ze dne 28. listopadu 2019
ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. IV/2019
Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“) a § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), toto opatření obecné povahy:
I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách a § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech stanovuje ve výši 2,00 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
II. Banky a spořitelní a úvěrní družstva jsou povinny používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 1. 2021.
Odůvodnění
- Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách a § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech stanoví Česká národní banka (dále jen „ČNB“) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách a § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
- Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách a § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Hodnota poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu v 2. čtvrtletí 2019 činila 89,1 % a příslušná odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla -3,1 procentního bodu.[1] Této hodnotě podle § 12o odst. 1 zákona o bankách a § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech odpovídá referenční sazba proticyklické kapitálové rezervy ve výši 0 %. Dodatečná odchylka[2], která vychází z doporučení ESRB (část B, odst. 2) a lépe zohledňuje specifika českého hospodářství, dosáhla v 2. čtvrtletí 2019 výše 1,0 p. b. a implikuje hodnotu referenční sazby 0 %.
- ČNB v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že velikost odchylek uvedených v bodě 2 nepovažuje za spolehlivé vodítko pro určení pozice domácí ekonomiky v rámci finančního cyklu a stanovení výše sazby. ČNB upřednostňuje přístup, který vychází z komplexního posouzení vývoje ukazatelů značících růst systémového rizika podle § 12o odst. 3 zákona o bankách a § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.[3]
- Posun domácí ekonomiky v růstové fázi finančního cyklu ve druhém čtvrtletí roku 2019 dále nepokračoval, domácí ekonomika se však stále pohybuje poblíž vrcholu aktuálního finančního cyklu. Indikátor finančního cyklu lehce poklesl druhé čtvrtletí v řadě zejména vlivem zpomalující úvěrové dynamiky v sektoru domácností v případě úvěrů na bydlení. Snížila se rovněž úvěrová dynamika u úvěrů nefinančním podnikům, naopak u úvěrů domácnostem na spotřebu se meziroční tempo růstu zvýšilo.[4] Tempo růstu cen nemovitostí zůstalo zvýšené a stále přesahovalo příjmovou dynamiku domácností. V souladu s tím se dle analýz ČNB nadhodnocení cen bytů ke konci druhého čtvrtletí 2019 mírně zvýšilo a pohybovalo se mezi 15–20 %.[5] I přes pomalejší přijímání cyklických rizik přetrvávají v bilancích bank zvýšená rizika přijatá v dosavadní růstové fázi finančního cyklu, která mohou v budoucnu potenciálně vyústit ve vysoké úvěrové ztráty. Obezřetnostní odhad neočekávaných úvěrových ztrát v současné fázi finančního cyklu činí 25 mld. Kč (zhruba 1 % z celkového objemu rizikové expozice dle čl. 92(3) CRR ve druhém čtvrtletí 2019). Ve směru dalšího posunu ve finančním cyklu směrem výše mohou působit přetrvávající příznivé finanční podmínky doprovázené silnou mzdovou dynamikou. Příznivý ekonomický vývoj se promítl do vnímání a oceňování podstupovaných úvěrových rizik bankovním sektorem. Poměr ztrát ze znehodnocení aktiv k celkovým úvěrům se již delší dobu pohybuje kolem nulových hodnot a poměr opravných položek k celkovým úvěrům soustavně klesá. V důsledku cyklicky příznivého vývoje se u bank s přístupem IRB v meziročním srovnání snížily kapitálové požadavky a odvozené rizikové váhy u úvěrů domácnostem na bydlení i na spotřebu. Návrat rizikových vah u největších úvěrových segmentů na úrovně pozorované na začátku expanzivní fáze finančního cyklu[6] by znamenal nárůst kapitálového požadavku v absolutním vyjádření přibližně o 25,4 mld. Kč (přibližně 1 % z celkového