Opatření obecné povahy III/2016

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. III/2016

ze dne 1. září 2016

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9al odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:

I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 0,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II.  Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 10. 2017.

Odůvodnění

  1. Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
  2. Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Podle doporučení ESRB1 je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu byla použita časová řada v rozmezí let 1995 až 2016 a v souladu s doporučením ESRB Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (λ) 400 000. Hodnota standardizovaného poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu činila v 1. čtvrtletí 2016 76,3 % a jeho odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla výše 1,7 procentního bodu. Tyto hodnoty by bez zohlednění dalších faktorů implikovaly nastavení referenční sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu na nulovou hodnotu.
  3. Podle § 12o odst. 2 zákona o bankách, § 8al odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy dále přihlíží zejména k úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, specifikům českého národního hospodářství a doporučením vydaným ESRB.
  4. Specifické rysy české ekonomiky jsou dány omezenou délkou časové řady poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu, strukturálními (necyklickými) zlomy způsobenými bankovní krizí na konci 90. let2 a existencí trendového vývoje, který je typický pro konvergující ekonomiky. Česká národní banka v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že postup výpočtu odchylky poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu uvedený v bodě 2. není pro českou ekonomiku vzhledem k jejím specifikům zcela vhodný, a není tak možné z něj při rozhodování o sazbě plně vycházet. Z tohoto důvodu se při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy upřednostňuje přístup zahrnující širší sadu ukazatelů úvěrového cyklu a přihlížející ke specifickým rysům konvergujících ekonomik.
  5. Česká národní banka v souladu s doporučením ESRB3 počítá dodatečnou odchylku poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu založenou na kratší časové řadě nezahrnující období, během nichž docházelo k odpisu špatných úvěrů (tj. až na časové řadě od roku 2004). Odchylka od takto vypočteného trendu činí v 1. čtvrtletí 2016 -6,4 procentního bodu a implikuje nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Česká národní banka považuje také hodnoty dodatečné odchylky pouze za hrubý odhad pozice ekonomiky v rámci finančního cyklu a při stanovení sazby vychází z komplexního vyhodnocení situace založeného na dalších relevantních ukazatelích, které umožňují identifikovat pozici v úvěrovém cyklu a které mohou indikovat růst systémového rizika.
  6. Důležitým vodítkem pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy je vývoj úvěrové dynamiky. Situace na trhu s bankovními úvěry v České republice je charakterizována zvýšenou aktivitou, přičemž ve specifických částech finančního systému dochází k dalšímu zrychlování úvěrového růstu. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů činilo ve 2. čtvrtletí 2016 v případě nefinančních podniků 6,7 %, v případě domácností 6,4 %. U nefinančních podniků jsou tyto hodnoty nad úrovní desetiletého průměru, zatímco u domácností se hodnoty drží stále pod ním. Meziroční tempo růstu nových bankovních úvěrů u nefinančních podniků (měřené pomocí tříměsíčního klouzavého průměru) dosáhlo ve 2. čtvrtletí 2016 -29,0 %. Z dat o skutečně nových úvěrech poskytnutých nefinančním podnikům vyplývá, že se na záporné dynamice podílel zejména pokles krátkodobých finančních úvěrů (-39,2 % ve 2. čtvrtletí 2016), objem dlouhodobějších investičních úvěrů se rovněž snížil (-16,0 % ve 2. čtvrtletí 2016). U domácností naopak došlo k meziročnímu nárůstu nových bankovních úvěrů (měřenému pomocí tříměsíčního klouzavého průměru) o 9,9 %, přičemž tato hodnota desetiletý průměr výrazně přesahuje. Velmi vysoká úvěrová aktivita je pozorována zejména u úvěrů domácnostem zajištěných rezidenčními nemovitostmi. Objem skutečně nových úvěrů (po očištění o refixované a refinancované úvěry) se v tomto segmentu ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně zvýšil o 12,7 %, zvyšoval se i růst skutečně nových spotřebitelských úvěrů (28,5 % ve 2. čtvrtletí 2016).
  7. Česká národní banka při nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy přihlíží také k dalším ukazatelům značícím možný růst systémového rizika. Procyklicky působí úvěrové standardy. K jejich uvolňování dochází od počátku roku 2014, z posledního šetření úvěrových standardů4 vyplývá, že nejvíce se uvolnily standardy v segmentu nefinančních podniků a spotřebitelských úvěrů domácnostem. Rychlost zadlužování domácností se zvyšuje od 4. čtvrtletí 2014 a v 1. čtvrtletí 2016 dosahovala jen mírně nižších hodnot než desetiletý průměr. Na prohlubování nárůstu cyklických rizik se podílí i vývoj cen rezidenčních nemovitostí, přičemž od druhé poloviny loňského roku je tempo jejich meziročního růstu již vyšší než desetiletý průměr (4,5 %). V daných podmínkách proto přetrvává riziko vzniku spirály mezi růstem cen nemovitostí a růstem úvěrů sloužících k financování jejich nákupu. Rizikovým faktorem pro vznik této spirály je kombinace ekonomického oživení a velmi nízkých úrokových sazeb z úvěrů, která se promítá do nárůstu investičního optimizmu týkajícího se nejen rezidenčních, ale i komerčních nemovitostí.
  8. Souhrnně vyhodnotila Česká národní banka ukazatele uvedené výše tak, že česká ekonomika v současné době pokračuje v rostoucí fázi finančního cyklu. Tu charakterizuje robustní růst úvěrů v řadě úvěrových segmentů doprovázený uvolňováním úvěrových standardů. Podobný obrázek poskytuje také souhrnný indikátor finančního cyklu kombinující výše uvedené ukazatele a zohledňující jejich vzájemnou korelaci. Silná dynamika nových úvěrů domácnostem zvyšuje zranitelnost celého sektoru vůči náhlým ekonomickým výkyvům a zároveň se promítá do růstu cen rezidenčních nemovitostí, které ČNB v současné době hodnotí jako mírně nadhodnocené. Toto hodnocení implikuje potřebu vytváření proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice. Vzhledem k tomu, že od posledního rozhodnutí o nastavení sazby proticyklické rezervy v červnu 2016 nedošlo ve vývoji cyklických rizik ke  změně značící výrazný nárůst systémového rizika, ČNB prozatím ponechává sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na stávající úrovni 0,5 %. V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, dalšího uvolňování úvěrových standardů a růstu investičního optimizmu však bude ČNB připravena sazbu této rezervy dále zvyšovat.
  9. Instituce jsou povinny tuto sazbu používat ode dne 1. 10. 2017 [viz výrok II].  

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 16. září 2016.

prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík PhD.
viceguvernér
prof. Dr. Ing. Jan Frait 
ředitel samostatného odboru finanční stability

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 16. září 2016.


1 Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercycli-cal buffer rates (ESRB/2014/1).

2 Propad objemu úvěrů na konci 90. let a na začátku tohoto století, který byl způsoben odepsáním špatných úvěrů z bilancí bank, výrazně ovlivnil odhad dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu sloužící pro výpočet orientačního ukazatele.

3 Doporučení B, odst. 1.

4 ČNB (2016): Šetření úvěrových podmínek bank, červenec 2016.