ČNB > Finanční stabilita

Finanční stabilita

Finanční stabilita a její analýza se v posledních letech stala jedním z klíčových úkolů nejen ČNB, ale řady národních i mezinárodních institucí. Odhalení zranitelných míst ve finančním sektoru a jejich vazeb k vývoji na finančních trzích i ekonomickému vývoji obecně může přispět k omezení z nich vyplývajících rizik a v konečném důsledku k větší odolnosti finančního systému vůči šokům. Zájem o analýzu finanční stability ze strany centrálních bank vychází z jejich standardních cílů a funkcí. Mezi ně patří kromě péče o cenovou stabilitu i podpora udržitelného vývoje ekonomiky, funkce věřitele poslední instance a dohled nad platebními systémy. Řada centrálních bank odvozuje svou roli v oblasti finanční stability od vykonávání bankovního dohledu a péče o stabilitu bankovního sektoru jako celku.

ČNB zdůraznila význam analýz finanční stability poprvé při definování priorit ekonomického výzkumu na období 2001-2006 a zveřejněním Zprávy o stabilitě bankovního sektoru za rok 2003 (pdf, 423 kB).

Péče o finanční stabilitu je definována v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance (pdf, 223 kB) jako jeden z jejích klíčových cílů. Zákon výslovně uvádí, že ČNB rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku; v případě potřeby spolupracuje na tvorbě makroobezřetnostní politiky s orgány státu, jejichž působnosti se tato politika týká (§2). Na tyto činnosti navazuje také povinnost předkládat jedenkrát ročně Poslanecké sněmovně zprávu o finanční stabilitě včetně strategie makroobezřetnostní politiky (§3a).

Cílem ČNB z hlediska finanční stability je především přispívat k dosažení takové míry odolnosti systému, která významně snižuje rizika vzniku finanční nestability. Klíčovými předpoklady pro úspěšné plnění tohoto cíle jsou cenová stabilita a zdravý vývoj finančních institucí, které jsou dosahovány prostřednictvím nástrojů měnové politiky a dohledu nad finančním sektorem. Velký význam má i spolupráce s ostatními národními i mezinárodními autoritami. ČNB se v rámci plnění cíle finanční stability snaží působit především preventivně, a podrobně proto informuje veřejnost o potenciálních rizicích a faktorech vedoucích k ohrožení finanční stability.

V souvislosti s dopady globální finanční krize došlo nejen k posílení významu cíle finanční stability, ale i k zavedení makroprudenční politiky, která by měla k udržování finanční stability přispívat. Hlavním cílem této politiky je omezení systémového rizika, tedy rizika nestability finančního systému jako celku.

Definice finanční stability

ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům.

K narušení finanční stability může docházet jak v důsledku procesů uvnitř finančního sektoru vedoucích ke vzniku zranitelných míst, tak vlivem silných šoků. Zdrojem těchto šoků mohou být mimo jiné vnější prostředí, domácí makroekonomický vývoj, vývoj u hlavních dlužníků a věřitelů finančních institucí, hospodářské politiky nebo změny v institucionálním prostředí. Případná interakce zranitelných míst a šoků může vést ke kolapsu systémově významných finančních institucí a narušení funkcí finančního systému při zajištění finančního zprostředkování a platebního styku. V krajním případě může nastat finanční krize s nepříznivými dopady na ekonomiku.

ČNB vývoj ve všech oblastech relevantních pro finanční stabilitu pravidelně sleduje a podrobně analyzuje. Členové bankovní rady ČNB se scházejí s experty klíčových útvarů na pravidelných jednáních o otázkách finanční stability. Na těchto setkáních je prezentováno široké spektrum informací o vývoji rizik v domácím finančním systému i v zahraničí, je vyhodnocena pozice české ekonomiky v rámci finančního cyklu a v případě identifikace rizik pro finanční stabilitu je diskutována možnost použití nástrojů regulace, dohledu nebo jiných složek hospodářské politiky s cílem potlačení těchto rizik či jejich potenciálních důsledků.

Analýza finanční stability se v některých aspektech výrazně odlišuje od jiných analytických činností v ČNB. Na rozdíl od analýz bankovního dohledu se týká nejen bankovních, ale i nebankovních finančních institucí (investiční společnosti a fondy, penzijní fondy, pojišťovny, subjekty působící na kapitálových trzích apod.). Předmětem zájmu není stabilita jednotlivých finančních institucí, nýbrž stabilita finančního sektoru jako celku. Hlavní rozdíl oproti makroekonomické analýze a prognóze ČNB spočívá v tom, že analýza finanční stability nemá za cíl modelovat nejpravděpodobnější vývoj ekonomiky. Namísto toho je předmětem zájmu testování dopadu málo pravděpodobných, přesto však možných nepříznivých scénářů, které by mohly ohrozit stabilitu celého finančního systému.

Mezinárodní spolupráce

V návaznosti na globální charakter finanční krize, která začala v roce 2007 na trhu subprime hypoték v USA a pro níž byl charakteristický přenos rizik mezi finančními systémy jednotlivých zemí, se zvýšily požadavky na prohloubení mezinárodní spolupráce v oblasti finanční stability. Na evropské úrovni vznikla na počátku roku 2011 Evropská rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Board, ESRB), která spolu se třemi celoevropskými sektorovými dohledovými orgány (EBA, ESMA a EIOPA) tvoří Evropský systém finančního dohledu (European System of Financial Supervision, ESFS). Evropská rada pro systémová rizika je na rozdíl od evropských orgánů dohledu zaměřena na identifikaci systémových rizik a makroprudenční politiku, jež má zajistit stabilitu evropského finančního systému jako celku. V případě identifikace zvýšených rizik systémového charakteru může ESRB vydat varování a doporučení vedoucí ke zmírnění rizik. Přestavitelé ČNB se na činnosti ESRB přímo podílejí, a to jak formou účasti guvernéra ČNB a dalšího člena bankovní rady v její Generální radě, tak účastí expertů ČNB v Poradním technickém výboru (Advisory Technical Committee, ATC) a jeho pracovních skupinách.

Experti ČNB se též účastní některých dalších mezinárodních aktivit v oblasti finanční stability, zejména projektů řešených v rámci Evropského systému centrálních bank ESCB. Sem patří např. Výbor pro finanční stabilitu (Financial Stability Committee) nebo projekt koordinace výzkumných aktivit v oblasti makroprudenční politiky Macroprudential Research Network (MaRs), který vznikl v roce 2010. Pravidelná mezinárodní spolupráce byla rozvinuta i na regionální úrovni se zeměmi střední Evropy.

Experti z ČNB taktéž participují na zahraniční technické pomoci v oblasti finanční stability, včetně organizace pravidelného semináře pro centrální banky ze zemí bývalého Sovětského svazu, jižního Balkánu a případně střední a východní Evropy od roku 2008. Zahraniční technická pomoc probíhá často ve spolupráci s dalšími centrálními bankami či mezinárodními institucemi. Experti ČNB též aktivně vystupují na mezinárodních fórech a konferencích věnovaných finanční stabilitě.