K postupu investiční společnosti a samosprávného investičního fondu při sledování dodržování kapitálových požadavků a zjištění nedostatečné výše kapitálu
Česká národní banka (dále jen „ČNB“) shrnuje v tomto stanovisku požadavky na správný výpočet a dodržování požadované výše kapitálu u investičních společností a samosprávných investičních fondů. Investiční společnosti a samosprávné investiční fondy jsou povinny průběžně udržovat kapitál v minimální stanovené výši, ať už podle správních nákladů a odpisů dlouhodobého majetku (resp. fixních režijních nákladů), nebo podle minimální výše počátečního kapitálu, pod kterou nesmí jejich kapitál klesnout. Nadto jsou povinny navýšit kapitál v případě velkého objemu obhospodařovaného majetku a v souvislosti s profesní odpovědností při správě alternativních fondů.
Kapitálové požadavky se průběžně mění v čase podle vývoje hospodaření a objemu obhospodařovaného majetku investiční společnosti nebo samosprávného investičního fondu. Z požadavku na průběžné udržování kapitálu v zákonem stanovené výši lze dovodit, že povinná osoba musí být schopna vyhodnocovat plnění této povinnosti průběžně, nikoli pouze ve lhůtách pro předkládání výkazů „Hlášení o plnění podmínek pro výkon činnosti ČNB“.
Správce (obhospodařovatel) je povinen za účelem průběžného plnění kapitálových požadavků zavést a uplatňovat postupy průběžného sledování hodnoty portfolií spravovaných alternativních investičních fondů tak, aby po celou dobu jejich trvání neklesl kapitál pod zákonem stanovenou minimální výši.
Správce tedy sleduje požadavek na dodatečný kapitál a vždy poté, co podstatně vzroste hodnota portfolia fondu, výši dodatečného kapitálu podle toho bez zbytečného odkladu upraví.
Právní předpisy dosud nestanoví, jaká změna hodnoty portfolia je podstatná, a primárně musí tyto hodnoty určit správce (obhospodařovatel) v rámci svého systému řízení rizik. ČNB vždy považuje nárůst hodnoty portfolií obhospodařovaných investičních fondů za podstatný, pokud buďto v rámci daného účetního období přesáhne 1 000 000 000 Kč, nebo jejich hodnota vzroste o 20 a více procent, případně pokud jsou tyto hranice překročeny od poslední úpravy kapitálového požadavku, jestliže již v daném účetním období proběhla.
a) Základní vymezení právní úpravy pro určení minimální výše kapitálu
Minimální výše kapitálu
Jednou ze základních povinností investiční společnosti a samosprávného investičního fondu[1] je průběžné udržování kapitálu v minimální zákonem stanovené výši (kapitálové požadavky). Základní minimální výše kapitálu, kterou musí tyto subjekty udržovat, je stanovena v § 30 odst. 1 ZISIF a odpovídá součtu jedné čtvrtiny správních nákladů a jedné čtvrtiny odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vykázaných v předchozím účetním období.[2] Zvláštní výpočet platí pro nově vzniklé subjekty podle § 30 odst. 2 ZISIF. Kapitál investiční společnosti nebo samosprávného investičního fondu současně nesmí podle § 30 odst. 3 po celou dobu jejich trvání klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 29 odst. 1, 2 nebo 3 ZISIF. Při určení výše kapitálu pro účely zjištění, zda výše kapitálu odpovídá požadavkům, je třeba vycházet z § 30 odst. 4 ZISIF a § 47 a 48 Vyhlášky č. 244/2013 Sb., která stanoví, že se kapitál investiční společnosti, resp. samosprávného investičního fondu určuje podle nařízení CRR.[3]
Zvýšení minimální výše kapitálu podle § 31 odst. 1 ZISIF (velký objem obhospodařovaného majetku)
Podle § 31 odst. 1 ZISIF, pokud výše hodnot majetků investičních fondů a zahraničních investičních fondů obhospodařovaných investiční společností převyšuje částku odpovídající 250 000 000 EUR, je investiční společnost povinna navýšit kapitál podle § 30 odst. 1 a 3 alespoň o částku, která se rovná 0,02 % ze součtu hodnot majetků převyšujícího 250 000 000 EUR, nejvýše však na částku odpovídající 10 000 000 EUR. Tato částka může být podle § 31 odst. 2 ZISIF až do výše 50 % kryta zárukou banky, zahraniční banky nebo pojišťovny.
