Opatření obecné povahy III/2015

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. III/2015

ze dne 3. září 2015

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12f odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 135/2014 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8ac odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 135/2014 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9ac odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 135/2014 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:

I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12f odst. 3 zákona o bankách, § 8ac odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 0 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 10. 2016.

Odůvodnění

  1. Podle § 12f odst. 3 zákona o bankách, § 8ac odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12f odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika. Podle § 12f odst. 1 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je orientační ukazatel založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Podle § 12f odst. 2 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele přihlíží zejména k úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, specifikům českého národního hospodářství a doporučením vydaným ESRB.
  2. Podle doporučení ESRB1 je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu byla použita časová řada v rozmezí let 1995 až 2015 a v souladu s doporučením ESRB Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (λ) 400 000. Hodnota standardizovaného poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu činila v 1. čtvrtletí 2015 76,6 % a jeho odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla v 1. čtvrtletí výše 4,4 procentního bodu. Tyto hodnoty implikují nastavení referenční sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 12f odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu na hodnotu 1,00 %. Česká národní banka však v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že zmíněný postup výpočtu není pro českou ekonomiku vzhledem k jejím specifikům vhodný, a není ho tak možné při rozhodování o sazbě plně zohlednit. Specifické rysy české ekonomiky jsou dány omezenou délkou časové řady poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu, strukturálními (necyklickými) zlomy způsobenými bankovní krizí na konci 90. let a existencí trendového vývoje, který je typický pro konvergující ekonomiky. Z tohoto důvodu Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy upřednostňuje před výše uvedeným mechanickým pravidlem přístup vycházející ze širší sady ukazatelů a přihlížející ke specifickým rysům konvergujících ekonomik.
  3. Odhad dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu sloužící pro výpočet orientačního ukazatele je ovlivněn především propadem objemu úvěrů na konci 90. let a na začátku tohoto století, který byl způsoben odepsáním špatných úvěrů z bilancí bank. Česká národní banka proto považuje za nutné vypočítat dodatečnou odchylku poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu založenou na kratší časové řadě nezahrnující období, během nichž docházelo k odpisu špatných úvěrů (tj. až na časové řadě od roku 2004). Odchylka od takto vypočteného trendu činí v prvním čtvrtletí 2015 -4,7 procentního bodu a implikuje nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel v současnosti charakterizuje lépe pozici české ekonomiky ve finančním cyklu.2 Přesto je nutné považovat jeho hodnoty pouze za hrubé a při stanovení sazby přihlédnout ke komplexnějšímu vyhodnocení situace, které je založeno na dalších relevantních ukazatelích.
  4. Celková situace na úvěrovém trhu je charakterizována zvyšující se aktivitou. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů činilo v červnu 2015 v případě nefinančních podniků 4,8 %, v případě domácností pak 6,7 %. Navzdory rostoucímu trendu se tyto hodnoty stále nacházejí pod desetiletým průměrem, přičemž ani odhad budoucího růstu bankovních úvěrů zpracovaný v rámci posledního makrozátěžového testu (červen 2015) zatím nenaznačuje riziko nadměrné úvěrové expanze. Úvěrová aktivita nebankovních zprostředkovatelů potvrzuje rostoucí trend v případě nefinančních podniků, kde objem poskytnutých úvěrů zaznamenal v 1. čtvrtletí 2015 meziroční růst o  7,9 %. Naopak objem poskytnutých úvěrů ze strany nebankovních zprostředkovatelů u domácností zaznamenal v 1. čtvrtletí meziroční pokles o 3,0 %.
  5. Další relevantní indikátory zatím nedosahují zvýšených rizikových hodnot. Rychlost zadlužování soukromého sektoru v poměru k vývoji jeho příjmů zůstává ve srovnání s předkrizovým vývojem nízká a celková dluhová služba nepředstavuje ze souhrnného hlediska nadměrnou zátěž. Oživení na trhu rezidenčních nemovitostí bylo v průběhu roku 2014 a v první polovině roku 2015 pozvolné a ceny nemovitostí se podle analýz České národní banky i nadále nacházejí poblíž rovnovážných hodnot. Navzdory mírnému nárůstu optimismu z počátku roku 2015 je vývoj na kapitálových trzích v souvislosti s podmínkami v Evropě spíše strnulý. Jediným významnějším signálem, který svědčí o posunu ekonomiky do fáze nadměrného růstu v rámci finančního cyklu, proto zůstává vývoj úvěrových standardů bank. I přes to, že došlo k dalšímu změkčení úvěrových podmínek pro soukromý sektor, zatím nedochází k významným změnám v ostatních segmentech cyklických rizik. K omezení tohoto zdroje rizika proto není proticyklická kapitálová rezerva příliš vhodným nástrojem.3 Souhrnný indikátor finančního cyklu4 kombinující výše uvedené ukazatele a zohledňující jejich vzájemnou korelaci dokládá, že se česká ekonomika definitivně odpoutala ode dna finančního cyklu a úvěrová dynamika pokračuje ve svém růstu. Růstovou fázi finančního cyklu, v níž se ekonomika nachází, lze ovšem stále považovat svým charakterem za přiměřenou. Při zohlednění dodatečné odchylky poměru celkových poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu od dlouhodobého trendu tak současnému vývoji podle příslušného doporučení ESRB5 odpovídá sazba proticyklické kapitálové rezervy ve výši 0 %.
  6. Souhrnně lze ukazatele, které mohou indikovat nárůst úvěrového rizika, vyhodnotit tak, že se česká ekonomika v rámci finančního cyklu posunula do fáze přiměřeného růstu. Současná situace na úvěrovém trhu však z agregátního hlediska nevykazuje známky nezdravě optimistických očekávání a přijímání nadměrných úvěrových rizik. Úroveň časové dimenze (cyklického zdroje) systémového rizika tak zůstává spíše nízká a nevyžaduje tvorbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice. Česká národní banka proto přistoupila ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na úroveň 0 %. Vzhledem ke zrychlování úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu investičního sentimentu se však dále snížila pravděpodobnost, že nulová sazba proticyklické kapitálové rezervy bude aplikována i v následujících dvou letech.
  7. Instituce jsou povinny tuto sazbu používat ode dne 1. 10. 2016 [viz výrok II].

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 18. září 2015.

prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík PhD.
viceguvernér
prof. Dr. Ing. Jan Frait 
ředitel samostatného odboru finanční stability

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno dne 18. září 2015.


1 Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercycli-cal buffer rates (ESRB/2014/1).

2 Viz srovnání indikátorů nadměrného zadlužení a akumulace rizik v Tabulce IV.3 ve Zprávě o finanční stabilitě 2014/2015.

3 Viz část 4.4 ve Zprávě o finanční stabilitě 2014/2015.

4 Indikátor je podrobně popsán v článku „ Indikátor finančního cyklu v české ekonomice“, zveřejněném ve Zprávě o finanční stabilitě 2013/2014 (str. 116–124).

5 Doporučení B, odst. 4.