Opatření obecné povahy IV/2016

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. IV/2016

ze dne 8. prosince 2016

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9al odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:

I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 0,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 1. 2018.

Odůvodnění

  1. Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
  2. Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Podle doporučení ESRB1 je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu byla použita časová řada v rozmezí let 1995 až 2016 a v souladu s doporučením ESRB Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (λ) 400 000. Hodnota standardizovaného poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu činila ve 2. čtvrtletí 2016 89,5 %2 a jeho odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla výše 0,9 procentního bodu. Tyto hodnoty by bez zohlednění dalších faktorů implikovaly nastavení referenční sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu na nulovou hodnotu.
  3. Podle § 12o odst. 2 zákona o bankách, § 8al odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy dále přihlíží zejména k úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, specifikům českého národního hospodářství a doporučením vydaným ESRB.
  4. Specifické rysy české ekonomiky jsou dány omezenou délkou časové řady poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu, strukturálními (necyklickými) zlomy způsobenými bankovní krizí na konci 90. let3 a existencí trendového vývoje, který je typický pro konvergující ekonomiky. Česká národní banka v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že postup výpočtu odchylky poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu uvedený v bodě 2. není pro českou ekonomiku vzhledem k jejím specifikům zcela vhodný, a není tak možné z něj při rozhodování o sazbě plně vycházet. Z tohoto důvodu se při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy upřednostňuje přístup zahrnující širší sadu ukazatelů úvěrového cyklu a přihlížející ke specifickým rysům konvergujících ekonomik.
  5. Česká národní banka v souladu s doporučením ESRB4 počítá dodatečnou odchylku poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu založenou na kratší časové řadě nezahrnující období, během nichž docházelo k odpisu špatných úvěrů (tj. až na časové řadě od roku 2004). Odchylka od takto vypočteného trendu činí ve 2. čtvrtletí 2016 -9,3 procentního bodu a implikuje nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. S přihlédnutím ke skutečnosti, že proticyklická kapitálová rezerva je nástrojem zaměřeným na odolnost bankovního sektoru, Česká národní banka považuje za nutné sledovat rovněž ukazatele zaměřené pouze na poměr bankovních úvěrů k HDP. Ze tří počítaných odchylek5založených na bankovních úvěrech, dvě implikují nenulovou sazbu proticyklické rezervy. Obrázek poskytovaný všemi typy ukazatelů uvedených v odstavcích výše je do značné míry ovlivněn zrychlením růstu nominálního HDP v posledních dvou letech. Vzhledem k protichůdným signálům vycházejících z poměru úvěrů k HDP vychází vyhodnocení úvěrové dynamiky ze širší škály ukazatelů zachycujících posuny ekonomiky v rámci finančního cyklu a změny v úrovni systémového rizika.
  6. Důležitým vodítkem pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy je vývoj úvěrové dynamiky. Situace na trhu s bankovními úvěry v České republice je charakterizována zvýšenou aktivitou a ve specifických částech finančního systému dochází k dalšímu zrychlování úvěrového růstu. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů činilo ve 3. čtvrtletí 2016 v případě nefinančních podniků 5,9 %, v případě domácností 6,9 %, přičemž z hlediska absolutních meziročních změn jde o nejvyšší přírůstky od druhého čtvrtletí 2009. Meziroční tempo růstu nových bankovních úvěrů u domácností dosáhlo v září 2016 16,6 %, u nefinančních podniků 12,8 %. Tyto hodnoty jsou u domácností i u nefinančních podniků nad úrovní pětiletého průměru, který činí 13,7 %, resp. 0,1 %. Z hlediska objemů nových úvěrů dochází k dlouhodobému nárůstu u úvěrů domácnostem na bydlení, nicméně v posledních čtvrtletích roste také objem spotřebitelských úvěrů. S vývojem nových úvěrů se shodoval také vývoj skutečně nových úvěrů, které jsou očištěny o refinancované a refixované úvěry. K nejvyšším meziročním nárůstům v září 2016 došlo u úvěrů domácnostem na spotřebu (25,8 %), v menší míře pak u úvěrů na bydlení (17,7 %). V případě nefinančních podniků se na meziročním nárůstu skutečně nových úvěrů (14,9 %) podílely zejména finanční a investiční úvěry, v opačném směru působily provozní úvěry.
  7. Pro vyhodnocení současné pozice v rámci finančního cyklu využívá Česká národní banka souhrnný indikátor finančního cyklu (IFC) kombinující signály o vývoji cyklických rizik z různých segmentů ekonomiky. Souhrnný IFC rostl pozvolna od dosažení dna v roce 2010 a k významnému zrychlení vývoje dochází od prvního čtvrtletí 2015. Jedním z důvodů rychlejšího nárůstu souhrnného indikátoru je oživení ve složkách, které byly doposud charakterizovány spíše umírněnou aktivitou, i nárůst korelace mezi jednotlivými složkami. Tento vývoj poukazuje na rostoucí propojení nabídkových a poptávkových faktorů a možnost vzniku zesilující smyčky mezi nimi. K výrazným nárůstům cyklických rizik dochází zejména v sektoru domácností. Příspěvek nových úvěrů domácnostem k celkovému IFC se ve druhém čtvrtletí 2016 pohyboval blízko hodnoty historického maxima a rychlost zadlužování (v poměru k vývoji jejich příjmů) se zvyšuje průběžně od konce roku 2014. I přes nižší objem nových úvěrů nefinančním podnikům ve druhém čtvrtletí 2016 je míra zadlužování sektoru (v poměru k vytvářeným přebytkům) na úrovni desetiletého průměru. Na prohlubování nárůstu cyklických rizik se podílí i vývoj cen rezidenčních nemovitostí. Meziroční tempo jejich růstu dosáhlo ve druhém čtvrtletí 2016 7,6 % a výrazně převyšuje desetiletý průměr (4,5 %). Procyklicky působí rovněž úvěrové standardy, které se u většiny sektoru uvolňují od roku 2014, jakkoli z posledního šetření vyplývá mírné přibrzdění stávajícího trendu.6
  8. Výše uvedené indikátory lze souhrnně hodnotit tak, že česká ekonomika se posunula dále do růstové fáze finančního cyklu. Tu charakterizuje rychlý růst úvěrů v řadě úvěrových segmentů. Zejména silná dynamika úvěrů domácnostem zvyšuje zranitelnost sektoru vůči náhlým ekonomickým výkyvům. Podmínky na úvěrovém trhu se projevují ve zvyšování cen rezidenčních a komerčních nemovitostí nad úrovně konsistentní s vývojem fundamentálních faktorů. Tento vývoj implikuje potřebu vytvářet proticyklickou kapitálovou rezervu. Vzhledem k tomu, že od posledního zvýšení sazby došlo ve vývoji cyklických rizik ke změnám značícím pouze dílčí nárůst systémového rizika, ČNB ponechává prozatím sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na stávající úrovni 0,5 %. V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu systémových rizik však bude ČNB připravena sazbu této rezervy dále zvyšovat.
  9. Instituce jsou povinny tuto sazbu používat ode dne 1. 1. 2018 [viz výrok II].