Do výpočtu hodnot majetků obhospodařovaných fondů podle § 31 odst. 1 se
- započítávají investiční fondy a zahraniční investiční fondy, které investiční společnost obhospodařuje, bez ohledu na to, zda pověřila jiného výkonem činnosti, kterou zahrnuje jejich obhospodařování,
- nezapočítávají investiční fondy a zahraniční investiční fondy, u kterých byla jiným pověřena výkonem činnosti, kterou zahrnuje jejich obhospodařování.
Podle § 31 odst. 4 ZISIF se pro investiční společnost uvedenou v § 29 odst. 1 písm. b), samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. a) nebo b) a zahraniční osobu uvedenou v § 29 odst. 1 písm. c) nebo § 29 odst. 2 písm. c) ve vztahu k jí obhospodařovaným investičním fondům, které nejsou standardním fondem, a srovnatelným zahraničním investičním fondům výše uvedené použije obdobně.
Zvýšení kapitálu podle § 31 odst. 5 ZISIF (správci alternativních investičních fondů)
Podle § 31 odst. 5 ZISIF investiční společnost uvedená v § 29 odst. 1 písm. b) a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c), tedy osoby, které obhospodařují alternativní investiční fondy (v ČR se jedná o speciální fondy a fondy kvalifikovaných investorů), musí dále
- zvýšit v souladu s články 12 a 14 nařízení AIFMR kapitál podle § 30 odst. 1 a 3 a § 31 odst. 1 ZISIF o částku odpovídající riziku vzniku újmy v souvislosti s obhospodařováním investičních fondů, které nejsou standardním fondem, a srovnatelných zahraničních investičních fondů; tato částka dle čl. 14 odst. 2 nařízení AIFMR činí 0,01 % hodnoty portfolií spravovaných alternativních investičních fondů, nebo
- být v souladu s články 12 a 15 nařízení AIFMR pojištěny pro případ vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou v souvislosti s obhospodařováním investičních fondů, které nejsou standardním fondem, a srovnatelných zahraničních investičních fondů.
Podle § 31 odst. 6 ZISIF se pro samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. b) a pro zahraniční osobu s povolením podle § 481 uvedenou v § 29 odst. 2 písm. c), jedná-li se o jeho nebo její vlastní obhospodařování, § 31 odst. 5 použije obdobně.
b) Oznamování údajů o plnění kapitálových požadavků České národní bance
Dle § 466 odst. 2 písm. c) ZISIF jsou obhospodařovatel a administrátor investičního fondu povinni oznamovat ČNB údaje o plnění zákonných podmínek pro výkon své činnosti. Způsob plnění této oznamovací povinnosti je blíže upraven Oznamovací vyhláškou.
Povinné osoby podle Oznamovací vyhlášky ve stanovených frekvencích a lhůtách předkládají ČNB výkazy, v nichž ke konci stanoveného období uvádějí požadované informace a jejichž zasláním ČNB deklarují pravdivost a správnost těchto informací. Zároveň jsou povinny tyto údaje ve výkazech uvádět dle struktury těchto výkazů. Dle § 3 Oznamovací vyhlášky předkládají investiční společnosti a samosprávné investiční fondy údaje o kapitálu a kapitálových požadavcích (výkaz OFZ (ČNB) 60-04 „Hlášení o plnění podmínek pro výkon činnosti“)
- v případě investiční společnosti a samosprávného fondu kolektivního investování čtvrtletně, a to do 40 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 55 dnů po skončení kalendářního roku,
- v případě samosprávného fondu kvalifikovaných investorů ročně, do 55 dnů po skončení kalendářního roku.
Další oznamovací povinnosti vůči ČNB související s kapitálovými požadavky, které nejsou dle Oznamovací vyhlášky předkládány formou výkazů,[4] jsou podle § 42h odst. 5 Vyhlášky č. 244/2013 Sb. příslušné osoby povinny plnit jinou formou, a to zejména prostřednictvím aplikace ČNB pro sběr informačních povinností a registraci subjektů (SIPReS), prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na adresu elektronické podatelny ČNB. Podle § 42h odst. 3 uvedené vyhlášky se oznámení podle § 456 až 475 ZISIF předkládají bez zbytečného odkladu poté, co rozhodná skutečnost nastala, pokud tato vyhláška nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.
c) Průběžné sledování kapitálových požadavků a kapitálu
S ohledem na výše popsané nastavení kapitálových požadavků je zřejmé, že se mění v čase podle vývoje hospodaření investiční společnosti nebo samosprávného investičního fondu a podle vývoje hodnoty obhospodařovaných portfolií.
