Opatření obecné povahy II/2015

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku II/2015

ze dne 21. května 2015

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12f odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 135/2014 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8ac odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 135/2014 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9ac odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 135/2014 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:

I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12f odst. 3 zákona o bankách, § 8ac odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 0 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aa odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 7. 2016.

Odůvodnění

  1. Podle § 12f odst. 3 zákona o bankách, § 8ac odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12f odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika. Podle § 12f odst. 1 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je orientační ukazatel založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Podle § 12f odst. 2 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele přihlíží zejména k úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, specifikům českého národního hospodářství a doporučením vydaným ESRB.
  2. Podle doporučení ESRB1 je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu byla použita časová řada v rozmezí let 1995 až 2014 a v souladu s doporučením ESRB Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (λ) 400 000. Hodnota standardizovaného poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu činila ve 4. čtvrtletí 2014 77,7 % a jeho odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla ve 4. čtvrtletí výše 6,0 procentního bodu. Tyto hodnoty implikují nastavení referenční sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 12f odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8ac odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9ac odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu na hodnotu 1,25 %. Česká národní banka však v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že zmíněný postup výpočtu není pro českou ekonomiku vzhledem k jejím specifikům vhodný, a není ho tak možné při rozhodování o sazbě plně zohlednit. Specifické rysy české ekonomiky jsou dány omezenou délkou časové řady poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu, strukturálními (necyklickými) zlomy způsobenými bankovní krizí na konci 90. let a existencí trendového vývoje, který je typický pro konvergující ekonomiky. Z tohoto důvodu Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy upřednostňuje před výše uvedeným mechanickým pravidlem přístup vycházející ze širší sady ukazatelů a přihlížející ke specifickým rysům konvergujících ekonomik.
  3. Odhad dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu sloužící pro výpočet orientačního ukazatele je ovlivněn především propadem objemu úvěrů na konci 90. let a na začátku tohoto století, který byl způsoben odepsáním špatných úvěrů z bilancí bank. Česká národní banka proto považuje za nutné vypočítat dodatečnou odchylku poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu založenou na kratší časové řadě nezahrnující období, během nichž docházelo k odpisu špatných úvěrů (tj. až na časové řadě od roku 2004). Odchylka od takto vypočteného trendu činí ve čtvrtém čtvrtletí 2014 -3,4 procentního bodu a implikuje nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel v současnosti charakterizuje lépe pozici české ekonomiky ve finančním cyklu.2 Přesto je nutné považovat jeho hodnoty pouze za hrubé a při stanovení sazby přihlédnout ke komplexnějšímu vyhodnocení situace, které je založeno na dalších relevantních ukazatelích.
  4. Celková situace na úvěrovém trhu je charakterizována mírně oživující aktivitou. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů činilo v březnu 2015 v případě nefinančních podniků 3,0 %, v případě domácností pak 4,5 %. Obě tyto hodnoty se nadále nacházejí pod desetiletým průměrem, přičemž ani odhad budoucího růstu bankovních úvěrů soukromému sektoru ve Zprávě o finanční stabilitě 2014/2015 zatím nenaznačuje riziko nadměrné úvěrové expanze. Úvěrová aktivita nebankovních zprostředkovatelů je rovněž spíše umírněná: objem poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům zaznamenal v 4. čtvrtletí 2014 meziroční růst o 3,4 % a u domácností o 2,1 %.
  5. Zvýšených rizikových hodnot nedosahují ani další indikátory. Rychlost zadlužování soukromého sektoru v poměru k vývoji jeho příjmů je ve srovnání s předkrizovým vývojem nízká a celková dluhová služba nepředstavuje ze souhrnného hlediska nadměrnou zátěž. Oživení na trhu rezidenčních nemovitostí bylo v průběhu roku 2014 jen mírné a ceny nemovitostí se podle analýz České národní banky i nadále nacházejí poblíž rovnovážných hodnot. Česká národní banka neočekává jejich nadměrný růst ani v nejbližších letech. V souvislosti s oznámením kvantitativního uvolňování ze strany ECB lze pozorovat mírný nárůst optimismu na kapitálových trzích. Významnějším faktorem svědčícím ve prospěch posunu ekonomiky do expanzivní fáze finančního cyklu je vývoj úvěrových standardů bank. Ten však zatím nebyl doprovázen změnami i v ostatních typech cyklických rizik. K omezení tohoto zdroje rizika je proto vhodné použít jiné nástroje než proticyklickou kapitálovou rezervu.3 Souhrnný indikátor finančního cyklu4 kombinující výše uvedené ukazatele a zohledňující jejich vzájemnou korelaci dokládá, že se česká ekonomika stále pohybuje blízko dna finančního cyklu a úvěrové oživení je zatím pozvolné. Při zohlednění dodatečné odchylky poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu a ostatních relevantních ukazatelů odpovídá orientačnímu ukazateli pro stanovení sazby proticyklické rezervy podle příslušného doporučení ESRB5hodnota 0 %.
  6. Souhrnně lze ukazatele, které mohou značit nárůst úvěrového rizika, vyhodnotit tak, že se česká ekonomika v rámci finančního cyklu aktuálně nachází ve stádiu počátečního oživení. Obecná situace na úvěrovém trhu zatím nevykazuje známky nezdravě optimistických očekávání a přijímání nadměrných úvěrových rizik. Současná úroveň časové dimenze (cyklického zdroje) systémového rizika je stále nízká a nevyžaduje tvorbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice. Česká národní banka proto přistoupila ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na úrovni 0 %. Vzhledem k aktuálním predikcím budoucího úvěrového vývoje a vývoje na relevantních trzích bude nulová sazba proticyklické kapitálové rezervy aplikována pravděpodobně i v následujících dvou letech. Tato pravděpodobnost se však v důsledku oživování úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a částečného zlepšení investičního sentimentu snížila.
  7. Instituce jsou povinny tuto sazbu používat ode dne 1. 7. 2016 [viz výrok II].

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 16. června 2015.

prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík PhD.
viceguvernér
prof. Dr. Ing. Jan Frait 
ředitel samostatného odboru finanční stability

 Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno dne 16. června 2015.


1 Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercycli-cal buffer rates (ESRB/2014/1).
2 Viz srovnání indikátorů nadměrného zadlužení a akumulace rizik v Tabulce IV.3 ve Zprávě o finanční stabilitě 2014/2015.
3 Viz část 4.4 ve Zprávě o finanční stabilitě 2014/2015.
4 Indikátor je podrobně popsán v článku „Indikátor finančního cyklu v české ekonomice“, zveřejněném ve Zprávě o finanční stabilitě 2013/2014 (str. 116–124).
5 Doporučení B, odst. 4.