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 12. prosince 2016.

prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík PhD.
viceguvernér
prof. Dr. Ing. Jan Frait 
ředitel samostatného odboru finanční stability

Účinnost

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 12. prosince 2016.


1 Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercycli-cal buffer rates (ESRB/2014/1).
2 V důsledku revize časové řady čtvrtletních finančních účtů vyvolané přechodem na metodiku ESA2010 a nový manuál platební bilance BPM6 se navýšil původní objem veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru zhruba o 500 mld. Kč. Hlavním důvodem je odlišné vykazování přeshraničních půjček (netto vs. brutto vykazování). Poměr úvěrů k HDP se vlivem změny metodiky zvýšil ve druhém čtvrtletí 2016 zhruba o 13 p.b. Ke srovnatelnému zvýšení došlo v celé časové řadě.
3 Propad objemu úvěrů na konci 90. let a na začátku tohoto století, který byl způsoben odepsáním špatných úvěrů z bilancí bank, výrazně ovlivnil odhad dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu sloužící pro výpočet orientačního ukazatele.
4 Doporučení B, odst. 1.
5 Dvě z nich vycházejí z metodiky ESRB, třetí odchylka – expanzivní úvěrová mezera – je představena blíže v ZFS 2015/2016, str. 81.
6 ČNB (2016): Šetření úvěrových podmínek bank, říjen 2016.