Dodržování základních kapitálových požadavků
Investiční společnosti a samosprávné investiční fondy jsou povinny průběžně udržovat kapitál v minimální stanovené výši, ať už podle správních nákladů a odpisů dlouhodobého majetku (resp. fixních režijních nákladů v terminologii nařízení IFR), nebo podle minimální výše počátečního kapitálu, pod kterou nesmí kapitál těchto subjektů nikdy klesnout.[5]
Z tohoto striktního požadavku na průběžné dodržování minimálních kapitálových požadavků lze dovodit, že povinná osoba musí být schopna vyhodnocovat plnění této povinnosti průběžně, nikoli pouze ve lhůtách pro předkládání výkazů „Hlášení o plnění podmínek pro výkon činnosti ČNB“.
Stejně tak, tedy průběžně (návaznost na § 30 odst. 1 a 3 ZISIF), by měla povinná osoba vyhodnocovat splnění požadavku na dodatečný kapitál podle § 31 odst. 1 ZISIF. ČNB považuje za vhodné a účelné, aby povinná osoba prováděla přepočet kapitálových požadavků alespoň na konci každého měsíce a dále neprodleně vždy, když dojde k podstatné změně hodnoty obhospodařovaných investičních fondů.
Dodržování dodatečných kapitálových požadavků v případě alternativních fondů
Za účelem průběžného plnění kapitálových požadavků dle čl. 14 odst. 3 nařízení AIFMR (viz § 31 odst. 5 a 6 ZISIF) správce (obhospodařovatel) zavede a uplatňuje postupy průběžného sledování hodnoty portfolií spravovaných alternativních investičních fondů. Podle stejného ustanovení se požadavek na dodatečný kapitál přepočítá na konci každého účetního období a výše dodatečného kapitálu se příslušně upraví. Pokud však před provedením každoročního přepočtu hodnota portfolií podstatně vzroste, správce (investiční společnost) požadavek na dodatečný kapitál neprodleně přepočítá a dodatečný kapitál příslušně upraví.
ČNB považuje v této souvislosti za vhodné vymezit přiměřené limity, podle kterých lze považovat nárůst hodnoty obhospodařovaných portfolií za podstatný a při jejichž dosažení by měl obhospodařovatel s ohledem na požadavek řádného a obezřetného výkonu činnosti upravit kapitálové požadavky a navýšit kapitál dříve než po skončení účetního období.
S přihlédnutím k velikosti hodnot portfolií obhospodařovaných dohlíženými správci považuje ČNB za podstatný takový nárůst hodnoty portfolií, který je definován
- absolutně, a to pokud nárůst hodnoty portfolií obhospodařovaných investičních fondů v rámci daného účetního období přesáhne 1 000 000 000 Kč, nebo
- relativně, a to pokud nárůst hodnoty portfolií obhospodařovaných investičních fondů v rámci daného účetního období přesáhne 20 %,
případně pokud tyto hranice přesáhne od poslední úpravy kapitálového požadavku, pokud již v daném účetním období proběhla.
Tím není dotčena možnost povinné osoby nastavit nižší prahy podstatnosti, pokud to odpovídá jejímu vlastnímu systému řízení rizik (čl. 38 a násl. nařízení AIFMR).
Podle standardní praxe dochází u investičních společností a samosprávných investičních fondů ke zjišťování dodatečných kapitálových požadavků dle hodnoty obhospodařovaných portfolií v rámci pravidelných vykazovacích povinností, jak je popsáno výše. ČNB proto považuje za dostatečně včasné posouzení nároků na dodatečný kapitál ve smyslu § 31 odst. 5 ZISIF, pokud je provedeno spolu s předložením výkazu „Hlášení o plnění podmínek pro výkon činnosti“ podle Oznamovací vyhlášky, resp. nejpozději v poslední den lhůty k předložení výkazu. V případě subjektů, které mají čtvrtletní vykazovací povinnost, tedy alespoň čtvrtletně. V případě subjektů s roční vykazovací povinností považuje ČNB za vhodnou praxi, aby posuzovaly nároky na dodatečný kapitál alespoň ve stejné frekvenci jako ostatní subjekty, tj. čtvrtletně.
