čisté hodnoty aktiv

 

 

 

 

c)

Existují investoři, jimž se poskytují zvláštní výhody nebo právo na zvláštní výhody (např. prostřednictvím dopisu investorovi) a o nichž je proto v souladu s čl. 23 odst. 1 písm. j) směrnice o správcích alternativních investičních fondů nutné informovat investory do fondu?

(Ano nebo ne)

 

 

d)

Pokud jste v písmeni c) odpověděli „ano“, uveďte všechny příslušné případy zvláštních výhod:

 

 

 

týkajících se odlišného informování/podávání zpráv investorům

 

 

 

 

týkajících se odlišných podmínek likvidity investorů

 

 

 

 

týkajících se odlišných platebních podmínek pro investory

 

 

 

 

zvláštní výhody jiné, než popsané výše

 

 

 

24

Rozepište vlastnictví podílových jednotek v alternativním investičním fondu podle skupiny investorů (jako procentní podíl čisté hodnoty aktiv fondu; použijte přístup se zohledněním skutečných majitelů, pokud jsou známi a je to možné)

 

 

25

Financování likvidity

 

 

 

a)

Uveďte celkovou částku výpůjček alternativního investičního fondu a hotovostního financování, které je fondu dostupné (včetně veškerých čerpaných i nečerpaných, přislíbených i nepřislíbených úvěrových linek a jakéhokoli dlouhodobého financování)

 

 

 

b)

Rozdělte částku uvedenou v písmeni a) mezi níže uvedená období podle nejdelšího období, na něž je věřitel smluvně zavázán poskytnout příslušné financování:

 

 

 

1 den nebo méně

2–7 dnů

8–30 dnů

31–90 dnů

91–180 dnů

181–365 dnů

více než 365 dnů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.   Riziko z půjčování a expozice

26

Hodnota výpůjček hotovosti nebo cenných papírů představovaných:

 

 

 

Nezajištěnými hotovostními půjčkami:

 

 

 

 

zajištěnými hotovostními půjčkami – prostřednictvím hlavního makléře:

 

 

 

 

zajištěnými hotovostními půjčkami – prostřednictvím (reverzních) repo obchodů:

 

 

 

 

zajištěnými hotovostními půjčkami – jinými prostředky:

 

 

 

27

Hodnota výpůjček vložených do finančních nástrojů

 

 

 

Deriváty obchodované na burze: hrubá expozice vůči riziku bez složené marže

 

 

 

 

OTC deriváty: hrubá expozice vůči riziku bez složené marže

 

 

 

28

Hodnota cenných papírů vypůjčených na krátké pozice

 

 

 

29

Hrubá expozice vůči riziku finančních, případně právních struktur kontrolovaných alternativním investičním fondem podle definice v 78. bodě odůvodnění směrnice o správcích alternativních investičních fondů

 

 

 

Finanční, případně právní struktura

 

 

 

 

Finanční, případně právní struktura

 

 

 

 

Finanční, případně právní struktura

 

 

 

 

 

 

 

30

Pákový efekt alternativního investičního fondu

 

 

 

 

a)

vypočítaný podle metody hrubé hodnoty aktiv

 

 

 

 

b)

vypočítaný podle závazkové metody

 

 

 

 

5.   Aspekty provozního rizika a jiných rizik

31

Celkový počet otevřených pozic

 

 

 

32

Profil minulého rizika

 

a)

Hrubá návratnost investic nebo vnitřní míra návratnosti (IRR) alternativního investičního fondu během období podávání zpráv (v %, hrubá míra poplatků za správu a výsledky)

 

 

 

1. měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

2. měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

b)

Čistá návratnost investic nebo vnitřní míra návratnosti (IRR) alternativního investičního fondu během období podávání zpráv (v %, čistá míra poplatků za správu a výsledky)

 

 

 

1. měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

2. měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

c)

Změna čisté hodnoty aktiv alternativního investičního fondu během období podávání zpráv (v %, včetně vlivu upisování a vyplácení)

 

 

 

1. měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

2. měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

d)

Upisování během období podávání zpráv

 

 

 

1. měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

2. měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

e)

Vyplácení během období podávání zpráv

 

 

 

1. měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

2. měsíc období podávání zpráv

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední měsíc období podávání zpráv

 

 

 

Peněžní hodnoty uvádějte v základní měně fondu.

Výsledky zátěžových testů

Uveďte výsledky zátěžových testů provedených v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. b) směrnice 2011/61/EU [rizika spojená s každou investiční pozicí alternativního investičního fondu a jejich celkový dopad na portfolio alternativního investičního fondu mohou být průběžně řádně rozpoznávána, měřena, řešena a sledována, mimo jiné i pomocí vhodných zátěžových testů;] (volný text)

 

Peněžní hodnoty uvádějte v základní měně fondu.

Uveďte výsledky zátěžových testů provedených v souladu s čl. 16 odst. 1 druhým pododstavcem směrnice 2011/61/EU. [Správci musí pravidelně provádět zátěžové testy za podmínek běžných i mimořádných potřeb likvidity, které jim umožní posoudit riziko likvidity alternativního investičního fondu, a na jejich základě sledují riziko likvidity alternativních investičních fondů.] (volný text)

 

Peněžní hodnoty uvádějte v základní měně fondu.

Informace specifické pro alternativní investiční fondy, které mají být poskytnuty příslušným orgánům

(čl. 24 odst. 4 směrnice 2011/61/EU)

 

Druh údaje

Vykazované údaje

1

Z částky zajištění a jiné úvěrové podpory, kterou alternativní investiční fond podávající zprávu složil protistranám: jaké procento protistrany znovu poskytly jako zajištění?

 

 

 

Riziko z půjčování a expozice

2

Hodnota výpůjček hotovosti nebo cenných papírů představovaných:

 

 

 

Nezajištěnými hotovostními půjčkami:

 

 

 

zajištěnými hotovostními půjčkami – prostřednictvím hlavního makléře:

 

 

 

zajištěnými hotovostními půjčkami – prostřednictvím (reverzních) repo obchodů:

 

 

 

zajištěnými hotovostními půjčkami – jinými prostředky:

 

 

3

Hodnota výpůjček vložených do finančních nástrojů

 

 

 

Deriváty obchodované na burze: hrubá expozice vůči riziku bez složené marže

 

 

 

OTC deriváty: hrubá expozice vůči riziku bez složené marže

 

 

4

Pět největších zdrojů vypůjčené hotovosti nebo cenných papírů (krátké pozice):

 

 

 

Největší:

 

 

 

Druhý největší:

 

 

 

Třetí největší:

 

 

 

Čtvrtý největší:

 

 

 

Pátý největší:

 

 

5

Hodnota cenných papírů vypůjčených na krátké pozice

 

 

6

Hrubá expozice vůči riziku finančních, případně právních struktur kontrolovaných alternativním investičním fondem podle definice v 78. bodě odůvodnění směrnice o správcích alternativních investičních fondů

 

 

 

Finanční, případně právní struktura

 

 

 

Finanční, případně právní struktura

 

 

 

Finanční, případně právní struktura

 

 

 

 

 

7

Pákový efekt alternativního investičního fondu:

 

 

 

a)

Metoda hrubé hodnoty aktiv

 

 

 

b)

závazková metoda

 

 

Peněžní hodnoty uvádějte v základní měně fondu.


(*1)  U „jiných“ fondů uveďte strategii, která nejlépe popisuje druh fondu.


Top