objemu rizikové expozice dle čl. 92(3) CRR ve druhém čtvrtletí 2019). Uvedený vývoj tak může na agregátní úrovni znamenat, že bankovní sektor v aktuální fázi finančního cyklu dostatečně nezohledňuje skutečnou výši úvěrových rizik. To by při dlouhodobém působení těchto podmínek vedlo ke značnému snížení odolnosti bankovního sektoru. Dodatečným zdrojem zranitelnosti bankovního sektoru zůstává i jedna z implikací přechodu na účetní standard IFRS 9. Ten by měl být z dlouhodobého hlediska pro finanční stabilitu přínosným. Ve srovnání s předchozím standardem IAS 39 vytváří standard IFRS 9 podmínky pro to, aby opravné položky ke krytí ztrát byly vytvářeny včas a v dostatečné míře. Výsledky makrozátěžových testů bank zveřejněných ve Zprávě o finanční stabilitě 2017/2018 však podporují názory, že IFRS 9 může mít za určitých podmínek významný efekt ve smyslu rychlého až skokového promítnutí nepříznivé situace do kapitálu. Souhrnné vyhodnocení pozice ekonomiky ve finančním cyklu, zohlednění indikátorů zranitelnosti a kvantifikace rizik akumulovaných v bankovním sektoru implikují potřebu vytvářet proticyklickou kapitálovou rezervu pro expozice umístěné v ČR. V současné době však situace nevyžaduje reakci v podobě změny její sazby.
- Na základě výše uvedeného hodnocení bankovní rada ČNB stanovila sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 2,00 %.[7] S ohledem na vyhodnocení pozice domácí ekonomiky ve finančním cyklu lze pro nejbližší období předpokládat stabilitu sazby této rezervy.
- Podle § 12x odst. 1 zákona o bankách a § 8au odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech je toto opatření obecné povahy oznámeno pouze způsobem umožňující dálkový přístup a nabývá účinnosti dnem zveřejnění.
Účinnost
Toto opatření nabývá účinnosti 29. listopadu 2019.
| Ing. Tomáš Nidetzký viceguvernér |
prof. Dr. Ing. Jan Frait ředitel sekce finanční stability |
Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 29. listopadu 2019.
[1] Podle doporučení ESRB/2014/1 (Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercyclical buffer rates) je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím nefinančním soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu je použita časová řada za období 1. čtvrtletí 1995 až 2. čtvrtletí 2019 a Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (?) 400 000.
[2] Dodatečná odchylka, nazývaná expanzivní úvěrová mezera, je vypočtena jako rozdíl mezi aktuální hodnotou poměru bankovních úvěrů k hrubé přidané hodnotě soukromého nefinančního sektoru a dosaženým minimem uvedeného poměru v posledních 8 čtvrtletích.
[3] Přístup ČNB ke stanovování sazby proticyklické kapitálové rezervy je představen v tematickém článku Hájek J., Frait J. a Plašil M. (2017): Proticyklická kapitálová rezerva v ČR, Zpráva o finanční stabilitě 2016/2017. Dílčí zpřesnění tohoto přístupu jsou pravidelně zveřejňována prostřednictvím dokumentů Zpráva o finanční stabilitě a Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory.
[4] Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů domácnostem na bydlení a na spotřebu v září 2019 dosáhlo shodně 7,2 %. Objem úvěrů nefinančním podnikům v září 2019 meziročně vzrostl o 3,3 %.
[5] ČNB k posouzení míry nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí používá dva přístupy: makroobezřetnostní a valuační (blíže viz tematický článek o finanční stabilitě 1/2019).
[6] Dle analýz ČNB vstoupila česká ekonomika do expanzivní fáze finančního cyklu ve 4. čtvrtletí 2015.
[7] Sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku ve výši 2,00 % z celkového objemu rizikové expozice jsou instituce povinny používat pro účely kombinované kapitálové rezervy od 1. července 2020. V období od 1. ledna 2020 do 30. června 2020 budou na základě předchozích Opatření obecné povahy používat sazbu ve výši 1,75 %. Do 31. prosince 2019 jsou pak povinny používat pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy sazbu 1,50 %.