Definice veřejné nabídky obsažená v Nařízení o prospektu neobsahuje pojem „širšího okruhu osob“ – došlo v souvislosti s veřejnou nabídkou k posunu chápání pojmu veřejnost?

S ohledem na skutečnost, kdy v oblasti regulace veřejné nabídky zásadní povinnost uveřejnit prospekt nabízeného cenného papírem je spojena s překročením striktně stanoveného počtu 150 nabídkou oslovených osob, nemá pojmové vymezení „veřejnosti“ v rámci samotné definice „veřejné“ nabídky praktický význam.

Nařízení o prospektu se v rámci vymezení veřejné nabídky cenných papírů v čl. 2 písm. d) soustředí především na postižení jejích „kvalitativních“ znaků. Co do „kvantitativních“ znaků veřejné nabídky si předmětné ustanovení nařízení o prospektu vystačí pouze s vymezením subjektů, kterým je nabídka adresována. Nařízení o prospektu je označuje jako „osoby“ (v množném čísle bez dalšího vymezení)^.[1]

I když by se takové vymezení dalo z jistého pohledu považovat za určitý posun ve vztahu k dosavadní právní úpravě obsažené v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, která v této souvislosti používala pojem „širší okruh osob“, z praktického pohledu nemá tato pojmová změna větší význam. Hlavní úlohu v oblasti regulace veřejné nabídky totiž nepochybně hraje povinnost uveřejnit prospekt nabízeného cenného papíru a ta je jasně omezena počtem 150 nabídkou oslovených osob. Jiné povinnosti, které by nenavazovaly na existenci prospektu, Nařízení o prospektu téměř neupravuje.^[2] Z tohoto důvodu není v souvislosti s nabídkou cenných papírů třeba řešit, kdy se z okruhu více osob stává „veřejnost“ a kdy se z neveřejné či „privátní“ nabídky cenných papírů stává nabídka veřejná.

Na druhou stranu v případech, kdy zvláštní právní úprava odkazuje (pouze) na pojem „veřejné nabídky“, aniž by zde současně bylo relevantní uveřejnění prospektu^[3], vzniká zde nutnost „veřejnost“ kvantitativně vymezit.^[4] V těchto případech lze odkázat na již uveřejněnou odpověď „Pojem „veřejnost“ v předpisech na finančním trhu“ z 23. 4. 2018, které se danou problematikou zabývá.

-------

^[1] Tzv. podlimitní nabídky adresované více osobám, jejichž celková hodnota protiplnění v Unii nedosahuje výše 1 000 000 EUR za 12 měsíců (výjimka de minimis), považuje Nařízení o prospektu za nabídky veřejné, nevztahuje však na ně svojí účinnost (srov. dikci čl. 1 odst. 3 Nařízení o prospektu).

^[2] Shodně (jde-li o definici veřejné nabídky obsažené v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu) též Husták, Z., Šovar, J., Franěk, M., Smutný, A., Cetlová, K., Doležalová, D., Zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 351.

^[3] Tak tomu je např. v případě, kdy právní úprava (bez dalšího) zakazuje veřejnou nabídku určitého investičního nástroje – srov. § 137 odst. 4 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

^[4] Lze podotknout, že Nařízení o prospektu v rámci vymezení úlevy z povinnosti uveřejnit prospekt v čl. 1 odst. 4 výslovně počítá s tím, že se ve zde vymezených případech bude jednat o „veřejné“ nabídky (k tomu srov. návětí čl. 1 odst. 4 Nařízení o prospektu). Okruh 150 osob tedy sám o sobě „veřejnost“ nevymezuje.