Dle zavedeného způsobu vykazování i požadavku ČNB ve výkazu OFZ (ČNB) 60-04 – „Hlášení o plnění podmínek pro výkon činnosti“ v části DOFO60_12 – Kapitálové požadavky v položce Dodatečné KP k pokrytí odpovědnosti za škodu dle § 31 odst. 5a) ve sloupci Podkladová hodnota je vyplňována aktuální hodnota portfolií ke dni, ke kterému je výkaz předkládán (tj. nikoli ke konci ukončeného účetního období). Navýšení kapitálu pak je povinen subjekt zajistit bez zbytečného odkladu v případě, že dojde k podstatnému nárůstu hodnoty portfolií, tj. ke splnění podmínek uvedených výše, a kapitál subjektu nedosahuje celkové požadované výše dle relevantních kapitálových požadavků.
Změny v rozsahu činnosti
Podle § 30 odst. 1 ZISIF je při výpočtu kapitálového požadavku možné rovněž přihlédnout ke změnám v rozsahu činnosti (tzv. proporcionální klauzule). Podle čl. 13 odst. 2 nařízení IFR, pokud má příslušný orgán za to, že došlo k podstatné změně v činnostech investičního podniku, může kapitálový požadavek uvedený v odstavci 1 upravit. Úprava minimální výše kapitálu podle změn rozsahu činnosti se vztahuje pouze ke kapitálovému požadavku stanovenému na základě fixních režijních nákladů. Tím nejsou dotčeny povinnosti dle § 29 odst. 3, § 30 odst. 3 a § 31 ZISIF.
S ohledem na vymezení minimální výše kapitálu podle fixních režijních nákladů (viz čl. 13 nařízení IFR) je zřejmé, že změna v rozsahu činnosti se projeví ve změně těchto fixních režijních nákladů. Nicméně ČNB považuje za přijatelnou s ohledem na změnu kapitálových požadavků pouze podstatnou změnu, která je odůvodněna materiálně, tj. skutečnou změnou v rozsahu činností investiční společnosti či samosprávného investičního fondu. Smyslem a účelem uvedeného ustanovení je zabezpečit dostatečnou kapitálovou vybavenost společnosti s ohledem na rozsah její činnosti. Taková materiální změna rozsahu činnosti může například nastat, pokud dojde k podstatnému snížení/zvýšení počtu obhospodařovaných a/nebo administrovaných fondů, zúžení/rozšíření povolení k činnosti investiční společnosti/samosprávného fondu či prohlášení jejich úpadku, v důsledku čehož jsou oprávnění obhospodařovatele významně změněna. V případě omezení rozsahu obhospodařování by měl také obhospodařovatel s přihlédnutím ke skutečnému rozsahu činnosti upravit výši své úplaty za obhospodařování.[6]
Aplikaci tzv. proporcionální klauzule v § 30 odst. 1 ZISIF v případě snížení kapitálových požadavků je však nutné vnímat jako specifickou výjimku z obecného pravidla pro výpočet kapitálového požadavku dle tohoto ustanovení, která je aplikovatelná pouze v případě, kdy po pečlivém zhodnocení všech individuálních okolností lze dojít k závěru, že u povinné osoby skutečně došlo k podstatnému snížení rozsahu činnosti. ČNB zároveň považuje za důležité podotknout, že investiční společnost a samosprávný investiční fond v souladu s požadavkem na řádné plnění oznamovací povinnosti, popsané výše pod bodem b), jsou povinny oznámit a doložit změny v rozsahu své činnosti neprodleně poté, co tyto změny zjistily, nejpozději však v době předkládání příslušného výkazu, kterým dokládají plnění podmínek pro výkon činnosti. Přitom je třeba ČNB vyrozumět o tom, v čem tyto změny spočívají a v jakém rozsahu ke změnám došlo a o předpokládaném dopadu do výše kapitálového požadavku. ČNB na základě toho může rozhodnout o přizpůsobení výše kapitálu.
d) Postup při zjištění nedostatečné výše kapitálu
V případě, že investiční společnost, samosprávný investiční fond nebo zahraniční osoba uvedená v § 29 ZISIF zjistí, že nesplňuje kapitálové požadavky stanovené v souladu s výše uvedenými právními předpisy, je povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu (§ 42h odst. 3 Vyhlášky č. 244/2013 Sb.) oznámit ČNB, a to jednak v souvislosti s povinností dle § 466 odst. 2 písm. c) ZISIF (povinnost oznamovat údaje o plnění zákonných podmínek pro výkon činnosti), jednak na základě § 467 odst. 1 ZISIF, podle něhož je osoba s povolením podle § 479 až 481 povinna oznámit ČNB každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě jí bylo uděleno příslušné povolení k činnosti.
