Simona Malovaná, Martin Hodula, Zuzana Gric, Josef Bajzík
Stále se rozšiřující využívání úvěrových ukazatelů, jako jsou limity pro poměr výše úvěru k hodnotě zajištění, poměr výše dluhu k příjmům a poměr dluhové služby k příjmům, vytvořilo poptávku po lepším pochopení transmise a efektivnosti této politiky. V tomto článku shromažďujeme více než 700 odhadů z 34 studií o vlivu úvěrových ukazatelů na poskytování bankovních úvěrů. Celkový pohled na náš datový soubor ukazuje významnou fragmentaci odborné literatury, pokud jde o odhadované koeficienty. Zavedení nebo zpřísnění úvěrových ukazatelů v průměru snižuje meziroční růst úvěrů o 1,6 p. b. S využitím řady empirických testů potvrzujeme značnou publikační selektivitu, a to zejména vůči kladným a statisticky nevýznamným odhadům. Koeficient očištěný o publikační selektivitu činí zhruba polovinu neočištěného průměru shromážděných odhadů, ale zůstává bezpečně v záporných hodnotách. Dále zkoumáme kontext, v němž výzkumníci své odhady získávají, a zjišťujeme, že rozdíly v literatuře lze nejlépe vysvětlit specifikací modelu, metodou odhadu a charakteristikami použitých dat.
JEL kódy: C83, E58, G21, G28, G51
Klíčová slova: Bayesovské průměrování modelů, makroobezřetnostní politika, meta-analýza, opatření zaměřená na dlužníka, publikační selektivita
Vydáno: srpen 2022
Ke stažení: CNB WP 8/2022 (pdf, 1,4 MB)