Jaromír Baxa, Roman Horváth, Bořek Vašíček
Cílem studie je analýza, zda a jak v posledních třech desetiletích reagovaly vybrané centrální banky v obdobích zvýšeného stresu na finančních trzích. Analýza využívá modelu odhadu měnově-politických pravidel, která umožňuje časovou proměnlivost parametrů i endogenitu regresorů. Tato flexibilní metodologie je společně s indexem finančního stresu, který byl nově vyvinut Mezinárodním měnovým fondem, aplikována na Austrálii, Kanadu, Švédsko, Velkou Británii a USA. Empirická analýza umožňuje nejen otestovat, zda centrální banky těchto zemí na finanční stres vůbec reagovaly, ale přímo detekovat okamžiky a typy stresu, které byly pro měnové autority jednotlivých zemí nejvíce zneklidňující, a kvantifikovat intenzitu jejich reakce. Z výsledků studie vyplývá, že kvůli zvýšenému finančnímu stresu centrální banky často měnily měnově-politické sazby, a to převážně směrem dolů. Intenzita reakce měnové politiky je nicméně v čase i mezi zeměmi značně heterogenní, přičemž finanční krize 2008-2009 je obdobím nejsilnější a nejvíce rozšířené reakce. S ohledem na reakci měnové politiky na specifické komponenty finančního stresu nacházíme, že zatímco většina centrálních bank reagovala na stres na akciových trzích a v bankovním sektoru, stres související se měnovým kurzem vedl k reakci centrálních bank více otevřených ekonomik.
Klíčová slova: endogenní regresory, finanční stres, měnová politika, model s časově-proměnlivými parametry, Taylorovo pravidlo
JEL Kódy: E43, E52, E58
Vydáno: červenec 2011
Ke stažení: CNB WP No. 3/2011 (pdf, 840 kB)
Publikováno jako: Baxa, J., Horváth, R., Vašíček, B. (2012): Time-Varying Monetary-Policy Rules and Financial Stress: Does Financial Instability Matter for Monetary Policy? Journal of Financial Stability, v tisku.