Vzhledem k tomu, že průběžné dodržování kapitálových požadavků je jednou ze základních povinností výše uvedených subjektů, jsou tyto subjekty povinny oznamovat případnou nedostatečnou výši kapitálu bez zbytečného odkladu po jejím zjištění. Tzn. vyhodnocení plnění povinnosti a případné oznámení o jejím nesplnění, pokud je učiněno pouze ve lhůtách v návaznosti na plnění pravidelné informační povinnosti, nelze ve všech případech považovat za včasné.
Součástí oznámení o neplnění (porušení) kapitálových požadavků by měla být také informace o tom, jakým způsobem a v jaké lhůtě bude splnění kapitálového požadavku zajištěno, případně zda již došlo k nápravě. Současně či následně by měl příslušný subjekt doložit, že k nápravě skutečně došlo, tj. doložit úpravu výše kapitálu v souladu s vymezením toho, co lze považovat za kapitál podle příslušných právních předpisů (zejména § 30 odst. 4 ZISIF a § 47 a 48 Vyhlášky č. 244/2013 Sb.).
ČNB přitom s ohledem na povinnou obezřetnost investičních společností i samosprávných investičních fondů považuje za vhodnou a účelnou praxi, aby povinné subjekty kvalifikovaně predikovaly budoucí vývoj ukazatelů ovlivňujících výši kapitálových požadavků a vývoj regulatorního kapitálu subjektu (tj. zejména měnový kurz, vývoj portfolií ovlivňujících výnosy z poplatků za obhospodařování, fixní režijní náklady).
ČNB považuje dále za vhodné a účelné, aby povinné subjekty udržovaly přiměřený kapitálový polštář pro případ negativního vývoje a v zájmu splnění zákonných povinností souvisejících s kapitálovými požadavky.
e) Přestupky
V případě, že investiční společnost nebo samosprávný investiční fond nedodrží oznamovací povinnost vůči České národní bance, nedrží kapitál ve stanovené výši nebo nezvýší kapitál na stanovenou výši podle ZISIF, dopustí se přestupku.
Přestupky a možné sankce jsou podrobněji upraveny zejména v ustanoveních § 599 a 610 ZISIF.
-------
[1] Pro zahraniční osoby s povolením podle § 481 ZISIF platí obdobně.
[2] Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (směrnice IFD), účinné od 25. 12. 2019, (čl. 60 a 61) se mění ustanovení
- čl. 7 odst. 1 písm. a) bod iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (směrnice UCITS) a
- čl. 9 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (směrnice AIFMD).
Podle nich s účinností od této změny nesmí být kapitál správcovské společnosti nikdy nižší, než je stanoveno v čl. 13 nařízení IFR. Dle čl. 13 nařízení IFR musí požadavek dle fixních režijních nákladů dosahovat výše odpovídající nejméně jedné čtvrtině fixních režijních nákladů za předcházející rok. Investiční podniky používají číselné údaje vyplývající z příslušného účetního rámce. Nařízení IFR se použije od 26. června 2021. Novelizace směrnic UCITS a AIFMD měla být členskými státy implementována do 26. června 2021, v ČR se předpokládá v průběhu roku 2022, případně 2023.
[3] U samosprávných SICAV by regulatorní kapitál ve smyslu § 30 až 32 zákona měl být umístěn pouze v zakladatelské části (viz § 47 a 48 Vyhlášky č. 244/2013 Sb. v návaznosti na čl. 28 nařízení CRR).
[4] Jedná se např. o oznámení o pojištění podle § 31 odst. 5 písm. b) ZISIF, oznámení o změnách v rozsahu činnosti dle § 30 odst. 1 ZISIF nebo oznámení o neplnění (porušení) kapitálových požadavků a o opatřeních přijatých ke zjednání nápravy (viz dále).
[5] Jde o transpozici čl. 7 odst. 1 písm. a) bod iii) a čl. 10 odst. 1 směrnice UCITS a čl. 6 odst. 1 a čl. 9 odst. 5 směrnice AIFMD.
[6] K čl. 13 nařízení IFR se předpokládá přijetí regulačně technické normy ve formě nařízení Evropské komise doplňujícího nařízení IFR. Podle tohoto nařízení bude považována za podstatnou změnu v rozsahu činnosti změna, která vede ke zvýšení nebo snížení fixních režijních nákladů v běžném roce o více než 30 %, nebo změna, která má za následek změnu požadavku na vlastní kapitál o alespoň 2 mil. EUR. V případě přijetí tohoto nařízení se po jeho účinnosti uplatní postup podle něj a toto stanovisko bude přiměřeně aktualizováno.