Opatření obecné povahy III/2018

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. III/2018

ze dne 30. srpna 2018

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9al odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy: 

I.  Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 1,50 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 10. 2019.

Odůvodnění

  1. Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.

  2. Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Hodnota poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu v 1. čtvrtletí 2018 činila 88,1 % a příslušná odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla -3,0 procentního bodu.[1] Této hodnotě podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu odpovídá referenční sazba proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) ve výši 0 %. Dodatečná odchylka[2], která je počítána v souladu s doporučením ESRB (část B, odst. 2) a lépe zohledňuje specifika českého hospodářství, dosáhla v 1. čtvrtletí 2018 výše 1,7 p.b. a také implikuje hodnotu referenční sazby 0 %.

  3. Česká národní banka v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že velikost odchylek uvedených v bodě 2 nepovažuje za spolehlivé vodítko pro stanovení výše sazby. ČNB upřednostňuje přístup, který vychází z komplexního posouzení vývoje ukazatelů značících růst systémového rizika podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.[3]

  4. Dle vyhodnocení ČNB se posun české ekonomiky v expanzivní fázi finančního cyklu zpomalil. Rychlé tempo růstu úvěrů domácnostem na bydlení mírně zvolnilo, nicméně objemy nově poskytnutých úvěrů setrvávají na vysokých úrovních. Zrychlení úvěrové dynamiky bylo zaznamenáno u úvěrů domácnostem na spotřebu a u úvěrů nefinančním podnikům.[4] Očekávání domácností zůstávají v důsledku přetrvávajícího mzdového růstu a nízkých úrokových sazeb z nových úvěrů značně optimistická. To se v kombinaci s nedostatečnou nabídkou nových bytů odráží v dlouhodobě nadprůměrném tempu růstu cen rezidenčních nemovitostí. V návaznosti na tento vývoj se míra jejich nadhodnocení v první polovině roku 2018 lehce zvýšila.[5] Potenciální propad zahraniční poptávky pramenící z protekcionistických tendencí představuje riziko pro ziskovost a bonitu sektoru nefinančních podniků. Úrokové marže v bankovním sektoru mírně vzrostly, dále však zůstávají na velmi nízkých úrovních. Vnímání a oceňování rizik bankovním sektorem v současné fázi finančního a hospodářského cyklu může být nadměrně optimistické a implikuje zvýšenou úroveň systémových rizik a zranitelnost sektoru. Dodatečným zdrojem zranitelnosti se stala jedna z implikací přechodu na účetní standard IFRS 9. Ten by měl být z dlouhodobého hlediska pro finanční stabilitu přínosným, neboť ve srovnání s předchozím standardem IAS 39 vytváří podmínky pro to, aby opravné položky ke krytí ztrát byly vytvářeny včas a v dostatečné míře. Výsledky makrozátěžových testů bank zveřejněných ve Zprávě o finanční stabilitě 2017/2018 však podporují názory, že IFRS 9 může mít za určitých podmínek významný procyklický efekt. V Nepříznivém scénáři vede uplatnění konceptu očekávaných úvěrových ztrát dle IFRS 9 k dočasně výraznějším dopadům na kapitál než podle předchozí metodiky IAS 39. V návaznosti na náhlou změnu ekonomických podmínek, která vede k významnému přehodnocení makroekonomických fundamentů, potřebují banky nově vytvořit velké množství opravných položek. Jejich skokový nárůst potom může vést ke značným ztrátám, poklesu kapitálu a přispět k úvěrové kontrakci. Souhrnné vyhodnocení pozice ekonomiky ve finančním cyklu a zohlednění indikátorů zranitelnosti bankovního sektoru implikuje potřebu vytvářet proticyklickou kapitálovou rezervu pro expozice umístěné v ČR, prozatím však nevyžaduje další reakci v podobě zvýšení její sazby.

  5. Na základě výše uvedeného hodnocení se bankovní rada ČNB rozhodla stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,50 %.[6] V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, zvyšování rizik spojených s financováním nákupu nemovitostí, zesilování dalších cyklických zdrojů systémového rizika a nárůstu zranitelnosti bankovního sektoru je ČNB připravena sazbu CCyB dále zvyšovat.

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 14. září 2018.

prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík Ph.D.
viceguvernér
prof. Dr. Ing. Jan Frait 
ředitel sekce finanční stability

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 14. září 2018.


[1] Podle doporučení ESRB/2014/1 (Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercyclical buffer rates) je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím nefinančním soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu je použita časová řada za období 1. čtvrtletí 1995 až 1. čtvrtletí 2018 a Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (λ) 400 000.

[2] Dodatečná odchylka, nazývaná expanzivní úvěrová mezera, je vypočtena jako rozdíl mezi aktuální hodnotou poměru bankovních úvěrů k hrubé přidané hodnotě soukromého nefinančního sektoru a dosaženým minimem uvedeného poměru v posledních 8 čtvrtletích.

[3] Detailní přístup České národní banky ke stanovování sazby proticyklické kapitálové rezervy je představen v tematickém článku Hájek J., Frait J. a Plašil M. (2017): Proticyklická kapitálová rezerva v ČR, Zpráva o finanční stabilitě 2016/2017.

[4] Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů domácnostem na bydlení a spotřebních úvěrů v červnu 2018 dosáhlo 8,3  %, respektive 5,5 %. Objem úvěrů nefinančním podnikům v červnu 2018 meziročně vzrostl o 4,2 %. Tempo růstu úvěrů domácnostem se může ve 3. čtvrtletí přechodně zvýšit z důvodu možného předzásobení před tím, než vstoupí v platnost nové Doporučení ČNB k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí ze dne 12. 6. 2018.

[5] Podle modelového přístupu ČNB dosahovalo nadhodnocení rezidenčních nemovitostí v prvním pololetí 2018 výše přibližně 15 %.

[6] Sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku ve výši 1,50 % z celkového objemu rizikové expozice jsou instituce povinny používat pro účely kombinované kapitálové rezervy od 1. července 2019. V období od 1. ledna 2019 do 30. června 2019 budou na základě předchozích Opatření obecné povahy používat sazbu ve výši 1,25 %. Do 31. prosince 2018 jsou pak povinny používat pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy sazbu 1,0 %.